Sluníčko dnes svítilo

Skyp. Dnes by měla skypovat Iva. Jistím. Koukám na spojení. Minule jsme skypovaly tři. Vytvořily jsme skupinu. Kámen úrazu. Odstranila jsem konverzaci. Iva si ji neodstranila. Nakonec skypuji já.

Dnes vidím blonďatou zachumlanou bytost ve štítu a hadrech. Mluví, ukazuje hrneček s čajem, kapesníčky. Příjemná. Ztratily jsme asi dvacet minut, ale máme prodloužený čas. Tak na mě po včerejšku dýchlo trošku lidsko, člověčina. Lidsko - podle vzoru město - můj neologismus. :-)

Mamka nesmírně smutná. VESMÍRNĚ! Utlučená. Utrápená. Umučená. Vážná. Bez nálady. Apatická. Systém vraždí své obyvatele. Budovali, už nejsou potřeba. MUKL = muž určený k likvidaci. Uražte se - neprávem. Ale vyrábíte je! Krajská hygienická stanice! Státe! Hanba. Proč zavíráte lidi bez příznaků na celu? Lidé potřebují rozvíjet, komunikovat, cvičit, družit se, hrát si, psychohrátky, cvičit jemnou motoriku, mozek!!! Hanba!! Jasně, ozvou se husy! Kejhejte! Prý si nevážím péče! Ale jo, vážím. Vážím si práce pečovatelek, sester... A čeho si mám vážit v téhle zamotané obvázané nesmyslné době?  Že se člověk nedožádá odchodu na WC? Toto nemůže pečovatelka stihnout ani náhodou! Normálně nestíhají. Radím: podívejte se, co máte v náplni práce. Zeptejte se, jak to bylo, když jste měli v péči osm chodících!!! A jak to je, když máte jednoho chodícího, tři vozíčkáře a čtyři indiány v postelích. Zažádejte o přehodnocení pracovní náplně. Nelze srovnat obsluhu osmi chodících a samoobslužných s vozíčkáři a ležáky... Pan ředitel pojede z kopečka. Bezohledný, navíc neschopný nesystémový trafikant nemá v čele DD co dělat. Jája. Je třeba vyměnit kádry. Čas změny právě nastal. Je třeba udělat pápápá!

Procházím s maminkou obrázky. Jde mi hlavou, že by právě dnes měla být dole v parku na sluníčku, nasávat životodárnou energii. Ale kdo by s ní jel?! Chaotické vedení domu přivádí vedle špatné pověsti i chod domu zu grunt. Ředitelé domů v kraji řeší také nedostatek tzv. zdravých, ale umějí si poradit. Jejich činnost je směřována pro klienty a jejich blízké! V první vlně se jelo setrvačností. Nula nemocných, protože se netestovalo. Teď? V srpnu bez svolení a informovaného podpisu pic, pic, pic - testy. Jak si to ředitel ošetřil právně? Jo, ta zkušená z Biřičky, ta ví, že to je senzační, bezpečné. Akorát neúčinné, nevypovídající. A test by si měl člověk sám zničit. Je to biologický nebezpečný materiál. Proč se vozí do Německa?!! V DD nechal ředitel porušit tolik vyhlášek a předpisů. No, nejsou zákony. Ale když se roušky nosí jen na vládní dupnutí, pak se mají dodržovat i pravidla pro testování. Kudla!

Antigenní testy nejsou spolehlivé - motolská studie.

https://www.fnmotol.cz/odbor-komunikace/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/archiv-2020/27102020-antigenni-testy-nejsou-spolehlive-ukazuje/?fbclid=IwAR1vVNclT_6rRrf3rg6c4g4oVlFlqNXp0LF_HyspEjnJ4OkPha8y-XCw-yE

- Prosím vás, jak to je? Vy necháváte maminku 24 hodin samotnou a pětkrát denně ji přinesete jídlo, ano? Tedy tortura psychická!!

- Já jsem tu dnes první den.

To je zaklínací formule. To slyším často. Vždy po dovolené a karanténě.

- A když chce na záchod, tak si pusu huláká tím svým haló, že?

Nedůstojnost - kálení do plín! Navíc je opět přivázaná. Nechápu, proč! Její stav se snad od loňského léta nezlepšil!! Loni se mě paní vedoucí ptala, jestli by mohli pás sundat. Taky vždyť je pod kontrolou pečovatelek!!! A už se sama na nohy nepostaví!

