V DD se dematerializuje majetek klientů

Neděle. Víkend končí. Zima jak v psírně. Divné léto. Nasypáno hliníkem. Toto není léto. Budiž. Volám:

- Jsem tu sama? Je tu někdo?

Jsem tu sama. Linda odjela na borůvky.

Petroušek přichází. Vždy s písničkou na rtech. Dnes potichoučku. Neví o mně. Z koupelny bafnu. Lekl se.

- Už jsi vzhůru?

- Kdy odjela Linda?

- V osm.

Posílám zprávu:

- Už máš zaplněné dno?

Přichází obrázek starého dědova kýblíku. V mém dětství do něj vytáčel v Nouzově med. Hm, je to její vášeň. Borůvky jo, rybíz nee. 

Chjo, dnes: Svázat levandule. Rybíz. Nejdřív: Za maminkou.

Už čeká na oběd. Beru ji na chodbu. Kamilka ji vykoupala, umyla vlasy. Vezu vypranou osušku, košilku. Košilka zapraná, šereda. Mamka měla vždy všechno krásné, prala pečlivě, její oblečení nebylo zaprané, orvané, zašlé. Kamilka položila osušku k vyprání na stůl. Věděla, že přijdu. 

V pátek jsem požádala, aby maminka nosila přes den své nové krásné kalhotky. Měla jich komínek. Dnes? Vybrakováno. Maminčina skříň se smrskla na pár hader. Doslova. Co koupím nového, hned zaperou, zničí, ztratí se. Její skříň praskala ve švech. Navezly jsme sem maximum. Jdu za pečovatelkami.

- Mamince se ztratila police spodních kalhot

Pečovatelky nechápou. Mají jiné starosti. Irenka se brání:

- Já jsem je nevzala. .-) :-) :-)

No to je mi jasné. Myslím, že nikdo z pečovatelek osobní věci nebere. Nedovolí si. Ale kde sakra ta hromada je? Nemám vůbec už chuť u maminky zůstat. Chce se mi brečet. Mamince se ztrácejí věci pod rukama. Jsem jak policajt. Beru domů proužkovaný ručník, hledám další. Jo, jsou tři, osušku mi zmrvili, dovezla jsem ji dnes. Zapraný flekenec jsem jakž takž vyprala. Ale náznak zbyl. Chce se mi ječet, řvát, klet, nadávat. Bulit, naříkat. Bezmoc. Kazí mi chvilky s maminkou. Místo abych ji rozvíjela, stále něco hledám, sháním, naháním... V pátek mě přesvědčují, že mamka neudrží moč. Ale udrží. A řekne si. A to se nechce. Maminka bere léky na odvodnění. Logicky musí chodit stále čůrat. Mamka zkrátka močit do plíny nebude!!! Jímá mě zlost.

Jedu domů. Žaluji Petrouškovi. Linda už je tu. 
- Mami, napiš žádost o náhradu škody.

- A zítra půjdu na policii podat trestní oznámení. To přece není možné.

Volám sestře. Dáváme dohromady věci, které byly odcizeny, zničeny. Sepíšu, dáme do hromady základ.

Kupte noční košili. Kupte ponožky, maminka nemá žádné - no nemá, měla jich velkou igelitovou tašku. Ta halenka s květy, můj dárek mamince... Ztracena... Ujednáno. Kdo lže, ten krade - a to my víme, o koho se jedná. V Domově důchodců v Černožicích se klientům ztrácejí osobní věci. Taky se tam ztratily krásné historické hodiny z jídelny. Než se stěhovali do Grand parku, ofotila jsem si lustry a historické vybavení jídelny. Počítala jsem se zlodějnou. Nejhorší je, když zloděj dostane trafiku. To je fakt hnus. Odjakživa trafiku dostával vysloužilec, který nastavoval kůži za vlast. Vymknutá z kloubů doba šílí, milý Shakespeare! A lidi tleskají! A strkají hlavu do oprátky.

Oběd až v půl druhé. Včera jsem se rozšoupla. Vedle motýlka jsem koupila kvalitní hovězí maso. Nevím, jak jsem to dokázala, ale povedlo se, změklo. Použila jsem svou pastu do polévky. Nasi goreng. Palermo. Kořeníčka dala masu chuť. Z minulé sezony jsem našla kousky rajčat a paprik. Žádné zahušťování.

