Už v letu
Ráno. Je mi dobře? Chvíli se protahuji. Zkoumám pálení v očích, rýmu, kašel. Všechno mám, ale je to jiné. Slabší. Co pomohlo? Kurkuma s pepřem? Immune booster Herbalife? Odpočinek v posteli? Dnes vstanu. Je třeba něco podělat. Nebo poudělat? Všechno se tu zastavilo. Ireno, zase se zapoj do dění. Kočky. Dostávají do misek. Mourek jde hledat ke kamnům, kde by zalezl. Třikrát zabrečel. Jsem ve střehu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-14-dnes
Hraje si s rybkou vyplněnou kočičí drogou. Šantou. Žofka kolem něj. Dobře. Asi se mi něco zdálo. Jenže za chvíli utíká tryskem domem do Petrouškovy pracovny. Zas zabrečel. A hezky schovat se pod gauč. Žofka ho stíhá. Jdu se podívat. Oba berou z pod gauče čáru do obývacího pokoje. Teď snídám já. Pozoruji, jak si hrají. Hledám, co ho bolí. Beru ho do náručí. Chovám, mluvím k němu. Nic.
- Pojď si lehnout na kožešinku.
Oj, to vykřikl! Tak co mu je? Porval se? Pře dvěma lety touhle dobou měl zánět močového měchýře. Mouránek.
Vana. Nahřívám si předloktí. Vlasy. Telefon.
- Mami? Petr vám veze nášlapy a má hlad.
- A co já s tím? Fénuji si vlasy.
Urychluji koupelnu. Přemýšlím horečně, co vymyslím. Bagety. Naložená krůtí prsa. Jdu na to. Už vidím velké bílé auto před domem. Zmizelo. Místo něj parkuje Petrouškovo. Asi otevřel bránu. Vycházím ven.
- Petr dovezl nášlapy.
- Vím.
Volám na LP, aby neujel, že mám pro něj jídlo.
Na lavičce se objevila sklenice s mlékem. Kastrol s kančím gulášem a knedlík. No to je bezva. Jdu péct bagety. Na pánev naložená krůtí prsa. Jablečný kompot. Trošku lesní směsi do něj. Ohřívám si zbytek husičky z pondělí. Dělám LP školení, jak oba s Lindou špatně jedí. Jestli ona si myslí, že se ráno a večer dovyživí koktejlem Herbalife, to nestačí.
- Já chystám Petrouškovi každý den krabičku. Snažím se, aby měl svačinku pestrou. Vždycky barvičky, jablko, zeleninu…
- Já vím, že mu chystáš.
- A Linda jede do Phy, celý den nejí, výjimečně jde na nějaký raut, oběd, ale to není pravidelná strava. Tuky, cukry, bílkoviny. O tuky nemusíš mít starost. Jsou všude. Dokonce i glukozovo-fruktozová kukuřičná levná náhražka cukru se v těle okamžitě mění na tuk a sedá do jater. Tvrdne je. O cukry mít starost taky nemusíš, jsou i v šunce. Ale o bílkovinu. O tu měj starost. Tedy ráno koktejl. Dopoledne jogurt, kousek chlebíčka s placatým sýrem, ovoce nebo naše tyčinka – ta má deset gramů proteinu a jen asi 120 kcal. Okolo poledne nebo po poledni oběd. A odpoledne už zas v krabičce nějakou bílkovinu. Kousek chlebíčka, korbáčiky, tvaroh… A večer koktejl. Norma pro ženu je 80 g bílkoviny, muž 100 g. Já mám vypočítáno 100 g!! Doktoři nám na školelních říkají, že lidi nedodržují svůj protein faktor, proto tloustnou, mají chutě, žerou. Linda nejí pravidelně.
- No to máš pravdu. Ona pak vypije půl sklenice medu.
- A pak jak blázen vesluje. Je v kolotoči bláznů.
Dojedli jsme. Loučíme se.
- Byl jsem dnes na masáži.
- Ježiši, to nesmíš nic zdvihat. Máš odpočívat!
- No, hezky jsem se protáhl s těmi nášlapy…
Posílám paní, co od ní kupuji mléko, houstičky. Jednu bagetku LP. Jednu snědl. Jedna nám zbyla.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-14-stale-je-co-delat
Kutím, tvořím, léčím se.
