Uklízím, myju, zadělávám, podnikám
Probouzím se na rozhraní šera a tmy. Plán: domýt kuchyň. Pro Ježíška se mohu přetrhnout. A ráda. Oblézám kuchyň. Než vše vezmu do ruky, omyju, trvá mi to. Skla přejíždím. Ať se blýskají jak psovi...
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-12-16_Dopoledne/
Nevystrčím paty. Dnes nikam nejedu. Ale vystrčila. Volala paní. Potřebuje doplnit
zásoby. Je poprvé v životě před Vánocemi doma. V karanténě. Prý si užívá
čas. Poslouchá rozhovor s dr. Pekovou, zprávy z galaxie, trošku
uklízí. Vezu dodávku do obchůdku k její dceři.
https://www.svedomi-naroda.cz/archiv/
- Lindo, pošli mi kód na balík. A kam mám jet.
Chaos doby. Balíky už nevyzvedáte na poště. Odradila zákazníky vysokými cenami. Existují zásilkovny a balíkovny. Jedu do Okeye. Nikdy jsem tu nebyla. Informuji se, kam se mám postavit.
- Když bych potřebovala poslat balík, mohu od vás?
- Můžete.
- A jak to udělám?
- Přinesete balík, nejlépe už zabalený.
Smějeme se.
- A jak ho pošlu?
- Přinesete si kód.
- Kde ho seženu?
- Musíte si stáhnout apku.
Napojuji se na jejich síť. Je zamčená.
- Heslo nakupujteunas s velkým u.
Cvakám nakUpujteunas.
- Nejde to. Asi myslíte to druhé u.
Vtom mě to bouchlo do očí. Předložka u. Asi vypadám jak blb. Pán mi vesele říká - U nás. Stahuji aplikaci.
- Mohu zkontrolovat obsah? Jsou tam sklenění andělé.
- Můžete.
Jsou moc ochotní. A legrační. Pán rozřezává krabici. Přišli čtyři andělé. Aby se nepotloukli, jsou velmi pečivě zabaleni. Obrovská krabice vycpaná metry bublinkové folie. Uvnitř čtyři krabice též obaleny bublinkami. Po odvinutí zábalu musíš rozdělat krabici. V ní je krabička. Nechci si hrát s matrjoškami.
-Jé, nebudeme to rozdělávat. Vidím, že to poslali pečlivě.
Pán je fakt legrační. A trpělivý. Souhlasil s kontrolou. Souhlasí s nekontrolou.
- A teď bych to mohla cestou k autu rozbít.
Asi ze mě měli legraci. A ti za mnou nervy. Vyprejskla jsem vedle do drogerie. Pro tu babu, co si mě dobírala před rokem a půl, že reklamuji - zpráva: Jo. Reklamovala jsem ne a ne a nedoutnající františky. Zlobabo, pokud ještě dýcháš!
Vyhodila jsem svou starou peněženku. Měla jsem ji jak karisblok. Nedovírala jsem ji, vkládala do ní papírky, peníze, vizitky... Asi jsem zahodila ten reklamační papír. Prodavačky hodné. Trpělivé. Usměvavé. Vyřízeno. Očichávají vůně z lahviček ve tvaru srdíček. Prý za padesát korun. Zdvihám obočí.
- Lidi to kupují jako dárek. Já bych si to koupila na záchod.
Přitakám, koupila jsem si takhle dva parfémky. Provoní chodbu, koupelnu. Nejraději mám ale byliny.
Potkávám šéfa velkého podniku. Týdně se testují. Kočko nemusí. Ale někteří jdou dobrovolně přesvědčit se, jak jim test dopadne. Tento týden ze čtyř pozitivních tři kočkovaní. Zvláštní, že? Proto se nemusejí testovat. Aby dobře roznášeli.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-12-16_S_medvedem_a_zelvou/
Jdu omrknout zeleninu, ovoce. Potěšit se s lidmi. Být mezi nimi. Přidružit se. Usmát se. Divná doba. Nesvobodná.
Přijíždím po tmě. Vítá mě osvětlená líska, jabloňka, sněhová bouře na fasádě a Mour. Péťa odjel na zápas.
