Slunce vstávalo z červánků a do hliníkových červánků také uléhalo

Ráno. Červánky. Jaký bude den? Čtu v posteli Zpravodaj. Že já jsem včera louskala ořechy a zapomněla jít na divadlo Ungelt? Až vylezu...

Jo, měla jsem být v divadle. Vždy když přesunou termín ze soboty na neděli, zapomínám. Hrdinka dostala Cenu Thálie za rok 2009... Svět se točí... I beze mě. Nelituj.

Copak se stalo 5.11. v dějinách světa?

1. Má vlast - 1882 - poprvé zazněla v souborném provedení na Žofíně. (Náš jaroměřský Jaromír je nejstarším sborem u nás. Dočítám se ve Zpravodaji, jak koncertoval na Žofíně. Jsou úspěšní. Ubývají. Lidé přestávají zpívat... )
   
2. Ó, jak často říkám, že bych se vzdala svého volebního práva výměnou za slušnost, korektnost politiků... 1905 shromáždění ve prospěch všeobecného volebního práva. Policie nepokoje rozehnala; jeden lidský život vniveč...
   
3. Osvobození dali 1927 premiéru Těžké Barbory... Maminka pobývala na planetě od 26. ledna t. r., tedy už možná začala prvními krůčky capkat po svých... Voskovec s Werichem zažívali svou slávu...
   
4. V tento den 1985 objeven v Bečově nad Teplou Relikviář sv. Maura. Poslouchala jsem o běhu s časem. ČSSR vs. Danny Douglas - vídeňský Američan... Ano, chtěl naši památku... Policie hrála o čas; zjišťovala, o jakou památku se jedná. Nevěděla nic. Pak rozměry. Okruh - kde by měla hledat. Stihli. Našli. Kopíruji ze stránky  https://www.lidovky.cz/maur

• Přesně před 33 lety mělo dojít k podpisu dokumentu, který by Douglasovi změnil život. Dohody mezi Američanem z Vídně a socialistickým Československem o vyzvednutí důležité památky ležící kdesi v Československé socialistické republice. Jenže k tomu nikdy nedošlo. O dva dny dříve totiž kriminalisté v záři provizorního osvětlení a za hněvu nebes v podobě nezvyklé listopadové bouřky vyhrabali z podlahy hradní kaple nečekaný poklad: zlatý relikviář. Druhou nejcennější památku na českém území hned po korunovačních klenotech.
  
• To byl jen začátek.Po zdařilé režii v roce 89 nás sežrali celé. Vydali jsme se řeckou cestou. Už zkoušejí vypouštět balonky - není na důchody. Zkoušejí, co vydržíme. Poslouchala jsem o založení našeho zlatého pokladu. Kryl měnu. K čemu zlatý poklad, když nad naší měnou nemáme už vládu. A poklad je rozkraden, pardon- stráven.
  

5.  A ještě jedno výročí kalendária. 1997 vláda ČR odeslala do Bruselu přihlášku do NATO. Chjo. Tehdy jsem si myslela, jak budeme v bezpečí, když odejdeme z náruče ruského medvěda. Český lve, kdy už zařveš, švihneš svýma dvěma ocasy a vyceníš drápy? Pryč od kalendáře.

Včera jsem zas měla čichový klam. Zacítila jsem vanilku. Dnes dopoledne neznámou příjemnou vůni. Včera večer při psaní jsem nesmírně intenzivně cítila svůj parfém. Nikdy sama svou vůni necítím. Včera moc. Nevím, co to je. Nikdy jsem takovéhle čichové klamy neměla. Jo, taky kávu cítím... Žádná tu není...

Ve čtrnáct mladá holčina. 22 let. Krásně zhubla, kondici 2 obézní vylepšila na 5 standard. Jsme kolonie. Její plat nestačí... Má nasazovací rovnátka. Jsou levnější než pevná. Co kdyby musela mít pevná... Čekají Vánoce. Šetří. Zdravé vyrovnané jídlo bere jen ráno. Narostly jí tuky, svaly se zatím drží, zestárla o šest let, klesla metabolická voda... Vendy, co se děje? - No jo, bere jen ráno... Jenže je nutno stabilizovat buňku. Ať si to tělo zapamatuje... Přestala příliš brzy. Měla dojít ke kondici 8 - štíhlý svalnatý... Nedokončila... Chápu. Čeká na výplatu...

K mamince až skoro za tmy. Fotím červené šedé a modré pruhy na obloze. Sluníčko vstávalo z červánků a uléhá tamtéž. Hliníková obloha hoří... 

 Manžel zastrkal auto do dvora. 

-Tys ještě nejela?

 Auto zas vystrkal - maminčina terminologie. Vždy od nás odjížděla:

- Teď zastrkám auto pod střechu, sednu si ke kamnům, kočku na klín a budu koukat do TV...

Dnes mě vítala, jako když mě rok neviděla.

- Mami, včera jsme spolu byly na sluníčku?

- Jo? To si nepamatuju. Tak to jsem blbá, viď?

