Slunce, mráz, práce, kočky

Byla jsem pozorovatelem. Jako bych seděla na stromě nad dvorečkem. Dívala se dolů. Na cvrkot. Na pinožení. Co dějů se odehrálo. V teple. Pracovním nasazení. Podbarvováno mluvícími hlavami.

Škoda, že nesleduji filmy Hoolywoodu. Tak nevím, co se chystá. Oni nám to ukazují. Simpsnovy jsem nikdy nesledovala. Přitom oni věští. Vidím katastrofické útržky z filmů. Ale nebojím se. Asi před třemi pěti lety jsem slyšela nebo četla: Chtějí spoutat lidstvo. To se jim podaří. Oni dají do provozu NWO. Ale s rozpadem EU se vše zhroutí. Nestarám se, kdy to bude. Nebojím se. Jen pozoruji. Čeho jsem si všimla, že tu dýmí v poslední době nějaká černota. Mám svou konspirační teorii. Může to souviset s opakovaným funusem jednoho uslintaného. Člena Rady tří set. Jen tak mimochodem. Členem rady byl i Gorbačov.

https://www.youtube.com/watch?v=esxyVVFPpIM&t=4822s

Na Zprávách z Galaxie poslouchám překlad Jason Shurka - motivační mluvčí, člen skupin TLS (The Light System - Světelný systém = pozemsko-extraterrestriální skupina jedinců, kteří svou diverzní činností předchází katastrofám působených elitami a vládnoucími entitami tohoto světa, provádí rovněž osvětovou činnost směřující k vzestupu vědomí lidstva). Autor knih The Pyramide Code, The Language of Energy, The Rays of Knowledge a dalších. Zakladatel UNIFYD TV.

Kolik rozhovorů s insidery, předpovídateli, vědmami  jsem už slyšela. Čas se zrychlil, ale jde to pomalu. Není to oxymóron. Jde to setsakramentsky pomalu. Cítím se už jako v nové zemi. Ale okolo mě ještě šplouchají vlny špinavého oceánu. Štěstí, že jsem hračička, naivní dítě, tím si šetřím nervy, psychiku, uchovávám svůj skafandr v pohodě.

Elity si chystají zadní vrátka. Tuší svůj konec. Proč Mark Zuckerberg buduje na Havaji komplex podzemních bunkrů za stamiliony dolarů se samostatným zdrojem energie a potravin? Dvě hlavní budovy propojené tunelem a s bunkrem pět tisíc stop. Kryt. Technické prostory. Protivýbušné ocelové vstupní dveře. Proč? Přichází něco, čeho bychom se měli obávat i my ostatní? Mnoho jedinců si buduje osobní podzemní kryty. V podzemních prostorách prý mají jelita zásoby na sto let. My obyčejní se nechystáme. Nevěříme. Nemáme na budování. Raději zemřu. Setrvat pod zemí pro mě není. Nejsem prediktivně programovatelná. Lidstvo mlčí. Dovoluje. I když! Co se dočítám o dnešním Německu! Ó, mraky traktorů, aut, cisteren vjely na dálnici i přes zákaz. zablokovaly naši hranici. Neviděla jsem, že by o tom spaly Hovínka. Užívám světa, jeho radostí, obyčejných dějů. Těší mě, že mrzne. Škoda jen, že chybí sníh. Holomrazy škodí.

Shurka hovoří ve filmu o tom, že v říjnu 2023 dával video, kde se říká, že je vědecky dokázáno, že frekvence poškozují zdraví. Hluk. Armáda veřejně přiznala, že má zbraně ve vlastnictví a že je používá. Jsou to frekvence, které ovlivňují chování člověka. Mohou způsobovat vztek, zlost, radost, smutek. Vláda to přiznala, že to má a používá to na lidi. Ti jsou nemocní; ve filmu jim padají zuby, ale nepřipisují to frekvencím.

