Skvělý, srdečný, nádherný, euforický den. Lidé i příroda léčí
Ráno. Sedm. Budík mě vzbudil. Oko jsem hodila za okno. Ne, to není na lyžovačku. Ne. Nejedu. Vstávám. Výmluvy. Nazývá se to nemoc abych kdybych.
- Sama.
- Firn.
- Podmračeno. Zataženo.
- Má pršet.
- Nikdy jsem tam nebyla.
Jo, byla. Jasně. Na gymnáziu jsem spala na Šerlišském mlýně na Silvestra. Myslím, že jsem tam zpívala. Byli jsme tam s kapelou. Cestu do Deštné znám. Intuitivně vím, projedu Deštné, jedu, jedu, přijedu na parkoviště. Nahoru k Masarykově chatě prý kousek dojdu...
Zrzečka šťastná, společnice vstala. Celé dopoledne naplněno prací. Jedenáct. Skyp s maminkou. Zas vypověděla kamerka službu. Něco v softwaru. Vždycky jsem nesvá, chci, aby mě maminka viděla. Mohla jsem přivolat paní Hudákovou, zkusit tablet. Ale páteček, ať neotravuji.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-19_S_maminkou/
Pošťačka mi přinesla dopis s doručenkou od budoucího souseda. Ještě tu nebydlí, už se chová násilnicky. Zle. Labilní nevyrovnaný magistr. Hlupáček, který si myslí, že si koupí svět. Na podzim mu Péťa nabízel, že ořežeme větve našich smrků. Prý ne. V dopise mě vyzývá k odstranění větví. Aby mu prý neznečišťovaly parkující auto. On tu neprakuje. Jen otravuje. Ještě nemá stavební povolení. Už by si chtěl vyskakovat. Chlapci jsem povolila elektrickou přípojku. Nalepili ji na náš strom. Chlapče, není dobré dráždit hada bosou nohou. Ty nevíš, komu píšeš. Jestli mi sem přijdeš zas argumentovat petardami v době falešného nouzového stavu, už tě pokuta přijde na daleko víc. Měl bys vědět, že ne mládí, ale stáří je preferováno jako moudré. MLádí zatím ať šoupe nohama. Nic nedokázalo a má uměle snížené IQ. Tykve. Tvé budu stavět, nebudu, budu sgtavět, nebudu. Petardy. Chlapče, ty si koleduješ... Mám nabito. A můj střelec míří přesně a neomylně. Já ti dám betonový plot, ty betone. Vyhrožuj si své babičce!
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-19_Chlebicek/
Rychle uhníst chleba. Není hodno odcházet od rozdělaného kuchtění. Hrnec se mi vypnul. Místo vody dávám kvásek plus vodu. Tak, kolik jsem tam měla kvásku před vypnutím? Od oka doplňuji vodu. Je umění vycentrovat pak množství mouky... Baj oko přiměřeně, přiměřeně. Normálně bych měla za tři minuty uhněteno. Vyndávám dnes těsto na vál. Hnětu, hnětu, rukama vkládám svou energii; přisypávám mouku... Ne, ještě necítím, že je to ono. Jedním okem jsem stále na ulici. Má přijet klientka. Konečně se zdá těsto ve správné konzistenci. Vybírám ošatku. Dnes pokládám těsto na podlouhlou. V poslední době používám recept z vorwerku na tři bílé bagety. Když je člověk šikovný, má ve výstupu krásný bochník. Zvonek. Je tu.
Kateřina. Mám holčinu ráda. No, holčinu. Dceru má na vysoké. Koleje, menzu zdražili. Sama byla čtrnáct dnů v karanténě. Placená, ale bez nadsložek.
- Budete mít se mnou slitování?
- Jasně.
- A budete se mnou stále v kontaktu?
- Samozřejmě.
- Pomůžete mi, jako minule?
- Sama si pomůžete. Vy nikoho nepotřebujete. Jste houževnatá. Vytrvalá.
Měříme. Tedy výsledky strašné. Hrozné. Změní stravu. Zapojím ji do jednadvacetidenní výzvy...
Vypráví mi o jejich morčeti. Cvičené. Když manžel přijde z práce, hledá mu okolo pusy rozinku. Mají ho večer na sobě. Morče podává packu. Pokud ho mají v ložnici, pošlou ho do klece. Chodí s ním na jedno místo na vycházku. Volně. :-) Jo, živý tvor. Energie.
Objednává. Spěchá. Morčákovi pro piliny do truhlářství až v Náchodě.
A já frčím do zásilkovny. Rychle odvézt léky a šampon. Mně tuba vydrží rok. Možná víc. Mamka má jemné vlásky, spotřebu šamponu teda nadstandardní. Že by měla jednu službu škodička z jiného patříčka?! Ta potvora, co přestřihla mamince světýlka na stormečku? Co jí přeřezala nitě na nových pantoflích? Volá paní Hudáková. Už na mě čeká. Trošku se zlobí. Pátek. Pět minut, deset minut.
- Já se chci taky koupat ve slunci.
Chápu ji. :-) Mám ji ráda. Není hloupá. Má sociální inteligenci. To někomu chybí. Jí ne.
Jedu souběžně vedle hlavní. Tam zácpa jak hrom. V době omezení, zastavení života do Jaroměře míří všechny náklaďáky světa.
