ÚŽASNÁ? Nikoli. Vynikající krásná báječná skvělá nedělenka

Nádherné ráno. Slunce. Křišťálový den. Jak se kutálí jeden za druhým. Zdá se mi, že velkou rychlostí. Vzpomenu-li na dětství, gymnaziální léta, ještě kousek mládí, všechno v klidu, pohodě, žádný spěch. Pomalu jsme se dostali do poklusu. Ten přešel ve sprint. Uštvaní lidé měli loni šanci - ZASTAVIT SE. Někdo využil. Odešel z práce. Změnil profesi. Změnil zcela styl organizace dne. Povysunul se ze systému.

My důchodci jsme ve výhodě. Na druhou stranu v ohrožení. +65. Bacha na ně, berou důchod!

Kočky. Mourek je vždycky při chuti. Už jsme s Petrouškem domluveni. On ráno půl kapsičky, já druhou. Od dubna Mourek zdvojnásobil svou hmotnost. Zkrátka váží jak malé prasátko. Chovám ho jak mládě tygra. Loni touhle dobou tu vegetila ještě naše krásná hraběna Micicinda. Ještě loni každý den jsem měla cestu k mamince. Rok se otočil jak list v knize. Jiné obrázky. Jiní lidé. Někteří se ztratili. Zvykla jsem si. Mourek - věrný přítel. Zrzečka ve dne v noci venku. Poslouchám konečně v klidu své dopolední pořady. Nemohu se stále nechat znepokojovat demonstracemi a Gorgonou I, II, III. :-)  Dnes nikam nejdu, nikoho nechci vidět. Nemaluji se. Neděle pro sebe. Zadělávám na bagety. Jenže! To je to, když mi někdo napíše - pošli recept. Troufám se označit už za zdatnou pekařku. Myslím, že chleba peču zhruba pět let, zdokonaluji se stále. Mamka by řekla imrvére. Někdy ho taky zmrcnu. Určitě nepeču z bílé. Vždycky dávám kvásek. Ale i kvasnice. V hrnci vám napíšou - 250 vody, kvasnice, lžička cukru. Zahřeje se, kvásek vyběhne. Jenže já tam místo 250 vody dám méně, přidám žitný kvas, to musím odhadnout, kolik mi vezme vody, pak přidat půl kila hladké. Ale to ne. Dávám špaldu, míchám trošku pohankové, někdy ječnou, někdy přidávám trošku bílé chlebové. Ale jen kvůli lepku. Dnes jsem zadělávala bez bílé chlebové. Dala jsem špaldu, pohanku. To už očima vidím, jak se má těsto k světu. Přidávám kmínek mletý, trošku drceného, celý. Už mi došlo chlebové koření, ale někomu nechutná. Máte vytvořit tři bagety. Někdy vytvaruji bochánek, jindy dalamánky, dnes čtyři housky a jednu bagetku. Těsto je nádherně vláčné. Drží tvar. U jiného receptu je těsto spíš řidší. Hrozí nebezpečí, že se bochník rozjede. To je pak lepší těsto vložit do formy. Hraju si vždy podle situace. V poslední době recepty nestřídám. Hlavně odhadnout poměr zdravých mouk, a ne moc hrubých. To se pak chleba drolí. Ten kvásek dělá změnu bagety v dalamánek. Bageta - bílá, kdežto žitný obsah - chleba. Těsto vždy nakrojím, povlažím slanou vodou, posypu mákem, slunečnicí, sezamem.. Peču na 200°C asi 25 minut.

Teď se mi mihnul obrázek maminky. Stojí támhle u ostrůvku. Je to tak devět let. Bydlela s námi. Ach, to bylo moc těžké. Ptala jsem se:

- Mami, máš na něco chuť? Dáš si něco?

- Ne, nechci.

Zapíchla jsem ruce do těsta. Když jsem je měla nejvíc opatlané, ozvalo se:

- Tady se nebude obědvat?