Vrchol mého sledování amerických filmů byl v mém první manželství. Ivka byl Amerikou posedlý. Přihlásil se jako člen posádky letu na Měsíc. Dostal propisovačku, která psala i směrem nahoru. Myšleno ne k podložce pod ní, ale i obráceně, jako ke stropu. To lidstvo ještě naivně věřilo tomu, že Amíci byli opravdu na měsíčním povrchu. Netušili jsme, jak Armstrong metošit před biblí. Ne, nechtěla přísahat na bibli, že tam fakt udělal ten malý krůček pro člověka, ale velký pro lidstvo. 

https://www.youtube.com/watch?v=esxyVVFPpIM&t=4822s

Dál poslouchám o tiché sluneční bouři; smete celý Springfild. Tahle obří sluneční bouře vypne internet na týdny, měsíce, roky. Tak je to prý v epizodě devět pro rok 2024. Homer Simpson doplňoval domácí bunkr zásobami. Masivní sluneční bouře proběhla už v roce 1859. V historii je známá jak Carringtonská událost. Sluneční bouře v roce 2024 se předpokládá 60x silnější než v roce 1859. Sluneční bouře poškozuje satelity, GPS, hard disky počítačů. Shurka odhaduje, že se jedná o epizodu devět – což prý vychází na 18. září. Strašení. Snižování lidských frekvencí.

Tohle jde okolo mě. Věřím na chaos. Zvětšuje se. Archonti. Ale o ohrožení lidstva nemám starost. Ne. Kolik už tu bylo predikcí konce světa. Mayové predikovali ve starých textech tři dny tmy. Černé slunce jen s viditelným okrajem. Ne. Phoenix taky každých pět set let vzplál a znovu se narodil ze svého popela. Takhle prý někde v pralese z požářiště vyrostou nové rostliny. Přímo potřebují oheň.

Letos nás čekají volby. I Ameriku. Prezidentské volby. Bude snaha vytvořit událost, která vytvoří chaos? A lidé se podvolí. Ano, udělejte opatření, kontroly… Viz dvojčata. Nedávné události.

Jak programují!! Předpovědi mě nechávají klidnou. Chaos už tu je. Lidé se cítí nejistě. Očekávají vůdce stáda. Myslím, že všechno dobře skončí. Podle looking glass všechny počítačové simulace pro lidstvo končí zdárně. Nemám strachy. Cítím-li ho, svůj strach si přivolám. Prohlédnu. Prozkoumám, vyndám na světlo. Přestanu se bubáka bát. On má podobu strašidla z Kubuly a Kuby Kubikuly. Řeknu mu:

- Tak a teď se zařaď do týmu mých rádců. Tady rozhoduji já. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-01-08-rano-dopoledne

Ráno mě zas naštvala drzá Žofka. Zas škrábala na dveře. Tohle je to, co mě tíží víc, než sluneční bouře avizovaná na letošní září. Chystám si snídani. Nejprve kočkám krájím hovězí krk. Žofie pořád kňučí. Něco chce. Nejlépe hrabat se v zásuvce s dobrotami. Popíjím koktejl. Pozoruji ji. Autenticky vidím, jak si pohrává s fikusem. Už nemá skoro žádné listy. Na podzim jsem obě rostliny po mamince – ach, mamko, promiň – přesadila. Žofka packou pokouší andělíčky napíchané v hlíně. Bum, bác! Shodila drahý květináč, květinu, dekorace. Nic. Je drzá. Petroušek řekl, že bude-li mě takhle zlobit, že půjde z domů. Prý musím být přísnější. Ó, to mě vyděsilo. Ne slunečná bouře. :-)

Volám si o mléko. Od dvanácti se chystám na cestu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-01-08-nadherny-vyhled-z-pracovny-do-krasneho-dne

Dopoledne chystám do tombol. Hovořím s jednou dávnou kamarádkou. Vedeme srdečný hovor. Vůbec hovořím s hodnými lidmi. Radost ze dne. Petroušek volá. zvu ho na obídek. Až po práci. Teď dojedl svačinu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-01-08-nadherny-den

Za okny nádherný jiskřivý den. Oběd s Peťulkou.

- Někam jedeš?

Vysvětluji itinerář. Chci otevřít vrata. Upadl mi ovladač. To znamená, že je neotevřu. Cvakám, cvakám marně, couvám před okno Petrouškovy pracovny. A cvakám. Čekám. Ano, všiml si mě. Slyším jeho hlas. Vychází na terasu.

