Theatrum Kuks 2024 podruhé - Byl podvodníkem i Pasteur? Sám si to zapsal.

Ještě nikdy mě nenapadlo si dojet na Theatrum Kuks na kole. Dnes to mám v plánu. Ráno spěchám, abych všechno stihla. Nachystat svačinu pro LP. Za chvíli přijede. Připravit odpolední svačinu Petrouškovi.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-23-rano-cekani-na-snidani-intermezzo-snidane
Kočkám nandat do misek. Maličko se s nimi poradovat. Chci vyjet v deset, abych v půl jedenácté viděla v Kuksu Národní divadlo Roškopov. Romeo a Julie aneb Mor na ty naše paka v Alchymistickém parčíku. Maličko sakruji, že už bych dávno vyjela, kdybych nemusela všechny krky nakrmit. Beru si s sebou sportovní výživu, až přijedu na místo. Jablíčka krájená, tyčinku sporotovní. Do termosky svou rajčatovou rýži, čajík thermojetics, vodičku s aloe. Batůžek vyrovnaný. LP už je tu. Vařím mu kafe, dávám občerstvení. Konečně jedu. Přeje mi šťastnou cestu a hezké zážitky. A to já splním.
Už jsem zapomněla, že se neumím teleportovat.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-23-do-kuksicku
Myslela jsem, že do Kuksu jedu půl hodinky. Ne, ne. Mým rychlým tempem skoro hodinu. Než projedu město. Okolo Úpy, koupaliště, šup, na cyklostezku. Míjím krematorium, tady se asi se mnou jednou budou loučit. Nevím. Je mi to jedno. Hlavně ať mi zahrají Sluneční hrob, mamčinu V tom našem venkovském kostelíčku, něco z kapel z 60. a 70. let. Třeba ABBU. Taky třeba F. R. David Words Don´t Come Easy. Možná i Je ta´ime –verzi ze 70. let. Taky Creedence – Proud Mary, Have You Eer Seen The Rain. Určitě Eagles a Hotel California a tak.
No, na konci cesty je prudká odbočka dolů. Ty vorle! Tam je stavba! Finišér horkého asfaltu plní budoucí cestu. Co to je? Ptám se lidí, kteří odtamtud vystoupali, jestli se mohu vydat stavbou.
- Zkuste se protlačit. Netušila jsem, že doslovně. U cesty zrovna u stroje je nějaká skruž.
- Pane, pomozte mi s tím kolem.
Dělník, který hlídá asfalt, se na chvilku pouští stroje. Bere mé kolo. Protáhnu se uzounkou uličkou, abych nešlápla do asfaltu. Vezmu si kolo. A teď kudy! Támhle někde se najíždělo na stezku. Poslední velký kopec. Jedu opatrně dolů, vidím cyklisty, zahýbám tam. A jsem na stezce. Na té staré známé. Nejela jsem tady asi rok. Tam, kde sídlí na komíně čápi, je překrásná zahrada. Hortenzie, rudbekie, ale obrovské rostliny! To jsou krásné keře! Kvetoucí. Sličné. Asi tu nemají slimáky hodující s oblibou na květech. Šlapu, šlapu okolo Labíčka. Raduji se. Jedu na kole. Do místa, kde to miluji. Na festival, který mám ráda. Tak i kdybych vyjela v deset, to v deset třicet bych nedala. Ale dávám v poledne Alchymii komedie Della´rte. Nejdřív si jedu nahoru do bývalé konírny, dnes hospody Na Sýpce pro sklínku vína. Sedám do lehátka. Odpočívám z jízdy. Jo, dávám si sportovní výživu. Je čas. Jedu zpátky do alchymistického šapitó.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-23-rano-cekani-na-snidani-intermezzo-snidane
Kolo si uklidím do stanu? Asi bude překážet. Ven. Nebojím se. Italsky, německy a česky jsme vítáni. Ital doprovází na kytaru. Následuje jedna scénka za druhou. Jako comedia dell arte. Jenže hned při té první si při pádu nebo přemetu herec ublížil. Vyhodil si rameno. Vstává. Potlesk. Asii volají sanitu. Scénky jsou česky, v angličtině kupodivu rozumím – taková ta základní a když jí mluví Češi, chápu. Konec. Pěkná alternativa. Vedle mě sedí paní s děťátkem v úvazu a vedle ní asi tříletý hošík. Ptám se, odkud jsou. Z Phy. Spí ve stanu tam u těch krav. S dítětem? Bez problémů. Tomu staršímu bylo poprvé na Theatrum tři měsíce. Ale byli ubytovaní. U stanu je prý sprcha. Jsem ze staré školy, toto bych nedokázala. Miminko v postýlce. :-( Je jiná doba.
