Slunce vydrželo celý den. A ptáci létali. A včely nejsou

Neděle. Ptáci se radovali. I já. Včera ve čtvrt na jedenáct v noci nějaký bezohledný hlupák pouštěl ohňostroj. Myslela jsem na mladé, týden dva vylíhlé. Jak je kanonáda musela vyděsit. Lítají zahradou nemotorně. Máme jich tu moc. Zato motýly žádné. Hmyz není. Včely nejsou. Vůbec. Levandule zvou. Není, kdo by si na nich pochutnal.

Kittyna má po kolaudaci. Teď ještě se tam nastěhovat a nebát se kuny. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-06-18_Kolaudace_a_budouci_nase_Zofinka/

Dopoledne jedu na obrátku do obchodu. Platím 626 korun. Mladé holčině dávám pětistovku, dvacet šest v drobných a dvoustovku. Vrací mi drobné do sedmi set plus mých dvacet šest.

- Dala jste mi navíc.

- Nedala. Dala jsem vám dvacet šest a vy mi dejte stovku.

Koukala jak jelimánek. Vytáhla stovku. Sbalila mince. Nejsem přesvědčená o tom, že věděla, jestli vydala peníze správně. Možná nad tím přemýšlí ještě teď. 

Mám dnes dva podpisy na Deklaraci. Ještě dvanáct, dva archy zaplním. Dám padesát.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-06-18_Nedele/

Neděle slunečná. A slunce vydrželo na obloze i odpoledne! Kupodivu! Když tak přemýšlím, dařilo se. Stihla jsem oběd na poledne. To je u mě úspěch. Mám ráda pozdní obědy. Neděle, nedělá se. Chceš nechceš, vrhla jsem se na domytí zimní zahrady. Dlouho, předlouho se mi nechtělo. Minulý týden jsem načala. Dnes velké tabule oken omyla. Určitě zítra najdu šmouhy, doleštím. Neumím vyčistit okna, abych další dny neuviděla nedostatky. 

Včera večer jsem vyběhla po tmě na slimáky. Na naší zahradě asi pět sedm let neotravují. A letos ano. Všímala jsem si, že mi ožírají macešky, bramborovou nať. Za dne se rozvalují jejich macatá těla ve stínu. Neviditelná. Skrytá.  Včera večer trestná výprava. Na slimouše do jahod, do trávy, k nočenkám… Dnes ještě slunce nezapadlo, k večeru češu jahůdky. Oči nevěří! Utíkám domů pro sůl. Naivní jsem myslela, že tam zbyl jen jeden. A že počká. Než jsem se vrátila, vzal nohy na ramena. Napadlo mi, mrknout se pod plastová kola od něčeho. Dala mi je Deniska, bezva proti plevelu. Jahůdka sedí v kole… A slimáci chrápou pod plastem. Pod prvním kolem odpočívá klubko slepýše. Tak nádherný, lesklý, čisťounký. Pod dalšími kruhy naši tlustí strávníci. Já jim pěstuji jahody. Počkejte! Vysbírala jsem, co jsem kde našla. Běžela jsem popřiklápět skleničky na noc na nočenky. Šˇířím lásku, lásku, ale tady cítím odpor, hnus, nenávist. 

Podvečer. Hotovo. Pouštím si Wilsonova 10. Placený pořad Xavera a pana Holce. Stálo mi to za předplacení. Válím se smíchy. Inteligentní pošťuchování. Na xtv.cz se střídá skvělé osazenstvo; nově inteligentní chladná Minářová; otevřená hlava a ekonom Pikora; PR konzultantka vtipná, ostrá Karol Stonjeková; glosátor a pracovník Institutu Václava Klause (ach!!!) Petr Macinka; to mi vadí. Automobilový závodník, motorista "jeho hranatost" Filip Turek. Nejraději mám Karol a Petra Holce. Kudy se dostat na placené TV Prémium! Z mailu ťuknu, jsem tam. Ale sama se tam dobelhat, přihlásit, dřina. Jsem truhlík.

Xaver a p. Holec vyhlásili p. Macinku jako vítěze Dezoláta roku. Mistr Holec a jeho přístav pravdy. A jeho "hodnnoty".  Řehoním se. Odpoledne si dávám opakovaně Wilsonku z 1.6.

Xavera uklízečka z jejich domu oslovuje pane Zvolský. Neodporuje jí už. Neopravuje. Dnes na něj volala přes celou chodbu:

- Pane Zvolský! Co to je manželství pro všechny?

- Věříte, že nevím, co to znamená, pane Holče?

- No, podle mě to znamená, že v Česku můžeme být všichni manželé. A manželky. Že budeme jedna velká rodina. Dokonce se můžete vdát i oženit najednou.

- Pane Holče, oni to snad dnes projednávali. Já podezírám, že to do té sněmovny někdo proloboval.

- To se dneska neděje ve sněmovně, Xavere! :-) 

- A řeknu vám, kdo je u mě v podezření. Říkám vám, že to celé někde v zákulisí organizuje ten poslanec za lidovce, ten Navrátil, protože si chce vzít toho násilníka z těch amatérů.

- Maséra myslíte?

- Promiňte, maséra.

- Tam se to neví, to je fluidní?

- Tam je to fluidní. Taky lidovecké. Podle mě si chce vzít amatéra. Chce na to mít vorschrift.

- A myslíte, že ty svatby všeho druhu pro všechny, ty budou v kostelíčku?

- No, nebo se postaví nové kostelíčky.