- Že ti to zas upadlo?

- Ano. Teď.

Usmívám se. On mě zná. Tu mou nešikovnost. Nebo hranou nešikovnost?

Jde do svého auta. Otevírá svým ovladačem. Vyjíždím. Směr mléko. Jé, za vraty není láhev. Volám. Dnes jsem s sebou vzala Herbalife tyčinku. Za to, že mi mléko donese z kravína až do statku za vrata. Zvoním. Ano. Nese mi láhev.

Jak to tu asi vypadalo v době dětství malého Myslimíra Ludvíka? Rybníček před domem je dnes vysušen. Na jeho břehu nechal vybudovat za drahé peníze nový starosta dětské hřiště. Ten původní byl skvělým hospodářem. Nahromadil peníze pro obec. A tenhle přišel k hotovému. Ireno, zastrč jazyk! Vždyť víš! Nechtějí to slyšet. Pardon! To jsem neřekla. Jen jsem si to myslela. Postavit dětské hřiště u vody, to napadne jen inteligenta. Proto musela vodní plocha zmizet. Okrasa každé vesničky… Raději jedu.

Beru to přes Kaufland. Krásná třešnička osvětlovala zahradu v adventu. Hned druhý den přestala svítit větvička. Pak druhá. A třetí. Co chceš za pětistovku! První dva svítící stromky stály přes tisíc korun. Možná dvanáct set. Do obchodu jdu v krásném zapadajícím slunci. Vycházím po tmě. Během krátké chvilky se slunce schovalo.

U recepce paní ochotně vrací peníze. Milá. Mám ji ráda. Jdu halou. Jak tu oblbují, to nezná mezí. Poslouchám, jak snížili cenu asi u pěti nebo šesti tisíc výrobků!!! Ty vorle! Primule stála asi před dvěma lety osm korun. Někdy i sedm. Dnes? Jednadvacet! Pěkné snížení. Sušené mléko - lezou mi bulvy na cenovku. Neumím počítat, ale zdá se mi, že inflace není do těch jejich deset procent. Vykrádají lidem úspory! To je tři, čtyři sta procent. U pokladny se dozvídám, že taky hledaly zlevnění. Prý o desetník. To je vymývárna mozků zákazníků! 

- Vážení zákazníci, zlevnili jsme pro vás...

To určitě! 

Další hlášení. To vymyslel lumen 

Vážení zákazníci. V naší prodejně se svítí ledkami. Do roku 2030 se chystáme ušetřit až 80%!!! energie. 

Co dělali na Silvestra? Kde byli! To by národ řičel smíchy! Točím video:

- Tak oni chtějí ušetřit do roku 2030 až 80% energie? A jak to jako chtějí udělat? To zavřou všechny obchody, nechají jeden. Nebo bude v obchodě tma. Nebo budou mít otevřen hodinu denně. To by pak mohli ušetřit 80% energie i dřív než do roku 2030. 

Bože, kýdy! Kdo jim to věří? 

Doma. Ještě pracuji. Ještě porada. Ještě webinář. Na konec porada s naším prezidentem. Devět večer. Skončila jsem.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-01-08-nenecha-me-odpocivat

Chvilku si lehám k FB. Žofie mě nenechá na pokoji. V pracovně mi chtěla ničit výzdobu oken. Kolik mi toho už roztrhala, shodila, rozbila, zničila, rozšmelcovala…

- Když tu nejsi, je hodná. Ty jí moc povoluješ. Vezmi si noviny…

Tak jsem si vzala. Vyskočila na křeslo. Na jeho opěradle jsem měla hromadu vyžehlených ručníků. Buch. Shodila je. Ještě jednou. Z gauče jsem ji pozorovala. Vyčuhoval jí ocas. Ona pozorovala mě. Nevšimla si, že na ni koukám svrchu. Dostala přes zadek. Noviny – jediná obrana. Na ráno si jedny uchystám ke dveřím ložnice.

Jdu. Bylo to krásné. Ničeho se nebojím. Tak zas zítra nějaký poslech. :-)

Dobrou noc!