Tak tupost se projevila i v našem městě
Letem světem. Páteček. Příprava na víkend. To se to vstává do pátku! A do slunce. Každý den si přeju mír, pravdu, čest, hojnost pro Československo. Asi málo čaruji.
Takhle brzy a bez budíku? Šup, šup. Jde se do dne. Rychle do zahrady. Na kopřivu. Hledám pampelišku. Ještě nejsou rozvinuté. Nemám ani jednu. Až odpoledne se zlatá sluníčka vystavila životodárné hvězdě. Vábila neexistující včely. Ptáci nejsou. Včely nejsou. Debilové - jako by je z nebe shazoval. Pasu se na bršlici. Bylina prý působí proti dně. Tu nemám. To byla nemoc králů. A Jana Wericha; když ho dna překvapila, úpěl mezi natáčením. Měl rád v roli nohy nahoře.
Bršlice - těžko vymýtitelná bylina s blahodárnými účinky na organismus. Na naší zahradě si právě teď řekla, že mě zaplaví, zaplevelí, zesílí, abych na ni nemohla. V létě nacházím pomalu metrové rostliny s něžnými bílými jemnými kvítky na dlouhých lodyhách. Pod zemí se táhnou dlouhé oddenkovité kořeny. Ona půdu jakoby provzdušní. Velmi dobře se oddenky tahají. Ale ono stačí zbavit je jen listů. Už nemají propojenost, výživu a rostlina končí. Jedu-li v létě po stezce do Kuksu, skoro před cílem po pravé ruce míjím bršlicovou louku. Takovou bych doma nechtěla mít. Jó, kopretiny, máky, chrpy, pryskyřníky, kominíčky, jitrocelové kartáčky - to ano. Ale kozí nohu? Kerhart? Moment! Prý všechno, co roste na zahrádce, se dá jíst a je léčivkou. Mám zkušenost, že to moc neplatí u takového malého košatého jemně žlutého plevílku. Loni jsme ho na zahradě nenašla. Rostl u stromů. Zkoušela jsem ho ochutnat. Po rozkousání začne nepříjemně pálit pusa. Ten jediný nekonzumuji. Jinak žabinec a všechny travičky beru. Mniši a jeptišky v klášterech bršlici jako vzácnost pěstovali cíleně. V jejich době byla rostlina vrchovatě napěchována vitamínem C; obsahuje i Fe, silice, hořčiny a třísloviny . Teď na jaře sbírám zelenkavé mladé výhonky. Slupnu je ještě před tím, než donesu domů k rozmixování kopřivu. Mladé lístečky bršlice můžeme použít do pomazánek, salátů, můžeme ji krájet jako pažitku, nebo si z ní vyrobit špenát. Tak ji používám já. Ale co se týče domácí medicíny - tam je tahle úporná ošklivka jedničkou v detoxikaci, působí močopudně, protizánětlivě, pomáhá při produkci hormonů - pro mě v mém věku velmi důležitá ohledně estrogenu. Tedy omlazuje. Taky posiluje kosti. Ovlivňuje látkovou výměnu. A ten, kdo má revmatismus nebo problémy s klouby, tak si pochvaluje, protože ona odvádí z těla soli. Co je ale u ní asi nejdůležitější - umí rozpouštět krystalky kyseliny močové - ony bodají a bolí při dně. No, a taky je prevencí proti ledvinovým a močovým kamenům. Poradila bych těm, kdo jsou v ohrožení života embolií, a takových lidí je nyní víc než dost, aby bršlici užívali na srážlivost krve. Na tohle všechno se užívá vnitřně, ale na dnu lze použít i oddenkový řaj - asi patnáct minut louhovat ve vroucí vodě, pít asi deset dnů. Nepřehánět. Při nadměrné konzumaci hrozí nevolnost a podráždění ledvin. Tedy nezapomeňte - ochrana před embolií a dnou.
Spařené listy můžeme použít na gáze jako obklad u dny - ta je dole na palci u nohy - a na revmatismus. Ale i zanícené rány, křečové žíly a hemeroidy se mohou spařenými nebo povařenými listy obkládat. Teplota se doporučuje asi jako teplota lidského těla. Bolavá místa s listy obalit potravinářskou fólií a nechat co nejdéle působit.
A že jsem se letos už na některých místech do hubení bršlice pustila, o tom není řeči. Jím ji a škubu. Mé konvalinkové políčko už vystrkuje puky. Zítra do něj vlezu a každý lísteček vytrhnu. Konvalinky jsem pročistila, když tu mamka už nehospodařila.
Vracím se s kytičkou kopřiv. Mixuji je v nutribuletu krátce - dnes s jahodovou a mátovou příchutí s čokoládou. Vzpomínám, jak jsem před víc jak třiceti lety namixovala kopřivy a nechala nastoupit dle vzoru své kamarádky rodinu. Každý dostal lžíci šťávy. No jo, jenže Kačka byla hamižná. Povídala:
Žádnou šťávu, dávám jim kopřivovou kaši - každý minimálně lžíci. Ať jsou zdraví!
Moje rodina nastoupila. Ošívala se. Divila jsem se. Když přišla řada i na mě, pochopila jsem, že je to nepozřitelné. Ale takhle v koktejlu ji cítím jen někdy jako nepatrné píchnutí ne dobře zlomeného křemíkového pichlavého chlupečku.