Ukazuji fotky ze včera. Povídáme si. Maminka si pochutnává na horkém kompotu. Slouží paní Dana, Petronilka, Pavel a Jana. Ptám se, kde bydlí...

- V Rožnově.

Mamka ožila.

- Jé, to je vesnice propojená s Neznášovem. Tam mám kořeny...

Paní říká, jak se jmenuje. Maminka hned ví - tahle rodina tam byla dvakrát.

- Ne, třikrát.

- Jo, jednou byli truhláři...

- Ano, ano...

Přeju dobrou noc. Pusinkuji. Maminka. Kdysi to bylo naopak. Já po ní toužila jako dítě. Její náruč. Mazlila jsem se s ní. Ona se mnou. Tolik dotyků. Milovala mě. Miluje dodnes. Mami. Mám ti co vracet... Mačkám ruku. Pusinkuji na krku... Utíkám do auta. V přízemí připraveno na Setkání s hejtmanem. Hm, předváděčka - mám tam známé. Pane řediteli, to je jako pro Vás personál nebo do toho setkání zahrnete i indiány z DD!? Okukuji, fotím. Musím se smát. Zalitá cedule na dveřích na zemi. Přilepuji ji znovu na dveře. Fotím osvětlená okýnka staré budovy. Jedu přes KIK, Kaufland dom.

V KIKu chci vrátit dvě kapesní zahřívadla. Předvádím, jak nejdou. Cvakám, cvakám plíškem a :-)  Mladá prodavačka se raduje, jak je to žhavé;  hřeje si chldané ruce... Ta potvora začala hřát :-) Promačkávám divoce ještě druhé hřejítko :-) Kapesní ohřívač.  Chemická reakce naskočila. Smějeme se :-) 

- Tak si tu hezky hřejte ruce a já jdu po prodejně. Ještě Vám tu nechám tenhle zapalovač...

Vracím se se svíčkami. Ráda bych si koupila malého skřítka. Rozkošný. Posadila bych ho na parapet. Dala bych mu misku jadýrek, dobrůtek... Jenže skřítek mi připomíná severského trollíka.

- Holčičky, mohly byste přes paní vedoucí poslat dál: Ať nám tu už nepíší ty anglické názvy na zboží... Chci mít doma češtinu. 

- To my bychom taky chtěly Veselé Vánoce. Ale ono to nejde...

- Jo, jde. Jen to tam vzkažte. Nebo kam se píše? KIK je polský?

- Ne, německý.

- Aha, takže Pepco je...

- To je polské.

- Se stejným zbožím.

- Podobným.

- A mohly byste mi vysvětlit dvojí cenu v euro? Jedna cena je pro tři země a dražší cena je pro další tři země - mezi nimi SK. To jako kolonie to mají dražší?

Holčiny vůbec nevědí. Já jsem na to přišla až dnes - náhodně. Hledala jsem skleněnou nádobu s víkem na ořechy... Do prčic - kde to žiju?!

Kaufland. To jsou věci. Lidi nekupují; prý jen cikáni chodí a vše večer skoupí ve slevě. Zelinář zlevňuje zeleninu. Nabízí mi dvě srdíčka salátu asi za osm korun. Ze Španělska. Chci kupovat české, hamižnost mě překonala. Beru - španělské. Ještě žampiony. Za jedenáct. Nepotřebuji. Beru. Stojím u lahůdek. Sýr xcelent s rajčaty, pravou šunku. Zelinář zlevňuje maso. Už zlevněné. Krůtí prsa na 81 korun. To si počkám. Zatím stále 111. Ptá se prodavačky, co nejde na odbyt. Večer to hodí do kafilérky. To je úcta k přírodě, soudruzi Němci. Proč se to nedaruje psímu útulku... Jsem jiná. Jsem šetrná. Jsem vychovávaná nevyhazovat jídlo... Kde je ohleduplnost k přírodě... Volám domů:

- Peťuš, čekám u pultu, až naskočí v systému sleva na krůtí prsa...

- Vykašli se na ně.

Má, chlapec, pravdu. Ne eko maso... Nemám teď zdroj bio krůtiček... Vyčkala jsem. Češka...

Domů. Petroušek čeká. Jsem v bezpečí... Ve dvacet konzultace. 

Koukám na FB. Do rámečku jsem dala první nedělní polední zprávu Českého rozhlasu. Autenticky jsem zapsala text:

Česká vláda nebude vymáhat reparace na odškodnění křivd 2. sv. války na Německu. Narušilo by to dobré vztahy s Německem. Tento rámeček do teď sdílelo 29 lidí, včetně ANS. Jen nějaký chytrolín stále píše o dezinformaci. Podejte důkaz... Na mém statutu a otravuje a otravuje. Nestačily mu odkazy na zprávy ČRo, a na Novinky...

https://ct24.ceskatelevize.cz/.../2641907-valecne...

https://www.novinky.cz/.../488119-babis-otazku-vymahani...

Asi jsem blb.

Sluníčko se koupalo v rudé od rána. Sklonilo hlavu do červených peřin. Spí. 

A já jdu za ním. 

Dobrou noc!