Úterní, protože včera nešlo vložit

Za chvíli končí den, o němž jsem předpokládala, jak bude krásný. Byl ještě krásnější. Tak to děkuji. S vděčností, s láskou a srdečně. Bylo to tu moc krásné.

Ráno zas ten budík. Ale vyskočila jsem jak srnka. Dnes jedu do bazénu. Mám dost času. Ostatně jako vždycky. Jenže dnes jsem to krásně stihla. Kočeny. Sebe. Sbalit si do batůžku ručník, plavky. Dokonce jsem si rozmyslela plavky s třásničkami. Převlékla jsem si je za puntíkaté. Rozmary staré dámy. 

V zahradě jako v ráji. Období smrkových výhonků. Mixuji si je do koktejlu. S sebou thermojetics a sportovní výživu. Vybíhám. Na nádraží jsem raz dva tři. Hodně lidí na peronu. Třída teenagerů obklopují učitelky. Rychlík. Ráda jedu otevřeným vagonem. Nemám ráda kupé. Jak dlouho to trvá do HK? Ano. Správně. Rychlíkem třináct minut. Vítá mě Hradeček. Hotel Černigov spolehlivá vítací kulisa. Město mám prolétnuté v cukuletu. Namlouvám zprávu vnukovi. Teď večer jsem si přečetla raráškovskou odpověď. Ušák je ponořen do své práce. Fotí, točí, dělá reklamu. Je ve svém živlu. Tak jsem to měla taky. Milovala jsem svou profesi. Můj sen se mi splnil. V dětství jsem v naší čtvrti mezi svými kamarády pořádala soutěže recitace, ve zpěvu, vykládala jsem jim dějepis. Učitelka. Dnes už bych se tam nevrátila. Zajímavé.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-26-jupicek-jedu-plavat

V bazénu nad pokladnou číslovka 34. To tu nikdo nebude. Vířivky, bazén padesátka, pára, sauna, horká vířivka, solárko…

U pokladny přejímají nějaké zboží. Sestupuji dolů. Ochotné ženy dole v recepci mi prodávají vstup. Na dvě hodiny za stovku. Dostávám náramek. Jdu se podívat, kam to mám. :-)

V bazénu po roce dnes už známé tváře. Usmíváme se. Velmi příjemné prostředí, společnost. Mává mi můj spolužák. Tak dlouho jsme se neviděli. Tolik let. Teď už minimálně týdně.

- Ahoj Ireno. Dnes jsem tu na motorce.

- A já vláčkem.

- Já jel naposledy ještě s párou.

Smějeme se. Protože jel RegioJetem. A ten na páru nejezdí. Shodujeme se, že je pro nás všechno nové. Dřív jsi otevřel kličkou. Dnes jdeš na čisté WC. Zmáčkneš zelenou šipku. Dveře se otevřou. Zmáčkneš - dveře se zavřou. No jo, jenže ještě je třeba zmáčknout tlačítko zamčení. :-) Jinak tě může někdo překvapit s kalhotami na půl žerdi.

Masíruji se. Plavu. Jdu si na tyčinku. Čučím do mobilu. Pán z Jaře:

- Vy taky bez toho mobilu nevydržíte, viďte?

- Kontroluji ho.

Před polednem mi mají dovézt zboží. Volám řidiči, aby mi ho dal přede dveře. Je ochotný. Mám hodného voziče. :-) 

Zas do vody. Povídáme si se třemi ženami. Chvilku na hloubce čtyř metrů šlapeme vodu. Zas plavu. Jdu se podívat na terasu. Boží! Lehátka na sluníčku. Dívám se z boku na Filharmonii. Až před koncem přichází Maruška. Hovoří s paní, které jsem před čtrnácti dny pomohla na nohy. Ukazuje na mě do vířivky.

- Ahoj Irenko!

- Ahoj Maruško. Já jsem to ve vířivce sama. To je labůžo. A kde máš Ivana?