Na půl desátou přijede klientka. Moc milá mladá paní. Pohodová. Do té doby stíhám upéct bochník chleba. Vybírám recept s kvasnicemi. Jenže chci přidat docela hodně živného kvásku. Musím ubrat od oka vodu kvůli kvásku. Dnes jsem měla dobré oko. Těsto nádherné. Dávám ho vykynout na ošatku. V teple vzešlo cobysřeklšvec. Zvonek. Už je tady. V kameře domácího telefonu vidím dětskou tvář. Omládla. Zmenšila se o jednu konfekční velikost. Na cm ubyla hodně. Hodnoty měření má stejné. Hlavně bych si přála zmenšit jí břicho. To jsou viscerály. Povídáme si. Odjíždí za poledne. To už tu v jedenáct měla být jiná paní. Tušila jsem, že zapomene. Dělá to pravidelně. Odpoledne napsala do Messengeru, jestli je byt ještě volný. Není. Zítra ho přebíráme a v sobotu předáváme. Zítra. Čarodějnice. Už víme, kam nepůjdeme. A víme proč. A víme, kam půjdeme poprvé. Ještě nikdy jsme tam u ohně nebyli.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-29_Dopoledne/
Chlebíček upečený. Linda je tu. Přijela bez Kitty. Linda odhodila bagáž a někam odjela. Rychle sedám na kolo. Beru karafiáty. Jedu k našim na hrob. Šlapu tak rychle, až jsem zpocená. Nebo že bych byla jen nabalená? :-) Překonávám kopec nad soutokem; bez problému jsem ho vyšlápla jedna dvě. Divím se sama sobě.
Na konci města se zastavuji u potůčku. Vodní energie. Voda už neskáče tak divoce, jako na kraji jara. Spěchám nahoru na hřbitov. Po téhle prašné kamenité cestě vezli mamku i tatínka naposledy akátovou alejí. Ometám hrob. Ukládám velikonoční věneček do košíku. Odjímám krasličku z růže. Vkládám karafiáty do vázy. Mami, tys´ to tu hezky všechno připravila. I tu láhev od octa tu mám vloženou v žulové váze. Mami... Už to bude rok.
Uháním podpálit tetě Bartošové. A dnes už nikomu. Sjíždím kopec od hřbitova. Pod ním si trhám pár snítek medvědího česneku. Frrr, domů. Kdybych měla čas, klusala bych nahoru do pevnosti na kosmetiku pěšky. Jenže nemám. Jedu. Užívám si masáž, kosmetiku. Nakonec tvrdě spím.
Zrelaxovaná domů. Všichni tři pracujeme na zahradě. Sedla jsem do záhonu u plotu vedle sousedovy stodoly. Tady jsem plela loni asi dva dny před odchodem maminky. Jsem tu tedy letos o měsíc dřív. Beru dvě nedomrlé šanty. Sázím je pod lísku. Mohlo by sem zasvítit odpolední slunce. Zrzka hned zjišťuje, že je to mňamka.
- Zrzi, nehlodej to! Čichej.
Zrzka se lísá k modřenci sklánějícímu se nad šantou. Hlavičku pokládá k voňavé rostlině. Linda přivezla z Phy Mourkovi asi tři šantové větvičky. Ta její voní jinak. Ale Mourovi voní i ta i ta.
- Pojď si sednout na lavičku. Už toho nechej.
Ukazuji v telefonu, jak se Zrzečka zpila šantou. A točím kočičí přemety, výpady, Mourkovo bláznění. Podívaná pro bohy. Sedíme, bavíme se. Pro dnešek hotovo. Vyndali houpačky, stůl se skleněnou deskou. Lavici.
Skandální rozhodnutí městského zastupitelstva. Odstraní sochu rudoarmějce. Je tu ředitel školy, který už před dvěma lety, relativně mladý člověk, buntoval proti soše rudoarmějce. Nebýt těch vojáčků, kteří táhli proti fašistickému Německu, ztráceli tu životy, tenhle skunk by tu nežil. Nevím, koho napadlo zas rektálně zaútočit, ale vím kam. Čí hlava, čí svědomí, čí podělaná nenávist, tupá zaprděnost, nevzdělanost, neinformovanost vyprovokovala otázku odstranění osvoboditele. Hanba! Vážení, vykopejte i kosti Turků, Rusů a ostatních národů! Zrušte hroby na vojenském hřbitově. Tupost si dnes otevřela šampáňo. Je mi smutno. Šuškinův památník na vojenském hřbitově byl vytvořen ruským zajatcem v době žaláře národů - v první válce. A v době MÍRu - my nevedeme válku, jen si o ni koledujeme - vadí socha osvoboditele z roku konce války. Kohopak by si tak asi představovali na piedestalu dnešní doby!!! Kdopak by tam tak asi měl stát!! Tak letos v šestašedesáti poprvé dobrovolně vzdám hold. Kolikrát jsem u té sochy nebo u mohyly nebo na ruském hřbitově stepovala v listopadu. Sakrovala. Tiše nenáviděla vše ruské. Tche! Časy se mění. Lidi s nimi. A názory a postoje taky. A jestli mi sem chodí ještě ten slídil, tak ať to zanese do mých desek. Ó, porušila jsem zásadu nevyrábět špatnou energii. Jo, všechno je v pořádku. Vše se děje dle plánu. Klídek. Mlýny se roztáčejí...
Kdy už hvězdy ukáží svou sílu a moc!
Dobrou noc!