Uau. Napadlo mě mamku zapojit. Ptala jsem se jí, jestli by ještě uměla vyrobit španělské ptáčky. A uměla. Maminka už neměla ruce upracované ze zahrady. Stále cítím ty její heboučké tlapičky. Pěkně tehdy vyrobila ptáčky. K těm rukám - věříte, že stále cítím tu hebkost, když ležela v kómatu. A já ji držela pod peřinou. Věděla jsem, že z ní uniká život. Řekli, že už není na nic připojena, jen maličko kyslíku. Maminka spokojeně oddychovala, chrupkala... Zapomenu někdy? Poslední příležitost dotýkat se, mluvit na ni, ale už neodpovídala. Spala. V tu noc nad ránem usnula úplně. Není dne, kdybych si nepovzdechla - maminko! Ach, maminko! A nezatlačila slzu. Nejsem ale vůbec smutná.

Na páru mou - jo, MOU :-) cuketu. Saša psala asi před měsícem o vetřelkyni, která není okurkou ani bramborou. Když už jsem ji zasadila... Házím tam své brambory. A kolečka mrkve. Poslední ze svazku. Nezčernala. Jen se scvrkla. Párou se srovnala. Od loňského konce léta, kdy už bramborám zesílila slupka, jíme brambory se slupkou. Jen někdy, výjimečně je sloupnu. I cuketu, i okurek neloupu. To všechno jsme dřív škrábali, loupali. Vláknina.

Petroušek potřebuje pomoci něco na počítači. Sedám si k němu.

- Peťuš, já tě to naučím, ať na mně nejsi odkázaný.

- Ne, ne, udělej to ty. Budu ti diktovat.

Vkládáme dvě registrace na ping pongu. Vložit fotku - to je pro něj španělská vesnice. Učím ho, kde jsme si ji uložili. Je moc velká. Musím ji zmenšit. Jak to udělám. A znovu. Třetí mu nechávám na potrápení mozku.

- Já bych to bez tebe nedal.

- Peťuš, od toho se máme. Já tě to naučím, neboj.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-12_Uzili_jsme_si/

Tak kterou láhev si dnes rozdělám? Teprve dnes si pročítám etikety. Lipovina. To neznám. Ročník 2014. Mám jednu láhev i z roku 2013. Proč to tam včera rozdávali ve velkém. Všichni, kdož jsme bivakovali na dekách na plácku u vinárny, jsme si odnášeli hromady lahví. Prostírám venku. Svou majolku jednou za týden, můj křen s našimi jablíčky, naše brambory, rajčata, okurku, cuketu... Jsem spokojená. Jen krůtí prsa koupená. Líbilo by se mi mít v mrazáku dvě krůty z domácího chovu na rok. :-)

Někdo volá. Péťa se sbírá k opravě. Má hotovost. Nebo pohotovost? Volali, že na sídlišti nemají teplou vodu. Prohlíží systém na mobilu. Nevěří. Něco tam nefunguje. Asi ucpaný systém v mobilu. :-) :-) :-)  Venku vedro. Od toho dne, kdy ryl v ponožkách, si ho skoro každý den dobírám.

- A nezapomeň si vzít ponožky!

- Jo, vezmu, pruhované.

Natřásám bránici.

Jdu na zahradu navlékat korálky. Pak louskám poslední vlašské ořechy. Bednu mám na zahradě. Někdo mi ořechy krade. Mám jichokolo bedny plno. Asi sýkorky. Nebo strakapoud?  Poslouchám dr. Hanu Sar Blochovou o Egyptě. Mám svou činnost. Důchodcovskou. Těší mě. Dnes mě jedna micka blokla jen za to, že jsem si dovolila upozornit na nedobré užití slova úžasný. Petra Rédová - plná ústa lásky a lidi, miluji vás. K videu přistávajícího vrtulníku napsala úžasný výkon, úžasné přistání. Okomentovala jsem, že kdyby to bylo úžasné, bylo by to děsné, strašné, hrozné. Nějaký lumen napsal, že vůbec neví, o čem mluvím. Jé, láskyplné feny se na mě snesly jak hejno sršňů. Pěkně nevybíravě. Jsem stará škatule. Velmi láskyplné. Taky zapšklá. A nešťastná. Samá psycholožka. Ještě štěstí, že umím pracovat s energiemi. Sjely po mně jak po skále. Takhle se člověk může dostat trápením do nemoci. Tak jsem ještě chvilku dráždila u louskání ořechů. Vím od Radky D., že Petra Rédová ji blokla jen za nevinný dotaz. Tak to zkouším, ani mi to zas tak moc práce nedalo. Ona podniká - faberlic. Hromadí si lidi. Hlavně lásá: Lidi, kontrolujte myšlenky. Opatrujte se. A mám vás ráda. A když tak si dávejte každé čtyři hodiny budíka s otázkou. Petro, jak se cítíš?

