To koukám :-)

Apríl. Končí. Nikoho jsem nenachytala. Nikdo neneachytal mě.  Není doba na aprílové žertíky. 

Sedím v hlubokém křesle. Přítmí. To já ráda. Světýlka. Tak hezky se mi bude psát. Voní tu kadidlo. To já miluji. Takový zvláštně voňavý pohádkový ocásek. Ten cítím v době adventu z pupury. Jen lehounko... Ovan.  

Už bychom nemuseli topit. Neumím se s živým teplem rozloučit. Mám výmluvu. Venku je psí zima. Jenže dům je krásně natemperován. Tak topím, jen aby se neřeklo. Abych mohla mžiknout do horkých uhlíků. Mám rozžehleno. To tak nesnáším. Ach, Koukrová, dodělej to za mě. 

- Maňana.

Ráno dle svého zvyku vylézám učinit přípitek na všechno krásné, na zdraví, mír, osvobození trápených dětí, na hojnost, zdraví, záchranu nevinných zvířat, modré nebe. Jak mi to přinese slina na jazyk. Medová voda působí blahodárně. Nechávám ji vstřebat do buněk.

- Hele, kočky jsou venku.

- Tak pojďte!

Umýt packy. Nejdřív Žofce. Ječí, že nechce.  Další pán na holení. Mourek mručí. 

Dnes to nebude jako vždycky. To dělají, že spí. Potichoučku nenápadně si ohřeju vodu, připiju a zmizím do postele. Dnes jim dávám do misek maso. Mourek všechno sežere. Jen krky mi tam nechává. Hezky zvlčil. Dřív zblajznul všechno. To bylo v dobách, kdy se Zrzečka z kotěte stávala hezkou kočičkou. Před čtyřmi roky. Vždycky stál na terase přede dveřmi. Koukal chtivě dovnitř. Nebo zvědavě?

- Dobrý den! Půjde Zrzka ven?

- Nepůjde. Najez se a odpal.

Dnes je zmlsaný. Krky mu nejedou.

Jdu si ještě do devíti poležet. Něco pustit a hned u toho usnout. Taková marná snaha. Spíš takové trápení. Jak chci urvat chvilku času na nějaké poučení a tělo usne.

Vstávám. Kočky po snídani. Žofka tomu moc nedala. Tak jen sobě. Půl desáté. Zvonek. Zvoní paní na desátou. Omlouvám se. ještě nejsem připravená.

Deset. Vstupuje paní mého věku. Narozená o rok a den dřív. Profesí jako já. Před důchodem zástupce ředitele. Já ředitel… Nacházíme tolik, ale tolik společného. Paní hovoří o sobě, svých stravovacích zvyklostech. Taky o tom, že asi před jedenácti patnácti lety s Herbalife zhubla. Není co řešit. Odchází s kompletním plánem. Jednadvacetidenním vzdělávacím a motivačním kurzem.

Ráno tu byl kurz pro můj počítač. V poledne už čtu zprávu o nacenění. ČEskou klávesnici neseženou. Tak za tu cenu chci českou. Volám. Pán mi říká, že taky mohu čekat půl roku. Počkám. S českými polepy nemám dobrou zkušenost. Ne, chci českou. Palba jak prase. Za to bych měla kus počítače. Prý starý! 

- Pane, před půl rokem mu skončila záruka. To není starý!

V dnešní době ano. V  záruce byl dvakrát v opravě. A teď potřetí po záruce. Kde to žijeme! Kdy se dočkám svého počítače zpět! 😢😒😢

Telefon s Viktorií z O2. No, nevymyslela nic lepšího, jak původně slibovala. Prý prvního dubna bude mít nové výhodné nabídky. Ale řeknu vám, jak to chodí. A budete se smát. Pěkná vychytávka. A past. Tak:

Mám poskytovatele internetu. Není to příjemná fa. Internet pracuje pomalu. Nebo vůbec ne. Zdržuje. Ale mám ho za hubičku. Asi pět tisíc na rok plus mínus. Od Viktorky stručně řečeno nabídka:

Měsíčně 499,- Kč. Když si ale zřídíš Air bank, bude ti přispívat měsíčně 300 korun. Musíš ale provést 5 plateb měsíčně kartou. Pro mě – hotovostního nezmara – práce navíc. OK. Účet platit z air bank. To dám. Jenže ty tři stovky dostaneš, když od O2 bereš služby nad 600. Chytré, že? Korporace podporuje korporaci. Přemýšlela jsem, že mi budou chybět dvě koruny. 499 za net a 99 korun splátka modulu na 60 měsíců. Ne. Chyba lávky. Ta stovka za modul ze do služeb nezapočítává.

- Takže my vám přidám oneplay komfort, budete platit 698!!, po odečtu 300 od Air bank to budete mít ještě o stovku levnější.