A teď BAROKOVÁNÍ 3. Přednáška. Prof. Bohadlo vítá autora abstraktních soch Neřestí a Ctností sochaře Matyáše Chocholy. Mluví se o jeho autorském projektu 3D soch Ctností a Neřestí. Vysvětluje, že když Matyáš Bernard Braun sem vyrovnal díla ze své dílny, taky lidi nebyli moc nadšení. Ukazuje modely. Malé, z 3D tiskárny. Vedle mě sedí pán. Povídáme si potichoučku k tématu. Říkám, že bych bez přednášky nechtěla sochy ani na dva měsíce výstavy instalovat do Kuksu. Potutelně se usmívá, chválí mě, když odhaduji – toto je Láska mateřská, toto je Víra.
- Já to ale jen tak střílím intuitivně.
Sochař tvoří skicy, modeluje v počítačovém programu, data se převedou do objektu. Uvažování vyžaduje jistou abstrakci. Sochám naživo to dodává kouzlo, protože člověk neví, co z toho bude. Jsou tam lidské faktory, které to ovlivňují. Musíte na to stále koukat. Hypnotizovat.
https://www.youtube.com/watch?v=rnIKvO6-LAo
Sochař umělec vpředu vysvětluje, že si lidi myslí, že se nemusí tisk 3D kontrolovat. Ale musí. Už když projektuje svou vizi, je třeba ji stále převádět do 3D. Tisk obří sochy je speciálním cementem, který hned po objetí vrstvy obvodu tvrdne. I tak říkal, že najednou se jim 3D vrtla někam jiným směrem, že okolo sochy chlapi s lopatou, krumpáčem rovnali tvar, aby se socha nezhroutila. A když s Kateřinou Bohadlovou měli už vyřízená povolení od majitelů pozemků, od obce Kuks, čekal jen bonbonek – povolení na Památkovém úřadu v HK. Ne. Nepovolili. Jakýkoli stánek s hamburgery, kde jaký rušivý element v prostoru krásného údolí povolí. Ale sochy ne.
- Proč jste se neobrátili na bližší Památkový ústav, což je v Josefově.
- Četla jste Kafkův Zámek?
Osazenstvo barového šapita se směje. Všichni rozumí.
https://www.youtube.com/watch?v=X7Pfb8izM4M
Ono se jim to povede. Dovedou to ke zdárnému konci. Ale cestička
jako v Zámku. Z pána vedle mě se vyklubal architekt. Z HK. Asi o
dvě lavice vpředu pozoruji starší paní, mladší se dvěma dětmi. Krásné ženy od
nejstarší po asi tříletou. Rozkošně si kýchla. Maminka napájející mladší dítě z lahvičky
se jen pousmála. Holčička pod ní si toho asi ani nevšimla. Zjišťuji – aha. Ta starší
paní manželkou architekta vedle mě. Mladší s dětmi manželkou sochaře
vpředu.
