Tropický s pokličkou mraků

Docela se těším do horkého dne. Šest ráno. Nastavím si frekvence na Zapperu a vrátím se potichoučku do postele. Jenže otevřenými okny se před kočkami neschovám. Žofie se dobývá bubno Pouštím je dovnitř.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-25-sest-a-my-uz-snidame

Mourek i Žofinka se vrhli na misky. Mourek udělá hlt. Hotovo. Zhltnuto. Mistička vybílena. Žofinka si maso užívá. Žvýká rychle, ale za Mourkem je outsider.

Vypíjím šálek horké vody s citronem. Šipka do postele.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-25-matonada

Druhé vstávání. Večer jsem si připravila na Cookidoo recept na mátový nápoj. Mátu moc nemiluji, ale v dnešním dni to je osvěžující pití. Ochutnávám. Výborné. Napadá mě přilít trošku zázvorového urychlovače. Nechám fermentovat. Karafu jsme vypili. Zítra je taky den na fermentaci. Hlavně máta mi zaplavila mé konvalinky. Takhle zarostlé ještě nikdy nebyly. Ona neví, že v příštích dnech zavelím – a ven!

Linda volá. 

- Mami, tak mi zas uletěly včely. 

Taková vtipná legrační větička. Její obsah lze brát jako - spadly mi  hračky do kanálu. 

- A jsou to opravdu tvoje?

- Jsou. Volala jsem Zdendovi. Dojel tam s traktorem. Dal žebřík. Říkal, že  je to na hraně. Pozorovala jsem ho kamerou, aby nespadl. ¨

A máš je?

- Ještě jsem v Pze. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-25-testoviny-v-thermomixu

Uvařím si těstovinky. Na novém stroji jedna dva. Radost. Dnes nikam nemusím. To byla větička, když tu byla ještě maminka. Jezdila jsem za ní denně mimo středy a soboty. Ve středu jsem se radovala, že dnes nikam nemusím. Začíná obrovské vedro. Viděla jsem video z dne, kdy se slavil sv. Jan. Letadlo letělo nad pokličkou chemie. Taková vedra jsem ještě asi nezažila. Voda v bazénu má třicet pět strupňů. Jako ve vaně. Nevadí mi to. Naopak. Mám to ráda.

Petroušek mi přivezl balíček.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-25-drevena

Jeden z posledních… Nebudu živit svou energii EU. Drzou EU. Nenažranou EU. Vejžirka jako ta na Hradě. Neomalená. Bezohledná. Bezedná. Určí ti, odkud ti vytáhne peníze z kapes a nemáš odvolání. Zrovna tak, jako proti rozhodnutí Ústavního soudu. Měl odmítnout. Dnes už se vyjadřovali fundovaní právníci, advokáti, lidé zběhlí v právech.  

Je třeba hlídat profil na FB. Mohla bych nastavit, kdo smí psát komentáře. Nedělám to. Teď večer se mi tu vydělal nějaký agilní obhájce hradní gumy. Procházím profil, odmazávám jeho exkrementy. Opozice prohrála volby, neumí se s tím smířit. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-25-voda-35

Mám ráda ráchání s Petrouškem. Povídáme si ve vodě. Řehtáme se. Posloucháme zpěv ptáků. Radíme se. Pozorujeme oblohu, zahradu. Vybíráme to, co napadalo na hladinu z třešně. Užíváme se. Petroušek je pro mě milovaná osoba. Jdeme spolu už pomalu čtyři dekády. Pamatuji přesně, jak jsme se seznámili. 4.7. Prožili jsme spolu víc jak půl našich životů. Oslav, cestování, práce, radosti, smutku, jsme si vzájemně oporou. Žije se mi s ním lehoučko. Je pro mě požehnáním z nebe. S vděčností a láskou z celého srdce děkuji. Vše pro něj.

Žofka někde vykřikuje. Hlásí se. jako královna. Dává o sobě vědět. Jedu k vám!  Jede král. :-)

Bude chtít určitě večeřet. Dnes žádná myška.

- Peťuš, jdu udělat jahody se šlehačkou.

- A já jdu dát kočkám večeři.

Oba jsme v kuchyni. Každý si děláme to své. Nesu ven jahody. Posypala jsem je mandlemi. Sedíme pod slunečníkem. U sousedů mají na pozemku slunce. My už sedíme v chládku. Neumím se srovnat s tím, jak někdo mohl dovolit postavit na zahradě dům. Ne. To nepochopím. Tak velkou stínící stodolu.

Sbírám mezitím lesní jahůdky. Dnes jsem si odložila sýr na těstoviny do malé modré mističky. Tu mi vyrobila svého času Deniska. Umí, na co sáhne. A teď jsem si mističku vzala na lesní jahody. Za plotem mladá paní griluje. Ani nezabučí. Míca. Jasně, že mě vidí a slyší jak lezu v trávě. Nafoukaná madam.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-25-ucim-se

- Jedu.

- Na kotelnu? Nezapomeň to zkontrolovat!

Dobírám si ho. Směje se. Vracím se ještě do bazénu. Už jen proužek vody pod sluncem. Pro dnešek stačilo. Utírám se do oušky. Beru si knihu, tablet... 

Upeču pro Petrouška bagety. Na ráno. Do krabičky. Povedly se. Dnes jsem Thermomix využila tři nebo čtyřikrát. Skvělý pomocník. Po těstu jsem na display našla funkci mytí. Mohla jsem vybrat minuty. Je tam nabídka těsto. Za šest minut je nádoba vymytá.

Zmeškaný hovor. Volám Lindě. 

- Tak co, byly to tvoje včely?

- Byly. Nakladly si pět matek. Proto uletěly. Budu mít menší snůšku. 

- To nevadí, máš dost. 

- Nevadí. Dnes jsem si poprvé nevzala rukavici. 

- Tak jsi dostala piďáro, viď?

 - No. Jedno. Te´d jsem zabíjela matky. 

- Cože? Trubce?

- Ne, matky. Pět jich bylo. 

- A kterou jsi vybrala? 

- Tu nejhezčí. S podlouhlým matečníkem. 

To je práce. A věda. 

Budou dvě. Poslouchám rozhovor s Otou Klempířem. To není blb. To je inteligentní chlápek. Myslím, že ví, za čím jde. Seriozní. Mrzí mě, jak do nich šijí. Tihle jsou agenti, udavači a komunisté. A opozice? Co je opozice? Zloději, vkyradači národa. Rozkladači státu. Když nemůžeme my, nebudete ani vy.  Najednou se to tu po čtyřiceti letech sešlo. Takové bahýnko. Svírají nás z ciziny. Nemyslet. Všechno dobře skončí.

Dobrou noc!