- Prosím vás, kdo by to platil.

- No EU!

- Tak to pozor, to jsme my. To bych nerad. Já bych to spíš nechal na Nejvyššího.

- Pane Holče, přišla mi zpráva na hodinky: Státní rozpočet v květnu překročil ve schodku 271 mld korun. Za celý rok se počítá s 296 mld.

- Tak to ta částka nějak nesedí, ne?

- Ještě tady píšou, to mi píše ČTK, že ministr financí chystá rychlá opatření. :-) 

- No počkejte! Takovýhle "škodlivý" statistiky? "Viník bude odhalen", ne?

Řehtám se. Fialova nová slova – škodlivé myšlenky. Viník bude odhalen – při statistice z Eurostatu.

- Kdo vám to posílá?

- ČTK.

- Mně nic nechodí.

- To si objednáte. Vy máte taky hodinky za pět padesát. To musíte mít Apple watsch!

- No, ale Stanjuorvi to nedojde, ne? Von v těch nulách trošku plave, tak mu to nebude vadit.

- Já si myslím, že von přijde domů, rozhodí ty papíry. Mámo, pocem. Tady jak je těch 279 – a teď ty nuly, kolik to je peněz?

- Nechceš někam zavolat?

- Ne, to nemůžu, já jsem ministr.

- Nebo by mohl zavolat Mikymu Ferenčíkovi.

Naráží na jeho neznalost ekonomiky. Hloupé kotě.

Wilsonka z minulého pátku začíná – jak jinak. Legračně.

- Xavere, vidíte? Jsem v černém. Slavím.

Zapaluje si doutník.

- Co slavíte?

- No, co všichni slaví? Celý národ!

- To nevím.

- No? Dovolte! Vy jste se vzdálil národu! Sto dní prezidenta Pavla!

- Prosím vás, takovou blbost.

- Vy necítíte řád a klid?

- Já to necítím.

- Láska všude.

- Víte, pane Holče, já už jsem se smířil, to je novinka, že máme komunistu na Hradě. Ale já začínám být jeho fanoušek.

- Já taky, já taky. Ten chlap si z nás dělá prdel. S prominutím. Fakt nemá kus studu v sobě.

- A na to jste přišel až teď?

- No vona je to větší a větší pr. Víte, co udělal naposled? On se nezastaví před ničím! On se nestydí! On teď inauguroval studio Svobodné Evropy.

Oba se hořce a dlouze smějí.

- Bývalý agent Pávek, z Kremlu řízený rozvědčík, komunista, kvůli kterému Svobodná Evropa vysílala do Československa. Xavere, toho musíte dostat sem.

- A co tady s ním?!

- Otevře to tady taky slavnostně.

- Ježiš, ne!

- Přístav pravdyýý, Xavere!! To musí otevřít jedině agent Pávek.

- To já nevím, to ne. To bych nechtěl. ¨

- Xavere, zavládne tady pak řád a klid.

- Ten tady je i bez něj.

- Ne, to vám tady hapruje.

Pískám u jejich hovoru smíchy. Ti dva nemají chybu. Hovoří o tom, jak si nás ten chlap bude testovat, co vydržíme. První bylo s paní Mašínovou. Rodina stíhaná komunisty. Tiskem to prošlo. Národ neprotestoval. Oslavil studio Svobodné Evropy. Výročí v srpnu oslaví taky, když ho to tatínek učil… A 17.11. odhalí bustu sama sebe a řekne, že nosil falešnou uniformu a občanku… To můžou vymyslet jen hravé mozky. Řehotám se. Nesmyslná, absurdní rozprava. To já ráda.

- A myslíte si, že mu u toho Kocáb podtrhne nohy?

- Ne, on se nechá zlít vodním dělem.

Tak dost. Jdu za těmi slimáky. Mourek si hoví na křesle. Kdepak by se vrátil přes zahrady tam, kde ho nechtěli pouštět domů. Nocoval v mrazu venku. Však taky jeho kožich byl divný. Štítila jsem se ho. To dnes je krásňoučký hebáček. Čistý. Koupila jsem mu dnes kus masa. Na zkoušku jeden kuřecí krk. Prodavačka povídala, že to berou lidé kočkám. V poledne měl krk a kousek kapsičky. Pár granulek. K večeři jsem mu nasypala kousky hovězího krku, trošku kapsičky. Co myslíte? Zmeťour, co vždycky všechno poctivě dojel. V mističce mi nechal kapsičku. Masíčko zblafnul.

V pátek jsem poslechla kousek Jourové. Míca chce Muskovi zatrhnout pro Evropu jeho Twitter. Prý svoboda slova, ale aby to nebyly dezinformace. Goebels si mne v pekle ruce. 

Karol Stonjeková:

Twitter může v Evropě skončit. Dopadne na něj tvrdá regulace dezinformací a nelegálního obsahu, varuje eurokomisařka Jourová

"Dopadne na něj tvrdá ruka lidu. Ale ještě by ten titulek mohl znít: Teta z Třebíče kontra nejbohatší muž světa. Je vidět, že když jste eurokomisař, tak si najednou troufáte, dovolujete. V jejím projevu byla řada věcí o omezené svobodě slova, což je nesmysl." – míní Karolína Stonjeková.

Jdu spát. Budou dvě. Ať jsem ráno svěží jako vy. Taky bych mohla napsat: Ať jsem ráno svěží, jako jste vy. Najdete rozdíl? A víte proč?

Dobrou noc!