Středa. Slyšeli jste v poledne tu řachu? To se zlomil týden :-)

Ráno. Zase jsem se probrala z melodií Za lásku pálím svíci, Když milenky pláčou... Divné. Od soboty mám každou noc hudební sny s Karlem Gottem. Žádný koncert. Nic takového. Jen spím a poslouchám klidné melodie. Do snění mi zpívají Karla Gotta.

Ano, toto počasí jsem očekávala už včera. Nakropeno. Oblačno. Povídali prý něco o teplých dnech... Když nakropí, nemůže být krásně. Poslouchám k ranním činnostem Míru Zelenku. Jj, posílej ze srdeční čakry láskyplnou energii... Nenadávej na kruháči, když ti tam někdo vjede. Posílej energii ze srdeční čakry i stromům...Holka, holka, to máš ještě opravdu co dohánět. Myslím na Simonku. Praktikuji... Posílám láskyplnou energii... Jakpak to asi včera bylo s maminkou?! Kdopak se jí ujal!! A jakpak to asi bude zítra s maminkou? Zas pro ni nebude místo u stolu?!

Nemohu se dostat na blog. Dnes - roční výročí. Asi na sedmý pokus jsem tam. Tak rok je to? Šmejdím fejsbůkem. Pročítám nové, loňské i předloňské zprávy. Zajímavé. Loni v tento den jsem ještě publikovala na FB s uvedením odkazu blogu. Dnes roční výročí založení.

Dnes nikam nemusííím. Hurááá!! Ale vyjíždím.

Řezník. Šunka bez rychlosolí. Nová prodavačka. Chci sedm deka. Nic nevysvětluji. Ostatní berou na kila.

Banka, švec, zelenina, mamce léky, jízdenku na sobotu. Kam pojedu teď?

Jo, jízdenku. K nádraží. Jakpak se to praktikuje? Dostala jsem od Lindy tři vouchery. 

- Mami, ale jsou jen do ledna!

 Moc vlak nepoužívám. V sobotu jsem všechny tři odeslala vnukovi. V autě hledám mail. Narafičím si na display označení voucherů. U pokladny prázdno. Paní pokladní zadává kódy. Nevybrala správnou variantu slevy v počítači. Podsunuji jí svůj telefon.

- Držte si na tom prst. Opište. Kolik jich smím využít?

Za mnou nervozní pán. Vžívám se do jeho spěchu. V 16.07 mu ujede vlak- autobus do HK. Hodiny ukazují 16.08. Náhradní autobusová doprava. Dávám mu přednost. V hale se objevuje jakýsi člověk s vysílačkou. Vyzývám ho:

- Pane, zdržte ten vlak.

- Jak?

- Normálně, ať předjede před nádraží.

Pán do vysílačky hlásí řidiči autobusu mou výzvu. Pouštím ještě tři spěchající. Dva jsou studenti. Jedou na opačnou stranu. Do Dvora Králové.

- Chodíš sem na gympl?

Hoch i dívka kývou. Děkují. Všichni odbaveni. Přistupuji znovu k pokladně. Pokladní najede na slovo voucher. 

- První nefunguje. Už je projetý. Smíte použít dva.

Tady jsme si asi neporozuměly.

- Jj, fajn. To projel vnuk. Pošlu mu zprávu.

Devadesát korun. Nesmím platit kartou kvůli slevě. Fajn. Ještě že jsem se tu zastavila. To bych v sobotu ráno nemohla zvládnout. Už se vidím, jak brousím podrážkou o asfalt. Vyskakuji za jízdy Péťovi z auta. Mávám před autobusem zběsile rukama... 

Sedám do auta. Posílám SMS:

- Lukášku, projela jsem dva vouchery.

Rozjíždím se. U chodníku mě stopuje paní pokladní.

- Špatně jsem vám to řekla. Vybrala jste jen jeden. Ještě jeden vám tam zbyl.

Tak super. Přistávám za nádražím u chodníku. Píšu SMS:

- Luki, projela jsem jen jeden, ten poslední projeď Ty.

Volám ševci. Je v práci.

- Boty doneste...