Jsem ráda, že chodím za osvětou. Jinak bych šmahem všechno to chaotické, abstraktní, černé zavrhla. Jsem o krůček vpředu před svými vrstevníky ze starých časů.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-23-alchymiste-geisslers-hofcomodiantenf
Tak. Už se přesunuji k festivalovému šapitó. Já se tak těším. Budou hrát Gaissleři. Mají to vždycky, ale vždycky nesmírně technicky promakané. Hra s názvem Alchymisti. Začíná se před stanem. Mobily na letadlo nebo vypnout. Mají tam technologie, které by rušily. Vstupujeme. Martin Bohadlo jako velmistr tajného řádu. Rudolf II. se založení tajného řádu praurčitě účastnil. Režie Petr Hašek. Velice převelice milý člověk. Pochází ze Dvora Králové – jsem se dočetla teprve včera. Jak krásně mi stiskl ruku s "já jsem Petr". Pět alchymistických laboratoří. Jde o záchranu člověka, života na zemi. Alchymisté se v laboratořích snažili přeměnit kov na zlato, hledali nesmrtelnost, kámen mudrců… Jdeme postupně do všech laboratoří. Už jsem prošla čtyři laboratoře. Mezitím se posunuje děj hry. A na obrazovce se odpočítává čas. Nejprve v desítkách let, najednou se čas zkrátil na hodiny. Když vycházíme s poslední laboratoře – já byla ve skupině, kde jsme vymýšleli nápis na šém, říkám:
- A teď tam bude minuta.
Alchymistka:
- Nestrašte.
Fakt. Vyšli jsme z laboratoře, Minuta a pár sekund. Trefila jsem se.
Nakonec všechno dobře dopadlo. Hrdinové svými dobrými skutky, přiznáními hříchů, provinění, podrazů mění čas na obrazovce. Prodlužuje se. Podraz? Zkracuje se. Přišli na podstatu života. Pro mě bezpodmínečná láska. Vím, jak na to, ale nejde mi to. Důležité je – snažím se.
Ještě fotka s Martinem Bohadlo. Naprosto promočený kostým.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-23-domu
Krávy, kopec dolů, přes most. U brodu v Brodu za plotem dvě srnčata provádějí souboje. Hlavičkami do sebe tlučou. Po cestě táhnou dva psi paničku. Nechávají za sebou mokré stopy. Jeden štěknul. Oba srnečci vturánu společně jako kamarádi peláší dál od plotu. Co kdyby!
Uháním přes vesnici, kde uviděl svět Albrecht z Valdštejna na staré tvrzi. Už je přede mnou velký most. Asi sjezd z dálnice. Okolo města se stavěl obchvat, dálniční mosty. Celá krajina překopaná, změněná, zničená. Stroje už zmizely. Snažím se nešlapat po asfaltu. Krematorium. Hruštičky. Koupaliště. Už jsem skoro doma. Vyšlapávám všechny kopce a kopečky. Doma.
Petrouškovi vyprávím, co jsem zažila. Celý den v Kuksíčku. Ještě bych se šla smočit. Ale než si prohlédnu balíček z Číny… Čas utíká jak splašená kobyla.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-23-pulnocni
Půlnoc. Kočky se tu omývají, muzlikají. Mourek přišel okouknout, jestli by nebyla druhá večeře. Nebyla. Drhne Žofince kožíšek. Drží jak bécan.
Krásné to tu bylo.
Dobrou noc!
P. S.
Podvodníkem byl nejen Koch, ale i Pasteur. Zapsal si to do deníku.
