Školicí LDW

Skyp. Večer.

- Mami, tys se mnou pěkně vyklusala. Nejdřív mi dáš vylouskat červivé, a teď tu mám mokré!

- No, z těch jde ještě sloupnout šlupička. Jsou výborné. Ty jsme sbírali s Péťou před týdnem, v ten, co jsme si přivezli večer Zrzečku.

- Podívej se, musela jsem mít u louskání handru na ruce.

- Vždyť já ten koš taky louskám, taky s handřičkou.

Letos máme náskok. Linda vylouskala bednu loňských. Sýkorky na jejím krmítku se poměly. Kradly i skořápky se zbytky červivých ořechů z krabice na terase. Už louskáme letošní. Louská Linda. :-)  Včera nám dovezla vynikající pražský koláč. Co, vynikající, skvělý, výborný. Složila ho ze dvou receptů. Když jsem šla na platformu cookidoo, našla jsem ho taky. Mám ho v hrnci - v kouzelném. V počítači hrnce. V tisících receptů pražský koláč. Specifický. Takový pečou v Pze. Zkusím ho taky.  V Jaroměři.

- Hlavně mami jen z poloviny těsta.

Včera mi vysvětlovala: Tady odsud těsto; míň mlíka; hodinu kynout; ale fakt hodinu; rozdělit na dvě půlky; na plech pečicí papír. Dva plechy. Dvě placky, obě potřít vajíčkem, na obě dát drobenku. Nechat asi 20 minut kynout (Ne veškerá špalda, aby to nakynulo).

- A ty dvě placky se dají na sebe? A proč je na každé drobenka?

- Ne, budeš mít dva koláče. Rozřízneš a tu drobenku už tam máš.

Stále jsem nechápala. Aha, těsta i z poloviny je tolik, že upeču dva koláče. Každou placku rozříznu. Vyzkouším, jak jsem zručná. Když zvládnu obližprst, chleba, housky, vánočku, nějaký pražský koláč bude brnkačka.

Ráno. Školicí den. Připojit se na školení. Hlídat skyp s maminkou. Vstávám o hodinku dřív, abych vše zvládla. Vybrat popel, vyčistit okénko. Vybrat kočkolit. Zrzečka čeká u dveří ložnice. Pejsíček. Šikovná kočička. Už umí na "hop" vyskočit na místečko. Už se vyškrábe na barovou židličku. Tam dostává masíčko. Rychle zdomácněla. Druhý týden u nás, od srpna spala v klubku kočiček venku; přivykla teplu; netouží chodit ven. Vyskočí ke mně na gauč. Za chvíli spustí hlavu přes okraj. Nenápadně sune tělo, až jí upadne na koberec. Složí se u mých nohou. Surikata naše.

Začínáme v devět. Připojuji se na školení. Volá nás Tina Turner. Znělka - do sálu! Uvelebuji se v kuchyni. Jsem sama doma, tak to neva. Čas. Skyp s maminkou. V půl desáté se na půl hodiny odpojuji. Maminka. Dnes je lepší. Malinko. Má koupací den. Kterápak pečovatelka to odskáče? Zkusíme zazpívat. Nejde to. Skyp nese zvuk se zpožděním. Ptám se, jestli si pamatuje na naše knihkupectví v Josefově. Pamatuje. I na pana Pavla. Štíhlý pán, vždy v obleku. V obchodě to vonělo knihami. A lehký odér po kouření. Nebylo zakouřeno. Decentně. Ráda jsem čichala tu papírovou vůni knih. Asociuje mi to závan cigaret a kávy ze sborovny naší josefovské školy. A z kanceláře školy. Kouřilo se všude. Vyrostli jsme. Nebylo tolik lidí nemocných. (Jedli jsme poctivě. Plnohodnotně. I polotovary se vyráběly ručně. U nás bufet Lipka. Mohla jsem si vybrat holandský řízek, sekanou, karbanátek, španělský ptáček... Nic umělého.) Dnes si lidé nezahulí ani v hospodě. Dnes už ani před ní. NWO zrychlil své zavádění do života. Všichni to vnímáme, jen někteří se bouříme. Velké bečící stádo se schovává v ohradě a čeká na řezníka.

Hovoříme. najednou bez upozornění hlas. Padám.

- Půlhodina uplynula. Rozlučte se prosím!

Maminka nerozumí.

- Abyste se rozloučily. Že půlhodina uplynula!

Nevěřím svým uším. Co jen mi to asociuje. To znám z filmů. Návštěvy ve vězení.

Robotka. Bez empatie. Bez citu. Jestli tohle umělé stvoření obsluhuje klienty, už chápu, proč se jim nedostává slovní zásoby. Hesla. Příkazy. Padá IQ. I k té kočce promlouvám... A ona mi odpovídá...

Napojuji se na školení. Výživné. Stíhám mezinárodního hosta. Martina Ernsta. Má dnes tři vstupy. Nepřišla jsem o něj. Lékařský trénink. Zas píšu, div mi nechytne papír. Téma: Imunita. Kde sídlí. Mikrobiom střev; bílkoviny, vláknina, fytonutrienty. Vitamíny - které a pro který orgán, v kterém našem produktu a kolik v %. Fermentace - kvašení. Fotím obrazovky. To zas bude fotek. Vždy se objeví obrázek produktů a pod ním procentuální podíl z doporučené denní dávky. F2 - vitamíny pro muže a ženy 313 % vitamínu C. V jídle F1 39% céčka. Školení graduje závěrečnými oznámeními, promotion, hlavně avizuje se nový produkt Immune Booster.

Skyp s Ivou.

- Ivo, děkujeme za tak skvělou kočku. Mluví, reaguje. Je to kočka přízemní. Z gauče tak dlouho přečuhuje, až spadne pod něj. Leží u mých nohou. Jen odběhnu, tvrdě spící se přesune rychleji než já tam, kam mířím. Včera jsem nechala otevřené dveře do zahrady. Sedla, koukla. Zima. Zapomněla jsem na ni. Školila jsem se. Volala jsem do zahrady. Přiběhla s mňaukáním z domu. Předstírá tvrdý spánek, ale na zavolání přiběhne. Vždycky dá o sobě vědět. Splývá s prostředím. Zavolám, hlásí se přiběhnutím a voláním:

- Tady jsem. Co je? Něco se děje? Něco dobrého? A pochováš mě?

Petroušek je tu z práce. Obědváme. Vyprávíme si. Jdu k němu do pracovny.

- O co se sázíš, že Zrzečka přiběhne. Tvrdě spala na koberci.

Než větu dokončím, už běží chodbou. Hlásí se mňaukáním. Říká nám, že jde do holportu. Prý sama v obýváku nebude. Vyskakuje na gauč. Má připravenou deku. Rozvaluje se. Jsem ráda, hoví si s Petrouškem. Odcházím.

- Běží za tebou!

Kočičí pes.

Stmívá se. zatápím. Sedám k FB. NWO. Oddělení novorozeňat od matek. Lumpárna podpořená lékařskou péčí. Zas kovid. Maminky jdou domů z porodnice bez novorozence. Proti zákonu jim je zamezeno přístupu k dětem. Nezletilý pacient má právo na neustálou přítomnost rodiče. Děti a matky přicházejí o první společné hodiny v životě. Tam se navždycky zpřetrhá vláknivo vztahů... Zvíře mláďata neopouští. Hnus.

A jdu spát.

Dobrou noc!