U vody. :-) Dnes naposledy...

Asi dnes už poslední den léto. Jak jsem se otužila! Sama sobě se divím. Hupsnu do ledové vody. Žádné cavyky. 24°C! Brrr.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-12-u-eriky

Snídáme. Kočky i já. Telefon. Můj rádce měl včera havárii. Ještě jsem s ním chtěla něco dokončit. Telefon.

- Vítám mezi živými.

Je to jeho paní. Dnes za ním jede do nemocnice. Polámaná žebra, klíční kost, obratle… Auto na šmelc. Jen motor k prodání… Co se mu mohlo přihodit? Neradil příliš? Nepřekážel moc? Když se nevrátil domů, začala ho hledat. Policie - ne, žádná havárie. Našla si ho v nemocnici. Chaos. Úpadek. 

Na desátou jsem jela k Erice. Moje šikovná kadeřnice. Dnes jen deset minut zpoždění. Melíry trvají dvě a půl hodiny. Nemohu jí brát čas. Kdysi jsem jezdila k jedné, která měla rozdělané třeba tři hlavy. Nevyhovovala mi. Erika se mi věnuje se vší odbornou péčí. Navíc bere vždycky ty stejné prameny k obarvení jako minule. To tak některá kadeřnice nedodržuje. Toho si moc vážím. 

- Eri, já jsem blondýna. Ale přece jsem šedivá, ne?

- Ne, ty máš moc hezkou bílou barvu.

- Já jsem bílá?

- A ono to vypadá, jako přirozené.

Erika nanáší do alobalu barvu. Kousek odmývá. Zas další k umytí. Její husky pejsci se vyvalují někde v patře. Hotovo. V autě mám obědovou tyčinku. Domů.

Vidíte, co se člověk dozví? Nedovedu se představit jako bělovlasá stařenka. Aspoň ty vlasy, no. To bych vypadala... Obočí – věčné téma. Dnes mi zas jedna, co mě oslovuje Irčí, psala, ať si ho maluji od kořene nosu. Aha. Jenže já ho nemám ke kořeni. A nemíním si čmárat po kůži. Moje obočí je zlaté, vlastně možná dnes už bílé. Jen obtahuji jeho tvar. A komu se nelíbí, ať – no. Mírni se. Zkrátka každý den použiji jinou barvu, jednou suchou, jednou krém, jednou jedu jen po chloupcích spirálkou obočenky, jednou to namatlám na tmavo. To mám nejraději. Dřív, když jsem si ještě nechávala obočí trhat a malovat, jsem kolikrát jela od kosmetičky bez smytí, abych ušetřila čas s tím, že si ho doma setřu. Ale mně se tak líbilo to husté černé nabarvené. A to se prosadilo až v poslední době. Konečně. Takové nepřirozené. Denně střídám kartáčky. Spirálky. Štětce. No. Někdy mi někdo napíše – dnes máš hezké obočí. Dnes je dnes. Zítra to už netrefím. Ale je to moje. Je to na mně. Je to má vizáž. Ale neurážím se. A oslovení Irčí je tak krásně kerkonošské. Jako Hančí, Mančí… Prý možnost tetování. Ani náhodou! Ani náznakem. Nikdy. Na mě nikdy nebude nic tetovaného. Ani linky, ani obočí. Má bílá kůže zůstane bílá až do rakve.

A víte co? Důležité je, že si nemaluji knírek. Ty vorle, to by bylo kritiků. Zdvihni mu okraje. Zkrať ho. Přidej/uber na sytosti. Knírek fakt nemám. To jsou starosti. Mám svých dost. Ještě se starat o cizí obočí, křivý nos, barvu očí… Je mi jedno, jak kdo vypadá. Nekritizuji, nehodnotím. Nechávám.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-12-pomnicek-u-ovocnaru

Zastavuji se u ovocnářů pro James grieve. Už nemají. Při odjezdu jsem si všimla jednoho z mnoha pomníčků z šestašedesáté války. Po staletí nechávali mocní umírat obyčejné lidi. Po staletí!!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-12-naposledy

Doma. Odpoledne má přijít znovu opravář na ledničku. Šup, rychle do vody. Ledová. Brr. Vylézám. A znovu. Žádné osmělování. A znovu. Ponořuji se do ledové vody až po ramena. No, pro někoho je to teplá voda. 24°C. Pro mě chrám z ledu.

Utíkají dny tepla a naše zahradní chatička je rozdrbaná na mraky. Naše nářadí pod plachtami. Jeho násady se budou ničit. Moje sklenice v bedýnkách pod plachtou na lavici. Naše lednice v prachu. Dnes zas přišel opravář. Znovu všechno vystěhovat. Rozmrazoval zamrzlé vedení, které fouká z mrazáku studený vzduch nahoru. Ten šikula před týdnem to prohnal horkou vodou málo. Než přijel ten jiný, vznáším prosbu. Důraznou prosbu!

- Peťuš, kdyby bylo ještě potřeba dovystěhovat něco dalšího, tak prosím tě, zavolej mě. Slyšíš?

Jdu si vařit čočku. Jako když mi někdo našeptává:

- Jdi si do auta pro nákupní koš… Jdi se tam podívat.

Jasně. Pánové mi do hnusného prachu kudy běhaly myši pokládají obsah horní a dolní police. Ječím. Ty vorle! Fakt mluvím hodně hlasitě. Hodně důrazně! Hodně!

- Pán říkal, ať tě nevolám.

