Sluníčkový, mírový, bez výrazných narušitelů...
Extra krásný den. Pracuji na dálku. Chci začít už mýt okna. Octomilky je potečkovaly. Mrchy mrňavé. Takové velké hromady po nich zbývají. Všude Na digestoři, na hranách nábytku, na oknech...
Slunce za oknem nevěstí, že by bylo zima. Ale je. Pět stupňů. Jenže výbava do zimy ponouká: Jeď!
U práce poslouchám Jak byl na Donbase zakázán Člověk v tísni - reportáž z ruské TV. Mrkněte, pokud nerozumíte, dejte si titulky.
https://www.youtube.com/watch?v=pF2sClfq6pY&feature=share&fbclid=IwAR2b9vXEC3Fk6ij1Q79L4mCRHRx_i-eJeSLyTnjMm6xK33RgiafLARbE2rMhttps://www.youtube.com/watch?v=pF2sClfq6pY&feature=share&fbclid=IwAR2b9vXEC3Fk6ij1Q79L4mCRHRx_i-eJeSLyTnjMm6xK33RgiafLARbE2rM
Večer koukám, že zákaz je ze 7. 11. t. r. Reportáž je z 27. 11. 2016. Měli trpělivost, v tom Rusku. Ministerstvo zahraničí si teď předvolalo ruského velvyslance. Žádalo vysvětlení zákazu Člověka v tísni. Stačí mrknout na tu reportáž (dát si tam české titulky) a nemusí se volat velvyslanec. Každý logicky pochopí podrývání státu.
Člověk v plísni. Hnus. Blbina jsem byla. Já rozvracečům posílala na válku své peníze. On mi to Péťa povídal, že je házím špatným lidem... Chrápala jsem. Ani korunu! V Lidlu u pokladny - přispějete? Srdce dětem. NE!! Já ve škole pro ně organizovala sbírky... UŽ NE!
Ještě rychle upéct štrůdl. Hledám minulý. Někam se ztratil. :-) Kam asi? Poslouchám dr. Máslovou. O antikoncepci. Jak to s námi mocní hráli. A hrají dosud. Sice organizoval Výbor Dobré vůle O. Havlové, ale vystoupení dr. Máslové - vynikající:
https://www.youtube.com/watch?v=8qCCvE27m1Q
Nepřekonatelná. Nepoučuje. Sází informace, argumenty. Nevnucuje, nepodsouvá, nedává svůj názor.
Rychle se vypravit, sbalit, ukrojit z horké nohy. Jedu. Nechci fotit. Slunečný den vybízí! Jsou to stále stejné krásné záběry. By poznamenal Petroušek.
- To už jsem viděl včera. A předevčírem...
- Peťuš, ale to je z dneška, víš? :-)
Ale fotím, seskakuji, smrkám, navlékám rukavice, naskakuji a znovu. Brzdím. Ten žlutý javor nad hladinou už opadal? Ne. Jsou tu dva. O pár metrů dál zas dolů s kola. Hoří zlatou. Vzhlíží se v hladině Labe. Svítí. Díky, že mám možnost toto vše vidět, zažívat, vnímat, prožívat, obdivovat, nasávat, ukládat. A fotit. A prohlížet. Zkoumat.
Raduji se. Šťastná důchodkyně. Svobodná. Volná. Zdravá. V kondici. Hojnost.
Slunce. Mír.
Koně se dnes pásli úplně blízko u cesty. Hodně jich bylo. Minule po tmě
po louce kráčeli dva. Dojdou domů sami? Nebo pro ně někdo přijde? Někdy mladší
koníci hejbnou zadkem a prohánějí se. Ráda bych se k nim přiblížila. Ale bojím se, i když potkám jezdkyni, která mě ubezpečuje, že se jejího koníka nemusím bát.
Vyjíždím pro maminku. Slouží Irenka.
Klidná, laskavá, milá, hodná, přívětivá, ochotná, usměvavá, udělající. Asi taky
šťastná. Včera jsem ji potkala v Kauflandu. Tři vnuci od dcery. Má ještě
další. Děti člověka okouzlují, obohacují, mně taky učí. Z Irenky vyzařuje klid,
štěstí, pohoda.
Vezu maminku dolů. Sedáme si do zimní zahrady na slunce. Upozorňuji ji na sluníčko. Beru z knihovny Kubínovu knížku. Čtu jí povídku. Stále
kladu otázky; zjišťuji, jestli vnímá děj. Vnímá.
- Bav se se mnou!
Vracím knížku do police. Povídáme si. Daly jsme jednu křížovku. Vysvětluji
RA - radost, hodně slunce. :-) Dnes jsem se dívala do sluníčka.
- Ra byl asi MZ. Postavil odkryté chrámy. Propagoval slunečné koupele... Ti
po něm až dodnes lidi varují před sluncem. Sluníčko je nebezpečné, noste
brýle... Takové tmářství! I lidé s rakovinou mají chodit na sluníčko. Máme
se dívat do slunce. Nyní je vhodná doba okolo odpoledne. :-) Slunce se
překryje modrým filtrem a přes zorničky ho necháme téct do těla. Skvělé
nabíjení.
Přicházejí další lidé.
- Můžeme si k vám sednout?
Za paní z našeho patra přišly děti; má tu i vnuky a malého pravnuka. Dnes je tu hodně návštěv. Pokud není zrovna den důchodů, dělá mi to radost. Přichází paní, která chodí pravidelně za paní od nás z města. Má tu místo. Ale jdou na chodbu. Není tu slyšet vlastního slova. Mamka snědla dva kousky štrůdle. Zalila je hrnečkem kafíčka. I banán jí přišel vhod. Vzala jsem ho nahoře na stolečku.
- Mami, chtěla bys ochutnat můj čaj? Je z jablečných slupek.
