V tobě je to tajemství. Stačí se probudit

David Balů Jordákovi

18. března 2022 ·

"Dali jsme vám, kamarádíčkové dary, dary jsme vám kamarádíčkové dali. Pročpak jsme vám dali dary?" Abychom vám udělali radost! A proč jsme vám chtěli udělat radost? Inu proto, abychom měli my radost, že vy máte radost. A měli jsme z vás radost? Néé, neměli! Ani tu nejmenší radost! Zámky jste si vystavěli! Jedli a pili a pili a jedli! Načež jste chtěli svět násilím spasit, manévry pořádali a lidi strašili. A my se ptáme, kamarádíčkové, kolik lidí jste rozesmáli? He? A kolik dětí? He?" "No, my skřítkové jsme, naštěstí, trpěliví. Začneme to s vámi znovu. Budeme s vámi smrtelnými začínat znovu a znovu, dokud se nenaučíte zacházet s kouzelnými dary, které jsme vám dali. Tak tedy po miliónpáté" Áá nééé bóó po milión šesté..                                      https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-21-tri-veterani

Petroušek stojí ve dveřích ložnice. Pozoruje mě. Otevírám oči. Má moc silnou energii. Jako kočka. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-21-snidane-kockovani

Snídáme pozdě. Kočky i já. S Petrouškem jsme dnes měli půl den rozdíl v jídle. Já spím, když on vstává. On svačí. Já snídám. On obědvá – dnes sám. Zpoždění v mém stolování bylo markantní. Obědvala jsem daleko později. Ale se svačinkou jsme se nějak sešli.

Je to tady krásné v tom našem hotelu Země. Jen se nám to někdo snaží zbourat. Dnes jsem procházela FB, pročítala moudra. Opakovala si, jak to tady chodí. Kdy se to tu pokazilo. Kdo nám poškodil naše skelety. Kdo nás programuje. Kdo nám sebral dlouhověkost. Zamýšlela jsem se nad příspěvkem

Zuzi Czech

17 hod ·

Jaký bod z vašeho pátrání byste přidali vy?

1. Kolumbus neobjevil Ameriku.

2. Očkování je jed.

3. Bůh z Bible je demiurg, ten který vytváří hmotný svět a je často považován za původce zla.

5. Všechny války všech dob a národů organizuje jeden gang.

7. Ateismus je druh náboženství.

8. Většina produktů (včetně ovo/zel) v supermarketech je otrávených a jejich konzumace není přípustná.

9. Televizní a rozhlasové zářiče jsou psychotronické zbraně.

11. Technický pokrok neexistuje – vše bylo dávno vymyšleno a před obyvatelstvem skryto.

12. Školy a univerzity záměrně poskytují falešné znalosti, aby kultivovaly nové otroky systému.

16. Válka 19. století mezi severem a jihem USA byla vyklízením území od místního obyvatelstva evropskými žoldáky.

17. Koncept volné energie byl vymazán jako takový a nahrazen drahou ropou a plynem.

18. Nobelova komise je hnízdo pseudovědy.

20. Hory Krymu (nejen) jsou plné obřích sklápěčů.

21. Od roku 1816 tři léta za sebou sněžilo.

22. Ženy rodily v bolestech jen posledních 200 let.

23. Veškerá nynější flóra a fauna Země (včetně člověčího těla) byla vytvořena v genetických laboratořích.

24. V roce 1780 začala velká válka, kterou lidé prohráli. Na 36 let byla termonukleárními/laserovými údery velká část území (např. Sibiř, Sahara, americké kontinenty, Austrálie) změněna k nepoznání, velké množství lidí uhořelo a ze zbytku se stali otroci.

25. Země vypadá jinak než je nám předkládáno.

26. Vyčištěná rtuť je zázračný lék.

27. Tyto řádky byly čteny tvým duchem a ne tvýma očima, které jsou pouze částí smrtelného avatara stvořeného pro dočasné ponoření do pekla.

Body z části převzaty a doplněny.

Zuzi má všechny příspěvky opakovací a shrnující:

Zuzi Czech

9 hod ·

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-21-studuj

V TOBĚ JE TO TAJEMSTVÍ aneb JAK TO MOHLO BÝT

Kdysi byl jiný svět. Celý prostor od pevniny po oceán se hemžil obřím životem. Dokazují to obří pařezy, které jsou rozesety po celé Zemi.