Poslouchám pana Holce ze včera:
https://www.youtube.com/watch?v=yTa-3UiiBQs
Změna penzijního systému. Ani nevím, že něco odsouhlasili. Pan Holec změnu nazývá velkou penzijní loupeží. Prý penzijní reforma! Na monitoru se objevují rámeček s šedým gesichtem a větou: Pavel důchodovou reformu podepíše. Pan Holec oponuje: Je to lež. Vzhledem k tomu, že žádnou důchodovou reformu nemáme, ani Petr Pavel nemůže žádnou důchodovou reformu podepsat. Podepíše když tak loupež a já věřím, stejně jako před tím ohledně důchodů, po podpisu okamžitě oznámí, že se půjde bonznout k Ústavnímu soudu. To je tak jeho mentální styl. K důchodům:
Petr Fiala sliboval, že nezvýší daně, po nástupu k moci je zvýšil. A lhal, že je nezvýšil!!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-4-muze-za-to-putin-nebo-babis
Petr Fiala sliboval, že nezvýší důchodový věk a nesníží valorizace penzí. A po nástupu k moci zvýšil důchodový věk a snížil valorizaci penzí. Drze tomu říká jeho vláda důchodová reforma. Není v tom jediný reformní prvek. Opakuji: Není v tom jediný reformní prvek. Nic tam nepřidali. Jen vzali ty stávající parametry penzijního systému. Ty tři, což je
Důchodový věk
Výše penzí a
a
Penzijní daň
A hnuli s nimi během své vlády v náš neprospěch. Jako první to odskákali stávající důchodci. Nám živnostníkům zvýšili důchodovou daň. A teď přišli na řadu budoucí důchodci. Což znamená, že se to dotkne třeba mě dvakrát. (Třikrát - počítám-li dobře.)Zvýšili mně penzijní daň, mně zvýšili důchodový věk a mně současně snížili budoucí důchody. Schytal jsem takovýho fialovskýho tripla. Hezky česky řečeno. Zaráží mě na tom ta nekreativita vlády, která má tak početnej poradní sbor ekonomů. A nakonec do toho penzijního nepřinese ani jediný reformní prvek. A vemte si tu ironii. Tahle vláda má v programu zavedení extra pilíře, kam bychom si mohli spořit extra k tomu prvnímu pilíři. A v podstatě bychom půjčovali svému vlastnímu státu na budoucí strategické investice. A půjčovali bychom mu levnějc, než by mu půjčily banky za komerční úrok. Který jsou mimochodem navíc ještě vlastněné zahraničními majiteli, takže zisky jdou do zahraničí a pro nás by bylo výhodný to, že ten úrok by pořád byl vyšší než je úrok nebo spíš neúrok, na současným penzijním připojištění, pokud jste konzervativnější jako většina střadatelů. Takže na to zapomněli. To byl ten jediný reformní prvek případný. A aby byla ironie dokonaná, tak to samý navrhuje opoziční ANO. Ale protože to navrhuje opoziční ANO a vláda přece s ANEm nemluví, tak vůbec se to tam nedostalo. Vůbec o tom nejednali, takže to tam není! Takže máme prostě velkou penzijní loupež. Vláda nepřemýšlela ani o tom, kde ušetřit případně desítky miliard. Protože to, co udělali, jsou sice relativně velký změny v důchodech, protože ty důchody jsou tak nízký, že tam poznáte každou stovku a pětistovku, ale pro státní rozpočet to žádná extra spása není. Není to žádná spása! Navíc nám vláda lže, že zachránila nějaký důchodový účet. Žádný důchodový účet neexistuje. Naše důchody jsou součástí státního rozpočtu. Není žádný důchodový účet a ze státního rozpočtu jsou placené. A v současnosti je takový stav, že se na ně doplácí ze státního rozpočtu z jiných daní. Což trvá i dál. Takže to vláda taky nezvrátila.
Pan Holec pouští slova, co si dovolil lhát premiér po schválení loupeže v Poslanecké sněmovně. Uši se kroutí, oči lezou z důlků, kudla v kapse se otáčí, srdce pláče, jak s námi může náš člověk zacházet. Se svým národem. Pan Holec se oprávněně zlobí:
Ten člověk todleto už musel pronášet v psychiatrické léčebně. Lež na lež. Ten člověk je tak odpudivý lhář. Začnu od konce: Samozřejmě, že se to dotkne nás všech. Já jsem říkal, že vláda začala tím, že snížila valorizace současných penzí. Udělala to už dvakrát, udělala to jako první, čili dotkla se a snížila důchody i budoucí důchody současným důchodcům. Pak začla rubat budoucí důchodce, tím že zvýšila důchodový věk a snížila výši penzí tím, že změnila ten vzoreček na výpočet. Takže se to týká naprosto všech. Petr Fiala říká, že je to výhodné pro všechny generace, což už je fakt… To není už ani na blázinec. Petr Fiala v podstatě říká národu, že odcházet do důchodu ve vyšším věku je výhodnější, než tam odcházet v nižším věku a současně odcházet do důchodu ve vyšším věku s nižší penzí je výhodnější než odcházet do důchodu dřív s vyšší penzí. Chápete, kdo je náš premiér? Todleto nám skutečně říká vážně. On se u toho ani nestydí. Jak říkám, když se na něj koukám, vidím ten jeho poťouchlý výraz, todle není příčetnej člověk. Todle není možný. Další lež! On říká, že zachránili a udrželi dobrý penze pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky. Znovu je opak pravdou. Přesný opak, jako je to už s Fialou vždycky. I demografové a analytici těch změn v penzijním systému, které provedla jeho vláda, říkají, pro třicátníky a čtyřicátníky někdy kolem roku čtyřicet – pětatřicet (2035-2040) začnou se penzisti propadat do chudoby. Protože ty penze začnou být skutečně zcela vážně a objektivně nízký. Navíc je objektivní pravda, že Česko vydává v poměru k HDP podprůměrně než i okolní země. My vydáváme nějakých necelých osm % HDP, plus mínus osm %. Zvykem je na deset jedenáct dvanáct procent. Navíc říká, že mají kompetenci. Jedinou kompetenci akorát všechno zpackat.
