Třetí svíce - Cantus - jazykověda

Třetí neděle adventní. Ireno, hoď sebou. Nic nemáš. Vrhám se na vanilkové rohlíčky. Maminčin recept.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-14-konecne-pecu

Linda se ozývá.

- Kam jedeš?

- Do Rakouska.

- To je dnes? Ješiši. To letí!

- Mamko, už jsem v Počteníčku v dubnu. Marie Terezie nevládla od 1840.

- Ta vládla od 1740.

- Ale překlepla ses. A musím se smát, jak pořád píšeš, jak jedeš vláčkem do Hradce za třináct minut.

Napadá mě, že já už se tomu taky řehtám. Ale jo, jedu vláčkem. A jsem tam za třináct minut.

- Hele, víš jak dlouho jsem jela na koncert do Aldisu? Půl hodiny! A ještě dávat pozor na cestu. Takhle naskočím do vláčku. :-)

- A seš tam za třináct minut. 

Volám Ivě. 

- Ivo, dnes je v pevnosti koncert Cantus. Nechceš, vzala bych tě s sebou. 

- Ne, v tomhle počasí nikam nejedu. Budu si užívat doma. 

- Na čtrnáctou nahřívám v horké troubě po rohlíčcích talíře. Polévka ohřátá. Brambory hotové. Do jablečného kompotu vhazuji pár mražených jahod, ananas.

- Petroušku, zapal třetí svíci.

Hodujeme. Ještě si odvažuji na ledovky. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-14-cantus

Na patnáctou se přemístíme do pevnosti na koncert pěveckého sdružení Cantus. To jsou hlasy! Myslím, že přibyl jeden zvonivý. Skřivánčí hlas! Ta paní zpívá jak slavík. No, až to bude číst můj kritik, napíše:

- Mami, tak slavík nebo skřivan?

Basy – ti chlapi tak hluboce zpívají. A baryton zní! Samozřejmě - všechny ženy zpívají čistě, pěkně. Sedíme s Petrouškem v první řadě. Začínají starými koledami.

- A teď vám zazpíváme známou koledu od Adama Michny z Otradovic…

Říká jiný název. Nějak Zimní noc?

- Všichni ji znají jako Chtíc aby spal. Ona má sedmnáct slok. Ale to bychom měli na jeden koncert. Tak jsme vybrali jen část.

Nesmírně si užívám zpěv, pohodu, krásné hlasy. Nemyslím na to, že někdo má starosti, trápení. Na chvíli zapomínám.

Hrají mou oblíbenou – krkonošskou. Bodejž se zbrunčila bába.

Sehraný sbor předvádí muže s hlubokými dunivými basy, ženy s hlasy zářivými; jejich společný zpěv ladí, jako by zpívali profesionálové. Nemají konkurenci. 

Zima. Vlezlá. Domů.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-14-doma

Rozsvěcím, co se dá. Na plotně purpura. Svíčka zahřívá kadidlo. Teprve zpracovávám odvážené suroviny na těsto na ledovky. Při pohledu na mísu s máslem v mouce mi projel obrázek maminčiny špajzky. Když jsme vyklízely dům. V regálu kamenínová mísa od Vánoc, to bylo v létě, s moukou, máslem, cukrem.

- Ivo, mamka asi chtěla zpracovat těsto, třeba někdo přišel, odložila ho do špajzu… Ach! Smutná vzpomínka.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-12-14-kvalita

- Peťuš, podívej, to víčko, jak nebyla sklenice už z prodejny dobře uzavřená, OK. Rezaté. Ale další sklenice se zárukou do roku 2026, má víčko taky prokvetlé. Podívej, zajela jsem do bublinek, vidíš? Nekvalitní plech.

Linda se hlásí.

- Mami, už jsem v Rakousku. Ještě 60 km. A můžu ti říct, že mají osvícené Alpy sluníčkem. Od hranice slunce.

- A u nás pytel.

