Tak už je tu zas to datum. Pro mě obyčejné

Ježiš, to dnes byla morna. Zima jak psírně. Chladno jak na Sibiři. Klepala jsem kosu. Jo, cítila jsem zimu jak v Rusku. 

Ještě před probuzením slyším průtrž, klepání kapek, déšť. Je to ve snu nebo v reálu? Půl deváté. Otevírám oko. Za závěsem tma. Aha. Střecha na chatičce nám snad nebude dána. Lije jak z konve. No, dobré. Vylézám. Už loni touhle dobou jsem chtěla novou střechu nad dílnou. Dnešním skládkem, dílnou. Ne. Prý až letos. A vydrží to přes zimu? Máme to nové. Jasně, vydrží, je tam jen prasklinka. Aha. Tak věřím. Střecha je už asi dva měsíce odkrytá, předpřipravená. Zakrytá. Šplouchanec se prohnal až na dlažbu. Co je mi platné, že je tam vysoušeč. Všechno vystěhovat. Pěkně do teplých. Odsunout, vytřít. Nastěhovat. A bude zima. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-21-oprava

Na desátou jedu k zubaři. Na stole láhev s mlékem. Petroušek mi doručil z kravína. Liju mléko do hrnce na svaření. Volá Petroušek. Dnes nepřijedou. Prý strašná bouře. To vidím. LP povídal, že středa, čtvrtek, pátek – hotovo. Odjíždím v deset. Ty bláho! Já se neumím teleportovat. Tuhle mě zastavili, že prý vrtulník. Celé město jsem objela. Používám tuto lež dnes. Oni mi to odpustí. Nakazují, abych jela opatrně. Stejně se doktorce přiznám. Jdu do ordinace. Nikde nikdo. Vracím se k recepci. Chvilenku čekám.

- Jé, dobrý den, paní Hrobská! Paní doktorka ještě telefonuje.

Uf. To jsem ráda. Už sestupuje po schodech.

- Nemohla jsem ti to vzít. Pracovala jsem.

To je fuk. Hlavně, že jsme se sešly. Vede si mě do ordinace.

- Co dnes nabízí raut? Doufám, že tenhle stoleček není připraven pro mě.

- Dnes to bude bez anestezie. Máme tam klip na třicet pětce.

- Jé, já zapomněla.

Už je tu sestřička. Dobrá víla. Když podává nástroje a materiál, vždycky to označí. Když řekne :

- Bond!

- Chce se mi říci vel. Vel-bloud.

Jenže s otevřenou pusou to nejde.

V mezičasí mezi vyplachováním, vyplivováním, broušením si povídáme. Jsem ráda. Tříletá práce na mých zubech se asi chýlí ke konci. Jak se to vezme. Nikdy neříkej nikdy. 

- Já ještě okouknu terén okolo té sedmičky vlevo nahoře.

- To není dobré, když jde myslivec okouknout les a zubař dutinu ústní. 

- Vždycky najde škodnou, že?

Hotovo. Při placení se usmívejte. Doktorka jde se mnou ven. Neprší. Chvilku si povídáme.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-21-zahradnictvi

Stavuji se v zahradnictví. Astronomické léto právě skončilo. I sezona kytek končí. Na regálech jich ubývá. Beru dvě petrželky a dva nevěstiny závoje. Přerostlé. Pěkně velké. Dívám se na různé druhy tymiánů, rozmarýnů. Máta ananasová. To jsem nikdy neslyšela. Mám jí po zahradě vícero druhů.

U domu auto LP a asi pana klempíře. No hurá, přijeli. Obloha zatažená. Tak to se budeme těšit, co předvedou na střeše… Jestli další vodotrysk. Sbírám si nejdřív lískáčky. Tluču je kamenem na dlažbě, hned pojídám slaďoučké plody. Ó, to je dobrota. Když máš opravené zuby, hm! Dnes mi doktorka vysvětlovala, jak se bělí zažloutlý zub. Dovnitř se vsune váleček s 30% kysličníkem. Dovedete si představit účinek tří, šesti procentního? A tahle 30% žíravina se v zubu nechá nějaký krátký čas, myslím, že se pak ještě vymění náplň. Kysličník vybělí pórky v zubu. A ten se pak může vyhodit, teda ten se pak stane nadmíru křehkým. To bych si nikdy nenechala udělat. Když se dnes lékařka rozhodovala, kterou barvičku na krček, aby ladila se zubem a se sousedem, bylo mi úplně a zcela jedno, jakou barvu vybere.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-21-mlsam

