Sluneční láva se vyvalila na krajinu :-)

Ráno. Dnes na běžky neběžím za tmy. Slunce vychází. Denní zázrak. Okouzlující. Ó, jíní! To znamená, že by sníh mohl v polích vydržet ještě další den. Fotím nádheru. Večer mi Péťa oznamuje, že tu byl zobkat zas náš bažantí krasavec. A zas nenašel svou mističku. Krasavec, ale blbec. 

Rychle, rychle. Na 9.15 hod. na RHB. Ano, vědí, že v 9.30 hod. jsem tam. Opravdu. Vyšlo to. Za minutu půl desáté ťukám. Musím být v půl jedenácté doma. Pouštím čtení mých příspěvků v pořadu paní Heleny Heclové na Příznacích transformace. Sedím pod soluxem. Sestřička poslouchá. Přepadá mě vzlykání. Ježíšku, zadrž. Dýchám zhluboka. Nevím, co to je. Duše pláče? Sestřička znovu vede stejnou mantru:

- Já vám furt říkám, abyste napsala knihu.

- Aspoň mám ten blog. Tam mě čte hodně lidí.

Hodnotíme dnešní náročnost holek - žen - manželek. Stěžují si, jak manžel je stále ve světě, ale že nosí domů peníze, to je jim fuk. Chlapy je třeba chovat, hýčkat, chválit a děkovat jim. Pak nás nosí na rukou. Před půl jedenáctou hotovo. Domů. Zajíždím do dvora. Mávnu na pána, který trpělivě čeká, až manévr dokončím. Ha, vystoupil z auta. Asi před čtrnácti dny si tu byl pro tombolu na myslivecký ples. Snad jsem něco nevyvedla. Ne, ne. Má zájem o náš domeček pro paní z Brna. - Tak to ne. Já tam potřebuji ještě pána. Pán ukazuje:

- To jsem já! :-)

Tak uvidíme, kdo tam nakonec bude bydlet. Na půl jedenáctou paní. Okolo poledne ještě do fy Semena Černý. Majitel Honza se mnou chodil na gympl. Přírodovědná větev. Já humanitní. Měl bratra. Snad údajně ženy mají prsty v jejich rozhádání. Tu fu vedl za socialismu tatínek mého muže. Honza nikdy nezapomněl na Vánoce poslat konvalinky nebo bramboříky. Petroušek mi říkal, že takhle štědrý byl i jeho táta. Můj pan tchán. Na MDŽ všichni dostali, na Vánoce taky... Honzu před dvěma lety kleplo. Odešel. Jeho žena, taky spolužačka, je v důchodu. Slavná fa Černý Semena snad pokračuje dál. Prodejnu snad uzavřeli... Ráda jsem tam šla. Hodné prodavačky. Uměly poradit. Fotím pískovcovou obrubu dveří. Krása. Dveře - se starým vzorem - to mělo hodně vrat v josefovské pevnosti. Sluníčka. 

Domů. Oběd. Šup do luk. Slunce hoří na obloze. Zvonek. Snacha s vnučinkou. Dnes ne. Dnes se věnuji sobě. Nejdřív já. Nabít. Jsem silná - mám energii - mohu dávat. Vnučinka vytahuje novou láhev z kočárku. Trošku se zlobím - ledová voda. Já vyzunkla hrneček thermáku - bylinného koncentrátu.

- Proč máš ledovou vodu?

- V zimě se má pít ledová. (Snaška.)

- No to teda nemá. V létě se pije horká, ale v zimě se nemůžeme prochládat. To je blbost.

Loučím se. Spouštím se do luk. Svobodááá. Dnes se tu mohu prohánět dle libosti. Až do půl páté. Velkou louku 1,7 km jsem oběhla čtyřikrát. S lehkostí. S radostí. S volností. Svobodná. Potkala jsem Bena a páníčka. Beník je už velký kluk. Zastavila jsem. Připravila foťák. Volám. Ben jde jako dospělák. Páníček:

- Tak běž pozdravit.

Beník se přilísne. Nechá si pohladit hlavu. Drbu za ušima. Hladím po čeníšku. Má pořádnou mordu. :-) Heboučkou. Konec. Ben dává najevo:

- Už musím. Stačilo.

Tak jo. Loučím se. Běžím, běžím, běžím... Našla jsem radost z pohybu až na stará kolena. Necítím únavu. Doufám, že loket večer nebude kňučet. Protlapkávám trávu pod viaduktem. Takový starý šereda. Překrásný. :-) Jak důmyslně je postaven. Kdo ho narýsoval, vypočítal, vyprojektoval... Tolik vlaků v hodině, za den, za rok, za dekádu... Rychlíky, lokálky, náklaďáky. Trať vede do České Skalice a dál... Od naší branky vidím jen stromy v lukách a zahlédnu na vteřinku vlak na viaduktu. Kdysi byl náš vnouček mrňavý kluk. V naší zahradě ještě nestál náš dům. Jak jsem zaslechla vlak, utíkali jsme k brance, jestli ho stihneme a zahlédneme.

Na přední menší louce se to hemží běžkaři. Staří. Mladí musí sedět u počítače nebo kde. Vlastně dobře. Rozmašírovali by to tu :-)

Vybíhám kopec. Pod ním ještě zachycuji tekoucí sluneční lávu. Valí se do luk... U branky vytahuji sluchátka z uší. Poslouchala jsem komentáře ANS. Miluji dr. Vítovou. Ani jedno slovo vedle. Vždy ZÁSAH. Burcuje, burcuje... S přehledem. Myšlenky srovnané... Poprvé jsem ji zaregistrovala před dvěma lety - s bývalým ministrem školství Zemanem... Jj, taky se sluchátky v uších - v lukách na běžkách. Svítilo taky sluníčko:

https://www.youtube.com/watch?v=1Cdqv7_gDkQ&t=46s

Doporučuji POSLECHNOUT - jak nenápadně, ale jistě se stahují nad námi mračna...

https://www.svobodny-vysilac.cz/2019-01-24-ans_v-vitova-k-hais_genderove-kvoty-nemecko-francuzska-zmluva-a-palachiada/

Byl to překrásný luxusní den. Jo - a upekla jsem chlebové bagety. Žitný kvásek - dělá zázraky... Mlasky mlask :-)

Co nám přinese zítřek?

Dobrou noc!!