To nevymyslíš! Vlk se nažere, koza zůstane celá. Nechci 5G, bude to 4G – což mi asi odborník řekne – žádný rozdíl. Přesto nechci 5G. Ale nyní si prý platím něčeho 35, při měření rychlosti vidím něco mezi 40 a 41, oni mi dají 50. Tedy musíš připlatit. 

Křeček se dostal do kolečka. A hezky si ho roztočí, rozšlape, aby mu to svištělo. Protože založit účet v bance přes internet pro starou ženu bude velký schod. Pak hesla, pak přepnutí fotovoltaiky na novou wifi. Pak změna názvu nové wifi na můj název… Heslo… Ireno. Máš mačetu? Čeká tě cesta temným pralesem. Ale Viktorka povídala, že to dám. Tak jsem uklidněna. Když to řekla Viktorka. 

Klušu na kosmetiku a na masáž. Tamara se usmívá a tak nějak bělorusko-česky mi říká, že mě ráda vidí. A chválí:

- Oj, tolko dvenadcať minut opozdálas.

Kdyby jen tušila, čím mi nalili v O2 hlavu! Oddávám se jejím rukám. Probírá mi každý sval. Umí dělat mikromasáž očního okolí. Propadám se. spím.

Znovuzrozená ujíždím domů. 

Péťa řeže větve na úhledná polínka. Chválím.  

Na šestnáctou klientka. Byla nemocná. Užívala Immune booster. Postavil ji na nohy. Manžel má v noze růži. Prý chtěl jít dělat. Proti zánětům kurkuma. Zlatý med. I proti parazitům. Nemají rádi slunce v těle. Měření. Nákup. Termín.

Na šestnáctou měl přijít nějaký hejhola. Jak říkám: Platit si kancelář mimo domov, rvala bych si vlasy. A lidi bych kopala přímo tam. Neuvěřitelné! Ta nevycválanost. Neúcta k práci druhého. Neserioznost. Můžeš zítra zavolat. Tě poženu. 

- Peťuš, nasadíme kočkám ty obojky?

Jdeme na to. Žofinka měla jedno klíště jak rozinku. Druhé pěkně napité. To nejde. Svůj obojek ztratila někde po létu. Nenašli jsme ho. Mourkovi přestřihujeme starý. Naszujeme nový. Pro mě vždycky těžké odhadnout, aby ho neškrtil. Ó, Žofinka. Ta bude skákat. Ach! Zrzka vůbec nesnesla obojek. Zešílela by. I já. Žofinka vyskočila. Je jak divá. 

- Péťo!

- Neboj se. Zvykne si. 

Vyskočila si na opěradlo křesla. Smutná. Nešťastná. 

- Petroušku, prosím tě, aspoň jí ho povol. Ať jí neškrtí!

- Ale aby jí nesklouzl. 

Máme to za sebou. Pro mě deprimující. O to víc, když vím, že do roku 1973 byla klíšťata neškodná. Až z amerických laboratoří patentovaná nákaza vyběhla do světa. Kůdly jedny. 

Dnes je prvního apríla. V době, kdy jsem chodila do školy, to byl veselý den. Ne tak dnes. Zabíjejí se bezbranná zdravá zvířata. Nařízení – zastřelit tři sta padesát medvědů! Proč? Stísněná nálada. Večer na TV Šalingrad myšlenka, že nikdo neviděl žádná mrtvá zvířata. Co v tom vězí? Za kovidu nepouštěli do nemocnic. Prý přeplněné. Kolik videí bylo natočeno v prázdných nemocnicích. A tam nacvičoval personál ten divný chytlavý rituální tanec.  Farma v Plaveckém Čtvrtku patří Dánům. Krávy byly dobře pojištěny.

Z tg TV Šalingrad:

VÁŠ POZEMEK, VÁŠ MAJETEK, VAŠE ZVÍŘATA...JAK POSTUPOVAT

1.SPOLUPRACUJTE A SPOJTE SE S OSTATNÍMI!

2. Odmítněte vstup bez soudního povolení na váš pozemek

3. Zkontrolujte právní důvody zásahu, soudní rozhodnutí apod., všechny dokumenty opravňující ke vstupu na váš pozemek. Požadujte písemné rozhodnutí EU, na něž se odvolávají, že je vykonávají.

4. Požadujte písemné oznámení, jejich postupu vůči vašemu chovu a dodržení lhůty na odvolání se!

5. Okamžitě kontaktujte právníka, další zemědělce, skupinu na FB, alternativní média. Vše zaznamenávejte VŽDY na mobil a natáčejte. Je to zásadní důkaz nezákonného postupu a jeho zveřejnění může pomoci.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-01-nu-vida

Hm. Argentina odtajňuje dokumenty. Deset tisíc nácků se tu schovalo. Tak konečně vyleze na povrch, že tam v klidu dožil Áda. Jeho dům prý hlídalo komando SS. Dcera Angela? Uvidí se!

Doma. V bezpečí. U Péti. Nemyslet. Jen být.

Dobrou noc!