Umíte čarovat? Já už zase ano. Vyčarovala jsem si bezstarostný den z energie rodiny
V šest otevírám okno. Pouštím do domu chlad ze zahrady.
- Jéžiši, pouštíš sem řev...
Ptáci nádherně štěbetají. Spíme.
Probouzím se. Jasně, zase sama. Skřivan vyletěl. Sova vylétá v devět. Zavírám až do večerního ústupu vedra okno. Linduška stojí pod višní. Šatečky ze Španělska. Kolik jí bylo? Na gymplu? Kvalitní. Hezké. Víc jak dvě dekády... příjemný materiál. Vkusný střih. Dnes? Darmo mluvit.
- Lindi, já ti marmeládku odpeckuji na svém hrnci.
Ano, odpeckovávám. Linda bručí, že si to mohla udělat klasicky.
Marmeládka hotová raz dva tři :-)
Co čápi na hnízdě? Tak čápík jde v pondělí na rtg.
- Už bude v pořádku?
- Ne, čekají jestli to olůvko nevyšprkne.
Dočítám se, že starý donesl vlasec s háčkem. Mladí poskakují, mávají křídly... Nacvičují. Jak se asi daří nemocnému sourozenci. Chjo, už ať je zas v pořádku na komíně.
Týden nebo dva mě čeká zasunout internetový kabel za těžký kus nábytku. Dnes je ten pravý den. Vyklízím knihy. Sama s lehkostí odsouvám. Vytírám. Chytám neviditelná pavoučiska. Petroušek se umí trefit cáplíkem do malé dírky. Přisunout. Vyrovnat. Hotovo.
Týden chci setřít prach z terasy. Dnes je ten den. :-) Hotovo.
- Lindo, máma už má šaty. To už asi pojedeme.
Linda nás vyveze na fréze. Jedeme na oběd. Hm, to je stroj. Počítač na palubní desce všechno hlídá.
Příjemný personál. Obsluhuje nás první den ve službě budoucí studentka Gastronomické školy. (Včera jí skončila bezstarostnost. Po prázdninách se začne profesně vzdělávat. I naší malé vnučce včera skončila bezstarostnost. Po prázdninách začne její oblékání do společenského. Pokud rodiče nebudou hlídat, aby neziskovky nepřišly do školy vymývat mozky, ztratíme ji. Jako jsme nenápadně ztratili naše děti... Dobrovolně je necháváme vzdělávat nepřítelem. Systém. )
Linda má pusu z ocele. Thajské papričky od sousedky spráskla naráz. Žádné na špičku nože. Dnes výběr ze dvou pikantních jídel. Zvolen jaroměřský drak. A dejte tam víc feferonek. Hoch jí nese talíř s masem. Slzí z dráždících výparů. Servírka se ptá, zda bude chtít chléb na zajedení. Víc nápoje. Ne, přineste ještě něco pálivého. Donesli pálivou papriku. Ochutnala jsem ke svým žampionům kousíček cibulky z jejího talířku. Pusa mě pálí ještě teď při pouhé vzpomínce. Nechce se nám, ale domů. Vyfotila jsem si komín. Už není fční. Mohli by se na něm usadit čápíci... Na FB si cením práce pana Lubora Křížka - staví hnízda čápům, kroužkuje, zavodňuje krajinu... Za své. Ve svém volném čase. Požádala jsem ho o č. ú.
https://www.youtube.com/watch?v=JkMfm_fA1Ns&fbclid=IwAR2rCloVXs9UnzahAoXJJP_y2lPOPm4XQhRSuLzXiLZIpcHayipI2v7jOOUhttps://www.youtube.com/watch?v=JkMfm_fA1Ns&fbclid=IwAR2rCloVXs9UnzahAoXJJP_y2lPOPm4XQhRSuLzXiLZIpcHayipI2v7jOOU
Domů. Chtěla bych se jen povalovat. Připravené višně z rána. Marmeládku. Chleba. Kvásek krásně vykynul. Měla bych žehlit. Nechce se mi. Žehlím týden a hromada narůstá. Rácháme se ve vodě. Válíme se jak velryby. Cvičím ve vodě. Petroušek taky. Lupe v nás jak ve starých hodinách. Voda uvolňuje. Bolí ho záda. Frajer jezdí s otevřeným okýnkem. Co je lepší? Umrtvující jedovatá klimatizace, vedro v kabině nebo průvan? Ani jedna varianta. Na zahradě chladí stromy, tráva. Příjemné mikroklima.
