V náručí PŘÍRODY v bezpečí zahrady čteš vzkazy Vesmírného pána

Dnes to byla pohádka. Mohla by začít: Kdesi kdysi v bezejmenném místě. Tam, kde může klidně stát u moci nabušený arogantní bezmozek, ale když se hlavní hrdinové skrývají v přírodě, pekelný svět na ně nedosáhne. Příroda, ochranitelka, živitelka, domov. Tam můžeš svobodně dýchat, mít otevřené oči a své názory. Seš si rovný z veverkami a zajíci. Nikdo se na nikoho nevyvyšuje. Do civilizace jen postranními stezičkami. Po špičkách. Neviditelný. Můžeš se vznést nad krajinu jako orel. Tichým letem kroužíš, pozoruješ pinožení pod sebou. Vidět snahu rádoby mocných bezmocných prosazovat svou sílu. Když to nejde inteligencí, v říši  zla se použije síla. Ale na oko se předvádí dobrota, soucit a pomoc. Pche!  Ostražitost! Pozor na temnotu!

Poslouchám Karol. Mám ráda její sarkasmus, její politické komenty. Umí vždycky rovným řezem vystihnout to pravé. Začíná videem, kde Pepa rve naši vlajku s Uršulou von Hoven. Bývalý ministr temnoty se zlobí, že není patrné, že je to fejkové generované video. Přitom to vystihuje panování prezidenta: Nechce korunu, chce euro, chce se vzdát práva veta, odevzdat právo rozhodování do Bruselu, když už nebudeme mít šanci cokoli ovlivnit, chce jakési spojené evropské státy. Nehájí práva a zájmy svého národa.

Mluvíte jinak podle toho, jestli teprve usilujete na ten Hrad se dostat, nebo jestli už tam sedíte. Karol pouští video prezidentova přítele po boku z 2.12.2021. Mluvil optikou dneška – tak, že bychom jeho slova podepsali:

Jestli prezidentovi tahle vláda, Petr Fiala, dovolí uplatňovat prezidentský systém, který on si tady pro sebe stvořil díky tomu, že tady byly slabá vláda, a že měl na své straně komunisty a i Okamuru, tak potom pochybuju, že jsem volil správně. Ale je tu možnost stále uplatnit článek 66, to není výhrůžka ani vydírání. On si myslí, že si může uplatňovat prezidentský systém. My jsme parlamentní demokracie. Vláda je od toho, aby vytvářela koncepci a naplňovala politiku, kterou vstupuje do politiky. Parlament ji má kontrolovat. A prezident je součástí exekutivy. Např. čl. 63 Ústavy, kdy zastupuje stát navenek. Mělo by se s ním počítat; ale není to on, kdo to má určovat. To, že prezident podepisuje velvyslance, jejich pověřovací listiny, to je ten projev jeho fungování, že zastupuje stát navenek. A on je pravda vysílá jako zástupce hlavy státu k hlavám hlav států. Ale není to pan prezident, který si má vybírat velvyslance, prezident, který si má vybírat velvyslance, ministry. Pan prezident má respektovat Ústavu. A je to na premiérovi. Toho ano jmenuje prezident. A ten si určuje, koho bude mít ve vládě.

Pokrytectví? Vyváženost? Fuj! Podle foukání větru! 

Ráno jsem vstávala brzy.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-18-snidane

Zaběhla jsem do zahrady natrhat si smrkové výhonky, stonky pampelišek, vzala jsem i pár kvítků chudobek a popenec. Měla bych si ho nasušit. Prý chutná jako máta a šalvěj.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-18-dnes-brzy-rano

Utíkala jsem se proběhnout. Kudy? Nikdy nevím. Na kraji cyklostezky rázuje pán s hůlkou. Očima se setkáme. Pozdravil. Běžím dál. Po třech metrech se vracím. Radostně.

- Vy jste mě pozdravil! A já jsem se zrovna včera čertila, že tady lidi neumějí pozdravit.

- Já vždycky čekám na oční kontakt. To je zvyk. Zdravím.

Pán má pravdu. Je mu 86 let. Stará škola. Mám velkou radost. Je to vzkaz Vesmírného pána. Abych nebyla smutná, že tu máme bandu nevycválanců. Pomatených. Ne - zmatených po včeličkách.