- Kočky, večeře. Mourku, tady máš!
Zrzce dávám misky k lince. Vím proč. Nehltá. Jen se ohlédne, měla by cizí hlavu v jídle. Neuhlídala jsem. Mourek zas sežral svou večeři, nestřeženě se přilísnul mezi ostrůvek a linku; ví, že tam tajně prostírám Zrzce. Dal si nášup. Prozradí ho vždy chřoustání. Zlobím se. Vypozoroval místo, kde si může nenápadně přidat. Břicháč!
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-12-16_Mour_sleduje_andely/
Přijíždí Linda s Kitty. Vítám ji. Vrčí. Černá statečná. Uléhá do košíku pod lavičkou na chodbě. Dožral mě Mour. Šel se seznamovat. Drzoun. Dobře ví, že chodba a další prostory jsou pro něj tabu. Vyháním ho. Kitty vrčí. Mourek kluše otevřenými dveřmi na terasu. Jako by tušil, že o víkendu tu bude překočkováno. Terasu mu osvětluje ustrojený ibišek. Dostal světýlka v den odletu mé čtenářky za oceán. Kočičák se uvelebil na svém původním křesílku. Prohlížíme anděly. Obdivujeme je. Právě dnes jsem do sluchátek poslouchala o inverzi významů slov. Zdeněk Ponnert hovořil o an gel ovi. Používáme řeč s porušenými významy.
https://www.svobodny-vysilac.cz/2021-12-11-svetobjevujici-stripky_interakce/
anděl - legie - leg - gel plus an. Dali nám i strážníčky. Mnou stále připomínaný převrácený význam slova úžasný. Strašný... Pan Ponnert připomíná Paralelní lékařskou komoru. Dr. Mrázek minulou sobotu na schodech Lékařského domu:
- Český jazyk má tři významy pro zamítnutí. První je ne. Druhý je nikdy. Třetí ho..o.
- Mami, tady jsou pusinky pro Péťu. A vosí hnízda - nejsou z piškotů.
- Výborná!
- Mami, ten spodek nejsou piškoty! To jsem pekla...
- Vynikající! Jo! Zdravé! A jsou lepší než ty s piškoty.
Jdu k sobě vyplnit administrativu. Ireno, spěchej, máš zadělávat konečně na cukroví. Všichni už mají napečeno. Linda přivezla dvě krabice od kamarádky. Máslové. Deset let jsem brávala od paní z Velichovek. Měla víc než vynikající. Taky z másla. malinkaté úhledné chutné tvary.
- Mami, stavila jsem se u Zuzky.
Spolumajitelka fy vyrábějící šunku. Vybaluje koleno. Pražskou šunku. Šunku zvonařku zase s doopravdickým zvonečkem... Dík za nadílku.
Poslouchám studii o vyhlazování lidí pomocí léku remdesiviru!!! Fauci! A furt tam je! Zabíjí lidi!! Fauci řídí genocidu.
https://bezpressu.news/videa/genocida-pomoci-remdesiviru-odhalena/
Zadělávám těsta na cukroví. Nejvyšší čas. Mám zpoždění. Soustředím se. Dělit nebo násobit dávky - pro mě mor. Deka a gramy - uááá. Petroušek tu není. Nesmím to zvojtit. Objevila jsem bezvadnou špaldovou. U práce poslouchám dr. Hrušovského z loňského prosince.
https://www.youtube.com/watch?v=OofYqiVak3w&t=319s
a ze srpna
https://www.youtube.com/watch?v=cRQGQ_C7FXU&t=2s
Taky rozhovory s dr. Pekovou.
https://www.facebook.com/vit.istvanek.1/videos/4635976106450194
Devět. Vysílá www.TV Šalingrad.cz
Skvělé vyjádření dr. Pekové z 15.12. na Svědomí národa - naprosto přesné!!
https://www.svedomi-naroda.cz/archiv/
U vážení a hnětení vzpomínám na
maminku a paní Matějovskou. Uždibovala jsem mamince z těst. Paní Matějovská cukrářka.