Tahle rádoby psycholožka, zdravotní setra, vás odstřelí a stádo vyjících poddaných - Petro, jste úžasná, blokněte tu babu - ji nahrává. Ale holky netuší, že jsem veselá, radostná, šťastná, zabezpečená, iniciativní, akční. Jo, a taky hravá. Paroubek by se zeptal: Kdo to má?! :-) 

Abych byla spravedlivá, i já mám na FB své přátele. Souzníme. Víme o sobě. Lajkujeme. Někdy nesouhlasíme. Ale neblokujeme se. Jen vyjevíme názor. A já se učím, docela mi to jde, nezasahovat někam, kde vyloženě nesouhlasím. Nechci zraňovat. Jo, u ČT24 - tam si občas rýpnu. Vybiju energii. Dnes jsem vytvořila soubor a uložila ho pod názvem: UŽAS. Vystavila na svůj profil:

UŽAS = stsl. DĚS, BĚS, HRŮZA...

Slovo inverzní. Na bázi vědomí - chválíme, ale buňky si pamatují. Říká se tomu inverzní slovo. Záměna významů. Obrácené významy. Čeština má pro jeden význam mnoho synonym. (Angličtina to má naopak. Jedno slovo hodně významů.) prý existuje 28 synonym - báječný, krásný, nádherný, skvělý, unikátní, mimořádný, čarokrásný... zastavují nám myšlení, kreativitu. Snižují IQ. Tečka.

Doplnila jsem právě do diskuze s ječícími mícami. A to budu používat. Tedy někdy si u mě přečtete:

Tady je jasně vidět snižování IQ. Před víc jak třiceti lety jsme měli průměrné IQ okolo 110. Na VŠ bylo 120. Za třicet let toto číslo klesalo a za poslední rok dodělali IQ, EQ, vzdělanost, myšlení...

Tak ještě dám jeden příklad: Vsouvá se sem po latinismech, germanismech, rusismech - ty by dnes už vadily nejméně (stojánka apod.) množství, ale tady použiju slovo úžasné, protože hrozné, děsivé množství anglikanismů. Ale ono to leze i do pravopisu. Psaní adres, psaní číslovky řadové, časování sloves v kondicionálu. ... Milí, u nás se za číslovkou řadovou píše tečka a čte se v tom tvaru. Kdo neví, co je řadová, dostuduje nebo mnemotechnická pomůcka: To je ta, ke které cpete tý, tá, té!! Tedy 6 = šest, šestka. 6. = šestý, šestá, šesté, šestí. Žádné 6tý, 6-tý, 6 tý apod.

Abychom, kdybychom, abyste, kdybyste = SPRÁVNĚ.

Aby jsme, kdyby jsme, aby jste, případně abyste, kdyby jste, případně kdybyjste JE MIMO JAZYKOVOU NORMU!

A kdo toto nechápe a odmítá kontrolovat myšlenky, vzdělávat se a opakovat si pravidla pravopisu ze základní školy, kdo se čílí, když je přátelsky poučen, jděte laskavě jinam. Já se stále nebudu s někým dohadovat a donekonečna vysvětlovat. Dnes jsem si udělala mustr - nazvala jsem ho Užas, abych ušetřila čas.

Drahuška - ta mě teda rozesmála. Není to tak dlouho, dva tři měsíce, kdy jsem jí vysvětlila původní význam slova ve staroslověnštině. Ono i právo je v překladu z latiny - křivý, nečestný... Tedy dodržujme co? Bezpráví, ale říká se tomu právo. Tak tedy: (Nahlas se řehotám.)

