Varný ostrůvek dnes sloužil naposledy. Děkujeme

Každý si děláme realitu, jak umíme. Naše energie jen naše. Hlídejme si ji. Čerpejme ji zpět. Důležité je rozhodnutí, kam ji směřujeme. Podle toho se odehrává celý náš život. Žiju ráda v naší zahradě, v našem domě, v naší chaloupce. Trávím čas s lidmi, kteří mi jsou nakloněni, kteří ke mně cítí sympatie, lásku, přátelství, mají o mě zájem. Důležité. Jsme voda. S vodou vibrujeme. Jaké kódy si do své vody dáme, takové to máme. Stačí vibrace přirozených slov a můžeme žít šťastně. Nedělat si starosti, jestli s námi lumpové z mumie vydrbou. Kdykoli zakolísám, běžím za Petrouškem. On řekne:
- To se nestane. Nebuď bláhová.
Mám velké štěstí, že mám doma rezonátor pozitivity. Vedle něj jsem se naučila žít s kladnou životní energií šťastnější život. Sklízet výhody pozitivní rezonance. Harmonické vztahy, lepší zdraví, zdravou komunikaci.
Masaru Emoto svým fotografiemi zmrzlých krystalů vody dokázal, že voda nese informaci. 19.1. slavili naši předci Den vodokresu. Vodička v ten den na pár hodin změní chemické složení. Pořád je prý H2O, ale nějak jinak rozprostřena v molekule. Nerozumím tomu.
Emotovy výsledky ukazují, že hudba, slova, myšlenky nebo modlitby skutečně na strukturu vodního krystalu vliv mají, což naznačuje, že skutečně mohou ovlivňovat, formovat a přetvářet strukturu hmoty. Díky fotografiím krystalu se hypotéza, že voda je schopná nést i přenášet informace, stala snadno rozpoznatelnou.
Před pár lety jsem strávila den na setkáníí s jedním z autorů knihy Léčebné kódy. Mezi meditacemi, přednášením nám ukázal na fotkách svůj pokus s rýží. Každý ho zná. K jedné skleničce mluvíš pozitivně. K další negativně. Další si nevšímáš. Která z těch tří se zkazí nejdříve? Ta, k níž se chováme netečně. Tak je to i v životě. Proto vyřazuji vztahy, třeba i blízké, příbuzenské, pokud cítím nezájem. Opětuji ho. Mám ráda opravdové vztahy. Děkuji, že jsem milována a mohu milovat. Už jsem velká holka. Nedoprošuji se. Vše.
Okénko jazyka českého. Význam čárky ve větě. Malé nic na řádku umí změnit významně obsah věty.
V oslovení se nemusí výjimečně čárka psát:
- Ahoj(,) mami, jak se máš? (čárku lze psát i nepsat)
- Čau(,) Michale, tak co podnikneme?
- Dobrý den, pane Nováku, měl byste na mě chvilku? (čárku píšeme)
Oslovení vždy oddělujeme od ostatního textu čárkami.
"Ke mně,
Alíku!"
"Jirko, proč
jste přijeli tak pozdě?"
Oslovení uprostřed textu oddělujeme čárkou z obou stran: před oslovením i za ním:
"Kam,
Karkulko malá, kam?"
"Kam jdeš,
Honzo?"
"Proč nechceš, Jitko, dnes jít s námi?"
Pokud je oslovení rozvito přívlastkem, je přívlastek jeho součástí - čárkami odděleno oslovení i přívlastek.
"Kampak,
Červená karkulko, jdeš?" zeptal se vlk.
"Kam mne vedeš, bílý králíku?" ptala se dokola Alenka
"To máš za to, zlá čarodějnice, že jsi nás
chtěla upéct."
Třeba budu častěji číst oslovení bez chyb. Neraguji na chyby, ale vidím je.
Kratičké otočení.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-02-09-panicko-chytil-me-raplik
Ráno jakoby Žofku chytil rapl. To netušila, že se jí změní prostředí. Bláznila, prala Mourka, až kvičel. Darebnice.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-02-08-louceni
Začal náročný den. Uvařila jsem naposledy na našem varném ostrově oběd. Připravila jsem pohoštění. Přijela Linda s LP. Přivezli mléko od horské krávy. Tolik smetany se na něm tvoří. Rychle svařit. Za chvíli varnou desku odpojí. LP - Lindin Petr. Zručný šikulín a náš pomocník. Loni zremontoval zahradní chatičku. Blíží se jaro, budeme zase pokračovat, ale už jen v maličkostech. Dnes oba Petrové vystěhovali zásuvky přeplněné nádobím. LP odpojil vzduchotechniku, varnou desku, zásuvky. Ostrůvek zatím asi na týden odsunuli bokem. Pak ho odvezou. Až se vyspím, přijede ostrůvek nový. Dobře, že člověk netuší, kdy je poslední oběd s někým, kdy má poslední věc v životě. U ostrůvku z masivu si myslím, že bude asi náš poslední. Neopovážila jsem se navrhnout změnu dlažby. Když jsme se sem stěhovali, dlaždič nám poradil, abychom vybírali dlažbu jisté tvrdosti. U kuchyně jsme si nedali pozor. Vybrali jsme jasnou, ale velice křehounkou. Každý upadnutý nůž na ní nechá stopu. Petroušek je tradicionalista. Nechtěla bych ho vyplašit. Napadá mě – tak za patnáct let, budeme-li živi, v plné síle a zdrávi, vyměníme kuchyň a zároveň dlažbu. Motá se mi z toho hlava. Takhle daleko nerada koukám. Tak zítra. Dnes oba hoši, pánové, dědulové všechno zvládli na výbornou. Povede se i zítra.