Hlavně, aby mi zuby kousaly oříšky. Mám jich už skoro plný košík. Vlašské nebudou. Zato lískové bych mohla prodávat na trhu. Konečně jdu do zahrady pozdravit. LP kontroluje radar. Bude to dobré – prý. Skládek je vysušen. Nemám důvěru v izolaci ve stropě. Náš krasaveček bude zase v pořádku. Ale dá mi to velkou práci.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-21-kocici-zivot

Kočky si to umí zařídit. Lehnou. Kočkolit. Masíčko. Pomazlit. Ven.

Dnes začíná Thetatrum Kuks. A mně se nějak nechce. Obdivuji Drahušku, kdy se s osmdesátiletým manželem přemístili do jejich milovaného Chorvatska. Tak to je skvělé překvápko. Mně by se tak daleko harcovat nechtělo. A letadlem už vůbec ne.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-21-mlsani-pro-pracovniky

Peču bagety. Nesu do zahrady. Střecha je z nejdůležitějšího hotová. Ještě zítra a pozítří. Zaplať panbůh.

Jedeme do Stamontu mrknout na dlažbu v imitaci dřeva. Stojíme u závor.

- Peťuš, když jsem vozívala maminku, ptala jsem se jí, čí byl tenhle dům. Mám pocit, jestli mi neříkala, že si ho nechal postavit nějaký stavitel. Ale to už nevím. Ten dům byl otlučený, ale překrásný. Ty cihly nad okny. Pěkný dekorační prvek. Celý dům hrál tak do cihlové. A podívej, je opraven. A stal se z něj tuctový černý šereda, protože je, jak když ho protáneš komínem. Co to je za módu! Černobílý byt… Oblečení. Dům. Brr. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-21-vybrano

Vjíždíme do obchodu. Víme, na co nás sem LP poslal.

- Támhle tu tmavou ne. Tuhle.

- Peťuš, je jich tu pět. Pojď se podívat na všechny barvy.

Nakonec vybíráme ještě světlejší, než jsme mysleli.

Vracíme se domů. Ukazujeme LP, co jsme vybrali. Dostane množstevní slevu. Mohli bychom mít asi ještě větší, no jo, ale to by ten někdo musel iniciativně zavolat. A ne jen napsat, že asi máme dost peněz, když to kupujeme tak draze. No. Taková láskyplná péče. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-21-zofie-vstala

Jdu sázet. Vturánu se Žofie probírá. Jde lítat po stromech.

- Ráno jsem byl zapnout vysoušeč. Před dveřmi stála kaluž vody. Uklouznul jsem. Natáhl jsem si tříslo.

- Petuš, to se ti zahojí. Jdeme sázet kytky, jo? Já dnes do Kuksu nepojedu.

Včera mi v Kauflandu hezká černovlasá upravená paní říkala, ať důvěřuji hortenzii. Tak jo. Za stovku tři květy. Dnes v zahradnictví měli super drahé. Nejprve oškubu bující bršlici. Okukuji, jestli mi na karafiáty, nevěstin závoj nechodí slimáci. Asi mi ohlodali květy. Jeden afrikán zlikvidovali. Druhý nechali.

- Peťuš, mám takovou měděnou síťku. Počkej, jdu se kouknut do počítače, jak se to používá.

Stříháme ani ne metrovou měděnou punčošku na pěticentimetrové pásy. Navlékám je okolo nejvíc ohrožených. Mimochodem, teď v půl jedné ráno si jeden takový velký mastný hnědý had přelezl přes měděnou mřížku na přivázanou rostlinku k tyčce. Sundala jsem ho z pastvy. A měděná mřížka ho vůbec neodradila.

Jdeme zasadit hortenzii. Polostín. Druhý nevěstin závoj sázím ke zlatému dešti.

- Peťuš, ale je třeba ho zalévat.

- No já pořád říkám, že máš málo kytek. Než oběhám zahradu, jsem celý sežraný od komárů.

- Petroušku, dnes jsem se ptala v zahradnictví prodavačky, jestli by uhodla, kolik jsem mimo řezaných květin dala za výsadbu. Prý tisíc. Hahaha. Skoro devět tisíc včetně sadby rajčat, okurek… Vyvalila oči. Prý si to nepíše. No, a já jo.