Tak tady už mé rozlišovací schopnosti končí, kdyby se mě někdo zeptal na rozdíl mezi DPH a HDP, skončila bych jako náš ministr – který? Financí? Který ministr to nevěděl? Financí neví, kolik nul má milion, miliarda,bilion. Fiala zas tvrdí, že desítky miliard jsou drobné.
Ireno, běž něco dělat. Doposlechneš později. Rovnám si koření v krabici se zásobou. Hledám k dosypání pepř a kurkumu. Doplňuji lahvičky na stojanu s kořením. Hodně kukrumy a pepře si sypu do horké vody. Posílám do těla. Směs umrtvuje parazity. Nejvíc zanedbaná součást péče o zdraví. Mohou ti sedět v nosních dutinách, máš je ucpané, máš pořád rýmu. Pořád usmrkáváš, posmrkáváš. Mohou sedět v kloubní jamce. Léčí tě antirevmatiky. Stačí se odčervit.
Kurkumu jsem si za poslední dva dny prolila několikrát tělem. S pepřem. Musí tam být kurkumin a piperin. Doufám, že jsem nespletla. Zkrátka pepř a kurkuma.
Vedle krabice stojí lahvička z bývalé prodejny ESO. Balírny obchodu Pha. 10 Kč. Rozinky v rumu. Pravidelně dvakrát třikrát v roce vysypu, doplním. Raritka.
Jdu napsat dopis pro Petrouškova strejčínka. Do balíčku jsem nakladla vlevo dárky k svátku, vpravo k Vánocům. Je to svatý muž, hodný člověk, v životě by nikomu neublížil. Ani Petroušek. Už je tu. Auto budu mít po neděli. Tedy jede se mnou dnes po nákupech.
- Peťuš, zabalím balík.
- Teprve ho zabalíš? Já jedu na ping pong.
- Já vím.
Sedl si ke mně. Pozoruje mé počínání. Výběr karty. Povolení sumy, najití balíkovny v blízkosti strejčínkova bydliště… Vytisknout štítek.
- Tohle já bych neuměl.
- Tak pojď! Zalepíme to nalepíme to. Počkej, tady je nutno strhnou starý čárový kód. To by se nám vrátilo.
Petroušek, věrný pomocník.
- Peťuš, vyklopíš mě u obchodu, pojedeš balík odevzdat.
Jak jsme se dohodli, tak se stalo. V klidu si nakupuji. Je tu. Pomáhá do auta. Ještě do dalšího obchodu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-14-z-peru
Tak tam si nevidí do huby. Logicky si říkám, že víno z Peru nebude třeba tak jedovaté jako víno z Itálie. Strašná cena.
Domů. Stíháme navézt dřevo do bedny. Mixuji mu sportovní nápoj při zápase, výživu svalům po zápase. Odjíždí. Jdu si vrtat v reklamě. Je mi zima. Ještě vytřít okolo kamen. Terasu. Chodbu. Zatopit.
Už je zpátky
- Vyhráls?
- Úplně všechno! Všechno jsem vyhrál.
Tak vesele a radostně mi to hlásí! Šikulka. Hrají s mladšími. To je co říci, když stařík vyhraje.
- Ale po prvním zápase jsem cítil záda od těch nášlapů. Tak jsem se jen oklepal a hrál.
Jeho dvojče dnes ráno v půl sedmé než přišli studenti do školy spadl ze tří metrů z okna. Chtěl opravit žaluzii či co.
- Petuš, nikdy nesmí člověk lézt na štafle sám. Vždy tam někdo musí být. Vědět o něm. Dávat mu záchranu.
Tak ten dnes nehrál. Je potlučen a to může být rád, že to nebylo něco horšího.
Večer na Šalingradu ukazují, co za mechanismy píchají do lidí při zubní anestezii. Tak to mám taky v sobě? Brrr!
Hele, zítra si poslechneš Wilsonku a teď už uháněj spát.
Dobrou noc!