U nás válka skončila až zítra. Datum osmého neplatí

- Víš kolik je?

- Takových deset.

- Půl jedenácté.

Letím jak střela z postele. Kousíček po desáté. Chobotnice nasadila chapadla. :-) V duši klid, láska, mír. Jdu do zahrady hledat kopřivu, pampelišku k snídani. 

Jé, třezalka. To není možné. Zkoumám, roztírám lístek. Ano, prsty zčervenaly. Je to třezalka. Zkoumám trávník. Kopretinky - nizoučké - se chystají rozvinout kvítka. Patrná poupata. Bojínek se šplhá k nebi. Maličký a už kvete. Jako kdyby tráva nevěřila. Je konec sekání? Je to pravda? Je to možné? JE. KONEC. Sekat se bude až bude tráva vyšší. Po odkvětu. Jupíí! Dokázala jsem to.

Petroušek se vrátil od mladých. Pstruh, brambory. Oběd včas. Jednou :-) Rychle buchtu. Třenou. Navrch šlehačku. Čokoládové hoblinky. Chapadla se hodí. Rychle vyndat pračku. Vymáchat v octové vodě... Šup, šup. Na šňůru. Ve dvě prý přijdou mladí. Dvě. Jedu za maminkou.

Moje nejmilejší Simonka, Irenka, Dana, Věrka...

- Včera jsem tu hledala, sháněla.. Chjo. Fotila jsem Boženku pro Ivanku.

Studené:

- Slyšely jsme. Byla tu.

Proběhne mi myslí: Jo, to jsem si asi dovolila. Hledat mamčiny věci. Simonka mi zaleje kafe. Jedu dolů do kaple. Maminka je na mši. Svůj náhled na církev jsem změnila... Náboženství - okovy lidstva... Kdysi se mě polský farář ptal, zda budu chodit s maminkou...

- Ne, ne, medituji si...

Zasyčel jak čert:

- SSSatan, sssatan!

No, tak satan.

Sedíme, povídáme si. Maminka si pochutnává. Kafíčko, třená... Přestávám kontrolovat čas. Telefon s Lindou. Telefon s mou optičkou... Konec mše. Pan farář odchází. Zastavuje se u nás. Navazuje konverzaci. Hm, nacházíme společný náhled na současnost. Vysvětluje, jak vznikla a proč frankfurtská škola. Má přehled. Ptám se ho, co on na profesora Piťhu. Podpořil ho jen Duka. Pan farář velmi hezky reaguje.

- Myslíte istanbulskou smlouvu?

Má přehled. Obhajuje tradici, rodinu, polské a naše muže. Nemá internet. Divím se. Opravuji si názor. Že by i on přehodnotil názory? Budu přemýšlet.

Domů. Ohýnek. Domácí buřtíky z čarodějnic. Ochutnala jsem dvě kolečka. Výborné. Masité. I teď se hodí chapadla chobotnice. Šup šup chleba. Zkouším dát maximum žita. Kvásek nádherně vykynul. Chlebíček se povedl. Výborné. Parmazán - základ sýrové pomazánky s česnekem. Střídám složení sýrů. Parmazán, cihlu, fetu, bryndzu... Nikdy nevím, jak pomazánka dopadne. Tvaroh s mletou čokoládou. Sytý. Svařené víno... Hm. Malá vnučinka V. tančí, zpívá. 

Překvápko: Micicinda dnes nepočkala, až odjedou. Vyloupla se odněkud. Proplétala se pod nohama. Vyvalovala se na hliněném talíři pod stromem. (Miluji, když se takhle vyválí a pak se jde domů oklepat z mechu, jehličí.) Petroušek mi před spaním přišel vzdát hold:

- Dnes jsi byla jednička.

A zdvihl oba palce nahoru. :-)

Mám radost. Ze života. Ze setkání. Z bující trávy. Bude nás chladit ve vedrech. Chlad zahradě svědčí. Natrhala jsem si letos poprvé pár konvalinek. Omamně voní. Loni už pomalu odkvétaly.

Měla bych žehlit. Nechce se mi.

Odcházejí... Herci, režiséři, sportovci... Mladí, staří; vždycky nečekaně. Raduji se, že tu jsem. Že tu jsou - všichni mí blízcí okolo mě...

Dobrou noc!