Tichý, šťastný, klidný, adventní, rozjímavý

Prožila jsem docela obyčejný adventní pátek. No, zas tak obyčejný ne. Tichý. S koledami. Purpurou. Hliníkovou oblohou. S vědomím přibližování se k slunovratu. K významnému dni. Konjunkce učitele Saturna a radostného Jupitera. Jupiter - symbol zrození, početí, vývoje a udržení života. Symbol lásky a sebelásky. - Pomalu se v sobě chystám. Snad to zvládnu. Jsem laik. Je dobré se zklidnit. Nastavit srdce, nastražit uši, otevřít oči, zklidnit mysl, pozorovat, opevnit srdce vírou. Ať už si představíš, že u toho sedíš, stojíš, jdeš, vždy šlapej nohama po zemi. Uzemnit se. Chystám se od pondělí. Potichoučku. Týden začal novoluním a zatměním slunce na opačném konci světa. Planety a jejich význam neznám. Učím se. Ledacos si už pamatuji. Stále rozkrývám, prokousávám se. Co to znamená: Zatmění Slunce je symbolem návratu minulosti, tedy toho, co se v minulosti upevnilo, zažilo až tak, že se setrvačností vrací zpět.

"Zatmění nás vrátí k tomu opakovat něco znovu, každého dle jeho ustrojení. Jeho působnost si můžeme představit tak, jako bychom se např. v deskové hře dostali o pár polí zpět a prošlapanou cestu museli znovu projít. Zde pozor! Zatmění nás povede šlapat znovu ve stejných stopách! Právě to bychom měli včas rozpoznat, uhnout a jít vědomě jinak, což je tedy záležitost kladoucí na nás notné požadavky, takže se do toho nikomu nebude chtít. Toť zkouška, přátelé!"

Dávám si pozor na situace; jestli nejedu ve starých stopách. Je třeba vystoupit z komfortní zóny pohodlí a zkusit to jinak. Hledám, abych vše dobře vykonala. Jsem ve střehu. Čtu:

Sabiánský symbol a jeho vysvětlení: Sabiánský symbol novu Střelec 24°: MODRÁČEK (SALAŠNÍK MODRÝ) SE USADIL NA BRANCE VENKOVSKÉHO ­ DOMU. Symbolika ptáčka, domu,

Klíčová myšlenka: Odměna čeká na ty, kdo při snaze o integraci do společenského prostředí zůstali věrní sami sobě.

Modráček je ptáček Severní Ameriky Je spojen se symbolikou tří oblastí. Nejdříve - Číny, kde je znám z mýtů starých tisíc let před naším letopočtem. Odkazuje k nesmrtelné a hrůzostrašné taoistické královně víl, která se stala patronkou žen a dívek stojících mimo roli ženy předepisované tradiční čínskou rodinou. Podruhé - v Rusku, kde je spojen se symbolikou naděje. Nakonec zpět do Ameriky, kde u indiánů Cochiti je modrý ptáček spojen se Sluncem a jeho vítáním a uctívání při jeho východu. V širším a hlavně populárním kontextu se modrý ptáček objeví až v roce 1934 s písní "Bluebird of Hapiness,"což je devět let po odezření sabiánských symbolů. Ptáček pro svou modrou barvu a plachost odkazuje k štěstí, které nosí těm, co ho spatří. Je symbolem svobody a naděje.

Ptáci jako takoví jsou symboly myšlenek a směru toku informací, idejí. Venkovský domek zas symbolem obyčejného a zdravého základu, těla a jeho stavu, které je sice izolované od ostatních těl, jako vesnice vzdálena městu, ale přesto město ovlivní venkov a venkov zas město. Uprostřed všech omezení a izolací opravdových či domnělých se objeví modráček, který nám ukáže, že je štěstí najít svobodu ne vně sebe, ale uvnitř svého srdce, svého venkovského domu. Je symbolem možnosti vykročit na cestu vnitřní svobody i uprostřed chaosu společnosti. Svoboda člověka se nepoměřuje jeho vnějšími možnostmi, ale láskou, na jejímž základě je schopen jednat. Mnozí budou bojovat za svobodu, ale jsem přesvědčena, že symbol odkazuje i k tomu, že určitý počet lidí začne jednat ve svobodě svého srdce a vědomí a právě takoví lidé mohou pohnout dějinami.

