Úplně obyčejný a krásný
Ránko. Na desátou klientka.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-21-kdo-me-ceka-v-kuchyni
Obsluhuji kočky. Raduji se z nich.
Zapomněla. To nevadí. Nic se neděje. Domluvily jsme si jiný termín na volný čas odpoledne.
Jsem zherbalizovaná. Každé ráno si míchám něco. Nikdy nevím, jakou příchuť si vyberu. Mohu si přidat byliny, červenou řepu… Tělo miluji. Tělo vyživuji. O tělo pečuji.
Mám čas vysbírat na sluníčku švestky pod třemi stromy. Užívám si. Tráva. Obloha. Stromy. Slunce. Svoboda. Radost. Zdraví. Podzim.
https://www.youtube.com/watch?v=P570PTzkaNk&t=1502s
Poslouchám rozhovor s neurovědcem Stuchlíkem – co ničí váš mozek. Co mu naopak prospívá. Aleš Stuchlík. Poslouchám u sbírání švestek v přírodě pod sluncem a pod korunami stromů. Říká se, že alkohol poškozuje mozek, ale naopak zas dává relax, že se ho lidi vzdát nechtějí. On sám před mnoha lety úplně ukončil pití alkoholu. Když konzumujeme alkohol, nějaké zlo to je, ale někomu to může něco dávat po duši. Mýtus – rčení: Alkohol zabíjí mozkové buňky. – Vědci mají chvilku, že se někdy zaměří na takové tvrzení a snaží se je ověřit. Vyšla studie v Lancetu – prestižním medicínském časopisu.
The Lancet je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších všeobecně zaměřených recenzovaných medicínských odborných časopisů na světě.
Studovali mozky chronických pijáků, zjišťovali, jestli jim ubývají neurony. Ukázalo se, že ne. Že je to taky mýtus, že by alkohol zabíjel mozkové buňky. Alkohol neprospívá fungování neuronů, ale nezdá se, že by je přímo zabíjel. Výjimka – jde primárně o alkohol, ale druhotně ta bezprostřední příčina je jiná, Wernicke-Korsakoffův syndrom, forma demence, kdy v mozku jsou vyloženě díry, jako léze - chybí určité oblasti, Wernicke-Korsakoffův syndrom se vyskytuje u těžkých pijáků, tam ale bezprostřední příčinou neurologického poškození je nedostatek vitamínu B1 – thiaminu. Pan Stuchlík neví, jestli jim chybí nutričně nebo jestli se zpracovává v játrech; obecně vitamíny jsou často kofaktory enzymů, které odbourávají cizorodé látky, jako je třeba alkohol.
Wernicke-Korsakoffův syndrom je vážné neurologické onemocnění způsobené nedostatkem vitaminu B1 (thiaminu), které nejčastěji postihuje chronické alkoholiky. Jde o spojení dvou stádií jedné nemoci: počáteční Wernickeovy encefalopatie a navazujícího Korsakovova syndromu
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-21-jidlo-spanek-klid-pohoda-mir
Jdu si připravit oběd. Mám tam zbytek maličkaté pálivé papričky. Je tak krásná. A tak pálivá. Potvora. Moureček se mi motá pod nohama. Důvěřuje mi. Bříškem vzhůru odchrupuje.
A protože alkohol neničí buňky, dávám si k obědu skleničku červeného.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-21-mydla-na-prani-po-mamince
Po mamince jsem měla krabici mýdel na praní. Dnes jsem vzala poslední. Ještě tam mám takový mýdlový váleček. Mami, spotřebovala jsem.
Zas ven. Jsem ohraničená časem mezi klienty. Na zahradním stole kaluže. Pršelo? Ani jsem si nevšimla.
Několik dnů odkládám mytí oken terasy. Naši zimní zahradu s ochlazujícím se počasí už potřebujeme. Přijme do svých útrob obrovské ibišky a další rostliny. A taky velkou bednu na polena. Už se moc těším.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-21-jidlo-spanek-klid-pohoda-mir
Lezu po obrovských tabulích. Jedna, dvě hotové. Z druhé strany jedna – ješiši. Leze tu velký sršeň.
- Ahoj, kamaráde! Mále jsem se tě dotkla.
Nedbá. Myju další. Sršeň leze docela rychle nahoru k omítce. Máchám hadřík v kbelíku. Stále ho pozoruji.
- Áá, držíš se na omítce. Chytáš poslední paprsky. Už ti končí léto, viď. Končíš i ty. Hele, nezachránila já jsem tě náhodou?
Máchám, myju. Ohýbám se nad kbelík. Ťuk do hlavy. Zbystřila jsem. Mrknu nahoru na omítku. Je pryč. Aha. Sedí mi ve vlasech. Zaklepu opatrně hlavou. Spadl na zem.
- Ty jsi kuba, co? Mohls´ na mě jen mrknout. Nemusíš mě hned objímat. Tak jsi to ty, co jsem tě chytila. Dvakrát. Jestli to nebyl ten druhý...
Opouštím ho. Zvoní telefon. Aha. Další paní.
Rapidně snížila tuky. O sedmdesát deka přibrala. Na svalech kilo a půl. Skvělé.