Péťa zatlouká tyčku rýčem. Šílím.

- To seš syn zahradníka? To se tvůj táta v hrobě obrací. Jak můžeš zatloukat rýčem.

- Bolí mě noha.

Zaklínadlo. Výmluva.  Na to jsem se ho vůbec neptala.

- Petroušku, prosím tě, přines mi hnojivo.

Na chvíli zmizel. Vítězoslavně nese keramzit.

- Myslíš, že jsi přinesl ten správný pytel?

Utíkám do skleníku pro slepičí hnůj. Přirývám k plamínkům, k růžím… Ještě petržel. Tu mi snad nesežerou. Dvě sazenice jsem koupila v Kauflandu. Ty už nejsou. Chutnaly slimákům. Jednu v Hruštičkách. Je slabounká, ale je. Dnes přisazuji dvě ze zahradnictví. To by mě zajímalo, jak to mamka dělala, že jí rostla petržel krásná silná. Asi hnojila. Už jsem se to naučila u libečku.

- Peťuš, vidíš, tady mám z těch jedenácti semínek nové okurky.

- Já bych ve skleníku zlikvidoval…

- Jo, uděláme. Ale dnes ne.

Teď, když jsem se vrátila z noční obchůzky zahrady, říkám si, že ve skleníku by kýblíkům s mladými okurečkami bylo dobře…

Jdeme domů. Péťa zahradník šťastný.

- To jsem si dnes zazahradničil. Dostal jsem sice přes prsty…

Nedostal. Miluji jeho kecy. Jenže on vůbec, ale vůbec nemá o zahradničení ani páru. Syn zahradníka. Jo. Viděl zahradu z viaduktu. Z rychlíku. Měl zatažené záclonky.

- Jdu tam dozadu vypnout vysoušeč. A jestli se tam zas přerazím, tak uvidíš. Odvezeš mě k doktorovi.

Poslouchám TV Šalingrad. Už asi rok mám rozkoukaný dokument s titulky o podvodné virologii. Včera Renata namluvila první část. Můžeš už toho pracovat, poslouchat. Jenže to mohu poslat jen těm s tg. Ti ostatní jen s titulky.