Chtěla jsem v drtiči zlikvidovat sklenici zelí s jedovatým plechem z víčka. Knoflík jsem promáčkla, ale nic. Utrhla se hadička.

- Jé, Peťuš, tys to opravil? Aspoň se zbavíme toho zelí.

- No jo, ale nejde to vypnout. Musíme koupit nový.

Našel tlakový knoflík. Objednáváme. To když si člověk myslí, že nemá co s penězi. Vždycky má, kam je dát.

- Mami, k večeři jsem dostala různé zeleninové saláty. Polévku. Pak rakouské jídlo. Dezert. Talíř cukroví. Slivovici. To jsem si dobře objednala ubytování.

- A ty to tam znáš?

- No, jezdím sem, ale ubytování měním. A tohle je tedy na dvě noci s polopenzí výhodné.

- No, jen náš výlet na Hrádek se vstupným, obědem, naftou stál polovinu tvého pobytu.

Sleduji Výbornou show. Host Martin Prošek – ředitel Ústavu pro jazyk český.

Na úvod věta:

- Ten jeho outfit je úplně basic, žádný high-fashion styl.

"Jeho outfit je velmi jednoduchý, postrádá prvky vysoké módy."

Jdu se zeptat GPT:

Móda & vibe

• basic outfit
• overdressed / underdressed
• fashion fail
• high-fashion vibe
• streetwearovej look
• clean fit
• outfit check
• stylově meh
• moc trendy / netrendí

Obecně městská mluva

• je to cringe
• totální random
• low effort
• má to vibe
• je to mid
• moc tryhard
• flexit / flex
• fake it till you make it (často jen "fake it")

Počeštěné hybridy (nejlepší peklíčko 😈)

• hejtit / hejt
• lajknout / dislajk
• sdílet storyčko
• scrollovat
• ghostnout
• stalkovat
• cancelnout
• shippovat
• reachnout se
• nech to vyznít víc soft

Věty jak z Instagramu

• "Ten fit je strašně basic."
• "Snažil se, ale je to moc tryhard."
• "Má to vibe, ale není to high fashion."
• "Upřímně? Je to mid."

Zkáza. Náš jazyk takhle przní. Vůbec nerozumím.

Ptám se GPT:

- Co je outfit? Oblečení?

Ano 🙂 outfit = oblečení, ale významově je to trochu užší.

Outfit znamená:

• konkrétní sestavu oblečení, kterou má někdo na sobě v daný moment
• důraz je na kombinaci + styl, ne jen na kusy oblečení

Srovnání:

• oblečení → obecné slovo

"Mám hodně oblečení."

• outfit → konkrétní look

"Tenhle outfit se ti fakt povedl."

V češtině:

Je to anglicismus, běžný hlavně v módě, na sítích a v mluvené řeči. Spisovně se dá nahradit třeba:

• oděv / oděvní kombinace
• sestava oblečení
• zevnějšek (volněji)

Ale:

"Jeho oděvní kombinace je úplně basic"
zní… no, jak z diplomky 😄
Takže outfit dneska lidi používají schválně — je to kratší a "má vibe".

Ptám se:

- Čili vzhled?

Ano — nejblíž tomu je "vzhled", ale není to úplně totéž.

Jak se to liší:

• outfit = konkrétní oblečení + jeho kombinace
• vzhled = širší pojem
  → oblečení + účes + make-up + celkový dojem

Příklad:

• "Ten outfit má basic." → mluvíš jen o hadrech
• "Jeho vzhled je basic." → hodnotíš ho celkově

Takže:

• když hodnotíš hadry → outfit
• když hodnotíš celý dojem člověka → vzhled

Proto se to slovo tak chytlo — "outfit" přesně pojmenovává něco, co čeština jedním slovem neměla.

Moc se mi líbí hovor s ředitelem ÚJČ. Souhlasím s Lucií Výbornou i ředitelem ÚJČ. Rozčiluje nás:

Kalkovaný pozdrav z AJ: 

- Mějte hezký den!

- Have a nice day!