Volám vedoucí. Už druhý den nebere telefon.

- Kdo dnes slouží?

- Já to nepoznám. Oni jsou pod rouškami. 

Skvělé! Takové optimistické! Staří dementní si nepamatují, tak je zcela jedno, kdo k nim přijde. Ty vorle!!!

- No, ona chodí pracovnice se občas optat, jestli nepotřebuje na záchod.

Za 12 tisíc - výborná služba. Za ty peníze bych se chodila ptát taky. K tomu d0vanáct - myslím víc - od státu. Kdybychom to takhle dostali, mamince bych platila opatrovnici a mohla zůstat v domečku. Myslím, že za dvanáct tisíc bych našla. Výborně nastavený systém. Tehdy jsem bojovala o střechu nad hlavou. Na maminku jsme dostávaly se sestrou osm set korun. To už se pak jinak hospodaří pomalu s třiceti tisíci. 

Poledne. Vychutnávám si oběd. Mladé víno. Můj křen. Má naložená červená řepa z loňska od klienta. Naložené zelí - z farmy. Má majolka. Mé rajče s českou cibulkou. Můj kompot. A talířek fazolek a s kouskem krůtích prsíček s brambůrkem od sedláka ve slupce ze včera. Se zeleninou jsem to přehnala. Ale nedej si, když je to všechno domácí. Lenivím. Nic a nikam se mi nechce. Klientka. Přeměření. Necvičí. Drží se. Milá, laskavá, lidská, hodná.

- Já jsem ti chtěla dát tady ten dárek až na Vánoce. Ale když jsi smutná, říkala jsem si, že ti to musím donést dnes.

Vytahuje taštičku. Staví ji na stůl. Vyndávám rozkošnou vyřezávanou číču. Ano, udělala mi radost. Těším se a raduji.

Vysvitlo sluníčko. Péťa je tu. Jdeme do zahrady. Vozí listí. Letos jsem se nějak moc zvlášť zahradě nevěnovala. Spěch. Krákorán a opatření. Prodloužený víkend na Vysočině. Prodloužený víkend ve Špindlu. Obavy z utahovaní okovů. Sezona se převalila jak mořská vlna. Rok života jsme ztratili taky ve vlnách; nadějí. Dá už vláda pokoj? Nedá? Stálé doufání, že to jsou jen hoaxy. A nebyly. A fakt to vidím do března. To už snad vypatlají zásoby roušek, dezinfekcí a špejlí. Jdu zahradou. Vytrhávám pampelišky. Tu a tam seberu ořech.

- V kompostéru už není místo.

- Ale je.

Rozstrkávám hmotu v kompostéru. Nezdá se. Je obrovský; všechno nafrcáno u předních dvířek.

- Peťuš. Sem se vejdou ještě dvě kolečka.

- Ale já jich mám víc.

- Tak je vyrovnáme na kompost. To je kvalitní rozsýpací listí z lísek. Budeme mít krásnou půdu na jaro. Já už se těším. Nikam to neodvážej!

Pozoruji raracha Zrzečku. Lítá jako šus po zahradě.  Touhle dobou jsem se těšívala na vánoční trhy. Začínalo to Kuksem - předvánoční. Senzační. Pak další. Výstavy. Koncerty. Posezení. Rozsvěcení stromu. Advent. Slunovrat. Letos mám mysl zaměstnanou kravskými výmysly o počtu lidí na vozík a na metr. Stále nevěřím, že se to děje. Stále nevěřím, že jsou prodavači tak tupí a neochotní obsloužit normálního člověka. Oni si myslí, že jsou normální. Nejsou. Jsou blázni. Nechápou, že žijí z peněz zákazníků. Vlastně z peněz bečícího stáda. Klidně na něj mohou pustit psa. Třeba Anubise.

Berenica Ray
8 hod ·
Trochu mě děsí ta jejich šílená symbolika... Bůh temnot a smrti Anubis střeží Covid semafor..

Poslouchám ANS. Zfalšované vítězství Bushe ve volbách už před dvaceti lety? Aha, Amerika náš vzor. Na netu čtu: Zajištěny počítače ve Frankfurtu se softwarem, který překlápěl hlasy ve prospěch Bideta. :-) Bidet? Jenom bidet. Pedofil Biden. Hanba! Věřila jsem. Proto ten zákon: Kdo bude falšovat volby, bude uvězněn. Tak vysměváčci! Už je to tady!

