Úrodný

Ránko, raníčko. Kočky mě vítají. Byly hodné. V noci Mourek zabrečel. Zavyl. Trošku jsem se vylekala, jestli mu už Žofinka neleze na nervy. - Ne, neleze. Péťa je tu ráno nechal oba. Mourek prý přišel jako vodník.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-07-23-snidame

Užívám si krmení kočen. Učím Žofku na šuplík s bonbony. Není třeba jí něco vysvětlovat. Udělala hup a koupala se mezi vůněmi pytlíků a krabiček s dobrotami.

Odkaz zkopíruj a vlož do vyhledavače: 

https://www.mujrozhlas.cz/tobogan/450?_gl=1*sho4tp*_up*MQ..*_ga*MTgzNzA4MjY0My4xNjkwMDY2MzEx*_ga_6Z9P2DCK5G*MTY5MDA2NjMxMS4xLjAuMTY5MDA2NjMxMS4wLjAuMA..

Jedenáct.  Pouštím Tobogan Tomáše Slámy. Duben roku 2000. Tobogan vysílá 450. díl. Tomáš Sláma šedesátník. Bože! Inteligentní lidé, inteligentní humor. Jak se to za dvacet tři let přeměnilo.

TOBOGAN Repríza velkého jubilejního Toboganu, vysílaného z Divadla U Hasičů 15. dubna 2000. Účinkují: Miroslav Horníček, Lubomír Lipský, Vlastimil Brodský, Stella Zázvorková, Karel Gott, Květa Fialová, Naďa Konvalinková, Jan Přeučil, Karel Černoch a další

Ti další – Ladislav Potměšil, šéfredaktor stanice Praha pan Miroslav Dittrich, Josef Havel – programový ředitel. Počítám, kolik jich tu už není. Srdce vlaje smutkem. Takoví umělci! Doopravdičtí! Žádné fifleny, co chodí předvádět půjčené šaty v půjčených limuzínách na červený koberec do Varů. A žádní čmeláci, kteří na sebe tamtéž jezdí upozornit močením do kašny. Čas elegance, úcty, pravých lidí, pravdy, cti, ústních dohod už je pryč… Vpluli jsme rovnýma nohama do pirátských moří. Kdyby jen to – nesou nás pirátské křižníky. Na jejich trojstěžnících hrajeme jejich pravidla. Jejich zákony. Jsme mezi vlky. To se musí změnit!! Jejich zákony jsou falešné. Podvedli nás!!!

Tomáš spěchá do náruče Stelly v jubilejním Toboganu. Převede ho k seniorům. Nemá se bát. Jeviště divadla není velké. Pak prý každý ke svému lékaři, ke své pojišťovně. Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody. Krásní staří lidé jsou umělecká díla. Stella originální. 

- Jaká je zásadní rada pro seniory, paní Stello? 

– Zapomenout.

Vlastimil Brodský – suchý, vtipný, nádherný:

- Jako že bych taky něco řek? Já jsem si říkal, že ti řeknu něco povzbudivého, že tě ubezpečím: Přechod k seniorům je věc milá, roztomilá, nic to není, žádný kumšt. Ale pak jsem si řek, a teď si říkám, že ti nebudu lhát.

Jsem tu sama s kočkami. Usmívám se.

Přichází Ladislav Županič. Recituje laškovnou báseň:

Jan Kochanowsky, renesanční básník, žijící v Paříži - Děvčeti:

Neprchej přede mnou, děvenko hezká, mladá.

S tvou tváří ruměnou šedivá moje brada shodne se výborně.

Kdo věnec uvijí, ten bez všech cavyků dá růži k lilii.

Neprchej přede mnou, děvenko, hezká, mladá.

Mé srdce mladé je, i když je šedá hlava.

Ač hlavu šedou mám, nejsem tak sedřený.

Česnek má bílou leb, však ohon zelený.

Neprchej, milá, víš, jak lidé říkají,

čím starší kocour bývá, tím tvrdší ocas mívá.

A dub, ač usychá, a listí popelaví.

Přec pevně stojí dál, neboť má kořen zdravý.

Jaroslav Satoranský vítá Tomáše mezi kmety:

- Tady máš kachničku do vany. To si vyhraješ! :-)

Květa Fialová nese gratulantovi Tomáši Slámovi slamák:

- Já vám nesu dárek. Takovej úplně jednoduchej. To by napadlo každýho blbce. Protože jste Tomáš Sláma, tak slaměnej klobouk.

- A já jsem tak blbej, že by mě to nenapadlo.

Programový ředitel Josef Havel plní Tomášovi životní sen. Chtěl být dlouhý kudrnatý blonďák. Aspoň polovinu snu mu uskuteční. Za Český rozhlas mu daruje paruku. Ten reaguje:

- Že při 450. Toboganu dojde k estrádním vtipům, kdy programový ředitel, který bere poměrně slušný plat, to jsem nečekal. Ale tu radost vám udělám.

Milé vysílání. Škoda, že Tomáš byl nemocen. Za čtyři roky na to odešel… Cibulka je jen náhrada. 

Brouzdám telegramem. Chci sdílet zprávu. Ejhle, FB hned varuje, že ne. Prý to nejde. Před týdnem mi za podobné sdílení napařil 24 hodin. Dnes už ti to ani nedovolí. Smyčka na krku se utahuje. O co šlo?

Julian's Rum na TRUTH Social:

"Veřejnost se brzy dozví, že hlavním účelem Trumpovy zdi bylo ukončit obchodování s dětmi."

