Studený máj - v stodole ráj
Neděle. Studená. Přijdu o cvičení s Janou VanCoppenole. Musím se dospat. Zacvičím si později. Nebo - maňana. Zítra. :-)
- Dobré ráno! Jé, venku je mokro.
- No jo, venku lije.
Rychle vynáším přepravky s kytkami na déšť.
- Až se svaří voda, zalij mi konvici se slupkami z jablek. Jdu si něco poslechnout. Sedám na teplou dlažbu v koupelně a posledních pět minut se soustředím na kratičkou meditaci na konci cvičení.
Drzoun deprimovaný pražská Kitty odjakživa Petrouškovi nad ránem odsouvá dvířka u skříně. Štrachá packou uvnitř.
- Kdepak je Kitty? Mám zas odsunutou skříň.
- Jo, ona tam byla.
- To je masakrová záležitost. Vyloženě.
Co to je za větu? Jsem zticha. Jdu si ji zapsat. :-) To může vymyslet jen - Petajebuh.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-05-02_S_maminkou/
Skyp s maminkou. Nastěhovala jsem se k sobě do pracovny. Žehlím. Padla na mě chandra. Jak si uvědomím, že mi brání v setkání s mamkou, že očkovaní mě ohrožují na zdraví, že mi berou má lidská práva, že by chtěli, abych se představovala u holiče, u maséra - klesám. Do nebe volající.
Žehlím. Povídám si s mamkou. Štve mě, že neslyší. Něco si melu, mamka poslouchá. Když se jí zeptám, řekne, že neví, že nerozuměla, že že že... Vytanula mi na mysli vzpomínka z jedné trilogie. Ke státnicím jsem četla kvanta kvanta knih. Hrdinka Helenka zatčena ve stanném právu; má na nehtech u nohou zbytky laku. Z léta. Uvízlo mi to v paměti. A ještě jedna věc. Až nyní pojedu třeba do Kuksu zadem, jestli tam nebudou stavět nesmyslnou dálnici, mozek vyhodí opět úryvek ze stejné trilogie. Helenku vezli na otevřené korbě na střelnici v Kobylisích na smrt alejí rozkvetlých stromů. Vypadaly jako závoje nevěst... Kdykoli jedu touhle dobou rozkvetlou alejí, vidím to, co Helenka. Závoje nevěst. Celý den vzpomínám na jméno autorky a název trilogie. Až večer zadávám do vyhledavače trilogie Jiří Dimitrov. Konečně. Hra s ohněm, pokračování předešlého dílu Lidé na křižovatce, poslední Život proti smrti. Marie Pujmanová. Na to, že jsem knihu četla někdy ve dvaceti, mi děj docela uvízl v hlavě. Talentovaná Pujmanová vytvořila postavy nádherné, plastické. Pamatuji si jména Helenka, její bratr Standa. Druhý díl mě moc nebavil. Příliš politiky v Lipském procesu. Jasně, trilogie poplatná době, režimu, autorčině politickému přesvědčení. No a co! Asi dílo čtivé i dnes.
Snažím se, aby mamka mluvila, vyprávěla, aby se interaktivně zapojovala. Irituje mě náš virtuální kontakt. Dnes bych byla u ní. Dovezla bych jí buchtu. Počkala bych, až jí donesou oběd. Buď by jedla se mnou na konci chodby, ale spíš by seděla s houfem v jídelně. Pomáhala bych ostatním krájet maso, podávat upadlý příbor, utírala bych rozlitý čaj... nemám vůbec o mamce přehled. O jejích věcech. Nemohu na ni dozírat. Nevím nic o jejím majetku. To, že mi ukázali skříň s tím, že některé věci jsou ASI v prádelně...
Náhodně objevuji na kreativním převratu vysílání s Radkou Driessen. Před čtrnácti dny se tu stavila cestou z Ústí nad Labem, Semily, Jaroměř. :-) Uvízla tu loni v létě. Už rok je manžel v Holandsku, ona tu.
https://www.facebook.com/kreativniprevrat.eu/
Obědváme aljašskou tresku.
- Mně bez ryby.
- Máš malou. Koukej ji sníst.
V posledním roce už brambory jen omývám. Neloupu. Dnes na páru. Přidala jsem špenátové závitky. Při nabírání jsem je rozpatlala. Matla. Myslím, že tohle slovo používali v Anděl páně II. Nevím. Matla. Ten i ta.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-05-02_Odvazna_Kitty/
Kitty se otrkává. Poprvé se vydala sama ven. Do narcisů. Volám ji. Dívá se na mě v poloze štronzo. Za chvíli pro jistotu přibíhá.
Druh pokus.
Kitty, tak běž, ty seš šikulka. Jdeš do přírody.
Pokud půjde rovně nebo vpravo, jde pohádkou dobrým směrem.
- Jé, Kitty, jdeš na špatnou stranu!
V mžiku se žene okolo výklenku zpět. Zapomněla zahnout do otevřených dveří, obíhá okolo okna, a lepí se na druhé dveře výklenku. Marně. Maže dál. Linda vstává. Jde terasou Kitty naproti. Dobírám si ji.
- Hele, ona bude chtít hlavním vchodem. Terasa jí nestačí.