Moderní lesy vysoké 30 metrů jsou ve srovnání s pohádkovými lesy našich obřích předků jen žalostné křoví. Na Zemi nebyla prakticky žádná pole; vše bylo pokryto vegetací, která měla desítky a stovky kilometrů na výšku.

Byla tu také jiná atmosféra, jiný tlak, jiné složení vzduchu. Byl to jiný svět, který si moderní člověk není schopen ani představit. Byl to ideální svět.

V tomto ideálním světě hmyz, ptáci, zvířata, ryby a samozřejmě lidé neumírali a nerodili se. K inkarnacím docházelo zhuštěním energie až do projevení fyzického těla a v takových proporcích, jaké si duch přeje.

Neexistovalo žádné podvědomí, pouze čisté vědomí a plný přístup do 100% mozku, který není rozdělen na hemisféry.

V každém okamžiku bytosti reálně a okamžitě vytvořily co chtěly pomocí síly myšlenky. Potěšení a euforie z této tvořivé síly není absolutně srovnatelné ani s žádnou drogou a ani s tím nejlepším orgasmem moderního biorobota.

Byla to úplně jiná forma života, dokonalá jako samotný vesmír. Tak žili naši předci, skuteční tvůrci - dokud nepřišly entity se zrcadlovým vnitřkem – paraziti.

Solar byl uzavřen a Zemi začal ovládat nový superpočítač parazitů se zásadním rozdílem od Solaru: nastavil Zemi jako cyklickou. Objevila se zima a léto, den a noc. Rostliny, zvířata a lidé se začali rodit a umírat stářím. Ideální svět se zhroutil a lži začaly pronikat celou biosférou Země. To bylo Stvoření světa, tak nějak toto období líčí i ona známá matrixová příručka - bible. Zemi opustila nesmrtelnost - lidstvo Starého světa bylo nahrazeno zvláštní formou života: smrtelnými lidmi.

Na Zemi začala existovat forma života na bázi uhlíku - jiná než když Země byla pokryta světlem Solaru - tehdy měla celá biosféra Země křemíkový základ - vše bylo opravdu obří.

Jakmile byl přímý přístup k Solaru uzavřen, pod vlivem nově vytvořených fotonových zářičů jménem Slunce a Měsíc, se všechny tejdejší živé objekty začaly propadat do pozastavené animace. Uhlíková těla se rozkládají, ale křemíková těla se změnila v kámen.

Zbytky Předků, kteří prchali před zkameněním si tehdy ještě věděli alespoň trochu rady - nasazovali si speciální přilby a brnění, která chránila jejich křemíková těla před smrtící radiací lunárních generátorů. Drtivá většina pozemšťanů (stovky miliard) ale tehdy zemřela – zkameněli stejně jako 100 % zvířat a rostlin.

Nové generaci byl tehdy také "vpíchnut virus", který způsobil mutaci DNA, kdy v molekule zůstaly jen dvě šroubovice. Výsledkem bylo a je, že ve věku 13-15 let virus restartuje hormonální systém a zahájí režim sebezničení prostřednictvím pomalého stárnutí. Některé mladé duše nejsou schopny přežít tuto závadu v programu a jejich transformace končí sebezničením až sebevraždou.

Později byly mozky nové generace rozděleny na dvě hemisféry a do našeho těla byly nacpány nové, nic neříkající orgány. Naše mysl byla rozdělena na vědomí a podvědomí, takže 97 % procesů vlastního těla pro nás není dostupných.

Poslední věc, kterou nám paraziti vzali, byla naše paměť. Při inkarnaci do těla miminka si nikdo nic nepamatuje. Toto je výsledek činnosti superpočítače zvaného Fata – jedná se o umělou samoučící se inteligenci, která řídí sled životních scénářů všech tvorů na Zemi (matrixový superpočítač).

Jinými slovy - Fata paralyzuje svobodnou vůli a násilně vnucuje pekelné scénáře tzv. Bohů (všechny známé náboženství), tedy Osudu.