Jak jsem se u nich měla dobře. Když jsem pak vodila jako velká holčičky do školky okolo
oken výrobny cukroví, vždy se otevřelo okno; zavolala na nás; nabídla něco z regálů. Dnes už
jí jen zapaluji svíčku na hrobě hned u vchodu do hřbitova. Měly jsme se moc rády. S celou jejich rodinou.
Mami, dnes to bylo sedm měsíců od osudného telefonátu z DD.
- Paní Hrobská, vy jste měla za půl hodinky skypovat s maminkou. Svezla se z vozíku. Posílám ji na ošetření do fakultky.
Mamko, to muselo bolet. Tolik stehů na spánku. Tak oteklá. V koupelně muselo být tvé krve. Mami, řeklas tehdy, když tě zašili, ošetřili, zjistili příčinu, která tě stála po pár dnech život:
- Támhle s tím jsem se porvala dnes ráno.
Vymlouvala jsem ti to. Jak to tehdy bylo... Mami, už zapomínám počítat neděle a pátky. Převrací se mi to do data. Šestnáctého úraz. Dvacátého ranní telefon z FN - přijeďte se rozloučit. Jednadvacátého - maminka odešla. Týden na to rozloučení jak sis přála - v kostele. Den co den vzpomínám. FB mi vyhazuje obrázky, rozhovory, zpívání. Loni - ach, to bylo trápení. Na chvilku mi dovolili za tebou. Ale ne do tepla. Ploužily jsme se vesnicí ke hřbitovu, kde leží tví prarodiče... Vzala jsem andělské zvonění. Vítr mi hasil svíčky. Když si na to vzpomenu, brečím. Co nám matrix nadělil! Nedočkala ses med bad. Už jsou tu. Tvoje - "jé, to by bylo fajn..." Myšlenkami se vracím o pár let dál; měla jsem tě v adventu u sebe. Chtěla jsem, abys nasávala atmosféru příprav. Hojila jsem si svou duši, když už jsi odešla z domečku. A ještě se vrátím o dekády dál. Uklízela sis´ domeček. Přiklusala jsem ti pomoci umýt okno v ložnici. Ta křídla otevíraná ven. Jak zahnout ruku na umytí z venkovní strany. Křídlo sis´vysadila. Upadlo ti z rukou dolů na zásep. A ještě se vrátím - daleko do mého dětství. Bože, tam to bylo slaďoučké. Bez vady. Jednou jsem měla chřipku. Ležela jsem v kuchyni na gauči. Šlas´ nahoru uklízet ložnici. Ze starých punčocháčů jsem své černé kočičičce ušila bačkory. Navlékla jsem jí je na packy. Začala tančit a setřásat mé výtvory. Volala jsem na tebe, aby ses´ šla podívat na ten tanec. Přiklusalas´ po schodech. Smály jsme se, než jsem kočičce botičky navždycky sundala. Mami, to bylo tak bezstarostné s tebou. Večerníček Ovčí babičky. Novinka. Sedělas´u šicího stroje. Já někde blizoučko u tebe. Vlci tam vyli... Řehtala jsem se tomu. Bohdalka bezvadně vystihla bébébé beránků. Nic jsme netušily, co nám život přinese. Jaký útlak. Teror. Bezpráví. Nevěděli jsme nic o smlouvách s MZ. Mami, sladká nevědomost.
Tak se zase vrátíme o pětapadesát let do tady a teď. Hlavu vzhůru! Všechno zvládneme! Radujme se! Vidím nejen světlo na konci tunelu, už se rýsuje krajina... Ať nás tam dojde co nejvíc ve zdraví, družnosti, svobodě, klidu, pohodě. Čerň dnešní doby ať je co nejrychleji pryč. Ať je co nejmíň pošahaných matek roku. Ukazovali včera jednu takovou na titul. Má celou rodinu i s dětmi zabodanou. Hodně zdraví!
Dr. Malone varuje před zabodáním dětí!!! Chraňme je! Obrovské nárůsty úmrtí. U sportovců narostla náhlá smrt o čtyři tisíce procent...
Držme se! Otevřeme oči!
Dobrou noc!