Dlouze vymýšlíme, kdy bude doma, kdy jede na chalupu... Nakonec mám donést boty zítra. 

- Ne, ne. Boty Vám dám za dveře. A kdy si mám pro ně přijít?

- V pondělí.

- Když já je potřebuji na víkend.

Dohodnuto. Zítra v poledne budou hotové.

Směřuji ke Kauflandu. Vymetu Rossmanna, Pepco. Zkouším si triko.

Telefon. 

- Tak už stojím před Vaším domem.

- Jé, až zítra. Jsem v Pepco. Vrátím se. Přijedu.

Paní se omlouvá. Popletla datum. Zítra. - Tak zítra.

Zkouším si menší velikost. Telefon.

- Ahoj muzlíku. Kdepak ses mě ztratila?

- Kupovala jsem si na sobotu jízdenku. Abys byl v klidu. :-) Jsem v Pepco.

- Já jdu v pět na zápas. Vyzvednul jsem Vanessku. Pojedeme na hřbitov. Ale kdyby se Honzík opozdil... Myslíš, že to zvládneš?

- Právě jsem málem přijela zpátky kvůli nové paní. Přijedu.

Už jsem u pokladny. Telefon. Linduška.

- Vy jste se na mě dohodli? Počkej, dám si tě do sluchátek... 

Odškrtávám body z papírku.

Rychle na druhý konec Jaře k ševci. Banka. Lékárna. Paní magistra - mám zlé tušení. 

- Co maminka?

- Bála jsem se té otázky. Chtěla jsem se zmehnout. V pondělí odešla. Dnes jsem první den v práci. To mi hodně pomáhá.

Kondoluji. Vydechla, zajíkla se. Byl to poslední výdech tady... Takhle odcházejí lidé. Při narození první nádech. Při odpojení - poslední vydechnutí... Pláčeme. Loni před Vánocemi mi přivezla léky pro mou maminku. Říkala mi, že žije se svou maminkou... Stejně stará, jako moje. Vrací se do temného domu... Soucítím...

Domů. V. si hezky hraje. Nevytrapuje.

- Byl tu Jirka. Podívej. Přivezl mrkev.

Skvělé! Přes tyto řádky srdečně děkujeme. :-) 

- Představ si, ona mi četla všechny nápisy na pomnících. V., ukaž babičce, jak umíš číst.

Fakt čte. S porozuměním. Dodržuje délky. Jenže první třídu nelze přeskočit. Neumí psát psacím. Snad chytne chytrou paňčelku, která ji zaměstná. Petroušek odjíždí. Mažu jí chleba s máslem a medem.

- V., až budeš chodit do školy, jak bych ti to vysvětlila? Ty jsi králem. Ostatní budou koktat písmenka. Ty budeš vše znát. Víš, co hrozí? Až začnete probírat něco nového, abys neusnula na vavřínech... Abys dávala pozor!

Honzík je tu.

- Kde ses tu vzal?

- Taťka mě pustil. Čeká před domem na auto.

Honzík taky dostane chlebíky s medem. V. je milá, nehází ksichty. Hezky se loučíme. Pusinkujeme. Hm, čím to asi bude?! Tatínek jí nedovoluje mobil. Tatínek je přísný. A tak to má být!

Ještě do půl osmé doháním práci. Ve dvacet školení. Odpojuji se, zavírám PC. Heleme se. Ovčáček má rozhovor s vědmou. To si musím ještě jednou poslechnout.

Následuje Svět podle Putina. Americký novinář Oliver Stone. Nakloněný Rusku. Nepáře se s agresivní politikou své země. Putin volí diplomatická slova. Prý naši partneři z MMF... Stone se směje. Snad nevěří v čestné úmysly Wall Streetu. Mohu to vidět znovu a znovu. Nemohu se nabažit... Putin kouzelně vypráví o svém dětství, o své zemi, o jejích lidech. Měl krásnou ženu. Nádherné děti.  Sametový, tichý, klidný hlas:

- Osud zná jen Bůh. Jednoho dne dojde na každého. Záleží jen na tom, čeho na světe dosáhl a jak si život užil.

To je pravda. Ačkoli - Někdy se ví, co Bůh chystá...

Dobrou noc!