Existuje také tzv. Závoj. To je síť (jejíž součástí je internet), která nejenže propojuje všechny scénáře mezi sebou, ale zachycuje i naše duše tak, že po smrti těžko unikají z tohoto vězení.

To ale neznamená, že nelze nic zvrátit, že se nelze vymanit, že lidská duše musí tento systém poslouchat. Svobodnou vůli ani duši ti nikdo nikdy vzít nemůže, nemůže ji nikdy nikdo zničit a v tom je tvá skrytá síla.

https://www.youtube.com/watch?v=vfo7ZCvjt9M

Shodou okolností poslouchám Hovory ze země s Ivetou Duškovou. Hovoří o představení Děvčátko Momo a ukradený čas. Hovoří o tom! Šedí muži kupují náš čas... 

Nu, přemýšlej. Stačí kritické množství lidí. LIDÍ! Ne hybridů. Lidí tu je jen asi 3,8 mld. Tak se snaž. 

FB – zloděj čas. Dřív to byla televize. Dnes převzal štafetu internet. Aby lidi plýtvali časem. Aby nedělali nic tvořivého, duchaplného, aby tupě zírali do telefonu nebo počítače. I já jsem tupizovala. Dívala jsem se na staré obrázky. Vzpomínala na mamku. Nesplnila jsem předsevzetí, ale zas udělala něco jiného navíc. Zamýšlela jsem se, jak šerádám časem. Hodně ho jalově věnuji potencionálním klientům. Rozdávám se. Kdyby to aspoň padlo na úrodnou půdu. Proč se vnucovat. Chceš být obézní, postaru tlustý, buď!  Jednoduché. A já budu mít čas na kamínky a jejich zdobení. 

Co je to za slovo šerádat? Utrácet? Marnit? Nehospodárně zacházet? Plýtvat. No šerádat, no.

https://www.youtube.com/watch?v=4OcmmOhreyE

Okopírovala jsem na úvod moudro ze Tří veteránů. Pohádky s archetypální moudrostí. Ty Werichovy ve Fimfáru jsou moderní. Ale moudrost nesou taky. Zrovna dnes jsem sdílela povídání Jana Wericha. Filosof. Měl lidem co říci. V jeho době zlo, před kterým s Voskovcem uletěli; po válce už nebylo vidět. Bylo dobře zasunuté, maskované. Číhalo. Čekalo, přijde jeho chvíle. Než uhodí, ještě hodně uspávání lidí... Udeřit musí s obrovskou silou na všech frontách. To se děje nyní. Jak rány kladivem. Aby se jim dobře pracovalo, nesmíš nic napsat. Ani ceknout! Přitom jasně z pramenů znáš a víš o fašistických kořenech mocných. Copak by tomu pan W. Rich dnes říkal? Když jsem připravovala maturanty, podrobně jsem vyprávěla o Osvobozeném, později Spoutaném divadle. O končéšách. Končéšu měl Voskovec, Werich. Vždycky o ni přišli. Brali ji na sebe členové souboru. A kdo je W. Rich? Tak se napsal na plakát, aby nebylo patrné, kdo hraje v první hře Vest pocket revue. V knize Potlach píše o pokladní Zdeničce. Švadlena a návrhářka kostýmů. Pokladní v Osvobozeném. Zdenička a Jan se vzali. Měli dceru Janu. Zbyla vnučka Fanča. Nedávno někde vystupoval jeho nemanželský syn. Snad ho prý ani nepoznal. Ale podoba věrná. Abych vzbudila zájem studentů, vyprávěla jsem jim o divadle, které koupili od Vlasty Buriana. Měl tam ve zdi odposlouchávací trubky. Jednou prý Wericha někdo dole pomlouval. Zdenička to slyšela. Potichu vyběhla nahoru. Werich vzal půllitr s pivem a chlístnul ho do hubafonu. Běžel dolů. Už nevím, jestli Štrégl nebo který herec byl ten hříšník. Ještě mu visela pěna od ucha. Když jim chodil cenzor na představení, Zdenička měla za úkol v inkriminovaných místech pro cenzora přijít, zavolat ho k telefonu. On to prokoukl. Takže politické vtipy někdy slyšel. Když už jim hořela půda pod nohama, šel za nimi. Ne, vlastně asi někdo od policie. Upozornil je, že má zatýkací dopis v šuplíku. Může ho pozdržet, ale jen pár dnů. Sbalili se, s rodinami chtěli odletět malým letadlem. Jenže nad cílovým letištěm řádila bouře. Pilot věděl, že jestli se vrátí, bude je to stát život. Risknul přistání. Vyšlo to. V Americe se protloukali, jak to šlo. Američané jim nechávali vnitřnosti. To se tam prý nejedlo. U nás srdíčko, ledvinky, jatýrka – delikatesa. Když už si vydělali pár korun, koupili si velké černé auto po mafiánech. Vzadu mělo maličkaté kulaťoučké okýnko. To pro hlaveň zbraně, kdyby je pronásledovala policie. Ve dveřích byly zabudované tajné etue pro samopaly. Když je zas bída dohnala k prodeji auta, jeden z nich, Voskovec? na poslední chvíli z palubní desky vyjmul hodiny nebo nějaký přístroj. Ten měl několikanásobně vyšší cenu než celé auto. Měla bych si Potlachem oživit scénky a příběhy. Ale učit už nebudu… Je čas studovat další.

