Ve dvou se to dobře táhne :-) Pohádka o Vánocích v létě

Radostno. Šťastno. Legračně. Den jak malina.

Ač nám zakrývají slunce, šíleně, přesto se prokousalo hnusotou. Předevčírem a dnes zas kropili. Prolítnu FB. Štěstí, že je pro mě svatá bedna nedostupná. Stačí ty lži na ČT 24. Až večer zjišťuji u asistentky poslance Ivanky, že pedofilní zákon o barnevernetu schválen. To mě na chvíli přišpendlilo k židli. V poslední době jsem slyšela o některých pěstounech, že pěstounství je pro ně jen živnost. Nevychovávají správně, nevedou k lásce...  Bláhově jsem si myslela, že pěstouni jsou lidé s daleko větším srdcem, než mám já. Vychovávají své i jiné děti. Sociální pracovnice mi řekla, že to tak není. Pěstounem se může stát každý člověk. I pedofil. Ve zkráceném jednání odeberou dítě třeba když tatínek přijde o práci. S tříletým uzavřou písemnou smlouvu - nevadí, že ten nebožáček ještě neumí psát, ale v zákoně to tak je... Vidím to černě.

https://www.facebook.com/106280628265607/videos/1483733852003774/

Volám na zmeškaný hovor. Pán z firmy na dodej internetu. Chce si domluvit termín.

- Tak přijeďte hned.

Přijel do půl hodinky. Zatímco šmajdal po střeše a proměřoval, umyla jsem z jeho žebříčku střešní okénko. Asi to nepůjde. Jsme nízko. Ze všech stran vyšší stavby. Ještě to promyslí. O našem současném dodavateli - uplivl si. V tomto měsíci připojují už sedmého člověka od něj. On si prý nelenil a před rokem, dvěma, to nevím, napsal mailem lidem na sídliště očerňující dopis na svou konkurenci. Konkurence se NEPOMLOUVÁ. Nedali ho k soudu. Jsem zvědavá, jestli seženu dodavatele. Já nechci k internetu TV. Mně stačí obyčejný internet. Žádné závratné rychlosti. Už vůbec ne 5G. S pánem si povídáme. Ukládá si mě do telefonu. Prý dobrý zdroj. :-) Poslouchal, taky něco málo věděl... 

Lidi otevírají oči. Ale netuší. Dnes jsem si poslechla druhý díl Gorgony. Už jsem několikrát slyšela o  černé šlechtě, kdo to je, její charakteristika... Naše pinožení za zákony a proti nim? Mají nás na dlani. Hrají si bezohledně s naším mraveništěm. Když ho rozkopnou, nic se neděje.

https://www.youtube.com/watch?v=ZCqpjlJVSBU

https://www.youtube.com/watch?v=yIvQdR7PmgI&t=5622s

https://www.youtube.com/watch?v=wF2JIY8EAeo&t=1s

Beru mlýnek na kávu. Melu, melu, melu pro Petrouška do zásoby. Točím kličkou. Spolu s ní se točí myšlenky v mé hlavě. Zároveň se točí hlava z informací. Petroušek volá. Světlo mého žití. Vrátím-li se zpátky do prázdnin osmdesát devět, do mých myšlenek, jak jsem ho nechtěla. Budeme se kamarádit. Bože, jak jsem šťastná, že mě umluvil. Někdy bych ho zahlavila. Ale je můj. Miluji ho z celého srdce.

Myju okno u Petrouška v pracovně. Už je tu. Dupu mu po stole. Nemá to rád. Utírám prach. Láká mě ven.

- Pojď si sednout na sluníčko.

Jdu. Povídáme si. Přinesla jsem dvě trubičkové zmrzliny. Mourek se houpal ještě před chvílí na houpačce. Dala jsem si na lehátko polstr. Co kdybych si chtěla odpočinout? :-) Hladím ho. Slintá. Tfuj. Jdu pro deku. Polstr bych měla flekatý. Mour se rozcapuje. Pochrochtává. Jak ho vykastrovali, vstoupila do něj jiná energie. Z dědkovitého se stal klučíček. Hraje si, prohánějí se se Zrzkou. Jen mám obavu, jak v zimě.

Jak mlsáme, Mourek si přiskočil na vedlejší židli. Co kdyby něco spadlo! Zdvihám se, utíkám do domu pro kompot. Uvařila jsem z padaných jablek, švestek, přidala jsem meruňky, jahody.

- Moure, tady sedím já! 

Přisedla jsem, nevadí mu to. Leží za mými zády. Zas odbíhám. Šel se vyválet do hlíny pod rybíz. Lebedí si. Zrzka je vtahu ve dne i v noci. Přijde si něčeho trošku málo zobnout; zas se někde ztratí v zahradě. Mourek je mi stále na blízku. Péťa odjíždí. Jdu čistit další okno. Vyndávám pračku záclon. Poslední dveře už myju po tmě. Se vším se moc pářu. Připravila jsem obložené chleby.

- Peťuš, prosím tě, byl bys tak hodný a pověsil záclony?

Udělala jsem to jinak. Vždycky peru naráz kuchyň, obývák a pak se v tom motáme a nevím, co na která okna. Vždycky mi říká, abch si  přivázala nitk provázek, šňůrku. Ne. Tentokrát peru na střídačku. Sundala jsem vánoční záclonu v ložnici. Nevím, jak tam vydržela, dnes vyprána. Blíží se ten advent, že jo? Vánoční pokládám na sušák pod oknem bez záclony. Za chvíli bude okno voňavé... Záclonu na okno nad sušákem přehazuji přes ušák.

- Péťo, záclona na okno je na křesle, jo?

Jdu domýt dveře. Vytírám terasu. Jo, ještě zalít rajčata. Ntb mi zbyl venku. A lehátko s polstrem... Jdu ve tmě všechno poukládat. Zvenčí vidím záclonu. Podotýkám znovu: Obývák - všechna okna i dveře stejný vzor. Kuchyně - vždy všechna okna i francouzská stejný vzor. Dívám se do domu a nestačím se divit. Na okně visí vánoční koule. Houknu otevřeným oknem:

- Ty ses zbláznil?

- Co máš?

Konstatuji:

- Ty ses zbláznil! Nadobro. Vánoce. V létě!

- To mám z tebe. Tys mi to tu připravila.

- A tys mě neposlouchal.

Handrkujeme se přes okno. Zve mě dovnitř, aby lépe slyšel. :-) Nebo aby sousedé neslyšeli mě?

Vcházím do domu. Opakuji výtky.

- To mám z tebe.

- Co tam máš dál! Ty nemáš rozum? Mechanicky navěšíš hadry na okna. Snad u toho přemýšlím!

Tak jsme vyčistili vzduch.

Jdu zalít papriky, rajčata, okurky, cukety. Letos mi to šlo. Až na cibuli. Už druhý rok mi vyrostla menší, než při sázení. To nikdo nedovede. :-) Jen já. 

Jdu k počítači vytisknout šeky do účetnictví. Přichází za mnou.

- Nemáš tam ještě nějakou vánoční?

Řehtám se. Popadám se za břicho. Co my jsme za Pat a Mata.

- Peťuš, ještě mám u sebe v pracovně na dveře...

- Až zítra.

Pro dnešek dost. Musím se vzpamatovat... Začíná víkend!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-09-10_Hura%2C_vikend/

Dobrou noc!