Marluk nám v pondělí 14.12. přál, aby nám modráček ukázal cestu. Aby nikdo neklesal na duchu. A to je důležité. Už jen věta Blatného, popatlané loutky, že záchrana přiletí po Vánocích. Fuj, to jsem se vyděsila. Ireno, neklesej na duchu! - Pracuji se svým nitrem. Neklesám na duchu. Kontroluji myšlenky. Hlavně večer u počtení promítám znovu den. V duchu hodnotím. Mohla jsem být lepší? Jednat jinak. Lépe? Sestavuji mozaiku. Vím, že všechno je důležité. Umrtvení průmyslu, služeb chápu jako příležitost zjištění, jestli znám svou rodinu, své děti; jestli umím žít s partnerem dvacet čtyři hodin. Pokud ne, vztah vyšuměl. Výměna. Jsem proti rozvodům, ale právě tohle umrtvení, utišení, zklidnění, nucený pobyt doma pomůže zjistit, kdo jsou lidé okolo mě, kdo jsem já, jestli ano a s kým. Známé: Všechno zlé pro něco dobré. 

Dnes mi jedna vzdělaná bohatá hezká paní řekla: Už devět let čekám na toho pravého.

Hledala ho? Nebyla příliš zaneprázdněna svou firmičkou a na hledání nezbyl čas?

Rozhovor se zájmem pozoroval sympatický pán v modrácích. S rouškou. Odkryl mi svou identitu. Má krásné povolání. Poslání.

- Myslíte, že i mně se splní moje přání?

- Uvidíte, že vaše sny se zrealizují. Vizualizujte. Stále a denně.

Pán odvážně: 

- Já si tu roušku sundám!

Sundal. Dodal:

- Víte, jak nás ředitel přistihne bez dobře nasazené roušky, je z toho skandál, popotahování. Tak myslíte, že se mi mé přání, o něž usiluji už dlouho, splní?

Proto ten výkřik: Já si tu roušku sundám! Bojovník se probral. Vnitřní trápení. Strach. Ubezpečuji ho:

- Samozřejmě, splní! Držíte ho ve svých rukou. Realizujte. Zhmotňujte. Nemáte čas na své přání myslet. Jste zaneprázdněn. Vaše mysl je zaplevelena hloupostmi, které nám sype na hlavu meinstream. Neposlouchat. Zpívat si. Dělat na zahradě. Hledat si svou zábavu. Svůj poslech.

Pán se se mnou moc krásně loučí. 

- Až Vás příště potkám, řeknu vám, jestli ano. 

Jé, já si moc přeju, aby mu jeho přání už konečně vyšlo. :-) Dnes nastartoval.  :-) 

Už je osmnáctého. Už plynou dny příprav mysli. Kdo jsem? Co jsem v životě dokázala? O co ještě usiluji? Čeho se bojím? Co proto udělám?? Jupííí! Bod zlomu... Oplodnění. Vznik nového. 

Dnes jsem si hrála. Tvořila přání. Letovala kytky do skořápek. Šestnáct hodin. Teprve se maluji. Prala jsem, máchala veškeré pračky v octové vodě. Přikápla jsem levandulový olej. Den plynul jak víno.

- Peťuš, vyjeď. Já teprve jedu mezi lidi.