Hotovo. Odjíždějí. Zatopit. Žofie je celá nesvá. Neměla klid. Změnili jí dekorace. Brečela. Běhala za mnou jak pejsík.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-02-09
Domem se nese Mourkovo hlasité oddychování. Žofie se někde zašila. Dnes si nehoví v koši.
Zvládli. Hezký den. Ó, jak by se dnes krásně na sluníčku lyžovalo. Nemůžu mít všechno. Raduji se i tak. Děkuji.
Ještě pár dvojic větiček, které jsem vyhledala, aby bylo patrno, jak důležitá je čárka ve větě jednoduché. Některé z vět jsem používala na střední škole. Některé jsem přibrala jen tak.
Loni my kolega psal větičku s čárkou. Ta bez čárky by dala jiný smysl.
Nesdílet až po Olomouci.
Nesdílet, až po Olomouci.
Tyhle věty jsou školské:
Omilostnit, ne potrestat.
Omilostnit ne, potrestat.
Když to všechno vypije
a sní, Petra bude volná.
Když to všechno vypije a sní Petra, bude volná.
Už zase není na pracovišti. Asi
jí, líná škeble.
Už zase není na pracovišti. Asi jí líná škeble.
Jiří, Hanka svádí ve stohu starostu!
Jiří Hanka svádí ve stohu starostu!
Ten Honzův ježek opravdu píchá,
paní vedoucí.
Ten Honzův ježek opravdu píchá paní vedoucí.
Ředitel školy kradl, rodiče
jsou v šoku.
Ředitel školy kradl rodiče, jsou v šoku.
Čtyřprocentní, sleva jen pro vás!
Čtyřprocentní sleva jen pro vás!
Jiří, kouří Petra?
Jiří kouří Petra?
V kuchyni se kouří, Oto!
V kuchyni se kouří Oto.
René, hoří!
René hoří!
Prší pionýři!
Prší, pionýři!
Kdyby to osel, pohnojil
a pokropil už včera, měl by hotovo.
Kdyby to, osel, pohnojil a pokropil už včera, měl by hotovo.
Malá domů.
Malá, domů!
Hnutí mysli.
Hnutí, mysli!
(Titulek)
Premiér by nejradši měl hovězí, parazity kosí mor
a nejrůznější druhy rakoviny.
Premiér by nejradši měl hovězí parazity, kosí mor
a nejrůznější druhy rakoviny.
Co zas chcete, pane řediteli?
Co, zas chcete, pane řediteli?
Lež má krátké nohy.
Lež, má krátké nohy!
Pojďme jíst, děti!
Pojďme jíst děti!
Tvoje stará pila leží ve
sklepě.
Tvoje stará pila, leží ve sklepě.
Potkal jsem na chodbě malíře,
kteří nesli štafle, a uklízečku.
Potkal jsem na chodbě malíře, kteří nesli štafle
a uklízečku.
Ten Honzův ježek opravdu píchá, paní vedoucí.
Ten Honzův ježek opravdu píchá paní vedoucí.
Jak ti chutnalo to kuřecí vole?
Jak ti chutnalo to kuřecí, vole?
Začněte prodávat, děvčata!
Začněte prodávat děvčata!
Ornitolog žene domů kosí
mláďata.
Ornitolog žene domů, kosí mláďata.
Prý si koupí psa, který neštěká
a naučí se anglicky.
Prý si koupí psa, který neštěká, a naučí se anglicky.
Ještě poznámka - vsuvky se mohou a nemusí oddělovat:
Bylo to, myslím, v úterý.
Bylo to myslím v úterý.
Obě varianty správně.
Neudělá se chyba, oddělíme-li ji čárkami, pomlčkami, závorkami.
- Snažím se, ale – to víte – vždycky to nejde.
- Petr – všechna čest – svůj úkol splnil.
A to je vše. Bylo to skvělé.
Dobrou noc!