Velký pátek se svými poklady

Velký pátek. Zapomněla jsem, že se nesmí obracet zem.

- Půjdeme na zahradu?

- Já určitě ne. Dnes se věnuji vaření, pečení.

Na desátou klientka. Mám vlasy do čelenky. Mám se ještě malovat... :-) Mám ji ráda. Důchodkyně. Konečně nastartovala. Úbytky na tucích, omládla za tři týdny o čtyři roky, nabrala svalovinu, kondice dvě - obézní se proměnila v pět - štíhlý svalnatý. Několik měsíců smutní. Necestuje. Ztratila smysl proč tu jsme. Domlouvala jsem ji. Dnes jsem šla příkladem. Přijímám. Jsem radostná. Nakazila jsem ji lepší náladou. Mám radost. Konzultace, nákup, termín, přání. :-) Klušu se zlidštit. Skyp na vteřinu přesně. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-04-02_Velky_patecek_s_maminkou/

Maminka. Dnes divná. Včera reagovala. Sedí pod neviditelným závojem léků. Letargie. Splihlé vlasy. Mastné. Potřebuje je umýt. Ale systém! Fašistický systém. Nelidský! Koupe se v sobotu. Tak jaképak copak. Pečuje Simonka. Jako holčička bydlela v sousedství babičky a dědy, maminčiny maminky.

- Simi, já tam dojedu, vlasy jí umyju...

Pokus o žert.

Uvádím maminku do reality. Velký pátek - otevírají se skály. Připravuji při ní žitný kvásek na odpolední chleba. Vyprávím jí o našem zázračném thermojeticu. Líčím jí cukerné procesy v těle. Práci slinivky a její zneužívání. Tiše sedí. Nereaguje. Rozumí mi?

Lovím z maminky její nejoblíbenější žánr. Dechovka? Populární proud?  Vzpomínám, jak jsem ji vozila poslední léta do jejích milovaných Velichovek. Než byly zkrachovány. Třicet let v létě jezdívala na nedělní koncerty sama.

V diáři si už asi třicet let přepisuji názvy dvou písniček, které chce maminka zahrát na pohřbu. Zasviť mi ty slunko zlaté a Nejsmutnější loučení je s mámou.

- Mohla bys mi zazpívat Zasviť mi ty slunko zlaté?

- Mohla.

- A tak mi ji zazpíváš?

- Zazpívám.

Maminka ne a ne začít. Konečně se rozjela.

- Zasviť mi ty slunko zlaté, na poslední vlasti krok...

Drhne nám to.  Pouštím jí verzi Skiffle

https://www.youtube.com/watch?v=tGh_BAMjMjg

Simonečka šla asi na svačinku. Dnes, zrovna dnes, když nám to moc nešlo, jsem měla štěstí a mohla jsem si maminku užívat až do oběda. Mluvit. Mamka už moc nemluví. Jen jo. Ano. Ne. Nevím. Systém - zpuchřelý... Vzpomínám na písničku Šel chlapeček na procházku.

- Mami, kdo ji zpíval?

- Nevím.

- Iveta?

- Iveta Matějovská?

- Mami, Iveta Matějovská není zpěvačka. Iveta Simonová. A jak já se jmenuji?

- Iveta.

Mám já zapotřebí takhle se týrat, drásat, nervovat!? Chjo! Simonka je tu. Přeji krásný Velký pátek. Roušky aby přestaly existovat. Aby to měli ve službě v DD jako dřív. Chtěla bych zas obejmout Irenku, Simonku, Petronilku, Danu, všechny ty neviditelné andělky. Pečují mi o maminku. Chce se mi řvát - chci tááám!

Startuji nesměle pomalu v kuchyni. Brambory ve slupce na páru. Obalit klobásku. Dovařit polévku. Jablečný a meruňkový kompot. Péťa si byl přezout gumy. 

- Peťuš, polévka je hotová. 

Říkáme si novinky. Dnes trumfuji já.

- A jestlipak víš, že Řípa před týdnem ve čtvrtek musel odevzdat klíče od továrny, služební auto, telefon, z vrátnice si zavolal taxíka... Starý Řípa si vážil práce kvalitních lidí. Tenhle jeho syn ne. Ten druhý...