- V tomhle vedru se mu nechce. Paní mi říkala, jak upadla. Prý jsi jí pomohla. 

- No. Pozorovala jsem ji, jak jde do horké vířivky. Najednou nebyla. Pozdvihla jsem se z vody. Byla na zemi. Utíkala jsem ji zdvihnout. Už u ní byl mladý pán.

- Mě odvezli. Před třemi týdny.

- Myslela jsem, že se něco přihodilo.

- Dáváme do altánu koberec. Abychom tam měli čisto. Patnáct let vždycky nadzvednu lavičku. Ivan tam podsune koberec.

- Celou litinovou. Řádně těžkou.

- No. Jenže já ji vždycky nadzvednu, a nic. Tentokrát jsem ji nadzvedla. Najednou jsem neměla vůbec sílu. Upadla jsem. Nemohla jsem se vůbec hýbat. Přijeli. Píchli mi injekci.

- Oživili tě?

- No. Odvezli na neurologii. Zas mi něco připíchli. A ještě. Neměla bych sem asi chodit. Myslím, že je to plotna.

- A odvezli tě domů?

- Odvezli.

- Tak se masíruj. Plavej. Uvolni se.Jjsem šťastná, že jsi tu.

Je čas. Vyždímat plavky. Převléknout se. Slyším asi tříletou holčičku, jak tatínkovi bezelstně říká:

- Já tě zabiju.

Tatínek hezky reaguje.

- Ne, tohle nebudeš říkat. To bych se zlobil. Nebudeš?

Jdu si vyfénovat vlasy. Holčenka je hezoučká. Tatínek ji v bazénu utíral nos.

- Hezky ji vedete. Tu větu asi někde od někoho slyšela. Zaměřte se na to.

Pokyvuje. Asi ví.

Ještě sportovní výživu. Loučím se. Jsem šťastná. Neskonale vděčná. Za zdraví. Za hojnost. Za hodné lidi okolo sebe. Jdu centrem. Proti mně se vyloupl úplně černý černoch. Spojili jsme se očima. Usmál se. On se usmál!!

- Achój!

- Ahoóój!

Doplnil něco anglicky. Předpokládám, že to bylo něco lahodného, slušného…

Vlak mě vrátil zpátky do našeho města. Klušu domů. Radostně.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-26-obed-pod-tresni

Žofinka čekala. Na křesílku. Venku by si musela dnes sundat kožich.

Na pánev krůtí prsa. Jablíčkový kompot. Přisýpám borůvky, jahody. Nové brambory na páře. Nalévám sklenici vína. Sypu zeleným. Hoduji.

Na půl třetí paní. Předpokládám, že je hubená. Je. Mladá. Padesátiletá. Stále zívá. Říká, že umře. Nemá energii. Bolí jí záda. Prý z ní teče od září život.

Hovořím s ní klidně. Doporučují energetická cvičení. Chůzi na boso. Dovyživit tělo. Pije chlorelu a zelený ječmen. Vynikající!

Loni se vdávala. Vzala si o hodně staršího pána. Moc ho miluje. A on ji. Po hodince vysvětlování si bere jídlo. Přijela si pro něj. Prý z doporučení. Očekává ode mě pomoc. To je na ní. Lékaři jí řeknou, že je zdravá. To víme.

Trhám jí venku mladé lístečky bršlice. Nezná ji. Věnovala jsem jí dvě hodiny. Místo patnácti minut. Visela na mně očima. Jako na poslední záchraně. To já neumím.

Jdu zalévat. Kontroluji měděné spirálky. Ano, natočila jsem je špatným směrem. Přemotávám je. Už nikdy netrfíš délku drátu na klacku. Zdržela mě ta ve skleníku, a opravila jsem i tu venku na záhoně. 

Za hodinku mě Petroušek volá, že je paní u branky. A je. Úplně jiná. Rozkvetlá. Už nepláče. Vypadá spokojeně. Ptám se, jak jí chutná koktejl. Prý náramně.