- Kyselý.
- No, s citronem. Chceš ho osladit?
- Ne. Vypiju ho tak.
Povídáme si. Dopíjí můj kyselý čaj. Pochvaluje si, jak je dobrý. Před minutkou byl kyselý. Najednou ho chválí. :-)
- Já už bych chtěla domů.
- Mamko, Kamilka kouří, odveze tě.
- Potřebuju na záchod.
- Aha, tak tě odvezu.
Jsme vyčůrané v cukuletu. Kamilka mezitím odjela. Vyvážím maminku
nahoru. Paní Jana sedí u stolu u zdi; luští křížovku; chtěla bych maminku zatlačit
ke zdi. Okolo stolu u zdi jsou volná místa. Projektant nebo nějaký chytrý organizátor to nedomyslil. Ale potit se nebudu. Ať maminku usadí pečovatelka.
- Mohla byste mi prosím mamku zaparkovat ke stolu?
- Nechte ji tam!
Ty vorle, rána mezi oči. Uprostřed nádražní haly, v průvanu. Uprostřed prostoru! To ať se pak nediví, že je mamka agresivní. Pomlátila bych to tu taky. Být hozena do prostoru, to není z psychologického hlediska člověku jemně řečeno příjemné; necítí se komfortně, bezpečně. Chce se
mi zaječet. Jenže blbost neví, že existuje. Normálně bych mohla říci Irence, Kamilce. prchám odsud. Musela bych být agresivní. - Pusu, odcházím. Otáčím se. Mamka sedí uprostřed chodby, taková jako neukotvená.
Chápe to NĚKDO? Do prčic, když už nemají jídelnu, klubovnu a drží lidi na
chodbě, tak ať si to tu naorganizují. Aby to pro lidi bylo příjemné, jakžtakž
útulné. Mamka i na wiederholtzi, česky vídrholci, perlí. Jdu totiž do pokoje uklidit křížovky. Slyším její
odpovědi. Mamko, maminko, maminečko, mamulenko. Tak ráda bych...
Utíkám zadním schodištěm dolů. Dnes žádné zámky v mezipatře. Cesta volná. Před měsícem to tu bylo zašpérováno na lanko!!! Nešel nastavit kód. Pan ředitel je
světapán! Než...
Než se něco stane!
V případě požáru bych marně lomcovala lanem. Neutekla bych. Dveře u kaple do června zašpérovány. Řídí si to tu jak samovládce jak jeho blahorodí car.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/praha-pozar-hasici-dum-s-pecovatelskou-sluzbou-cerny-most_1911140622_nkr
Sedmadvacetiletá uhořela... Ale vše bylo jinak v DD na Černém Mostě při kontrole v pořádku.
Letím ztemnělou krajinou. Ochladilo se. Ale skvělé. Na kraji stezky se otevře nádherný výhled na řeku. Stromy stojí jak panny oděné do červánků. Zkouším portrét, krajina, západ slunce. Všechny obrázky se mi líbí.
Na konci stezky se otáčím po slunci. Zapadlo. Až nyní na fotkách vidím, že už nám zas sypou na zítra...
Přijíždím už po tmě.
Odemykám původní branku. Tudy chodila maminka a tatínek na zahradu. Když jsme stavěli nový plot, uchovala jsem ji. U nového vchodu přistává auto. Nezapomněla jsem na někoho?
Nejsem v čepici a přilbě k poznání. Kolo bliká. Uau!! Paní magistra. Nepoznala mě. Volám.
- Dobrý večer!
- Jej! Tady máte malý dárek!
Podává my pytlík se sypaným čajem od Grešíka. Neměli ho u ní v lékárně. Slíbila, že mi
ho sežene v HK. A slib dodržela; sehnala.
- Zaplatím. Ale nemám teď peníze.
Omlouvá se, strhává ze dna cenovku. Je to prý dárek pro mě. :-) Krásné srdečné milé setkání. MILUJI
LIDI. Kteří si to zaslouží. :-) To byl fór.
Všechny. :-) S výhradami.
Petroušek skuhrá. Bolí ho křídla. Mažu kouzelnou mastí. Peču lívance. Místo mouky jen oves a pohanková mouka. Míchám tvaroh od farmáře. Ochucuji marmeládou z černého
rybízu za studena. Péťa má rád šlehču. Vrátil se z kravína s mlékem.
- Ty pečeš dobrotku pro Péťu?
- No, když ho bolí křídla. Nevěřil bys. Koukej. Přidala jsem sušené
kvasnice Oetker. A byl tam červ!!
- Jak je to možné?
- No, mám to v kovové krabici. Nevím, jak se tam hnusák dostal. Pytlíček byl načatý. Ale expirace je až v příštím roce. Nebo
jestli už v pytlíku byl... Peťuš, chceš kakao?
- Mám čaj. Je to dobrota.
- A je to jen z pohanky, ovsa a žitného kvásku. Včera mi zbyl z chleba. Osychal, tak jsem ho použila.
Zatápím. Máme to tu pohodové. Klidné. Oáza. Doma. Voňavé. Domovem se mají linout vůně z vaření. S Micicindou. A červem v pytlíku
s drahými sušenými kvasnicemi doktora Ötkera.
Njn. Nic není dokonalé. Ale můžeme se o to snažit. (Můj mailový podpis:
jméno a Nikdo není dokonalý! Ale může se o to pokusit!)
Nahřívám na mříži kamen zelné listy, froté ručník. Lehounce vmasírovávám ťutínkovi kouzelnou mast. Přikládám teplé listy, horký ručník, zajišťuji obinadlem... Pomáhám do teplého pyžama. Dnes jsem měla odjet na školení na Wislu... Volila jsem jinak. Správněji.
Tak dobrou noc!