Francie možná ještě větší podvodník – Luis Pasterur. PAN – symbolicky známý jako podvodný bůh nebo jako bůh paniky. V povaze lidské psychiky byly pandemie PANdemie – obětními beránky, spíše obětními kozami od starověku. Byly používány ke svalování viny a k potlačování povstání, ke kontrole hladomoru, k zakrytí vojenských masakrů nevinných civilistů a válek a k vyhoštění či uvalení do karantény politických protivníků, potížistů a nežádoucích osob. Můžete vidět tu samou starou ohranou podvodnou na strachu založenou emocionální hru, která se dnes hraje na probuzených lidech, kteří jsou označováni jako "popírači" či "anti-vakcinátoři", "zdravotní rizika pro širokou veřejnost" a jsou vylučováni z účasti na veřejných událostech, protože nemají šarlatánské vakcinační pasy a úplně stejné věci se děly za dob Pasteura. Francouzi byli ve válce s Německem a aby získali podporu veřejnosti, francouzská vláda najala Pasteura, stejně jako to udělal Bismarck s Kochem, aby mohla obvinit Němce z epidemie neštovic a ospravedlnit jejich napadení a zabíjení. A aby se nemoc nerozšířila do Francie a ospravedlnila si vraždění civilistů. ("Ty zbraně hromadného ničení tu někde musí být." – Bush, jejich napadení a zabíjení. Ne, tady žádné nejsou. Tak možná tady.:)) – Napadl Irán.) Bohužel, Pasteur věděl již z děl svých současníků jako byl Claud Bernard, Anoine Béchamp a Max von Pettenkofer, že bakterie nemohou a n nezpůsobují onemocnění v živých organismech. A tak přišel s myčlenkou viru. Musí tam přeci být drobné neviditelné mikroskopické částice, které nejsou vidět pod mikroskopem, které způsobují nemoci, která nejsou bakteriemi, ale možná jsou bakteriemi vylučovány. Je přeci velmi těžké vyloučit teorii o něčem, co nemůžete vidět nebo odhalit, zda to vůbec existuje. Pravá genialita zla! Ale jak dokázat nakažlivost této mýtické neviditelné virové částice a jak dokázat, že způsobuje onemocnění. Jak se dozvídáme z Pasteourova soukromého deníku, který byl konečně přeložen a vydán Univerzitou v Princetonu v roce 1993, Pasteur PROSTĚ PODVÁDĚL. PODVODNÍK!! V jednom ze svých experimentů přes filtr vyextrahoval jedovaté hnijící maso z mrtvého zvířete a poté tuto jedovatou tekutinu vstříkl do mozku psa, který byl přivázán svisle ke sloupu. Na tekutou injekci použil třetinu objemu psího mozku. Kapalina vystřelí ven z druhé strany, pes dostane křeč, vyštěkne, z tlamy mu vyteče pěna a umírá. Pasteur tvrdil, že to byl jeho smyšlený virus vztekliny, který psa zabil, a ne to, že naplnil třetinu jeho hlavy jedovatou tekutinou z hnijící mrtvoly zvířete. Pasteur taky tvrdil, že má protilátku na svůj virus. To, čemu dnes říkáme vakcína. A ve svém soukromém deníku přiznává, že chodil a injekčně aplikoval zvířatům jedy, které tvrdil, že obsahují viry. Jiným zvířatům pak aplikoval neškodné tekutiny a tvrdil, že ta zvířata, která zemřela, nedostala vakcinační protijed. A naopak ta, která zůstala naživu, nezemřela proto, že byla očkována jeho "protijedem", ačkoli žádné z nich jím očkováno nebylo. Takových příkladu je příliš mnoho na to, aby byly v tomto filmu zmíněny. Ale tento chlapík, tento PODVODNÍK, je otcem vakcinace a virologie. Němci měli antibiotika a chemoterapii a Francouzi měli teď své očkování. Co však Pasteur nepředvídal, byl pokrok v mikroskopické technologii, který umožnil budoucím vědcům skutečně vidět částice menší než bakterie pod elektronovými mikroskopy. Přirozeně z toho byli virologové nadšení a začali hledat ty neviditelné částice, o nichž