Sněží chuchvalce čeho? Štěstííí :-) Každý si může chytit to své :-)
Den jak přes kopírák s včerejším, předvčerejším... Ráno - zázrak východu slunce. Nádhera. Ptáci vítali nový den. Dnes obloha neduněla. Ale před polednem se z ní sypaly obrovské lepance vloček. V diáři: Hory. No to určitě. Fučí, dnes bych si to neužila. Ještě to vyjde. Je čas. Slunce vyjde zas.
Fotím vločky proti smrkům. Micinka chrapčí ve své skříňce v ložnici.
EON. Přeplatek. Asi osmý rok platím za maminčin domeček. Už dávno jí nepatří. Přepis majitele hotový. Vědí, že nechci papírový rozpis v obálce. Přesto ho každý měsíc pošlou. Neekologické! Jak u blbých. Na půdě! Hromadí se ve mně energie výbuchu. Peněžní poukázka s přeplatkem. Na maminčino jméno. Volám. Kupodivu vstřícná rozumná sympatická empatická paní.
- Jo, máme tady Vaše číslo konta. Jo, máme tu žádost, že máme posílat faktury mailem. Jo, vidím tu sken změny majitele. Jj, všechno tu máme.
Znovu trpělivě procházíme. Po kolikáté už!
- Poslouchejte, ale naši nájemníci měli v paneláku v prosinci horentní nedoplatek. Mně na náš dům nyní posíláte daleko menší přeplatek.
- No,ono se zdražovalo.
- Ne, Vy jste mě lapali s tím, že cena zůstane dva roky stejná!! Ne, ne, ne.
- Ale koukám, že tu máte tu nejvýhodnější sazbu, tu nemám ani já jako pracovnice EONu.
- No, to jste mi připomněla - vím o tom. Měli jste ode mě výpověď. Mezi námi - Innogy, ČEZ, EON - všechno stejní nadnárodní šmejdi. Sají z našich lidí bezostyšně peníze.
- Vaši nájemníci to mají jen za pět měsíců.
- O to hůř!!! Pokud by to bylo za celý rok, potěš! Loni měli snesitelný nedoplatek asi šestnáct set. Navýšilo se to nepřiměřeně. Je to tím, že jsem i panelákový byt převedla k vám!
Resumé: Znovu (písemně to několikrát zjevně nestačilo) ústně mi potvrzuje:
a) přeplatky na účet,
b) měsíční rozpis na mail,
c) usalašit jako plátce už konečně moje jméno. Figuruji tam už sedm osm let.
Peníze prý byly odeslány na konto. A proč mám tedy poukázku? Poukázka není "na účet". Paní radí: Peníze se jim vrátí a už za měsíc přijdou ke mně :-) To je neuvěřitelné. A ještě si to hlídat.
Paní slibuje, že řekne holkám na platebním... To znám. Přiznám, že s paní byl dohovor; jsem v klidu, nevybuchla jsem. Obstála jsem ve zkoušce. Uf!
Za maminkou. Vezu jí opravenou přezku u boty, hrušku, jahody se smetanou... Pečovatelky krmí... Paní Jana:
- Maminka je dole v jídelně.
Sklenici medu pokládám na stoleček. U okna vyblejsknu paní Boženku. Vracím se do pokoje pro hračky. Vtisknu do ruky. Fotím.
Jedu dolů. V jídelně zpívají s paní farářkou. Chytila mě atmosféra. Paní farářka zpívá jednu za druhou. Babičky s chutí notují. Zpívám. Zpěv - ozdravná vibrace. Zvadlé obličeje se probraly z letargie. Maminka si hází šlehačku a čokoládové piliny na halenku. Kdysi jsme dostaly pohlavek, když jsme si pocintaly světřík. Dnes cintá denně. Hruška po kouskách mizí v mamince. Role se obrátily. Krmím já.
Paní farářka neotravuje politicky. Na závěr jen tak z rukávu vysype moc hezké obyčejné požehnání lidem, domu, pracovníkům. Pečovatelé už stepují... Někteří také notují. Farářka všem babičkám podá ruku, řekne léčivé slovo, obejme... Poňuchlí. Škoda, že tu není paní Boženka. Chtěla bych vidět její reakci... Určitě by se krásně usmála...
- Snad už nás chřipky opustily. Příští týden se uvidíte s panem farářem ze Semonic. Za čtrnáct dní se zase setkáme spolu.
- A to jsem moc ráda, že s Vámi. Pana faráře nemusím. Loni tu hřímal místo zpěvu:
- A my jsme bohatá země!! JE NAŠÍ POVINNOSTÍ každý přijmout uprchlíka!
Ale to neměl chlapec sluníčkařský říkat. To jsem ječela. Politiku a takového kecy vykřikovat do morfogenetického pole českého lidstva; (hezká formulace - české lidstvo) cpát těmhle spícím neslyšícím s myslí upadajícím pomalu se odpojujícím jednoho uprchlíka na pokoj. Že sám nemá na faře skupinku ubožáčků ve značkových teplácích s nejdražšími mobily! Proč je cpe druhým! Pokrytec! Neupřímný! Farář!