Tento počítačový systém použit ve Venezuele; stroje se dělaly za kubánské peníze? Tomu nerozumím. Fa sídlí v Kanadě, aby byli lidé v Americe nepostižitelní. To chápu. A mohlo by se dokázat falšování voleb u nás? Jak se tam dostal před lety v posledních minutách Kalousek? Jak to, že vždycky ve volbách na minutku vypadne systém? :-)

https://www.svobodny-vysilac.cz/2020-11-16-vladimira-vitova_karel-hais_vladimir-prinke_slovo-obcana_120-min-2/?fbclid=IwAR00z24f1Thy4aYdAAMzm45V57KzbJF6_zLchXozhZh3HGIGfLpciVX7g2I

Na zahradě na slunci nabíjím duši. Zrzečka metoší obrovskou rychlostí sem, tam. Zkoumá únikové cesty. Seznamuje se s teritoriem. Včera si to tu očichala s Lindou při hrabání listí. Schovává se pod pergolou nebo v boudě na nářadí. Na jabloň. Dolů. Chci si natočit její běžecký okruh. Do okruny višně, dolů. Za chvíli znovu. A zas frrr. To nenatočím. Nemám šanci. 

- Peťuš, tohle bych neuběhla. Jak je to možné. Takové mrně a taková rychlost. 

Sbírám větvičky. Chystám si je na zátop.

- Ještě navezeme dřevo do bedny.

- Zrzečko, domů! Pojď, na!

Přibíhá. Už je na terase. Myslím si, jak je skvělá. Že jde na povel domů. Frrr. Už je pod tújemi. Navážíme dřevo. Vyšplhala do koruny višně.

- Tohle by Micka nedokázala.

- Nepomlouvej ji.

Byla to kočka přízemní.

- Ani Kittyna.

- Ta leze po stromech.

- Jo, a dvakrát jsme ji jako kotě sundávali na Vánoce žebříkem.

- No to jo. Tak to je Zrzečka zručná.

Mudrujeme. Kočka si lítá po zahradě jako šus.

- Zrzečko, pojď domů!

To určitě!

Jdu pod ořech. Sedám na bobek. Zklidňuji její divočení mírným slovem. Lámu si větvičku. Zvědavá. To se ji nevyplatí. Beru ji do náručí.

Holka, jdeme domů. Ukaž packy? Čisté. :-)

V půl sedmé informace o novém produktu Collagen skin booster. Produktové školení s vědeckými výzkumy, tvrzení, která smíme používat směrem ke klientovi. Druhy kolagenů. Co to je za lepidlo. Největší orgán - kůže. Jsem si myslela plicní sklípky. Vrstvy pokožky. Péče o ni. Vnitřní výživa. Zjemnění, hydratace, výživa, elasticita... Vnitřní faktory - genetika, hormony, zdravotní stav. Vnější faktory - výživa, stres, životní prostředí. (To letos dostaly kůže lidí pěkně na zadel.) Nedostatek pohybu - nutno promašťovat - potit se. Kolagén - nejhojnější protein v těle. Tvoří 30% všech našich proteinů. Egypťané lepili lebky kolagenem. Základní stavební hmota - zajišťuje odolnost kůže, tvoří až 75% kožní hmoty. Verisol - vědecky nejověřenější zdroj kolagenových peptidů na trhu. Verisol P - z vepřového kolagenu. Veganské nebo rostlinné kolagenové produkty neobsahují žádný kolagen, ale mikroživiny, hlavně vitamín C. Verisol P dává buňky k sobě, aby se nerozcházely.

Mnoho mnoho info. Na závěr - vědecké studie - co dokazují. Verisol dodává svěžest, vypíná pokožku, eliminuje vrásky kolem očí. Zlepšení nehtů, vlasů... Skvělá chuť - jahodovo - citronová.

Večer ještě nekončí. Ve dvacet školení. Zatápím.

- Peťuš? Dáš si koktejlík?

- Už ne.

Linduška skypuje. 

- Mami, už to budu mít vylouskané, celou tu krabici.

- Co my si s těmi ořechy počneme? Letos mám nalouskaných, namletých.

- Prodáš je.

- Dám je do mrazáku.

Je čas do postele. Mňaukající pejsek spí pod nohama. Vždycky vystrčí hlavu z gauče tak, aby pomalu sjela na koberec. Lebedí si u nohou. Jak vstanu, už mě bude čekat v koupelně. :-) Radost.

Dík za hezký den!

Dobrou noc!