Až teď na stará kolena mám zase čas vnímat jarní krásu. Odstíny zelené. Probuzené stromy. Majestní svíce na kaštanech. Pučící a teď už rozvinuté listy. Od rašící trávy jsme už v čase, kdy stroje vyjely kosit trávu. Vlastně sekat. Kosilo se kosou. Vůně, barvy, květy - příroda se předvádí. Ani ne za hodinku už beru doma za kliku. Sportovní výživa, sprcha, na masáž.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-18-snezka/1711696702

Cestou zpátky nahlížím do hor. Je tam. Hora hor. Naše nejvyšší. Pořád stráží náš kraj. Naše skutky. Sleduje naše kroky, naše chování. Živá kráska dnes se zasněným oparem nad hlavou.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-18-maslo-stoji-co-sadlo/1711696703

Stavuji se v Pennylandu. Sádlo už stojí tolik, co máslo. Od té doby, co se v Kauflandu postavili k mému dotazu, kdy zalijí kytky, negativně, nemám chuť tam chodit. Neseriozní. Necitlivý obchod. Bezohledný byznys. Dravý kapitalismus. 

V Pennylandu mají zbytečky sadby rajčat, paprik, cuket, okurek. Trošku jim to namrzlo. Vybírám z chudinek ty nejhezčí.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-08-18-u-rodicu-a-u-viti

Sjedu na hřbitov. Mamka a Drahuška by řekly: Posvítit. Beru s sebou nasázený košík. A dvě kytice tulipánů. Dělím je Vitouškovi a rodičům.

Hlavou mi jde, kolik toho dlužím Víťovi za jeho služby na mých počítačích. Děkuji nahoru!

Oběd. Je tu pán na opravu zásuvky. Zlobí holka v chaloupce. Šikovný kluk. Už se vrátil Petroušek. Můj radostný optimistický manžel. Opravář není žádné ořezávátko. Má vysokou kriminalistickou. Je s ním nádherný hovor. Vedeme řeč, Petroušek reaguje:

Já jsem kapitán, pozor!

Kapitán?

No, já jsem šel z vojny jako podporučík. Na prvním cvičení mě povýšili, na druhém, na třetím…

Jo už chápu, Peťuš, že mě pořád richtuješ a komanduješ. Tak kapitán!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-18-v-naruci-zahrady

Odpoledne si kypřím půdu u skleníku. V zahradě se změnilo mikroklima. Vedle si postavili stodolu. Lhali. Řekli nízký domek.

V šestnáct jedeme ukázat byt k pronajmutí. Náš nájemník má všechno vyšpíglováno. Nádherné. Všechno čisté. Byt není určen k vybydlení. A kuchyň. Hm, před dvěma lety jsme dávali novou. A nový sporák. Ten jsem nechala přesunout na bok. Prodloužila se pracovní deska.

Ještě chvíli se hrabu v hlíně. Jsem ráda s Petrouškem. Jsem neskonale šťastná. S ním. Vděčná osudu. Mám ho. A já ho nechtěla! Nikdy se nemáme bránit tomu, co nám Vesmírný tvůrce nabízí. Je třeba být stále ve střehu. Mýt otevřenou mysl. Petroušek je to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat.

Večer mě za něco plísní.

- Peťuš, ty kapitáne jeden! Nejsem tvůj vojín.

Řehtáme se. S ním je život krásný, lehký, legrační.

Hudrá? Kapitán jeden!

V devatenáct už jsem na kurzu Mistrovství fermentace. To je žůžo. Paní Veronika, která nás vede, je bývalá učitelka. Má tři děti. A to všechno se zračí v její trpělivosti, v její ochotě, v jejím umu předávat umění kvašení. Dnes jsme brali zeleninu. Zázrak, kdy se kvašením a tvorbou kyseliny mléčné v zelenině a ovoci vytvoří vitamíny, mikroživiny.

TV Šalingrad. Dnes zprávy z meinstremu.

Dokončit objednávku orgonitů. Jdu na Karol. Hotovo. Dnešek je u konce.

Dobrou noc!