Pasteur tvrdil, že způsobují nakažlivé choroby a nemoci. Problém však byl ten, že už tehdy bylo chybně vyučováno na alopatických lékařských školách, kontrolovaných velkými farmaceutickými firmami, že Pasteurovy a Kochovy teorie byly pravdivé. A protože Pasteurovy deníky nebyly vydány dříve než sto let poté a také proto, že jim v té škole nikdy neřekli, aby si prostudovali díla osob, které již vyvrátily teorii choroboplodných zárodků za posledních 170 let. jako například Bernadrd, Béchamp, Nathans, Von Pettenkofer, Henle, Fraser, Powell, Waite, či Rosenau. A tato díla záhadně chybí v jejich speciálních univerzitních lékařských knihovnách pro studenty medicíny, kteří tudíž pracují n základě falešného předpokladu. Pouze hledají částice a neprovádějí kontrolu, zda tyto částice skutečně způsobují onemocnění nebo zda jsou nějakým způsobem přenášeny vzduchem nebo zda jsou nakažlivé – což nejsou. Můžete zhlédnout náš dvouhodinový film "Virologie vyvrací coronu", kde získáte lehce pochopitelné důkazy o podvodu virologie a co ve skutečnosti dělají. Ale pro rozsah tohoto filmu, použijme analogii. Řekněme, že jste se ve škole učili jako fakt, že nebe je teoreticky světle fialovo-žluté a ne modré. Budeme tomu říkat purpurová teorie oblohy. Přestože neexistuje žádný důkaz o takovém tvrzení pouhým použitím vlastních očí, škola řekla, že to tak je a vy se rozhodnete to potvrdit. Poté vyfotíte oblohu a použijete počítačový barevný filtr a hle - právě jste prokázali, že nebe je fialovo žluté. Přesně tak virologové vytvářejí virové částice v Petriho misce tím, že opičí ledvinovou tkáň vyhladoví a poté ji otráví antibiotiky a enzymy, které buňky zabíjejí. A pak, když se buňky rozpadnou, vytvoří částice mrtvých buněčných zbytků a oni řeknou – vidíte, tady je Pasteruův virus. Ano, tady to je: Nebe je fialově žluté. Samozřejmě, že ve skutečnoti je nebe modré. A ve skutečnosti virologové nikdy nevidí virové částice, dokud nevyhladoví, neotráví a nezabijou buňky. Důvodem je to, že viry jsou zbytky mrtvých buněk a mikrobi jsou pojídači zbytků mrtvých buněk. Tři nejčastěji kladené otázky jsou:
Co s planými neštovicemi a večírky s planými neštovicemi (tady titulku nerozumím) a co pohlavně přenosné choroby? Proč tři ze čtyř lidí v naší rodině onemocněli současně? Jak si to vysvětlujete? To jsou vynikající otázky. Musí být pokryty ve dvou částech. Za prvé: Chybnost všech těchto otázek. Za druhé: Jaká je metoda těchto biologických spouštěčů, pokud to není způsobeno nakažlivými choroboplodnými zárodky a viry? Oblast vědy, týkající se druhé otázky, je bohužel něco, na co farmaceutičtí giganti, ani univerzity nikdy neposkytnou výzkumné granty, protože by to zničilo jejich alopatickou říši s bilionovými ročními zisky z a léky. Pouze idiot by financoval svůj vlastní zánik. Nejprve ale klamy. Korelace neznamená příčinnou souvislost. Nikdo se nikdy neptal, proč pět nebo šest z dvanácti dětí na párty s planými neštovicemi neulehlo s touto nemocí. Proč některé z nich ulehly až několik týdnů poté. Nebo proč někteří jedináčci dostanou plané neštovice, když nejsou vystaveni nikomu s těmito symptomy? Nebo proč některé z matek těchto dětí samy nevykazují spalničky nebo plané neštovice, když jsou samy buď neočkované nebo už dvacet let neměly žádné posilovací dávky. Nikdo se neptá, proč to, že někteří sexuálně promiskuitní lidé, kteří mají herpes nebo genitální bradavice, mají nechráněný sex s tuctem partnerů a jen pár z těchto partnerů propukne se svými