Třešínko, ať se ti daří ve všech časech

Podzim je tu. Je cítit ve vzduchu. Za okny nepříjemno. To mám ráda. Dobře se obleču. Sluníčko ještě hřeje. Jdu ven nejen když svítí sluníčko, ale i za deště a nepohody. Miluji to. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-02-ranko-u-nas

Protahuji se. Jak to může Žofka v zahradě slyšet! Musí mít určitě nějaký radar na vlnění v domě. Neomylně ví, v které místnosti jsme. Micicinda neomylně v zahradě vnímala, kdy se propadám do spánku. V tom okamžiku buch na parapet. A už tloukla na okno. Žofie cítí, když se probudím. Duc! Už je na parapetu. Naše oči se setkaly při rozhrnutí závěsu. Otevřela jsem větračku.

- Pojď! Oběhni to! Oknem ne!

To už jsme si užili s Micinkou. Asi deset jedenáct let. Za noc xkrát buch buch buch dovnitř. Uprostřed noci taky mrauc ven. Tak to ne. Zrzečku ani Žofku tohle neučíme. Ony si to vymyslí. :-) 

Mourek způsobně čeká v kuchyni na parapetu francouzského okna. Většinou on vlevo, ona vpravo. Volám do zahrady:

- Tak pojď do tepla. Žofkoóó!

Slyším její nadávky. Jó, holka, jenom jeden může být králem. Už je tu. Buch, buch.

- Pojď!

Kožešinky se vrhají na snídani.

Vyběhlo na mě Rádio Universum. Poslouchám klidnou řeč Martiny Kociánové. Vede milý hovor s Ivanem Hofmanem. Znám ho dlouho. Písničkář, novinář, fotograf. Narodil se v Martině, chvíli žili v Pze, vrátil se na Slovensko, ale po rozdělení žije u nás na Moravě. Má obě občanství. Nezvlčil. Je stále čestným novinářem. Budou hodnotit říjen; tedy o volbách komunálních a do Senátu. Ano, lidi nemají rádi Senát. Všechno jen zdržuje a už dávno, jestli někdy vůbec, není pojistkou demokracie a ústavnosti. Ha, ha, ha. Tak určitěéé!

Ivan moudře hodnotí vztah občanů k Senátu: Vyjadřuje volební neúčast u druhého kola senátních voleb; činila skoro 80% . Občané shledávají Senát jako zbytečný. Debata o Senátu má smysl jen, jak se ho zbavit. Nejčistším řešením je změna ústavy. Než by se ústavní většina PS sešla a uzákonila Parlament jednokomorový, mělo by se s tím něco udělat. Poznámka Ireny: Kapři si rybník nevypustí.

Ivan pokračuje:

"Především od kandidatury by řadu zájemců odradilo, kdyby se jim místo senátorského příjmu, který i s náhradami činí přes 300 000 korun, proplácela během jejich mandátu ušlá mzda v jejich posledním zaměstnání. Aby je nenapadlo přivydělávat si bokem, měl by jim být pod sankcí ztráty mandátu zakázán kontakt s jakýmikoli lobbisty. V rámci šetření je vhodné zrušit místa asistentů. A tehdy by se o senátorské křeslo neucházeli amatéři, kteří nesvedou samostatně porozumět předlohám zákonů, které mají posuzovat. Dále není důvod, aby senátoři cestovali a pokud ano, ať cestují za své. A potom není důvod, aby se roztahovali ve třech historických palácích na Malé Straně v Pze. Zcela by postačila nějaká skromnější nemovitost na periférii. Např. nevyužitá škola s tělocvičnou, kam by se pohodlně vešlo jednaosmdesát židlí. Pak by se ještě dalo ušetřit na personálu, kdyby si senátoři sami uklízeli, mělo by to i psychologický efekt. Začali by si víc vážit lidí, kteří pracují. Je toho více, co by se mělo zvážit. Křeslo senátora by mělo být zapovězeno lidem se stranickou příslušností. Kdyby se jednalo o nadstranickou radu starších, senátoři by se nedělili do soupeřících senátorských klubů. Všichni by byli členy klubu jednoho Senátu. A politický cirkus, kterým se občan může bavit při pohledu na politické partaje v PS, je myslím zcela postačující. Nedává smysl, aby tento stranický cirkus měl v Senátu duplicitní šapitó."

Za chvíli má přijít klientka. Jdu zasypat krmítka.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-02-na-zahrade

Objevuji poupátko karafiátku. Ještě asi netuší, že přichází období spánku. Přemýšlím, že nechám tohohle usilovného nadšence přikrytého listím z ořechů. Budeme hrabat, ale záhonky nechám pod listím. Konvalinkové políčko mi letos zachvátila máta a bršlice. Jak já bych to udělala, abych na jaře zas měla krásně kvetoucí plantážičku!

