Srdečný!! Předprázdninový :-) 

30.06.2020

Huráá! Dnes - krákrákrááása! Neočekávaná. Soukromá, profesní - na všech frontách. :-) Lidi, radujme se! Závistiví - po...te se! :-) 

Budík. Na osmou. Chci začít brzy. Než projdu zahradu, pomuzlám se s Mickou, proletím FB, deset. Málokdy se mi povede začít včas. Rozkošný život důchodce. Co nejdřív za maminkou. Včera šuměl déšť. Dnes je na řadě sluníčko. Teoreticky by zítra byl na řadě déšť.

Jana VanCoppenolle - Předcvičuje Pět Tibeťanů. Ráda podle ní cvičím. I dnes.

Jdu ostříhat meduňku. Stíní dozrávání rajčat. Vážu tři kytičky různých druhů levandulí. Homeopatka míchá krémy, čaje. Mají krásné názvy. Dostala jsem čaj Meditační pohlazení. Výborný. Vezu jí byliny. Najdou uplatnění. Určitě je usuší odborně, jak se má. Loučíme se. Dostávám na výběr - Meditační pohlazení nebo Sluneční zahrada. Ochutnám druhý. Sbíhám po schodech na smiřickou ulici. Volám do DD. Květulka. 

- Vyřídím. :-) 

Projíždím mezi lukami. Tudy jsem jezdívala do školy učit své kuchaříčky. Mé milované. Mé nejmilejší.

Parkuji na ulici u DD. Anděl parkování mi připravil místo. Uvelebuji se pod kaštanem. Docela zima. Tomáš přiváží mamku.

- Tomáši, vyspal jste se aspoň doma?

Maminka. Tichoučká. Klidná. Nechápu, proč Mengelka chtěla změnit medikaci. Že by nějaký finanční zájem? Určitě ne. Big farma je ale mocná.

- Chtěla bych svetr.

-  Mamko, víš co? Půjdeme na zídku. Vykoupeme se ve sluníčku. 

Přichází moje známá.

- Jak to, že už jsi tu, když návštěvy začínají ve dvě?

-  Protože nechodím dovnitř. Nenechám si mířit na hlavu teploměrem. Nebudu si ruce máchat v jedu. A nenosím roušku.

- Máš pravdu. Je to zvůle.

Sanitka. Řídí Vítek. Celý život ho znám jako řidiče sanitky. Všichni tři se známe. Bratr paní s námi někdy trávil Silvestra na krkonošské chatě. Krásný chlap. V Kanadě opustil svět. Fotku jsem nedávno publikovala. Ze Silvestra. S Germánkou. Okouzlovala tehdy mého prvního muže Ivulku. Dej jim Pánbu věčnou slávu. Dík za zkušenost. Vítek mi jednou vytrhl trn z paty. Trávily jsme s holčičkami týden v Úpě. Přijeli jsme za sluníčka. Druhý den lilo. Linda neměla holínky, pláštěnku... Vítek zvučil diskotéku. Druhý den jel na obrátku do Jaře. Poprosila jsem ho. Dostal adresu maminky. Dojela s ním do našeho bytu. Vše nabalili. Večer dovezl. Vítek. Od tehdy se známe. Hodný člověk. Opatrně nás objíždí sanitkou.

- Mamko, budeme luštit.

To jsem si myslela. Dřív jsme luštily každý den. Jsem zděšena. Teď je nám zamezováno.  Rozjíždí se pomaloučku.

- Přibližně na tři?

- Nevím.

- Mamčo, víš.

Tvrdit mohu.

- Cca. Části postrojů?

- Nevím.

- Mamko, co se hází na koně?

- Deka.

- Jo, ale ten jezdec na něčem musí sedět. Tak co se koňovi strojí na hřbet?

- Nevím.

Jímá mě zlost. Napadají mě myšlenky o hlupácích, kteří mají moc. BEZmocní. Tak aspoň škodí. Nemají na svém místě co dělat. Neobjektivní škůdce nemá na vedoucím postu své místo. Zadržuje soukromé věci. Protiprávně. Žádný krákorán nebyl. Bublina. Zítra uvidím tupce. Poznáte je.

- Mami, na čem sedí jezdec?

- Na hřbetě.

- Ano, ale na čem?

Často slyším nevím, nevím, nevím. Jak kandidát Drahoš. Nevím. Občas mě překvapí.

- Útočiště?

- ASYL.

- Aha, tak na to bych nepřišla. Mami, část tlamy zvířat? To asi nevíme, viď?

- PYSK.

- Oj! Dostalas mě. Mami, dětské citoslovce na nočníku?

- Nevím.

- Víš. Co říká dítě?Když chce na nočník?

- EE.

- Vidíš, že to víš. Neteře zastarale?

- NETĚ.

- Horská oka?

- Nevím.

- No mamko! To víš.

- Nevím.

- Mami, horská oka. Jezdívaly jsme na Štrbské Pleso. Jak se říká horským okům. Jak se jmenuje to ledovcové jezero?

- Nevím

- Mami, víš!

Ireno, buď trpělivá!! Pomalu! Vysvětluj. Nespěchej.

- Mamko, chodily jsme na Popradské pleso... Jak se říká horskému oku, jezeru?

- PLESO.

- Vidíš, jak jsi šikovná. Mamko a protivník? V lásce?

- SOK.

- Výborně. Fena?

- Nevím.

- Víš. Jak se říká samici od psa?

- Nevím.

- Mami! Je pes a?

Fenu nevydoluju.

- Mami, fena. Budeš si to pamatovat?

- Takovýhle blboviny si já nepamatuju...