On neupozorňuje. Já ano. To mě nadzvedá. Opravuji. Píšu na FB:

- Hezký den!

- Dobrý den!

- Příjemný den!

Ale ne MĚJTE!

Lucka čte větičku:

- "Můj kámoš dostal ban na Twitchi, protože streamoval cringe věci a teď má depku, že už z něj nebude influencer."

Její přepis zadávám GPT.

Ptám se, co to je krynč:

krynč / cringe = anglické cringe
původně sloveso to cringe ("otřást se studem"), dnes hlavně:
→ trapné, nepříjemné, až se za to stydíš

cringe je nevhodný obsah.

Napadá mě, jak je čeština bohatá, květnatá, ale se zrychlením času, doby, se zrychluje i mluva. Televize – telka – TV. To už jsem učila před dvaceti třiceti lety v češtině. Ale předešlá věta – vlasy kolmo. Samá přejatá slova.

Slova, která vplula do slovníku: Googlovat – gúglovat nebo gůglovat? Adaptační proces prochází konkurenčními podobami slov.

Vědecké zkoumání průniku cizích slov do češtiny – varianty počeštělých trvá. A pak, když se v jazyce uvelebí neologismy, jednou za dvacet třicet let se udělá nová kodifikace…

Když jsem studovala na gymnasiu, už bylo povolen počeštělý pravopis gymnázium. Hlavně neslučovat latinskouo a počeštělou podobu slova. 

Vycpávková slova: Otomisti, jakobíni, vlastenci – plevelná slova: o tom, jako, jako by, jakoby, vlastně, prostě…

Když se mě lidi ptají, jak na to, odpovídám: 

- Kontroluji si myšlenky, slova. I v životě – snažím se nepoužívat modální slovesa a slovo problém. Když konstruuji větu v hlavě, vím, že spěju k musíte, tedy hned opravuji stavbu: Je třeba, abyste… Nikoli MUSÍTE. Šílím, když mi úředník řekne, že musím. Nemusím. Nejsem robot. Nejsem na klíček. Mohu, ale nemusím. Je to má vůle. A problémy? Ty neexistují! Mám jen výzvy!

Nemám ráda:

- To už je od něčem jiném.

- To není můj šálek kávy.

Hezké téma rozhovoru – vulgarismy. Pokud si chceme zanadávat – Kakraholte, jemináčku, do čerta – tak to určitě nezabere. Přiznávám se, že používám domácí peprná slova. Ale vyhýbám se jim v psaném projevu. Ústně poslouží k odpuštění páry. To r – tam musí být.

60. léta 20. století: paní doktor Nováková

20. léta 21. století: Paní doktorka Novák.

Přechylování. Pan ředitel říká, že je tolerujeme. Když žena řekne, nechci - ová. Jenže z hlediska slovanského jazyka, dějin – naše -ová znamená ženu. Má to svůj velký význam. Dřív jsme říkávali – Sofie Lorenová. Dnes je to Sophie Loren.

Hostka – stále vetřelec. Nevčlenilo se do jádra české zásoby jazyka. Počítačová myš si našla cestičku do jádra slovní zásoby ihned.

Vadí mi směšování vazeb a významů. Obecně nepřijímám kalkované přejaté výrazy z AJ. Třeba - něco budí kontroverze. Něco dává logiku:

Ne. Něco má logiku.

Nebo něco dává smysl.

Ale nelze vazby zkřížit, smísit – do "něco dává logiku".

A změny vazeb! Ješiši, vždyť se to učí už na základní škole. Nejde napsat nastoupit a vystoupit z vlaku. Nastupuje se do vlaku. A vystupuje se z vlaku.

Mohu nechat, že něco je hustého, drsného. Nevadí mi dechberoucí – což je prý taky anglikanismus.

Zapisování norem do slovníků – kodifikace se děje – zaplaťpánbu – pomalu.

A já jdu rychle spát.

Dobrou noc.

P. S. Nikoli – Mějte dobrou noc! Brrr!