ULTRA Pepe Lives Matter 🐸:

"Trump se snažil postavit zeď, aby zastavil šíření obchodování s dětmi. A mainstreamová média, politici, demokraté a RINO se všichni spojili, aby to zastavili. Lidé, kteří vám říkají, že Trump je hrozný rasista, protože se snaží tomu zabránit , všichni jsou spoluviníky na zločinech na dětech. To nás všechny spojuje proti společnému nepříteli. Ti, kteří dětem ubližují a oni je chrání."

https://t.me/PepeMatter/16268

(Když na to ťukneš, jsi na telegramu.)

Telegram (https://t.me/PepeMatter/16268)

.ULTRA Pepe Lives Matter 🐸

Trump was attempting to build a wall to prevent the distribution of child trafficking and the mainstream media, politicians, democrats and rhinos all joined in unison to stop him.

The people telling you that Trump is an evil racist for trying to stop this are all complicit in crimes against children.

Ta Trouth - to je Trumpova sociální síť. Jsem na ni. Pojďte tam taky!! Tam není omezování! Banování! Tam si můžeš psát, co chceš! Slovo cenzura u Trumpů neznají!! No bodejť! 

Před pár lety jsem si říkala, že víc už to nejde. Víc nám zasahovat do života. To jsem si uvědomila až po podvodu 11.9. Proč podvodu? Český inženýr se podílel na objasnění charakteristického sesutí budov k zemi. Navíc ta třetí žuchla k zemi až po ohlášení redaktorkou. To bylo! Prý už spadla a ona ještě chvilenku stála.

Nejde nás víc vykrást, vyrubat, ponížit. Ale jo, ono to jde. Protože plán. Plán mocných. A lidi jak to stádo na ovčáckých slavnostech loni v Babiččině oudolí. Dva černí psi. Nadháněči, zahaněči. Ani neštěkali. Jen hnali stádo potichoučku do ohrádky. Do malé ohrádky. A ovečky v ní stály, poslušně. Ani nebékly. Protože věděly, že nákup, žrádlo, slevy, grilovačka, dovča u moře, nové auto, motorka… No jo. Tak to je.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-07-22-poledne

Končí Tobogan. Ten s v noci pustím znovu.

Poledne. Volá Petroušek.

- Co kočky?

- Dobré. Teď jsem je hodinku krmila, muzlala. Mourek hodný.

- Totiž on ráno přišel úplně mokrý. Ale na kost.

- Takže pršelo?

- Hodně. Na ubruse byla velká kaluž vody. Co vaříš?

- Žehlím.

- Nic těžkého nevař. Včera jsem se přejedl.

Stříhám ušima. To by bylo fajn. Copak si asi představuje?

- Udělej třeba jen vajíčka.

- Jo? Tak dobře. To budu ráda. Já si vezmu kousek té krůtí kapsy se špenátem ze včera. Mám to v mističce.

Dojednáno. Dožehleno. Je tu.

Na pánvičku cibulku na kousek sádlíčka. Uzenou slaninku. Nudličky krůtích prsou. Na plátečky moji bagetku. Okurka, rajčata, cibulka, salátek. Petroušek, když mě vábil před 34 lety, nehovořil mi pravdu.

Jednou telefonoval. Pozvala jsem ho na oběd. Už nevím, co jsem vařila. Ptala jsem se ho:

- A máš raději okurky se smetanou nebo s octovým nálevem?

- Co máš ráda ty?

- Já se smetanou.

- Já taky!

Jo. To určitě! Když ptáčka lapali. Mlíko nesnáší. Je fuk, že je to smetana. Kvůli mně to tehdy nějak přežil. Ale dnes jako včera mu okurečky osolím růžovou solí, trošičku třtinového cukru, jablečný ocet… Dřív to byla bílá sůl, bílý cukr, bzenecký ocet. 

Obědváme pod slunečníkem. Povídáme si. Odpočíváme. Bavíme se pozorováním koček. Mourek – máma Žofinky. Občas ji rafne do náručí. Žofina jen vypískne a letí směrem dveře do domu. Tam je bezpečí. Vždycky v ohrožení pálí do domu. Zas vykoukne. Jde si udělat výmyk na větev švestky…

https://www.youtube.com/watch?v=2vpU7oqdBrQ

Poslouchám slovenského právníka. Podává obraz z válečného pole. Natvrdo. Taky americký generál ve výslužbě Mac Gregor se s ničím nepáře. I další Američané hodnotí stav válečné operace jinak, než by člověk očekával.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-07-22-vecer

Na chvilenku, ale jen na opravdovou chvilenku si jdu něco zkouknout na gauč. Hned se vedle mě uvelebila Žofka. Kontaktní kočka.

Vstávám. Nedá mi to. Dvacet hodin. Jdu zasadit jednu tújku a do kamenného korýtka něco barevného. Oranžový listopádek.

Pod blůmou vyrostla brambora. Ze zapomenuté z loňska. Jdu se kouknout pod nať.  No, úroda! Namlsala jsem se. Jdu ke dvěma řádkům nasazeným jako první letos. Mám očekávání. To se nevyplácí. No, nic moc. Skoro nic. A to jsem to sázela do koňského hnoje. Poctivě. Mourek mě pozoruje. Hlídá. Dělá mi společnost. Ještě lezu do džungle za rajčata ve skleníku. Maličko je proberu.

- Peťuš, jsem pokousaná, ale mám na zítra brambory…

- Divej, kdo tu je.

- Ty si Žofinku učíš na křesílko?

- No, vyskočila. Nech ji.

Večer. Úplný večer. Noc. Lehám k ntb. Šup. Už je na mně.

Obchází mě. Chvíli spí na okraji polštáře. Za chvíli si lehá k mým nohám. Pak zas mroucne a jde vedle mě.

A já se jí jdu ztratit. Schválně, jestli si všimne.

Dobrou noc!