Ješiši, moje krmítko od keramika z Bechyně je na cmpr campr. Někdy na konci léta jsme ho s Petrouškem převazovali, když prořezával vrbu. Hotovo. Zrovna teď před zimou. Když si večer stěžuji Lindě, těší mě, že přece budou vánoční trhy. Pravda, pravda. Letos mám čtyřicet kilo krásné slunečnice. Bez klacíků. Máme na celou zimu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-02-mangoldovy-spenat

Vstupuji do skleníku.

- Dobrý den! Jejka, vy tu máte teploučko. Salátky krásně rostete. A rajčátka! Vy se ještě usilovně snažíte o červenou barvičku. Natrhám si mangoldové listy. Pojďte, pojďte! Kdopak vás tu ožírá! Slimáci?

Až při mytí na mě čučí zelená hnusná housenka. Dokonalé dílo Přírody. Ale nelíbí se mi. Komu housenka asi patří. Papapapá!

Zvonek. Žofka šup pod gauč.

Měříme a povídáme. Jak se tu nehraje o poplatky, ale o plánovaný puč. A o tom, jak mohou v televizi pronajímat studia, vydělávat. Shodujeme se, že by se vyplatilo zrušit televizi. Ať si vydělávají reklamou. Solidarita soukromých televizí bez dotací? Jj, hrozí jim úbytek reklamy. Tedy snížení zisků. Tak to my budeme s vámi společně tvrdit, že jde o svobodu slova.

Tý vorle! Včera jsem sdílela:

Hradec Králové Region Film Office

před 2 dny

Natáčení - komparz!

Do nového zahraničního filmu hledáme velké množství lidí pro natáčení v Josefově u Jaroměře z okolí (doprava na místo natáčení vlastní):

muži i ženy: 18 - 80 let (optimálně hnědé vlasy a hnědé oči)

lokace natáčení: Josefov u Jaroměře

termíny: 1. a 2. 12. 2026

odměna: 1 700 Kč / osoba / den + 300 Kč za kostýmní zkoušku (bude cca týden před natáčením): celkem 3 700 Kč

Jídlo i pití zajištěno.

Pokud se chcete zúčastnit natáčení tohoto velmi zajímavého projektu a odpovídáte poptávce, zaregistrujte se zde:

https://casting-barrandov.cz/Josefov_15.php

@mesto_jaromer

Pevnost Josefov - Bastion No. I a podzemí

Turistický portál Královéhradeckého kraje

Hradecko

Kladské pomezí

Tady v pevnosti se natáčí několik historických filmů za rok. Máme tu dokonce stálou filmařskou ulici. Když tu hulvát Hřebejk točil Musíme si pomáhat, mamka se přihlásila do komparzu. Je na půl sekundy vidět v závěru, jak tam stříhají někomu vlasy a ona myslím tluče do Hitlerovy hlavy a křičí hurá, hurá, když přijíždí vůz tažený koňmi a RA. Dostala za den 500 korun. Tady v inzerátu – neříkejte mi, že je taková inflace! Přece je asi kolem tří procent – nabízejí víc jak třikrát více. To je o kolik procent? Plus 300 korun za kostýmní zkoušku.

Žofka je celou dobu schovaná pod gaučem. Až když paní odchází, vracím se do domu. A kdo mě vítá? Slečna Žofie.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-02-necht-se-ti-tresinko-dari

Petroušek v poledne volá. Pro mě milá kontrola, jestli jsem v pořádku. Za těch pomalu čtyřicet let se hodně změnilo. Nosíval mi každého čtvrtého v měsíci kytici. A taky na Vánoce, Velikonoce´, k svátku, výročí, narozeninám a dalším příležitostem. Když si mě po sedmnácti letech vzal, čtvrtého kytky přestaly. Ale nestěžuji si. Postavil pro mě dům. Obměňuje můj vozový park. Nikdy v životě jsem netankovala. Atd. atd. Ješiši! Pozítří výročí sňatku. Měli jsme se brát až jedenáctého. Ale tehdy jsem jela na třetí víkend ředitelského školení. První dvě byla v hotelu Horizont v Peci. Třetí někde v penzionu za Phou. To bylo s dr. Svobodou a dětskou psycholožkou. Nedávno jsem o dr. Svobodovi z Univerzity Ostrava psala. O mém obrázku Popelky… Dr. Svoboda - zdroj pedagogických mouder. A abych dostala osvědčení už s novým příjmením, bylo třeba termín naší tajné svatby uspíšit o týden. Tak to bylo. A pozítří to bude… To budéé. Ješiši, transformační hodiny – kolikrát za den mám 11:11, 17:17, 12:34, teď bylo 01:00, 01:01. Kalkulačka mi potvrdila, že to bude dvacet let se jménem Hrobská. Ó!

Petroušek je tu.

- Peťuš, sním polévku. Pak si udělám mangoldový špenát. Ale chtěla bych dojet do ovocné školky pro novou třešínku.

