Štěstí jdu naproti

29.03.2022

Jedenáct. V noci. Klimbám. Než to zrekapituluji, budou dvě. Než se dostanu do postele...

Ráno vstávám o hodinu dřív. Ne z donucení. Ze zvyku. Vždycky se chci vrátit do kožíškového teploučkého povlečení a pak už zůstanu v denním dění.

Zase jsem si dnes vegetila ve starém čase. Zítra už to asi přetáhnu o hodinu dopředu. Vlastně celý den nevím, kolik je hodin. Užívám si čas intuitivně.

Otevírám oko. Stříbrná obloha. Včera duněli. 

Přeju si pro všechny lidi světa, všem zvířatům, bytostem s dobrými úmysly a všem zemím na planetě mír. A tak se staň!

Lezu.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-03-29_Rano_nasich_kozisku/v

Celý den se už do postele nevrátím. Zrzečka nechce do misky. Éterická bytost prchá do zahrady. Mourek kamarád zůstává na teplé dlažbě. Kouká, kde by vymydlil, co nechtěla jeho rezatá kamarádka. Beru ho do náručí, nabízím tekutou tyčinku. Drží mi pacičkami ruku, abych mu neutekla s dobrotou. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-03-29_Imunita%2C_vitalita%2C_zdravi/

Točím si ta svá tiktoková videa. Míchám si ranní lektvary. Na Tik Toku jsem položila otázku, jestli snídají. Roste nám bezva generace. Někdo šňupe tabák, jiný napsal heroin. Taky plzeň. Varianta rohlík s müsli... Žádná námaha psát pravopisně správně. Někteří ovoce, jiní protein. Hodně lidí nedbá na své zdraví. Nesnídá vůbec. Neobědvají. Kde nastal zlom? Maminky je snad učily snídat?!

https://www.youtube.com/watch?v=oGcutg4KCoE

Poslouchala jsem učitelskou přednášku. Rebelskou. Moc se mi líbila. Podtrhli nám děti. Ty, které byly na jaře 2020 ve čtvrté, jsou na jaře 2022 mentálně stále ve čtvrté, ač v šesté. Nedomazlené. Zapadá sem i svoboda flákat jídlo. Chyběli v mnoha případech rodiče. Hákovali, aby vydělali na živobytí. Děti zůstaly samy doma na pospas. Učitelé přes kameru nedohlédli na svačinu. Radovali se, že mohli aspoň něco vlít do malých hlav. Co se nyní prováhalo, už se nikdy do dětí nedostane. Správné návyky stravovací, sociální, rodinné. Granát vybuchl. Kráter zůstává.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-03-29_V_kvetince/

Jedu do květinky. Pokochat se novým zbožím, novými vitrínami. Fotím. Ó, ó, ó! Majitelka si loni vyměnila místo se svou prodavačkou. Odeslala ji do zavedeného obchůdku na frekventovaném místě u Penny. Sama začala budovat zanedbaný obchod v ušoudané pevnosti. Za rok vydupala z popela prosperující krámek. Přerovnala, umyla regály, povyhazovala poškozené zboží. Vykřesala prosperující provozovnu. A co se stalo s jaroměřským obchůdkem? Paní prodavačka ho přivedla cugrunt. Nebo zu grunt? Nepracovala na svém. Majitelka neustále obměňuje, vymýšlí, jak nejlépe zboží uspořádat. Zůstává dlouho po zavírací hodině. Kreativní.

- Mám nové regály, vidíš?

- Převezlas´ je?

- Ano. Leštím zrcadla, skla. Nevíš, co to dá práce.

- Asi vím. Když to nikdo přes rok nepulíroval.

Kupuji krásné dva mini tulipánky. Relativně drahé, ale překrásné a neobvyklé. Dovozové. Její sadba je každoročně levná. Zboží cenově přijatelné. Má tu klientelu z kraje. Lidé, kteří jedou od Rychnova dál, se tu zastavují. Tleskám a raduji se z jejího podnikání. Povzbuzují a chválím ji.

Měla bych být do půl druhé doma. Chceme s mým poradcem natočit marketingový plán. No jo! Jenže má cesta vede okolo Aktiv sportu.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-03-29_Aktiv_sport_-_nove_lyze_Nebo_bundu_Nebo_oboji/

Před dvěma lety jsme se tu stavili obstarat vnučkám lyžařskou výbavu. Nevím, jak druhá, ale můj sen, naučit je lyžovat, se rozplynul jak pára nad hrncem. Péťův tatínek pronášel moudré průpovídky.

Samochtějícímu se křivda neděje.

Trestaná pro krásu v ošklebinci.