Dnes mířím do TESCO. Máme ekologické. V době otevření v roce 2011 to byla stavba hodná Grétiných dnešních požadavků. Sbírají dešťovou vodu. Dál si už nepamatuji, jak se naklánějí okna nebo vyklápějí. :-) Jedu si pro dřevěný plůtek. Uau. Mají velké květináče. Budou se hodit na rajčata. Plastové, bohužel. Beru dva hliněné. Zdá se, že pochopili, že lidé nemají peníze. Hodně slev. Hodně zapáskovaných regálů. Až večer jsem se dozvěděla, že ti naši šmejdi ve vládě jen namlsali obchodníky. Donutili je vydat další peníze za dezinfekci, za zboží a nic. Ani na chvilku jsem nevěřila, že obchody otevřou. Intuice a znalost Biedermanovy tabulky mi jasně říkaly: Nic pro lidi. Jen je nechají ještě vydat z peněz. Cvičím intiuici. Vnímám ji. Poslouchám ji.
Ať zkrachuje víc a víc a víc nebohých obchodníků. Divím se, že všichni neotevřou. Jak na Vaňkově kopci. Komando by strašilo tím svým zákonem a odstavcem. Obchodník by řekl ten jeho odstavec a hotovo. Tečka.
Celý nákup si opakuji poslech Aliance národních sil z 28. 1. Ano, mají pravdu. Ať lidé otevřou kadeřnictví, hospody, obchody. Čtyřicet tisíc policistů nic nezmůže proti všem otevřeným hospodám, putykám, barům, restauracím, vinárnám... Kecy o mnoha tisících pozitivních děsí lidi. Mohou se vyděsit k smrti. Pozitivní není nakažený. Ano, mám respekt. Vím od lidí, že je to těžká chřipka Velmi těžká. Někteří umřeli. Včera mi někdo říkal, že seděl s člověkem s pozitivním testem. Dnes mu řekli, že je negativní. 🤨 Myslela jsem, že jsem zažila socialistický Absurdistán. Ne, ne. Až nyní si očichávám nesmysly, které včera vyhlášeny, dnes už neplatí. Sami na zobácích nosí ty své dekly špatně. Blaťák má dekl stále pod nosem. Sahá si na něj. Prymula si jde klíďo za sportem. Vždyť on, světe lituj ho!, neměl loni dovolenou. Tak si vyrazil. Co tam dělala Kvitová? Mlaskají tak, že je je slyšet až u nás dole. To nemá národ rád. Ble. Pořad je výživný - dr. Vítová, dr. Hais... Jednu věc, ta mě štve. Vlastenci, kteří pomlouvají čtyřdílný film o BN. Ano, narodila se ve Wiener Stadt, dnes už zbořeno. Ano, mluvila německy. Ano, k vlastenectví ji přivedl Němec. Dost. Lidé jsou omylní.
V Tesco nesmírně příjemní prodavači, obsluha. Cítím se tam skvěle. U pokladny moje žákyňka.
- Jsem se zas urvala. Včera v Kauflandu a dnes tady dva dva.
- Včera jste tam nechala víc. A když přijdete do konce měsíce, tady si vylepte do okýnek slevu deset nebo dvacet procent.
- Tak to já přijdu. Akorát včera jsem na sedadle v autě vylepila lepky v Penny knížečce. Platnost jen do 23.12.2020. Dnes jsem totéž udělala se sešitkem z Tesco. Papírky na slevy. Taky do prosince. :-) Ráda prokrastinuji.
Jela jsem pro dřevěný plůtek. Neměli mou představu. Vezu zase nekonečně narvaný koš. Sluníčko se snaží. Luka ještě svítí bělobou, ale už by se musela asi stopa vést prostředkem? Ještě by to šlo.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-19_Zahrada_-/
Únor. Jdu sázet kytky. 😛😴😂 Blázen. Zrzka jde se mnou. Chtěla jsem petrklíče, petržel kudrnatku i hyacinty položit do sněhu. Ty, co byly zasypány - myslím, už skončily. Zítra si truhlíky dám do zimní zahrady. Péťa obdivuje:
- Vypadají nádherně.
Volá Linda.
- Mami, pojedeš zítra lyžovat?
- Sama ne. Prý pojedeme na kola.
- Já bych s tebou jela. Ale musela bys být ráno připravena. Zjistím počasí.
Ó! Příležitost. Dnešní klientka mi vyprávěla, jak šli s manželem sněhem okolo Šerlichu. Tichou překrásnou přírodou. Prý chatičky. Nádhenr výhled. Šerlich zapráskán lidmi. Chci to vidět.
Omývám truhlíky. Vždycky je mám opatlané hlínou. Hotovo.
- Z tebe by měl můj táta radost.
Jeho táta byl zahradník. Skvělý. I skvělý člověk.
- No, myslím, že by si asi ťukal na čelo. V únoru se nesází. A petrklíče dát s petrželí do jednoho truhlíku, to mohu udělat snad jenom já. Jenže já si počkám, až se v dubnu oteplí a pak šup zarýt do zahrady.
- Máš to krásné.
Běžím do pracovny ještě úřadovat. Psát statistiku. Nevychází mi to. Jo, výzvu k platbě. Vytisknout fakturu...
Linda:
Nevrle se ptám, co. Teprve teď jsem skončila.
- Mami, tak ráno v sedm.
- V půl osmé to stačí.
- Mami, jak se opozdíš, budeš doma. V sedm vyjíždíme, jinak budu protivná.
- Já budu mlčet.
Stahuji si pořady do sluchátek a dnes - šipec do postele. Ať to ráno stíhám.
Dobrou noc!