Už je tu doma

Dnes ráno jsem pochovala před týdnem Micinku; mraucla, ať ji pustím. Bylo po jejím. Neměla jsem ji poslechnout. Otevřela jsem okno. Hup ven! A už jsme se nikdy neviděly. Pořád ji vyhlížím. Už nevolám. Nová mrauculanda probrečela noc. Ztracená. Mimo přírodu. Bez kočičích kamarádů. Chvíli jsme spali, ale kotě naříkalo, že se ztratilo. Ve čtyři jsme vstali.

Petroušek zvyklý od Micicindy. To byla její hodina. Tloukla ze zahrady. Chtěla domů. Vrátila jsem se do postele. Před sedmou mě vzbudilo mňaukání osamoceného trosečníka.

- Co brečíš? Jsem tady.

Konečně živá dvounohá kamarádka. Ať jsem se vrtla kamkoli, běžela za mnou jak pejsíček. V koupelně se rozvalila na žhavé dlažbě. Moc se jí to líbilo. Micinku jsem tady vždycky sušila ručníkem, když přišla domů promočená na kůži. Chtěla jsem, aby se naučila se tu vyhřívat. Nikdy. Nikdy si sem nepřišla lehnout. Jo, tohle mládě? To je jiné. Stále opatrně našlapuje. Prohlíží si dům za denního světla. Sedám si na koberec. Mám ji za zadkem. Tulí se. Prý měla rezatou kamarádku. S ní si stále hrála. Asi ji chybí. 

Iva volá. Vyptává se na kočičku. Líčím, co jsme spolu zažily. :-) 

Skyp s maminkou. Nejen že s ní hovořím necelých třicet minut, ale ještě nám ho ukrátí úřednice; přijdou nás obtěžovat lžemi. Že se nestydí děsit člověka s demencí!! Ještě:

- Paní Konečná, dobře poslouchejte!

Hanba. Fůůůj! Navíc nemají vůbec legislativně podloženo své tvrzení. Prý přišlo nařízení z Ministerstva zdravotnictví. Kdo se nepodrobí čipování, nahlásit na KHS. Směju se. Kecy v kleci. Navíc pod pokutou do tří milionů korun. Drakonické pokuty na chudý lid! Že tam nedali rovnou deset milionů. - Jestli v čele tohoto domu stojí Neználek, který tápe v legislativě - potěš. Jestli takhle mate zaměstnance, budiž! Když si to nechají líbit, jejich věc! Mě mást nebude. Vedoucí koordinačních s koordinační mi přišly dát informaci - prý. Říká se tomu vyhrožování. Nedáte se čipovat? Nahlásíme Vás! Tss! Zdravotní výbor PS včera rozhodl zcela jinak. Jak ministr, tak jeho náměstek jasně a zřetelně řekli, že nikdo nemá právo proti vůli člověka nutit do čipování nebo očkování! Navíc takovou invazivní metodou! Šmejdi šmejdovští! Bezemoční. Hanba! Takovou špínu!

Dopoledne klient. Minule pracoval s dřevem, na výsledcích patrné. Dřevo složeno, maličko se zhoršil. Ale jen maličko.  Drží se. Naučil se díky Herbalife Nutrition ovládat se. Jí zdravě. Paní doktorka na EKG se divila. Chválila. Ptala jsem se, jestli se pochlubil, že se stravuje s Herbalife. Prý ho už svrběl jazyk. Určitě se příště přizná. :-)

Hledám Medovou Čičindu. Ozývá se z chodby. Pod lavicí tu stojí košíky. Do jednoho se napěchovala. I Micinka měla ve zvyku se někdy složit do koše a zneviditelnit se. Chjo... Frčím na RHB. Konečně mi slézá z levé tlapky otok. Přes dva měsíce rehabilituji. Navlékám se do nohavic. Masáž lymfy začíná. Relaxuji. 

Petroušek přivezl houby. Krásné. Poslední. 

Kam teď? V  mysli mám sladkou aroganci moci! Miloučké hlásky vyhrožovaly. Ti mě dohřáli - lháři z DD. Kam mířím? Právník. Jdeme na to. Řekl mi:

- Paní magistro, vy jste zbojník!

Souhlasím. Zbojník chrání chudé! Právě proto ho najímám do svých služeb. Podepisujeme smlouvu.

Oběd. Stále nemám vyžehlený koš. Už se plní druhý. Meduňka nebrečí. Čeká. Leží v košíku. Zdraví mě. Hraju si s malým chlupáčem.

Odpo. Svítí sluníčko. Jestlipak maminka sedí pod zářivkami ve stodolózní neútulné průchozí tzv. jídelně? Beru tygra do náruče. Přede. Vycházíme do zahrady. Přestává příst. Ve střehu. Ukazuji  ji její budoucí revír. Stavím ji na schůdky Micinčiny boudičky. Tady v srpnu vyfackovala morovatého kocourka. Bavili jsme se tím divadlem.  V té době se tohle malé rezaté stvoření narodilo. Netušili jsme, jak je to na světě zařízeno. Micka plná života už není. Kočka narozená v srpnu na schůdcích její chaloupky. Zvykám si. I ona. Vlézá do nory. Opatrně našlapuje. Za chvilenku vystrkuje hlavu. Vystupuje na zápražíčko. Beru ji. pokládám na mechem vystlanou třešňovou větev. Po ní se proháněla Micka, když jí chytil rapl.  Nechci změny. Musím se naučit je přijímat. Vracíme se do bezpečí domu.  

Zvonek. Holky naše přišly. Snaška s vnučinkou V. Donesly dárků pro naše medvídě. V. do nekonečna kočenku baví. Ano, kočičku baví. Kočičce se to náramně přenáramně líbí. Osvojuje si hračky. Seznamuje se. Reaguje pomalu. Nechá se zblbnout. Lítá jak zběsilá. Po čtyřech hodinách grogy. :-) 

Linda - skyp. Dávám počítač na zem. Baví se výskoky našeho medvídětě.

Radujeme se. Ono nám nic jiného nezbývá. S takovým plyšákem je život radostnější. Nemyslet na nesmyslnost světa. Blbí u kormidel. Procitnuvší plebs se zatím dusí v podpalubí.

V., musíme jít, aby nás nezavřeli.

:-) :-) :-) 

Loučíme se. Těšíme se na příště.

Meduňka se rozvaluje na koberci. Usíná. Zdvihám ji do houpacího křesla.

Holčičko kočičí, už nejsi na dvorečku. Už nenocuješ venku. Zastupuješ svou předchůdkyni. Ta se měla!

Dobrou noc!