Už si nedělám vrásky z ničeho. Vrásky! Ty už mám dlouho. Kdysi na učilišti jsem zadala ve vynikající dívčí třídě na nástavbě charakteristiku někoho ze třídy. Pak jsme si práce předčítali. Hádali, o koho se jedná. (V příčestí zde je možné psát obojí y/i. Víte proč? Podle smyslu my všichni. Ale zdůraznila jsem dívčí třídu. Sama jsem taky žena. Je to totéž, jako když tisíce lidí protestovaly. A v další větě už podle smyslu - ti lidé - můžeme napsat, že pochodovali ulicemi.) Poslouchala jsem pozorně. To jsem jako já?! No to musím být já! "Její vějířky vrásek okolo očí se vytvořily smíchem. Je veselá. Stále se směje. Nikdy se s ní nenudíme. Přichází vždy s úsměvem na rtech." Tedy vrásky od smíchu, ale i ty starobní mám. Jenže užívám senzační kolagenový nápoj. Collagen SKIN Booster. Novinka. Pijeme ho už druhý měsíc. Lahodná aromatická jahodovo citrónová příchuť. Použit vepřový kolagen. Bioaktivní kolagenové peptidy známé mnoho desítek let jako Verisol® P; bylo u nich prokázáno, že snižují vrásky kolem očí a zlepšují pružnost pokožky během čtyř týdnů. Denně mám padesát procent výživy pro pleť, nehty, vlasy, kůži, šlachy... Důležité vitamíny a minerály - biotin, jód, vitamin A, niacin a zinek k udržení normální pokožky. Selen a zinek pomáhají udržovat normální vlasy a nehty. Vysoký obsah C přispívá k normální tvorbě kolagenu a normální funkci pokožky. Což pociťuji velice silně. Večer si hraju se Zrzečkou. Omylem mě semtam svými jemnými drápky škrábne. Druhý den mám šrámy zahojené. Jako v pohádce. Zesílily mi nehty. Vysoký obsah E pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem. V dnešní době - vesmírně důležité. Své vrásky vnímám stále. Jenže vnitřní výživou na ně - je chytrá metoda. Dost lidí mi v posledním týdnu řeklo, že jsem vyžehlená. Už bych měla mít 7 %, vlastně teď už 29% zlepšení. Docílím 49%. Víc to nejde. Ty vorle, kdyby to šlo udělat 100%!! :-) :-) :-) Kdyby ho nevyvinuli, nestarala bych se. Mám pleť pěknou po mamince. Mamka má ve svém věku nádhernou pleť. Tedy není na místě:  Ireno, nebuď marnivá!! Hvězdo večera! Se tady chystáš na konjunkci, pak řešíš nějaké vrásky. - Vnitřní hlase, tak to není. Neřeším vrásky, ale výživu organismu! Marnivost vyloučena.

Jedu udělat na dvě místa radost. Mám ještě pár dnů. Asi jsem opravdu potěšila.

- Tak to já vám dám - červené nebo bílé víno?

- Ne. Žádné. Všechno mám. Jen hold a poděkování za spolupráci, ochotu. Ráda sem chodím. 

V mysli přemílám dva dny, jak chválím za služby. Proč to dělám? Platím si je. Jak vzdávám dennodenně hold, ale má chvála a mé díky nepadají na úrodnou půdu jako motivace, dík; nepadají lidem do uší, do srdcí, do myslí. Možná tohle mám v sobě také přehodnotit. Házeti perly sviním? Proč? Zbytečné. Doba vhodná na dárky, na vzdání díků, letos ale nemám chuť vzdávat díky všem. Jen těm, kteří si zaslouží. Od nichž cítím odezvu. Tam, kde chválím, ale jsem zdrojem pomluv, opovržení, tam si pro letošek chválu odpustím. Jsem svobodná. Snažím se být hodná, dobrá, pomáhající bytost. Snad má rozporuplnost není pýcha, nabubřelost, povýšeneckost. Nemám se totiž zamyslet jen já. Mají se zamyslet všichni lidé. Bytosti, které nechtějí slyšet chválu, na to bych využila větu Petrouškova tatínka: Samochtějícímu se křivda neděje. Tak se třeba kousněte do zadku. Schválně, komu se to povede! Pak vás pochválím!

- Peťuš, budu mandlovat. Pojď, protáhneme povlečení. 

- Dnes jsem slyšel pochvalu na D. (vnučku). Prý měli dnes besídku. Je prý vnímavá, hodná, inteligentní. A hezká. Dnes byla ve zlatém. 

To je práce naší snachy. Má na bedrech chod domu, domácnosti, psa, kočku, dvě děti a práci. Manžel bývá dlouho služebně mimo domov. 

Lisuji. Vytáčím snašku. Chválím naši holčičku. 

- Kdo to řekl? 

- To máš fuk. Důležité je, jak ji vnímají. 

Potěšila jsem ji. :-) 

Přeji všem, aby našli v sobě sílu a odvahu si popřemýšlet; přehodnotit názory na sebe i na druhé! Názory na svět. Na to, čím jim krmí uši naši politici. Aby se zamysleli, kdo je majitelem médií. Kdo ovlivňuje naši mysl. Kdo píše, že zkolabovaná sestřička v přímém přenosu je fejk. Neumřela? To je přece fuk. Ona se v přímém přenosu odporoučela k zemi. A jestli i do věčných lovišť, to už není zřejmé. Leží. Sedm minut leží. Nad ní lidi v rouškách. Vzkřísili ji? 