Nepudou sem, nepudou vocaď.

Dávat, a ještě prosit, to je moc.

Slyším jich od Péti víc. Jeho táta byl moudrý. 

A tak si investuji sama do sebe. Má drahá luxusní a kvalitní přílba je k nezaplacení. A boty? Často jsem o nich psala. :-) Výbava stojí tisíce. 

Parkuji u prodejny. Mám si nechat svá dvacetiletá Ká dvojky nabrousit? Zkusím nejprve prodejnu.

- Dobrý den! Chtěla bych nějaké ojeté carvingy.

- V jaké cenové relaci?

- Podívejte, neumím lyžovat. Lyžuji třiatřicet let. Miluji lyže. Je to má vášeň. Letos mi je šestašedesát. Tak cenová relace podle věku dožití. To budou mé poslední.

- Vede mě k fungl novým. Krásným. Červeným!! I s vázáním. Dělá mi cenu.

- Dívejte! Včera jsem si koupila ntb. On mi totiž vydrží ani ne dva roky.

- Mně taky. Po záruce končí.

- Mně se rozlomí. Přenáším ho v jedné ruce. :-)  A manžel se zlobí. Mám ho prý nosit ve dvou. Počkáte mi na důchod?

Jasně, počkají. Na podzim přijdou raketové ceny. Jsem tu právě včas po sezoně. Ještě bych si je mohla jet do Pece vyzkoušet.

Jdu do oddělení oblečení. Mladá paní se mi snaží vybrat něco pro mě.

- Černou ne. A bílou taky ne. Ať vás je vidět. Ať jste veselá.

Vybírá dvě krásné barvy. Čtyřicítku. S kožíškem vyřazuji. A s pravým kožíškem na kapuci si mohou koupit jen zahraniční oligarchové. Prý za jeden den v Pařížské vykoupili hodinky po dvou stech tisících. 

- Jenže já si pod to vezmu svetr. Raději dvaačtyřicítku. 

- To vám bude. Vezmete si funkční triko, funkční...

Přerušuji ji. Funkčních mám hodně. Nevím, co je na nich fčního, když jsem z běžek přijela domů mokrá jak vodnice. Já vám řeknu! Já si beru košilku, savé triko, to je pro mě fční. A fční svetr - víte? Pletený!

Řehtáme se. To už se asi dnes nenosí. 

Vytahuje si tričko a ukazuje:

- Vidíte, já nosím košilku.

- Vy máte košilku? To moje holky odložily. Naučila jsem je snídat. Nosit košilky. Snídají. Ale nosí holá záda.

- Já jsem po operaci ledvin. Tak už vím, proč tu košilku nosím.

- No, a nastydlé vaječníky od frajeřiny. Držet tělo v teple! Skvělé! Tak dejte mi raději o číslo větší. Teď vezmeme kapsy. Potřebuji mít v pravé kapesník. V levé permanentku.

Přichází pán od lyží. 

- Tu už máte tady v kapsičce na rukávu. Vidíte? Sem zasunete permanentku.

- Aha, já mám bundu z doby, kdy se na zip přidělal roler a jízdenku jste každou jízdu projeli. Sundat rukavici, nandat rukavici...

Prodavačka mi ukazuje poutečko u límečku.

- Vidíte, tady si protáhnete kabílek a sem vložíte telefon.

- To je super. Já si nejprve dám sluchátka. Pak kuklu. Pak přilbu... Jo, a vejde se mi sem ještě hrátko?

Nerozumí. Vysvětluji.

- Mp3.

- Jo Mp3, ano, tu vložíte k telefonu.

- Vy už používáte hraní jen z telefonu. Já ještě stále z Mp3.

Bavily se dvě generace vzdálené o tři generace. Babička s vnučkou. Domluvily jsme se. Pronáším k prodavači kompliment:

- Poslouchejte, jak jsme tu byly pro výbavu vnučkám, nalákal jste mě do kvalitní přílby a na nové boty. Přílba je unikátní. I pokud nesvítí sluníčko, zaklapnu hledí a...

- Vidíte dobře na sníh. Ano, tak je to děláno.

- Mně se jinak mrňal před očima. A neviděla jsem. Jo, a ty boty! Před sezonou jsem si nacvičovala obouvání. Jak prvňáček jsem si při obouvání opakovala vaše rady:

- Jazyk táhni k holeni. Tlač. A manžel mi u auta chtěl pomoci.

- Chceš pomoct?

- A já v tahu v ohybu mu odpovídala:

- Teď mě právě chytla křeč do žebra. Nechci. Já to zvládnu. Zatlačila jsem, noha vpadla dovnitř. Ven už je to lepší. Bota je zahřátá...