Rozesmála mě. Jede na úsporný režim. Jasně se propadla, neluští. Krákorán není, přesto poškodil hodně věcí. Proč mi nechtějí vydat naše křížovky? Máme nahoře ve stolečku sešity různých křížovek. Svévolné zadržování. Protiprávní. Hlavně sobecké. Nesmyslné. Mstivé. (Už slyším rady: Kupte mamince nové křížovky. Nebo: Zavolejte policii. Nebo: Neluštěte. - Dík.)

- Maminka slupla tvaroh s jahodami. Borůvky jsem ve spěchu zapomněla! Kafíčko. Dezertík. Užíváme letního dne. Užíváme se. Mastím mamince nohy.

- Mami, zkus si rozetřít krém po rukou.

Trénujeme motoriku. Fotím si do mysli tyhle chvíle. 

Tomáš! Pusu. Pohladit. 

-  Mami, zítra by tu měla být Iva. Nejezdí sem. Mamko, zítra budu doma podnikat.

Maminka souhlasí.

Frčím do banky. Na náměstí mám svou drogerii. Stavuji se tu pro speciální zboží. Zrovna v obchodě potkávám spolužáka. Bude nám měnit okna pro nové nájemníky. Pozoruji, jak vybírá zboží zlevněné o padesát procent. Nevěřím. Jsem zděšena. Drogerie končí. Na náměstí!!! Prý málo zákazníků. Už měsíc vyprodávají. Chjo.

Kde budu nakupovat barevné mucholapky na okna a alba efekt a rtěnky Regina? A purpuru? A vánoční svíčky?

- Stavte se u viaduktu. Tam byste něco mohla sehnat.

Už jsem jak v socialismu. Už nekupuji. Už sháním.

Apropo, babo Jago, možná jsme se potkaly. Reklamovala jsem voňavé, asi doopravdické, velmi chutné broskve. Dvě jsme odjedli. Zbytek ohnil. Kupuji nové. Uvidím. Snad je stihneme sníst. U pokladny vtipkuji.

- Zítra vám zas uvidím do tváře!

- Vy už to praktikujete ode dneška!
- Ne, asi měsíc.

Domů. Má přijet manžel klientky pro stravovací plán. Je tu. Odjíždí. 

Volá naše nájemnice. Už jen měsíc. Odcházejí do chalupy v Českém ráji. Loni v srpnu porodila v našem domečku Věnceslávka. Ještě mě obchází husí kůže. Pojmenovali ho nevědomky po mé mamince. Užívali si náš dům. Byli skvělí. Nájemnice s nabídla, že na FB vystaví nabídku. Učinila.

Během prázdnin opouštíme domeček v Josefově, ve kterém jsme teď rok žili...., a protože se nám tu žilo moc krásně, pomáháme hledat nové nájemníky...

V přízemí je krásný slunný pokoj a kuchyň s šikovným oknem na zahradu, nová zrekonstruovaná koupelna a ještě jedna malá "letní" kuchyňka. V patře je pak ložnice a malinká útulná mansarda. K dispozici je také prostorná špajzka, velký sklep a garáž. Domek je ve velmi klidné lokalitě, se skvělými sousedy a krásným výhledem na pole. Součástí je malá zahrádka s ovocnými stromky a keři, která potřebuje jen trochu péče a za to nabízí stín, rybíz, ostružiny, meruňky, švestky, jablíčka a na podzim snad i dýně, lány meduňky a sem tam i nějakou další bylinku.

Nově se bude dělat elektřina, okna a podlahy. Topit se dá plynem, ale k dispozici jsou i funkční komíny pro milovníky opravdového ohně.

Ráda spojím s majitelkou

Nádherně napsala, že? Volá:

- Ozval se mi od mé kamarádky kamarád... Jeho partnerka je v MŠ... Přijdete v šest k nám?

Nepojedu. Naše nájemnice je šikulka. Provede je. Vše jim ukáže. Bylo to s nimi skvělé. Díky nim náš domeček žil. Dýchal. Děkuji s velkou vděčností a láskou.

Pracuji na houpačce. Mám novou paní. Někdo zvoní. Pouštím ho. To není klientka. Měla se stavit pro jídlo. Přišlo slunce. Něco tak krásného lidského - to jsem mimo Petrouška - neviděla. Má dredy. Hezkou tvář. Nádherné oči. Překrásný úsměv. Padli jsme si do oka. Tři hodiny jsme měli o čem hovořit. Vím vše podstatné o jeho životě. Je bezrouškový. S partnerkou nekouří, nepijí. :-) Domečku, máš se na co těšit!! Bude v tobě bydlet kočička a pes.

Zajímavé. Tři měsíce přes realitky shánějí bydlení v HK. Realitky se neobtěžují zavolat... Není nad sítě. Bez RK.

Petroušek se vrací z tréningu. Hned odkládá kolo. Přisedá k nám. Jdu mu uvařit kafe.

- Jsem Petr. Tykáme si.

- Lukáš. 

Tak se jmenuje náš vnuk. Biblické jméno. Už dlouho jsem nepotkala takového člověka. A že mám kolem sebe skvělé lidi! Po jednadvacáté odchází. :-) Sluníčko. Radostný člověk. 

Ještě úřad. Statistika. Půl dvanácté. Než připravím svačinku světlu mého žití, půl noc. Hledám diářek. Zapomněla jsem svou kancelář v zahradě na houpačce.

Sedám. Píšu. Raduji se. Srdečný den! DĚKUJI, Vesmírný pane!

Dobrou noc!

P. S. - Ne, jen si ho myslím. :-)