- Nezajímá mě, co říkal pán. Něco jsem říkala já.

Trapná situace. Už dlouho jsem se takhle nerozpálila. Minulý týden jsem vyklidila prostřední polici a mrazák. Dnes jsem vystěhovala opět šuplata z mrazáku. Na sluníčku to bylo luxusní. Třešně se začaly roztékat. Jahody taky povolovaly. Bezva. Dvakrát v týdnu vyndat mrazené ovoce… Do prčic! S lednicí nějaký šikula manipuloval, nedovřel dvířka. Neštěstí hotovo. Odmrazovač nestíhal. Lednice zatuhla ledem. Asi tři roky nová. Zahradní domeček jak po výbuchu granátu. Už při vystěhovávání obsahu lednice jsem neměla dobrý pocit. OK. Ať si hoši vypijí společně šálek trapnosti do dna. Komu není rady… Dala jsem jasné avizo. A že mi to pán bude pokládat na špinavou shnilou podlahu, kterou jsem už dávno chtěla mít vyměněnou? To není moje. Nerespekt? Dostali. Jo, to tak někdy je. Když si někdo nepamatuje. Já se budu ukládat s obsahem do šuplat a pak přijdou mistři? To ne. Pán asi spěchal. Nechtěl na mě čekat. Minuta by ho položila. Odcházím.

No jo, Hrobská! Trhněte si. :-)  Kritici moji. Jsem dnes nabroušená. Sluníčko mě nabilo.

Hoduji. Nandávám si čočky různých barev s houbami, na cibulce a špeku. Oranžovou. Černou belugu. Hnědou. Pak nějakou čočkovou směs se sušenými rajčaty, cuketou, lilkem. Výborný výsledek. 

Okurkový salát s rajčaty a cibulí. A se smetanou. Hodně jsem letos rozdala. Už poslední zbytky úrody.

Vlastně jsem až na výstřel u lednice prožila krásné, přenádherné letní odpoledne. Žofka i Mourek, moji průvodci. Mourek se dokonce přišel pomazlit. Tak se tulil. Pořád ňuchlám malou. Předl blahem. 

Jeden telefon. Perfektní informace. To jsem potřebovala. Děkuji. Komáři! Proč jsou letos všude hejna těch malých kousajících bestií!!?

- Peťuš, dáš si k večeři čočku?

Pomsta za Sudety. Něco zamručel. Jakýsi souhlas. V životě nejedl čočku. Dnes premiéra.

- Jednu nebo dvě lžíce?

- Já mám jít zítra pracovat a hrát zápas. Nemohu se po… Jednu lžíci.

Řehtám se. To víš, že jo. Hezky mu kladu okurky, papričku. Zeleninový salátek. Volská očička. Jedno vajíčko mi rozbili. Už je na pánvi.

- Jaké to máš?

Co mi má asi odpovědět. Kucká se do lžíce. Manipulativní otázka:

- Chutná ti to?

- Výbouné.

Řehtám se na jeho výbouné. :-)  To jako značí – stojí to za…

- Jakou to má chuť.

- Nevím. Snažím se toho rychle zbavit. 

Procvičuje mi bránici. Odpouštím. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-12-zrzka-piratka

Uvolnění. Mír. Pozorujeme kočky. Žofka drzá si vlezla do šuplíku s dobrotami. Nechávám ji tam šustit. Popadla jeden pytlíček jako myšku. Vyhodila ho ven na dlažbu. Vrátila se. Šustí. Asi se zavrtává. Čučím nad ní do mobilu. Ty vorle!  Prokousala obal pytlíčku až na bonbony! To není možné!! Tak takhle to dělají asi myšky.

- Peťuš, já jsem se dnes normálně koupala ve vodě 24-25°C studené.

- My když jsme byli malí, koupali jsme se na Úpě a tam vodě měla třeba jen 21°C.

- No jo, máš pravdu. Za nás bývalo vedro nejvíc tak okolo 26°C. Zchoulostivěli jsme.

https://www.facebook.com/Ceskoslovensko.TV/videos/625344459723821

Poslouchám včerejší Liborovo vysílání. Půlnoc. Prý když Křemílek s Vochomůrkou sázeli to semínko a zpívali:

Vstávej semínko, holala,

bude z tebe Fiala.

Že se na to prý tenkrát nevys… Prý nám semínko vyrostlo do větší a větší a nejvyšší pozice…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-12-svata-dala-a-nevedela-komu

Obrázek svaté tetuše. Ještě nejsou ani volby do EP na obzoru. Ale ona se už obětuje. Prý se vrátí z Bruselu, pokud bude potřeba sestavit vládu. To bylo včera u Karol. A dnes takový krásný svatý výstižný obrázek.

A ještě příspěvek pro nechápavé od Hely Heclové:

Pro hloupé oslíky!!

Helena Heclová

4. září v 13:16 ·

Tož pravda... jak jinak. Líp už to říct a ukázat nejde. To by už člověk musel bejt padlej na hlavu, kdyby nepochopil. A my se samozřejmě opět zblbnout NENECHÁME!!!

Taková další normální zpráva ve světě klaunů:

Na oficiálním webu CDC se uvádí: Je pravděpodobnější, že se touto novou covid variantou nakazíte, pokud jste se nechali dříve očkovat.

https://www.facebook.com/helena.heclova.9/videos/292336433288321

To je prča. Stejně je nepřesvědčíš. Nu což. Každý svého štěstí tvůrcem.

Dobrou noc!