Maminka. Vidím v ní stále mladou, krásnou, silnou, okouzlující ženu. Mámu; vdovu oplakávající svého drahého... Mamku, pracující na zahradě... Dřela tu sama. Ryla čtyřicet stromů, dlouhou řadu rybízů, angreštů... Zahradu udržela. Tolik útoků... Supi by chtěli zahradu vykoupit za pár šprdlíků jako stavební... Tuhle jsem se probírala poštou. Odpovídala na úřední dotazy, jestli tu někdo bude stavět - ano, ano, bude... Já jsem určitě nechtěla. Tfujtajxl, práce v hlíně... Odříkaného největší kus!!! Dnes tu žiju, hrabu se v hlíně, miluji obrýt strom, záhonek... Mami, vidím tě milující, přísnou, trestající, tišící smutek, veselou, radující se, padající únavou; mamko, vždy s´ nám byla na blízku - neopustilas nás, nikdy nezradila. Podávalas ruku. Dávala ses nám. Ochotně jsi mi hlídala děti při mém studiu na VŠ... Mamčinka, tmelila rodinu. Scházeli jsme se u ní o svátcích, na sv. Václava... Její hovězí - lahodná polévka s nejjemnějšími nudličkami světa. Už nikdy tak skvělou, vynikající, chutnou melásku neochutnám. Maminko, zas přijdu. Pohladit tě, opusinkovat, posílit, povzbudit, pocvičit, rozvinout a ochránit...
Na šestnáctou mladá paní. Potřebovala by zhubnout. Má ročního hošíčka. Nemá peníze. Platili za auto...
Šeří se. V nebi se andělé boulovali polštáři. Jednu peřinu roztrhli. Padají velké a ještě větší vločky. Kusy slepenců. Neobvyklé... Kde se takové óbr vločajzny berou?
Petroušek odjel na zápas. Ve dvacet konzultace. Zkoumám šedesát nepřečtených zpráv na WhatsAppu. Od snašky. Jůů, to je videí. Malá vnučinka dnes v lyžařské školičce. Krásně zatáčí... Kvituji pozitivně:
- Babičko, lyže moc ne.
Přesto dotáhli výcvik přes nechuť. Ještě letos, až zmiznou lidé do zahrad, dáme jednu lyžovačku na prázdném kopci. Těším se na společné výlety na sníh...
Druhé vnučince jsem dnes vrátila lyže a přazkáče do obchodu. Ani jednou od Vánoc nejeli. Samochtějícímu se křivda neděje. Hory - pro všechny zdravé. Pohyb - pro všechny zdravý... V obchodě byl zrovna prodavač, který mi doporučil nové boty, mu unikátní skvělou přilbu...
- Tak co?
- Asi tři týdny teprve lyžuji se sklopeným hledím. Jsem myslela, že je to jen na slunce. Ale já přes to vidím na zem i mimo slunce.
- No, říkal jsem vám, že je to lepší, než ta z Lidlu. A co boty?
- No, to jsou kopýtka - listopad, prosinec jsem si nacvičovala vlez a výlez.
- Lépe se do nich leze, když jsou teplé. Když je vezete v teplém autě.
- Na to jsem přišla taky. Ale poprvé - u auta, na parkovišti... To byl porod. Péťa mě chytil, jako že bude tlačit za mě. Chytla mě křeč do žebra. Ještě že jsem si to dva měsíce nacvičovala. Jinak bych do kopyt nenalezla. První vyzutí u auta - jedna, dobré. Druhá - nevšimla jsem si, že se mi zacvakla sponka. Už jsem myslela, že s tím kopytem budu muset spát. Ale dala jsem to.
Prodavač se smál. Vrátili peníze. Vyjednala jsem si půjčení karvingů - ve slevě, když jsem teda vrátila lyžičky a botěnky nepoužité.
Poslouchám svobodný vysílač... Pan VK komentuje.
Mnoho politiků navštíví Jeruzalém - i náš premiér před čtrnácti dny - nikdy nepřijmou halachu. Jen někteří z nich halachu přijmou. Nedotknou se zdi. Jen se ukloní. Nechtějí se postavit proti domu sion. Všichni jsou zaritovaní (nikdo neusedne na stolec moci, pokud neprošel ritem!!! Všechny strany jsou zaritované!!! Nikdo neuchopí moc, pokud nemá zástěru nebo čepec). Chasidi a sionité bojují o Jeruzalém. Politik, který se postaví na jednu stranu, stává se okamžitě nepřítelem druhé strany. Náš pan premiér se přidal k halachistické straně - chasidům na ochranu Jeruzaléma. Tedy sionisté jdou proti němu, neokoni. No, poslouchejte o lokajství... https://www.svobodny-vysilac.cz/2019-03-09-sefredaktor-zpravodajskeho-portalu-aeronet-cz-pan-vk-komentuje-aktualni-udalosti-uplynuleho-tydne/
Bylo to tu na světě zas hezké. Dík za den!
Dobrou noc!!