-Já cítím od vás energii. Brní mě noha. Ale cítím energii.

- Tak to je nejlepší, co jsme potřebovaly. Rozmixovala jste si tu bršlici?

- Ne.

- Ne?

- Já jsem si ji natrhala na malé kousky. A vypila. A půjdete se mnou okolo cyklostezky? Ukážete mi tu bršlici?

Kéž by se dobila. Prý bydlí v bytě. Nemůže chodit bosa. Ale může. Vyběhnout do pole. Jenže ona v HK uklízí. Na čtyři hodiny. Víc nezmůže. Má invalidní důchod. Ona mi přijela poděkovat. Že se cítí lépe. Léčí slovo, příroda, vitamíny… Nelenila, a přijela na kole.

Okolo branky běží po chodníku maličkatý pejsík. Za ním kráčí vysokánsko páníček. Bulíček. Černoch v Hradci mě pozdraví a tenhle? Může to být potencionální soused. Ani nezabučel. Aspoň to búúú! Bulík.

Přemýšlím, kolik lidí je takhle vysátých, uondaných.

Jdu zalévat. Volá pán z minulého týdne. Jak tu byl na seřízení oken. Vejšpluch z FB.  Prý jak jsme se rozhodli s oknem. Ne. Opravdu ne. Aspoň jsme si minulý týden spolu krásně popovídali.

Sedíme s Petrouškem pod třešní. Vyprávím mu, jak mi dnes volala zájemkyně o byt. Z Phy. Bydlely by tam s maminkou. Občas by přijela sestra. Jenže já jsem si už vybrala. Odříkaného chleba největší kus. V bytě budeme mít cikánku s miminkem a manželem. Vybrala jsem tuhle pokornou ženu, s intuicí, čistotnou, uctivou. Někdo jí slíbil před měsícem byt, zaplatila kauci. Pak jí peníze vrátil. Zklamaná.

- Peťuš, podívej, jak ona mi hezky píše, že mě nechce obtěžovat… A píše naprosto krásnou češtinou a bez chyb!! Bez chyb! Já ji zavolám.

Vy se bojíte. Nebojte se. Ať je miminko v klidu. Když jsem vám to slíbila, tak to bude. Jen jak se nájemník rozhodne, pak si řekneme termín. Neměla jsem o víkendu čas. Teď tu manželovi říkám, že jsem odmítla paní. Slíbila jsem to vám.

Na druhém konci cítím úlevu. Ona nedůvěřuje. A ví proč. Nebudu litovat? Péťa mi rozhodnutí schválil.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-26-pampeliskovy-krem

Včera se mi povedl balzám z kvítků z pampeliškových květu. Druhou půlku jdu namixovat na pleťový krém.

- Peťuš, pojď se podívat!

- Krásný. Pevný.

- To mám radost. Kopřivový balzám loni i letos vynikající. A letos jedna báseň.

Beru si ntb. Devatenáct hodin. Kurz mistrovská fermentace. Dnes bleskové saláty. Sedím venku pod třešní. Zapisuji.

- Peťuš, prosím tě, zalij mi sud vodou. Vyrábím kopřivovou jíchu.

Paní, která nás vede, nepředstavitelně milá. Šikovná. Vdechla asi zázvor. Chytil ji strašlivý kašel. Na minutku vypíná stream. Asi tomu říkali přenos, že? Je tu zpátky. OK. Nic se nestalo.

Jdu si založit bleskový okurkový salát.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-26-zelny-bleskovy-2

Máme ho prý nejdřív ochutnat na misce. Joj! To je dobrota. Thajský způsob. Lžička medu. Česnek. Lžička strouhaného zázvoru…

Zavírám víčkem. Zítra si na bleskovém salátu pošmáknu ke krůtím prsám s novým bramborem.

To byl den! Jak víno! Děkuji za něj! Za lidi! Za zdraví!

Dobrou noc!