https://www.facebook.com/watch/?v=817352713859884&rdid=4f7TVKATMfpiVgMC

Vědečtí podvodníci – Robert Koch a Louis Pasteur – dva největší vědečtí vládní podvodníci lidstva. Podle nich se stále –STÁLE – učí na fakultách jejich výmysly, nesmysly, podvody. Jejich záměrně vymyšlené teorie a experimenty jsou stále základem falešné teorie choroboplodných zárodků vyučovaných na alopatických lékařských fakultách. Celková škoda krveprolití a úmrtí nahromaděná v důsledku lstivých lží těchto dvou podvodníů zastiňuje oběti Hitlera, Stalina, Maocetunga, Polpota. Podvodník Robert Koch je považován za zakladatele lékařské bakteriologie a je mu taky připisován objev bakterie TBC. Bakterii nalezl v mrtvé hnijící tkáni ve slinách člověka. Ale ne všech subjektů, které zemřely na respirační onemocnění. Tvrdil, že tyto bakterie musely být příčinou onemocnění. Ale nikdy nevysvětlil, proč se tehdy nenašly u všech subjektů, a totéž platí dodnes. Co však lidé nevědí je to, že vyvinul jedovatý kouzelný lék. Říkal mu Tuberculin purifed protein a tvrdil, že dokáže vyléčit TBC. Porušil německé zákony tím, že přísady lektvaru tajil. Byl nucen uprchnout z Berlína poté, co otrávil a zabil tisíce lidí svým magickým lektvarem. Během této doby se Britové nelegálně zmocnili Suezského průplavu. Nyní měli oproti Německu značné politické, vojenské a obchodní výhody, protože mohli se svými vojenskými jednotkami a zbožím plout do Indie a zpět, aniž by museli obeplout celou Afriku. Otto von Bismarck tedy povolal Roberta Kocha zpět. Nabídl mu 100 000 říšských marek, aby vytvořil falešný argument a důkaz, že Britové přiváželi z Indie nakažlivý antrax, neštovice a mor, aby mohl ospravedlnit požadavek karantény. Zabránil tak britským lodím v kotvení v kterémkoli středomořském přístavu za účelem doplnění zásob, aby Britové nešířili tyto naprosto vymyšlené nákazy po celé Evropě a tím umožnili Němcům střílet na jejich lodi v Gibraltaru, když se snažili proplout se svými údajnými smyšlenými nakažlivými chorobami. Problém bylo to, že už tehdy bylo dobře známé a vědecky prokázané Kochovými současníky, že bakterie nemohou produkovat toxiny uvnitř živých organismů v aerobním prostředí, bohatém na kyslík. Koch tedy podváděl a zabíjel myši tím, že jim injekčně aplikoval toxiny z uhynulých mrtvol. Stejně jako kdokoli může udělat antrax tím, že nechá zkažený vaječný nebo bramborový salát týden na letním slunci, Koch produkoval tyto toxiny ve vývaru ze skotu stejně, jako to dělá očkovací průmysl dodnes. Vstříkl tento jed do žíly myši. Myš zemřela. Slezina takové myši byla oteklá toxiny, když se snažila odstranit je z krevního oběhu. A tehdy Koch aplikoval jed ze sleziny otrávené myši pod kůži žáby. Žába dostala křeče a zemřela a Koch prohlásil, že právě přenesl antrax. PODVODNÍK!!! Přesně to samé udělal, když transplantoval toxickou slezinu mrtvé myši do žabích plic. Žába zemřela a on pak tvrdil, že právě prokázal, že plicní antrax je nakažlivý a smrtelný. Z jiných experimentů dělal řezy v průdušnici zvířat, kam neustále zaváděl laboratorně vytvořené tekutiny a když zvířata zemřela, tvrdil, že to byly mikroby v tekutině, které zvířata zabíjely, a ne, že jim podřezával hrdla a pumpoval do nich jedovaté tekutiny. Nikdy neprováděl žádné kontorní experimenty tak, že by rozřízl hrdla zvířat a aplikoval stejné množství neškodné vody nebo solného roztoku, aby zjistil, zda by zvíře také zemřelo na zákrok samotný, a ne na mikroby nebo toxickou tekutinu. Což je ironické, vzhledem k tomu, že dodnes je Kochovi samotnému připisována krádež postulátů Friedricha Gustava Henleho, kterým se nyní říká Kochovy postuláty, které vyžadují provedení kontrolních experimentů na zdravých zvířatech nebo tkáňových kulturách, což sám Koch nikdy nedělal v žádném ze svých experimentů. Protože mu Bismarck platil za výrobu lži o nakažlivých chorobách pro politické použití proti britským obchodním lodím, a ne za to, aby prováděl platné vědecké experimenty. Koch byl také prvních, kdo začal fotografovat bakterie pomocí mikroskopů. Ale aby to udělal, musel bakterie obarvit, aby se na jeho filmu objevily. A tyto barvy a barviva obdržel z petrochemického průmyslu. Poté všichni lékařští výzkumníci vzali stejná barviva, vzali zdravou tkáň. Okyselili tuto zdravou tkáň a zjistili, že mají stejnou barvicí reakci. A vypěstovali přesně stejné bakterie, které lze vidět na fotografiích stejně jako Robert Koch. Později však zjistili, že tato chemická barviva ve stkuečnosti zabíjela bakterie tím, že do nich dělala díry a jiná inhibovala DNA bakterií, takže se nemohly nadále rozmnožovat. A bakterie zemřely a vrátily se zpět do formy fágů či spor. A zde je počátek výroby ATB z barviv. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč jsou plné všech těch zářivě hezkých barevných korálků. Naši doktoři zabíjejí naše tělní "úklidové" bakterie, které se nám snaží odstranit z těla toxiny, tím, že naše tělo otráví samotné bakterie. A my tomu říkáme léky. IG Farben byl silný kartel společností vyrábějících chemické látky a barviva jako napři. BASF, Bayer, Hoechst a později Merck, který byl průkopníkem komerčního výrobce morfinu. A prakticky držel monopol na kokain. Stačí se podívat na to, jak všechny naše zvolené demokratické vlády přijímají příkazy od nevolených velkých farmaceutických think-tanků a organizací a přitom tak očividně a hanebně prodávají jejich experimentální šarlatánkou genovou terapii. Tak můžete snadno pochopit obrovskou moc, kterou tento kartel získal od dob Kocha. Což nás přivádí z Německa do Francie k Luisi Pasteurovi.

A o tom zítra. Tedy raději brát léky buřtum duplikátum, než ty farmaceutické.

Dobrou noc!