- Kdopak si se mnou dá žolíky?

Našel se zájemce. Nevěděl, že mu vypráskám kožich. :-) Včera jsem dostala na kožich já.

- Mami, budeme pokračovat nebo chceš začít znovu?

- Je mi to fuk.

Úsměv. Významný úsměv. Jako - já tě ohraju v každém případě.

Hrajeme, hrajeme, štěstí se začalo přiklánět na druhou stranu stolu. :-)  Sedíme na novém místě u týkového stolu. Venku zima jak na podzim.

- Mami, to já tě přetáhnu přes šest set...

Nějak ne a ne...

- Kam že mě přetáhneš? Jdu udělat borůvky se smetanou. S medem.

- S medem ne.

- S medem.

Odjíždí. Mávám.

- Peťuš, teď si na hodinu lehnu na houpačku do deky.

Zvonek. Nelehnu. Ještě jsme si ani neutřeli fousky od borůvek. Mladí.

Bublaninu. Povedla se. Přelila jsem ji třenou vrstvou s levandulovými kvítky. Půl pekáče zmizelo. Mluví za vše. Kuchařčino nejlepší vysvědčení. :-) Zadělávám na chleba. Těsto krásné, heboučké. Na ošatce chlebík krásně nakynul... Obrovský bochník by nám zplesnivěl. Půl dávám mladým domů...

Hry. Vnučinka se těšila na Lindu. Prý si zahrají žUlíky. Přijeli pozdě. Zajímavé. Naše Micicinda se s nikým nekamarádí. V. si ji ochočila, Micka jí důvěřuje. Hrají si spolu. Žádná alergie na chlupy. Dnes jsem jí dala odřezky z masa. 

- Dávej jí to po kouskách.

To si Micicinda nechala říci dvojnásob :-) 

Povídáme, hrajeme si. Zvonek. Vyrušení. Vedlejší nádherná zahrada vzala za své. Před pár lety dcery naší sousedky děsně prahly po penězích. Znehodnotily dům. Prodali mu část zahrady. Nudli. Má tam stát dům. To by byl konec našeho soukromí. Odkazuji je na Petrouška... Naši sousedé z druhé strany od nás potřebovali svolení dvakrát. Vždy ho dostali. Sluníčko hází stín za jejich dům. Bez problémů jsme se domluvili. Druzí  původní sousedé měli problém při stavbě našeho domu i s půl metrem... Tedy jejich zeť. Pak pozemek stejně prodali. Zajímavé. Památkáři byli ve střehu. Nařizovali nám barvu tašek, materiál oken... Výšku domu. Platili jsme my... Neřekli: My Vám přidáme.  :-) Uvidíme.

To je fajn, že fučí. Aspoň jsou komáři zalezlí. Jdu s vnučinkou na druhou stranu domu na levanduli. 

- Co to je? 

- Makovice! 

- Chceš?

Mlsá. 

- Teď nasypu já tobě, babičko. 

Mlsám. Budeme dobře spát. 

Tvořím kytičky. Vonítka. Popíjíme čaj. Chlapi pivo. Snaška víno. 

Vnučinka včera komentovala: 

- Nápoj pro muže je pivo. Nápoj pro ženy je víno. 

A nápoj pro babičku je čaj - dodávám já. Snažím se od února šetřit játra, ledviny... Svědčí to zdraví. 

Trhám levanduli. Vnučinka mi odhání komáry. Prý ve větru nelétají. Tak asi utichl vítr. V mžiku jsem pohryzaná. 

Naše past na komáry je krmítko vosám, komárům, taky zelená mšice - taková obrovská - se přišla podívat. Hřebíček v alkoholu nefunguje. Je čas se rozžehnat. Jednadvacet... 

- Peťuš, to byla hezká neděle. 

- Byla. Všechno jsi z vládla. Děkuji ti. 

Byl to krásný prodloužený domácí víkend. S rodinou, blízkými, legrací, smutkem (v DD), smíchem, optimismem, taky s cvičením mozku, taky hrou :-) 

Zítra zas do pracovního týdne :-)

Správnou nohou!

Dobrou noc!! Všem!!