Werich je pro mě symbol roku 68. Už o té akci vím své. Mnoho lidí zaspalo v roce šedesátém osmém. Laskavě dostudujte. Hledejte, jak to tehdy bylo!!! Málem jsme padli do spárů západních dravců o dvacet let dřív. To jsem netušila, jak to tehdy doopravdy bylo. U nás doma - Rusáci... Změnila jsem slovník. V téhle době ČT vysílala čb pořad Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werich. Moudré dialogy novináře Vladimíra Škutiny s Werichem. Ach, vzpomínám. I pro dvanáctiletou holku vtipné a pochopitelné. 

"Takže když to shrneme... tak je to lepší, než jsme se báli, že by to mohlo bejt, když jsme mysleli, že by to mohlo bejt moc špatný... ovšem musí se to hlídat!

Maminka mi v nové době koupila pro mě knižní diamanty. Jeden z nich – Škutinova knížečka Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů. Po návratu z komunistického kriminálu Škutina bravurně, vtipně, s trpkým humorem a sarkasticky vypráví o své zkušenosti…

Wikipedie poplatná době – nedůvěřuji, ale tady odkaz https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Werichf

Werich byla pro mě hvězda. Moudrost. Lidskost. Inteligence. Filosof. Bystrý komentátor a pozorovatel. Štěstí, že se nedožil…

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-21-moje-kaminky

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-21-verna-pruvodkyne-zlobiva

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-21-jdu-nakrmit-ptaky

Krmítka vyzobaná. Na okně slyším telegrafickou zprávu na prázdném krmítku. Mám prý jít dosypat. Jabloňky kvetou. Tráva povyskočila. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-21-na-mem-pracovnim-stole-od-blanky

V pracovně něco tisknu Petrouškovi. Oko zavadilo o vystřihovánky Blančiny přítelkyně. Anděl. Kapřík. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-04-21-nikdy-nic-nevyhodim

S Petrouškem jsme prošli dnem. Šťastně, klidně, pohodově. Na zítra dostane na svačinku zase barevnou mňamku. Totiž – ztvrdnul mi chleba. U nás se nikdy v životě nezahodil ani chleba ani skořápka. Mohla bych ho vsunout do pytlíku od mouky ke skořápkám pro naše dodavatele vajec. Jenže bych pekla nový. Rozkrájela jsem ho pilkovým nožem. Obalila ho v okořeněném vajíčku. Nazdobila zeleninou. Každý chlebík má hromádku dnes namletého křenu s jablkem.

- Jé, tys´   mi to krásně nachystala. Jdu si to dát do auta. 

- Peťuš, prosím tě, to neslupneš dopoledne.

- Ne, nechám si na odpoledne.

- Ještě termosku čaje! 

Poslední poleno končí dnešní den. Chladný. Studený. Jestli je čas posunut o měsíc, spíš o šest neděl, mohlo by platit – studený máj, v stodole ráj. Tak uvidíme. Na Sněžce je dnes namrzlo, fučelo tam. Zima, hotová zima.

Hotovo.

Dobrou noc!