Jedeme. Bezva obsluha. Mladé holčiny. Jsem drzá. Té třicetileté sděluji, že k ní nemám důvěru. Prý má takového manžela. Je zvyklá. Směju se. Pokládám otázku, proč loni touhle dobou zasazená třešínka nevyrašila. Jmenuje mi dvě příčiny.

- Obstála jste. Ale já jsem slyšela, že se nemá do stejné jámy dávat znovu stejný druh. Totiž loni na jaře nám bouře vyvrátila starou třešeň.

Dobíráme se k možnostem – samosprašná, pokud je tam v blízkosti jiná třešeň. Už není, i u švagrů letos třešeň skončila. Ta samosprašná je raná. Nebo nabídly chrupky, já říkám křupky, trošku pozdní, ale ne zas tolik, aby se do plodů stihli dát červi. Bereme Stelu. Křupku. Jedeme rovnou do mamčina domečku. Nájemník je doma.

- Podívej, já jsem tu loňskou vytáhl rukou.

- Ona nemá kořeny! Asi nějaký hryzec.

Petroušek kope jámu asi o metr vedle; ryje. Já v novém kabátku, v bílých rukavicích, v růžové čepičce a růžových kozačkách ho střídám. Rýčem odrývám zeminu. Vyhazuji ji z jámy. Gentleman pozoruje. Je fakt, že donesl hrábě a dvě konve vody. Zastřihuji kořeny. Tiše zuřím, že dva chlapi nechají ženu rýt. Ať se jde bodnout. Petroušek to zvládnul perfektně.  Nakonec jsme třešínku hezky usadili. Zasypali. Zalili.  Bílým fixem jsem si poznačila za dvěma spodními pupeny na jaro střih. Terminál bude vyšší.

- Třešínko, zasadili jsme tě společnou rukou s Petrouškem. Ať se ti myši a škůdci vyhýbají. Ať na jaře krásně vypučíš. Přeju ti, aby se ti dařilo. Děkujeme, že tu porosteš pro budoucí generace. Budou-li nějaké.

Jdu okouknout nová vrata u garáže.

- A jak se otevírají?

- No, ono se mi to seschlo. Ale když se to tajdle dole sešlápne.

- Já ale váš grif neumím. A proč není tady na tom – jak se tomu říká?

- Makrolon.

- A proč je makrolon zalepen lepicí páskou? Proč jste tam nenatloukl laťku?

- Já to udělám. Nemám čas.

Držím hubu. Platíme a platíme. Pořád vyhazujeme peníze. Oprava brány, kterou dělal můj tatínek, mě vyšla – pitomce – asi na sedmdesát tisíc. To už je asi čtyři pět let. Navíc už to není ta krásná elegantní s dvěma velkými kovovými koulemi… Natřela jsem ji. Porouchá se průtokový kohoutek? Šup, tady máte nový! Teče střechou do garáže? Šup, opravíme střechu, Péťa tam v největších vedrech natíral jak mulat. Cálujeme, sháníme, a my máme čas vždycky! Všechno pro nájemníky a všechno platíme! Cestou domů zuřím! Z cizího krev neteče. Mají nová kamna a nově vyvložkovaný komín. Má se topit jen suchým dřívím. Prý možná budou saze, protože to tlumí, aby neměli doma vedro. Ty vorle! To je tisíc a tisíc a tisíc! Takže my máme u garáže nová vrata ze starých. Zaplatili jsme. Ale dodělávky se budou dělat kdy? Až bude chumelit?? Jády jády. Ireno, přemýšlej! Bude to podle tebe. Škoda předešlého nájemníka. Ten nám udržoval náš majetek perfektně; sekal trávu, sbíral shnilá jablka. V předzahrádce mu to kvetlo. Ach! A už je zas bez partnerky. Ale daleko na severu Čech. NENÍ TADY NĚJAKÝ NOVÝ, KTERÝ BY SI VÁŽIL BYDLENÍ V DOMEČKU UPROSTŘED PŘÍRODY?

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-02-domu

- Petroušku, docela jsem zapomněla na vyděšení z politiky. Víš, že jsem teď pěkně na… Naštvaná na netečnost, nezájem, na to, že jsme tam přijeli pro ně zasadit třešeň… Libeček – není. Mamčina obrovská rebarbora – není! Himl hergot!

Ále, škoda slov. Tak, slídilové, donašeči, udavači, doufám, že vzkaz vyřídíte. :-) Pěkně za tepla. Co? Jako vždycky. Když jsem potřebovala něco vzkázat do DD, už ráno to fungovalo. Tak hurá do toho.

Skončil dušičkový den. Ale kouzelný čas ještě trvá. Mohu čarovat. Děkujeme předkům za domy, majetky, ktkeré pro nás postavili, vytvořili. My pokračujeme dál v jejich tvoření. Tak se děje, tak se děje, tak se děje!

Dobrou noc!