Prodavač pochvalně pokyvuje, jak to dělám správně. Dohodnuto.

Svištím ještě do dalšího obchodu. Poradce už zvoní. Prosím ještě o chvíli strpení. Mé hodinky na ruce i v autě ještě dnes dodržují přirozený čas. Netuším, že je o hodinu víc. Dnes už nic nenahrajeme. Půjdu na zahradu. Venku je zima oproti včerejšku jak v psírně. Ještě by mohli pustit vleky. V Peci a na Černé hoře se ještě lyžuje.

- Cos´ dnes dělala u Aktiv sportu?

Báječná příležitost. Nahrál si na dárek k narozeninám. Líčím své zážitky.

- Peťuš, mám tam nádherné červené carvingy. Schovají mi je do důchodu.

- Kolik potřebuješ?

A je to. Bundu - tu už si koupím sama. To nějak zvládnu.

Radost nekončí. V zahradě mě vylekaly naše holky. Snašku jsem neviděla od srpna. Dnes jsem na ni troubla na přechodu. Zaregistrovala mě. Začínáme hovor, jako bychom se rozloučily včera. V adventu jsem ji zvala. Slíbila. Neukázala se.

- Já jsem se támhle vyválela. Otočila jsem se. Buch. Už jsem byla na zemi. Klopýtla jsem o obrubník. Věříš, že v mládí se padá jinak? Ještě se celá klepu.

Hlavně, že se jí nic nestalo. Zítra to pocítí. Jdeme s vnučkou zdobit jabloňku. Vypráví mi o kroužcích. O tom, že umí ručkovat. Že jediná vyšplhala na tyči. To byl pro mě vždycky mor. Lano jsem ještě dala. Ale neforemná tyč! Chodí zpívat s druhou vnučkou. To slyším ráda. Sestřeničky dují spolu.

- A kdy budete mít koncert? Abys na nás nezapomněla. Už se moc a moc těším.

Poprvé polstry. 

- Já jsem to včera natřela. Snad je to suché. 

- Tak já budu stát. 

- Nepřipadá v úvahu. 

Nalívám čaj. Zrovna nemám buchtu. Rohlíky. Nabízím víno. Ještě musí pro naftu. Jedeme na stejné vlně. Mohu jí trošku pomoci. Ráda. Loučíme se. Snad zas brzy přijdou. Raduji se. RADUJI SE! JSEM ŠŤASTNÁ.

Našla jsem náhodně Kim - americkou novinářku, omlouvá se za fejky proti Rusku. Určitě to náš meinstrem (ne)odvysílal.

https://www.slovanskenoviny.sk/americka-televizia-hill-tv-vyvracia-hoaxy-o-situacii-na-ukrajine-video/

Ať mír dál zůstává s touto krajinou... Zloba, závist, zášť, ať už pominou. A tak se staň!

Všechno dobře skončí. Film se dohrává. Ale plány už nevyjdou. Lidstvo stoupá. 9.-17. dubna nastane konjunkce Jupitera a Neptuna v rybách. Tato konjunkce mluví o nadřazenosti ducha nad hmotou, o síle kolektivních citů a selhání politických plánů. Když se Jupiter spojí s Neptunem, je to vyvrcholení Neptunova tranzitu znamením ryb. Zůstane tam do roku 2026. Přináší chaos, lži a manipulace, ale taky duchovní regeneraci nás všech. Neptun s Jupiterem ve vodnáři se třikrát setkaly už v roce 2009. To jsem poslouchala o Vánocích, když jsem jela ke studánce. Uvízlo mi to v hlavě. V roce 2009 už bylo jasné, že se zhroutí systém. Pluto je kolaps. Jupiter a Neptun znamenají naději, obnovu, regeneraci a víru, že se všechno vyřeší jednoduchým způsobem. A tehdy se začaly do bank pumpovat peníze, rozhazovat nekryté, tedy ještě na chvilenku byl systém udržen. Pobláznili dav, jak krize bude překonána... Třináctiletý cyklus 2009 - 2022 se končí. Zklamání bude nevyhnutelné. Neudrží se kapitalismus, pyramidy, ale nastolí se systém, který umožní každému se realizovat.

Inflace, kolaps ekonomického a finančního systému prý musí být. Režiséři velkého resetu to vědí. Chtějí využít rok 2022 k chaosu. Kdo z toho chaosu bude mít prospěch - jestli oni nebo my, to se uvidí. A já věřím, že vím, kdo vyhraje. Ono nám nic jiného nezbyde. 

Dobrou noc!