Poslouchám už asi rok četbu Georgie Sidorova Chronologicko-ezoterická analýza rozvoje současné civilizace na Pramenech vědění. Knihy načítá Jana Kiara. Všechny kapitolky jsou tak do třiceti minut. Přesto si je vracím a poslouchám znovu.
https://www.youtube.com/watch?v=CRkp492J4jU&list=PLX7I2ot1yoFHJNagl2W1uLtXB0beZLJ3l
kapitola 32
https://www.youtube.com/watch?v=hvw0L0ZIIxg&list=PLX7I2ot1yoFHJNagl2W1uLtXB0beZLJ3l&index=33
je výjimkou. Trvá skoro hodinku. Popisuje život Stalina. Dnes jsem se dozvěděla od klientky, že Žukov psal o Stalinovi, jak prostý skromný člověk to byl. Stačila mu pohanková kaše.
Moje sestra chodila do školy v padesátých letech. Vytrhané stránky, přelepené. Proč asi? Kdo způsobil špatnou pověst člověka, který zvítězil ve druhé válce? Obyčejní lidé měli ve svých chalupách Stalinovy podobizny. Mě ve škole učili o kultu osobnosti. Tak jsem to měla v mysli celý život. Negativní obrázek diktátora. Konec konců takhle vykreslují i dnešního ruského vládce. Nedávno jsem se dočetla, jak syn Nikity Chruščova kolaboroval s Němci. Jeho otec šel prosit o milost Stalina. Nepřipadalo v úvahu. Zrádce. Když byl ukončen Stalinův život, Amerikánec Chruščov se postaral o špatnou pověst svého předchůdce. Krátce a černobíle řečeno. Stalin měl okolo sebe mnoho škůdců, jestřábů už z doby západního agenta Lenina. Jeho volchvovská výchova nesla plody.
Staral se o rozvoj své země, o zdraví svého lidu. Za jeho vlády vzniklo 860 nových měst!! Většina z nich za prvních tří pětiletek – 1928-1941. Mnoho měst stavěli vězni z gulagů za nelidských podmínek. Na lidském životě tam nezáleželo.
- V období masivní industrializace a pětiletek (mezi lety 1926 a 1956) bylo v SSSR vybudováno 860 nových měst a více než 1 200 osad městského typu.
- Jen do začátku druhé světové války (do roku 1941) vzniklo na zelené louce zhruba 364 nových měst.
To není nikde jinde na světě. Města byla zakládána na Sibiři, na Urale. Magnitogorsk a další a další.
Příklady nejznámějších měst založených za Stalina:
- Magnitogorsk (1929) – Ocelářské srdce SSSR postavené na Uralu doslova z ničeho kolem obří hory železné rudy.
- Komsomolsk na Amuru (1932) – Město na dálném východě, které stavěli převážně mladí svazáci (komsomolci) a vězni z Gulagů. [1]
- Norilsk (1935) – Jedno z nejsevernějších měst světa za polárním kruhem, které kompletně vybudovali vězni z tábora Norillag kvůli těžbě niklu a platiny.
- Vorkuta (1936 / městem od 1943) – Významné uhelné centrum v Arktidě, které vzniklo kolem jednoho z nejkrutějších táborových komplexů Gulagu. [1]
- Karaganda (1931 / městem od 1934) – Třetí největší uhelná pánev v SSSR (dnes Kazachstán), jejíž základy tvořily nucené práce vyhnanců a vězňů.
- Novokuzněck (původně Stalinsk, 1931) – Obří metalurgické centrum na Sibiři.
AI nezapomněla napsat, že je stavěli vězni. A co dělali dělníci?
Nic není jen bílé, nic není jen černé. Nechtěla bych tam v té době žít. Viděla jsme filmy o těžkém životě v Sovětském svazu. V osmdesátých letech jsem v Rusku byla. Soukromě s maminkou. Měly jsme se tam moc dobře. Ano, viděla jsem, když do samoobsluhy přivezli krabici šunkového salámu. Okamžitě rozebrán. V té době zrovna prohibice. Ale láhev Igristogo uměli sehnat i o půlnoci. Ein zwei drei. Přesně jako v Americe ve třicátých letech. Tehdy na ni zbohatl klan Kennedyů. Ano, pašovali alkohol. Dodávali do bohatých rodin na večírky. V Rusku jsem viděla, jak se lidi chodili koupat do bani. Ale na západě zas nemají v bytech pračky. Dodnes. Jiný stát, jiný mrav. Ono v Americe žít v 50. letech nebyl taky žádný med. Stíhání za neamerickou činnost se nevyhnul ani Voskovec. No. Tak to jen takové okénko. Všechno řídí majitelé světa. Teprve nyní se objevují informace o mapách, o Tartárii – největší říši světa. O tom, jak nám sebrali přirozené míry, zavedli desítkovou soustavu. Zlikvidovali volnou energii. Zavedli elektřinu. Zavedli daně. Což pokračuje pro ně úspěšně i dnes. Obírají nás na všem. Voda, půda, vzduch – dary Přírody – a my si za ně platíme.
V Sidorovovi se píše o našich slovanských schopnostech. O naší smyslové výbavě. Tu máme jen my Slované.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-21-utajeny-syn-squatterky
Linda poslala obrázek utajovaného syna její venkovní squatterky. Je krásný. Zvláštní, že žijeme v poklusu. Krmila ji. Nic. Já jsem ji krmila. Nic. A ona tam v seně tajila svého malého kluka. Kdoví, kde zůstala její další koťata. Někde zapadla. Umřela.
Prožila jsem nesmírně plodný a krásný den.
Jdu odpočívat.
Dobrou noc!