Ono je pohodlné zůstat v komfortní zóně. Mně se tam taky líbilo. Bylo tam bezpečno. Nemusela jsem řešit... Ale dnes je mi lépe; opozice. Jen se mi nechce někoho přesvědčovat. Taky jsem byla na nějaké názorové platformě. Opustila jsem ji. Jsou opravdu netýkavky tak vynikající? Jéžiš, tak sestřička neumřela. A je to na videu vidět? Sedm minut leží na zemi. Kamery sklopené, občas zaberou ležící. Nad ní lidé v rouškách. Kolika lidem vadí lži, dezinformace, zatajování  a překrucování skutečností meinstreamem?!! Kolik lidí ví o CIA a Operaci Mockingbird k ovlivňování novinářů?! Obhájci pravdy. A co to je pravda? Kolik pravd existuje? Existuje vůbec objektivní pravda? Citlivky! Když nám tvrdili, jak je fluor na zuby, zapomněli říci, co je to za jed. To nikomu nevadí. Pravda! Ts!

Každý se někdy dopustí chyby? Ano? V tom případě je dobré si to přiznat. Nejtěžší je totiž hodnotit sám sebe! Ne, nemyslím chválit se. Ne, ne. Mám na mysli přiznat si v skrytu duše, že někdy šlápnu vedle. Kritizovat, to dokáže i ten nejubožejší bez závratného IQ. 

Občas tu přiznávám veřejně své omyly. :-)  Ano jo. :-)  Někdy jsem za kjavu. Někdy se mýlím. Občas přehodnocuji názory. 18.12. před devíti lety jsem se vrátila z Hiltonu. Dnes výročí. Byla jsem rok u Herbalife. Kvalifikovala jsem velké školení. Přijela jsem domů. Hlásili, že umřel Václav Havel. Brečela jsem pro něj. Ty vorle, tak z téhle nádoby zla už mě opravdu srdce nebolí. Sedával na klíně Himlerovi nebo kterému fašounovi! To je fuk. V Lucerně měli sicher heißt dienst - SS byty. Havlovi pro ně pořádali hony, večírky s děvčaty. Aby nepřišli o majetek, dělali špínu. No jo, taky zaměstnávali herce, aby je zachránili před totálním nasazením. Havel už před 89. jednal se západními dravci. Jako první si ukradl  Lucernu. Prolomil tedy jako první Benešovy dekrety. Nechtěla jsem to vědět. Slyšet. Přiznat. Havloidka. Atd. Atd. Tak toto je zrovna obrátka o sto osmdesát stupňů. :-) Byla jsem hloupá, naivní. Občas jsem obojí dosud. :-) 

Miluji lidi. Své klienty. Pečuji o ně. Radím. Zprostředkovávám poznatky ze školení. Vyměňuji s s nimi přání a dárky. S radostí je obdarovávám a s radostí jejich dárky přijímám. Miluji i své virtuální přátele na FB. Selektuji jejich žádosti. Mám před sebou víc jak pět set žádostí o přátelství. Postupně je procházím. Některé odmítnu. Nesouzněli bychom. Bylo by zbytečné ztrácet energii v diskuzích a vyjadřování svých postojů. Ráda čtu cizí názory. Přemýšlím o nich. Má zeď je veřejná. Občas mi sem zabrouzdá někdo z asi pěti nebo šesti set sledujících. Drze mi sem picne něco, s čím momentálně nesouhlasím. Snažím se pak vykomunikovat nápravu. Nerada blokuji. Ale občas ano. Ať si píší u sebe.

Dnes mi klientka donesla krásu. Poděkování. Nádhernou super krabičku s překrásným andělem. :-) 

- To máš na ty své...

- Verky, viď?

- No.

:-) 

Tak přece jenom narušitel klidu. Před půlnocí. Tak to se chlapec přepočítal. Chci rozjímat, přemýšlet, uvažovat. Nechci se nechat vyhazovat z klidu. Pečovatel s mlíkem na bradě. Aha, vakcinace bezva. A už toho bylo dost. nerada blokuji. Blok! Ještě špitl z druhého profilu. Blok. Je to takové jako dát někomu facku přes pusu. Říkal si o ni. Len sa mihla.  

Konec pelmelu. Dnes to byl výživný brainstorming.

Dobrou noc!