Draha Hraničková

Kdyby ten komentář byl určen mně, tak bych se skoro urazila.

Ale mě se to netýká. Já mám vysvětlen význam toho jednoho slova jedinou pro vždy. A s číslovkami snad problém nemám.

Tak jen do nich, Irenko. My co máme vysoké IQ si to můžeme dovolit. 😂🤣😅😃😜😝

Skvělá vtipná bystrá pohotová odpověď. :-)

Seriozní koment: Hani Hurtová

Irenko, souhlasím s tebou.. Je třeba dobrat se původním významům slov.. Často se pak člověk diví. Také se snažím psát spisovně česky, no občas nějaká chybka ujede.. A jako lektorce angličtiny mi občas ujede i nějaký ten anglikanismus, ale snažím se hlídat Píšeš to dobře, správně mluvit je důležité.. pokud tedy člověku JDE o to, dělat věci správně.

Petroušek volá.

- Představ si, překopali kabel. Teď jedu pro mléko, aby mi v kravíně nezavřeli. Pak dojedu do Josefova pro to povlečení.

On je označil přesně. Kopou tu ze Slovenska. Víte, kteří? Prý ani nevěděli, že něco překopli. Na sídlišti jim teplá neteče ještě teď. V devět jsem slyšela hovor nějaké paní, asi známé:

- Peťulko, (myslím, že ho tak oslovila 😍) pročpak nám neteče teplá?

- Protože ti debilové překopli kabel. A ani na to nepřišli. My jsme hledali v systému chybu.

To už jsem venku krmila kočky, zalévala kytky a rajčata...

Mléko svářím. Petroušek jak řekl, tak udělal. Švadleně jsem natrhala švestky. Vložila jednu čerstvou housku. Za chvíli byl zpět. Paní šije za hubičku. Kvalitně. Perfektně. (NE ÚŽASNĚ!) Ušila mi nové lišty se zapínáním. Říká se tomu lišta? Není to léga? Povlečení mohu ještě nějaký rok užívat. Vymodelovala vše skvěle. Dírky obšila. Nádhera! Perfektní. :-) 

Dnes kočky přišly loudit do zahrady. Zámková dlažba přede dveřmi je flekatá od rozlitého mléka a obsahu misek. Plním misky, nesu je do trávy. Než to zvládnu. Moureček už netrpělivě přeběhl zas k přednímu vchodu. Péťa vykřikuje:

- Mourečku, Mourečku. Já mám hlad jak herec, ale Moureček musí dostat teplé mlíčko. Já mám dvanáct hodin za sebou.

- Peťuš, jsi výjimečný!

Objímáme se. :-)  A smějeme. 

- Peťůůš, já tě mijuju!!

Klušu mu rozříznout dnešní housku. Chytrý hrnec hněte nádherné těsto. Ve třech minutách. Hotovo. Pokládám domácím vajíčkem, šunku, sýr... Petroušek je jak ten kocour. Spořádá vše, co dostal na prkýnko. :-) 

U nás doma maminka říkala:

- Kdo dojídá, toho na vojně nezabijou.

Razila jsem tu hloupou zásadu celý život. Před deseti lety jsem zjistila, co je to za hovadinu. Vede k obezitě.

- Peťuš, tys´ to sjel.

- Dvě houstičky. Za mlada jsem jich spořádal pět. No, u nás se přece dojídá. A ponožky jsem měl! A shrnul jsem si je. Divej!

Popadám se za břicho. Celý den jsem se prosmála. :-) 

Večer jsem se přepla do druhého profilu. A vložila těm kvákajícím potvorám u Rédlové komenty. Jak ten vrtulník perfektně s neochvějnou jistotou přistál jako čmelák na kytku. Já že nemám fantazii? Dala jsem jim tam včerejší mé video po návratu z vinobraní. Já a zapšklá? Vrátit školné! Nechat si vyšetřit oči! A vůbec! 

Jo, ono Vám to prý nešlo rozevřít. Tak to jsem asi usnula a nevložila do řetízku.

Dobrou noc!