A už jede okolo oken Mour. Moc se ho bojí. Petroušek brousí vtip.
- Už se dnes Kitty proběhla zahradou? Kitty, dokud máš zahřáté pneumatiky, jeď vlevo. Mour jede naproti. :-)
Kitty zachráněna. Vnesena do domu. Ale zas ji svrbí packy. Zas si sedá ke dveřím
- Zrzko, kam jdeš?
- Kde je?
- Jde se mrknout po Kitty.
- Mami, jde jí provokovat!
- Ona je tady doma. Jde si hlídat toho černého krimigranta!
- Mami, neříkej jí tak.
Zrzka jde vyžrat Kittyninu misku.
- Zrzko, jen si dej.
- Péťo! Ona jí provokuje. Skáče jí na její křeslo.
- Ona tady nemá křeslo. :-)
Řehtáme se kočičím hrám. Linda žaluje na naši Zrzečku.
- Ráno si chtěla vskočit Kittyně do krabice, tak jsem jí hnala.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-05-02_Prectes_obal/
Po obědě se nedá nic jiného dělat, než složit se na gauč. Venku zima. Zalévá se zahrada. Ukládám si obrázky kamínků. Celkem 52 nových k obrázkům ukládám na čtyřikrát. Vždy usnu. A znovu. A znovu. Ale za dobu spánku jsem všechny nádherné výtvory uložila.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-05-02_Kaminky/
Péťa se opovážil: :-)
- Celej víkend bejt doma, to je za trest?
- Co budeš dělat, až budeš v důchodu.
Drzoun.
Čtu v messingeru:
- Dobrý den, zítra se nestavim, až příští pondělí, dnes mi zemřela maminka, omlouvám se
- Upřímnou soustrast! Snad ne na očkování!
- Ne na neposkytnutí péče a odmítnuti hospitalizace protože nebyla covid
- Hnus! Mohla tu ještě být!
- Pak vám to povím, budu si stěžovat, hrozný jednání
- Tak hodně slzí, ať jde smutek, bezmoc a zlost ven!
- To už mam za sebou, ale na ten vztek to nepomáhá
Vstávám. Jdu obhlídnout pučící bující šťavnatou zalitou zahradu.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-05-02_Probehly_jsme_se_Zrzkou_zahradou/
Vracíme se se Zrzečkou domů. Doprovázel nás kocour. Necháváme ho venku.
- Mami, kocour tam brečí.
Z Péťovy pracovny:
- Už dostal dvakrát. A já mám hlad jak farář!
Zlobím ho:
- Nakrájej si chleba. Mám tu pro tebe skvělý oštěpok.
On sýry a mléčné výrobky moc nee. LInda mu osvětluje význam slova:
- Péťo, oštiepok je takový dobrý sýr.
Jdu si mixnout večeři. Zkouším café latte s lesní směsí. Výborné.
- Dal jsem si
na chlebíček plátečky oštiepku. Výborné!
No jo, když má hlad jak farář, i oštiepkom nepohrdne. Jsem zticha. Oštiepok, olomoucké, bryndzu a jiné lahůdky nejí. Jen ať si zvyká,
když mu to tak chutná.
- Kocour už se navečeřel a šel domů!
- Taky co by tady dělal. Venku je zima. Šel do tepla.
Večer. Tv Šalingrad. Očkování dětí. Očkování v DD. Poslouchám příběh cyklisty. Zastavil se v Ostravě u plotu DD s otrávenou stařenkou. Na patře jich bylo 72. Zbylo 5!!! Ale už doplnili!!
PŘÍSPĚVEK NA SUMMITU "PRAVDA NAD STRACHEM: COVID-19, VAKCÍNA A VELKÝ RESET" 30.4.-1.5.2021
Poslouchám. Vysoký církevní hodnostář a mluví pravdu? Mezi hlavičkami vědců poznávám doktorku Carrie Madey a odpůrce očkování Kenedyho.
A co mě zaujalo - volná energie. Mnoho vědců v Rusku - odstraněno ze světa. Překvapuje mě. Vím, že před sto lety už byla volná energie - nežádoucí. Nemohli by bohatnout na ropě... Přírodních zdrojích... Lednička bez elektřiny... Krátké video Sovětská věda proti iluminátům - Kdo potlačuje studenou fůzi a další převratné technologie?
https://www.youtube.com/watch?v=YMdq5M20Y1o
Podvečerní
dohadování, přetlačování, škádlení koček nebere konce. Zrzka chrání své území.
Zdá se, jako by provokovala. Aspoň zlikviduje Kittyninu mističku. Vleze jí do
její krabice.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-05-02_Kocici_podvecerni_pretahovani%2C_vecerni_skadleni/
- Ani tam nenakukuj. Chovej se k návštěvě laskavě.
Bude půlnoc. Kitty pod
houpacím, Zrzečka proti ní ve své sfingovské typické pozici. Za chvíli je sledování
omrzelo. Černá návštěva si vskočila do koše u kamen. Zrzka v poloze pozorujícího
zajíce na křesle. Z koše se ozývá strašidelné dunivé válečné "něco". Vybavuje se mi heslo pomáhat a strašit. Holky, holky, vždyť už jste skoro, téměř kamarádky. Ještě
žďabínek.
Dobrou noc!