vlastními příznaky a dalších deset odjede s úsměvem na rtech. Proč to nechytí všichni? Nikdo se neptá, proč je čtvrtý člen rodiny naprosto v pořádku a zdravý, zatímco ostatní tři onemocněli spolu. Proč není v každém případě nemocná celá rodina? Chci říct, není tohle právě ten důvod, proč lidé stojí šest stop od sebe a nosí přes obličej roušky? Myslím, že tenhle chlapík zná odpověď. (Gates.) A co je důležitější, proč je to tak, že některé děti, které se účastní večírku s planými neštovicemi, samy krátce poté vykazují neštovice. Proč někteří sexuální partneři mají některý druh oparu nebo bradavic po sexu s osobou, která sama vykazuje dané symptomy? A proč se zdá, že tři ze čtyř členů rodiny očividně onemocní společně? Pamatujte, že existuje pouze jedna nemoc – toxémie. A to buď ze životního prostředí, nevhodné stravy a nápojů, farmaceutických jedů, z nedostatku kyslíku a vysoké kyselosti krve, z důvodu špatné výživy, velkého duševního stresu a nedostatku cvičení a nedostatečného - povrchového – dýchání. A to je to, co se děje v případě těchto rodin. A příkladů existuje příliš mnoho. Ale tyto rodiny sdílejí stejné environmentální toxiny, produkty, špatnou kyselou stravu bez živin a podobné zdroje stresu, často jeden z druhého. A jeden z členů rodiny dělá něco jinak. Je méně stresovaný díky své povaze, jí syrové nevařené potraviny, pije balenou vodu (my máme filtrovanou), používá méně toxické hygienické produkty péče o kůži a sprchové přípravky, nebo jí potraviny a svačiny, které se nesetkaly se zbytky toxických přípravků na mytí nádobí. Nejí nezdravé potraviny plněné cukrem a chemikáliemi a nepije kyselé nápoje nabité cukrem, nebere produkty farmacie a není doma tolik co ostatní. Však víte, obecně mají menší toxémii, více alkalické pH, méně stresu a více kyslíku. Mnoho rodin onemocní, protože neotvírají okna a nevypustí špatný vzduch ven. Nenechají vstoupit čerstvý vzduch z tohoto poškození za pomoci vašich vylučovacích orgánů kašlem, kýcháním, krkáním, prděním, zvracením, nudlí u nosu, vylučováním hlenů, průjmem nebo neustálým nucením na močení. A pokud jste opravdu nemocní, vaše tělo se bude třást a budete mít horečku, aby toxiny vypudilo potními žlázami ve vaší kůži. V případech mírné toxémie, vytvořené v průběhu času, to různé organismy provádějí v pravidelných přírodních cyklech, což se neliší od listí, které na podzim opadá ze stromů a roste zase na jaře. Říkáme tomu chřipková sezóna. To neznamená, že tělo to dělá pouze během těchto cyklů. Možná nejste tak toxičtí, abyste to potřebovali. Takže možná neulehnete se chřipkovým detoxem nebo jste naopak prožili bouřlivé léto a detox se vám spustí uprostřed léta. Nachlazení nemůžete chytnout, chřipka není způsobena nakažlivými mikroby a viry! Je to způsob, jak se tělo samo detoxikuje od jedů, kterými jste se vy sami bombardovali. Nemůžete chytit něčí chřipku o nic víc, než můžete chytit akné od teenagera nebo stáří od své babičky. Proto někteří lidé chřipku nikdy nedostanou. Proč ale všichni tři členové rodiny, kteří jsou toxičtí, onemocní a spustí se jim detox přesně ve stejnou dobu? Proč se tedy menstruační cykly žen, které spolu žijí a spolupracují, najednou změní a cykly se perfektně synchronizují? Proč se jeden člověk nekontrolovatelně začne smát v autobuse a najednou se celý autobus válí smíchy? Existuje fyzická částice zvaná smích, která je nakažlivá? Nebo existuje neviditelná výměna vln energie, která přiměje ostatní lidi, aby začali dělat totéž?
Tady skončíme.