Sedím na lehátku, administrativa. Petroušek se složil na houpajdu. Nesu pléd. Už se sám přikryl. Prý aby na něj nešli komáři.
Po hodince se probral z mrákot.
- Kudly jedny, už mě tři ďobli.
- Peťuš, vábíš je k sobě. Smiř se s nimi. Přines to vábidlo... Je pod ořechem.
Přinesl vábidlo. V lahvi ani jeden komároš.
Nesu prkénko s chlebem, s nabídkou, co na něj.
Musím si to překrojit, aby mi to neupadlo na zem...
Už má půl chleba v trávě.
Micinka se přišla přiživit. Pro tyčinku si vyskočí i na lavici. Hladím ji. Leží na polstrech. Ale jen chvíli. Předstírá, jak se ji to líbí. Jen ztratím pozornost, mizí v trávě.
- Chleba voní! Jé, ten je výborný. Neříkej, žes ho pekla ty.
- Mohl by být vyšší. Trošku se rozjel.
Ráda slyším chválu.
- Než jsem se najedl, mám zas tři ďobance.
Ukazuji na aloe gel.
- Už jsem si to natřel. Jedu se projet. Srovnat si záda.
Den utekl. Zalévám. Celý den nám tu buší hudba z Romfestu. Letos ho přestěhovali do areálu nedaleko domu. Ulice obsazená drahými auty. Přemýšlíme, jestli to jsou ti lepší. Ti pracující... Chovají se neobvykle tiše. Ale semtam se z chodníku ozve jekot. Hlučná rodina. Mají to v krvi. Vnímám celý den jejich hudbu... Melodická. Moc tu jejich nehrají. Ulice se pomalu vylidňuje. Hluk z Romfestu s nastupujícím večerem sílí. Hlavně už se neozývá melodická, připomínající italské kantilény. Už slyším to jejich duci duci duci... Nepříjemná. Nemám ji ráda.
Péťa si mě dobírá. Stále mu říkám, že nesouzní s komáry. Pouštím si rozhovor Petra Chobota na Cestách k sobě s šamanem Sergiem. Souznění s přírodou. Světelnými bytostmi...
1.
https://www.cestyksobe.cz/petr-chobot-a-don-sergio-superrozhovor-novinky-o-projektu-inca-botanica-1-dil/31059?fbclid=IwAR0PVt71PI6Jaqxq01-GDL7kjAXx75espfgKIQo-vzjn4VbhDWPDXRwLZNM
2.
https://www.youtube.com/watch?v=EdoAS4bz6lE
Zalévám. Stříhám odkvetlé kosatce. Svazuji je. Komáři jsou vyplašeni :-) Provázek mi několikrát uteče. U sousedů obrovská tráva. Kopřivy. Semeniště kousalů. Bzučící bestie mě pokousaly. Jdu se osprchovat.
- Peťuš, pojď mi nagelovat kousance.
- Vždyť na tebe nejdou.
- Nejdou. Ale vlezla jsem jim do divočiny. Dělej, mazej. Hrozně to svědí.
- Dělá. Maže. Aloe gel rychle pomáhá. Během minutky svědění přestává.
Bylo to dnes moc hezké. Hodní lidé. Hezké počasí. Dobré jídlo. Rodina. Smích. Radost. Hojnost. Spokojenost.
Padá mi hlava. Z nic nedělání.
Dobrou noc!