- Ten je za vodou, mám svou dopravu a je normální. To je hodný kluk.

Líčím, kdo vede továrnu... Jaroměřští určitě vědí, znají. Jo, teď mě napadá, že v nahrávce povídám, že Ela chodila se synem malíře Škopka. Ne. Chodila s Ivanem Kalandrou. S ním navštěvovali Škopkovy. :-)

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-03-02_Kocky/

Vytahuji z polévky krůtí jemné kostičky. Jedna jediná velká. Dávám ochutnat Zrzečce. Dala si říct, ale jen maličko. Nesu na talířku hodován ven.

- Počkej, ten udělá chramst, chramst a bude hotovo.

Kocourek mour, asi ho tak pojmenuji, Mour, hltá a blaženě dělá vr, vr, vr.

- Tak hele, sežral toho tak 90%. Ztěžklo mu břicho. Leží vedle. Hlídá si to.

Řehtám se. Jdu se mrknout. Sežral skoro 100% a je vděčný. Nekonečně. Rád by vstoupil do domu. Jdu si na chvilenku dáchnout. Mám v plánu mazance, beránky, chlebíky, jestli stihnu štrůdl. Rozdám, něco sníme. 

Telefon.

- Mami, tak mi jedeme. Kittynka nechtěla, ale vezu ji.

Opravdu. Kitty přijela. Vystresovaná stará černá dáma. Zrzka si chtěla přátelsky hrát. Nebylo opětováno. Hníkání, válečné temné zvuky z útrob Kitty; na konec i Zrzky. Holky se okukovaly do večera. Zrzce zakrývám výhled. Vždycky vysune hlavu, aby jí Kitty neunikla. Pustila jsem Kitty na terasu. Za sítí nahlížel Mour. Kittyna mu výhrůžně prskla se zasyčením a hýknutím do kočičího obličeje. Přivřela jsme dveře. Holky se okukovaly přes sklo. To se prý má. Přehazovaly jsme si je. Péťa byl tragicky nervní. Aby na naši Zrzku někdo špatně jen pohlédl! Ne, to nikdy! Natož bučel hlubokými varovnými zvuky.

Zkoušíme Kitty pustit ven. Ne. Nepůjde. Venku čeká nepřítel. Ani nevyjde ze dveří. Zpátečka do domu.

- Já bych tu Kittinu pustil ven.

- To se právě stalo.

Prohýbáme se smíchy.

- Peťuš, Kitty jsme chtěly vysvobodit. Linda otevřela francouzské okno. No jo, jenže chvíli před tím vyla Kitty přes sklo na přátelského kocourka. Kajmánek seděl v trávě. Čekal, která z holek půjde ven. Vyzývaly jsme ji - Kitty, běž! A Kitty vzala roha. Zahnula zpět. Ještě že měla Linda nohy v pozoru.

- Co tam máš dál? Ven nefunguje.

Varianty. Kitty zavřená u Péti v pracovně. Varianta Zrzka v Péťově náručí. Varianta běž ven, Zrzi. Varianta:

- Já nevím, jak to teda chcete dělat.

Taky:

- Já jsem vám to říkal.

Řehtáme se. Kočky se zkrátka nemusí. Musí se skamarádit. Trvá to prý asi týden. :-)

Peču mazanec. Zapomněla jsem do něj vrazit rozinky. Hrnec mě vedl krok za krokem. Ale v něm není nic okoření. Přidala jsem ještě anýzek, fenykl, strouhla muškátový oříšek; zapomněla jsem na c. k. Vytahuji svůj starý sešit. Tvořím těsto znovu. Tentokrát z kila podle maminčina předpisu. Nezapomínám na žádnou ingredienci. Dělím těsto na dvě části. Povedl se jeden lepší než druhý. Ještě beránka. V sešitě mám napsáno:

- Zbytek těsta nalij do bábovky.

Když jsem ho pekla poprvé, beránek se mi podělal do trouby. Koupila jsem ještě jednu beránčí formu. Takže těsto vyšlo náramně.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-04-02_Peceni/

Zítra nazdobím a dnes - šipka! Velký pátek i s tím kočičím nesouladem - se vyvedl. Ale žádný poklad jsem hledat nešla. Mám ho doma.

Dobrou noc!