Veselme se, radujme se :-)
Mám nakázáno odpočívat. Nedá mi to. V devět lezu. Kontroluji technickou. Krásná. Chodby svítí. Jdu pozdravit zahradu. Zkouším ve střeše houpačky letmým bouchnutím vylít vodu. Místo abych zdvihla hezky opatrně rám, šplíchla jsem tu ledovou sprchu na sebe. Šíleně jsem vykřikla. Silné probuzení. Mažu do domu. V koupelně strhávám ledovou noční košili. Ještě že jsem zapnula dlažbu. Hm, frajerko, tak trošku pokory! To byl zdvižený prst Vesmíru. :-)
Míchám borůvky s jogurtem. Z farmy. Už mu prošla lhůta. Kyselý. Poctivý. Některé farmářské jogurty zrají v kelímku. Mám raději ve skle. Drahé jsou všechny. :-)
Petroušek se pomalu vkrádá do domu.
- Už nespíš!?
- Peťuš, já jsem teď dostala takovou petardu ze střechy houpačky, až jsem si sama na zahradě vykřikla. Kdes byl?
- U Zdendy. Říkal jsem, jak jsi v tomhle týdnu malovala. Jak seš šikovná. A pilná.
Ireno, nedmi se, nebo zas dostaneš splach.
- Nezapomeň, dnes máš do půlnoci koupit na SCUKu.
Jj, vybírám. Jogurtíky tento týden ne. Tvarohy, sýry. Maminka se v neděli dopo koupe, někdy ji vozí asi dolů do kaple... Chci jet na kole. Zatím mám čas.
- Jeď autem.
Bojí se, aby měl včas obídek. :-) Když vidím svůj cateringový koš, rozhoduji se pro auto. Stezka vábí... Ale autem. Maminka už čeká na oběd s ostatními v temnici. Hnusná průvanová tmavá průchozí neosobní chodba. Má teplé manšestráky. Nový zimní šatník přichází vhod. Moje letní modrotiskové šaty už v poledních parných dnech nenavlékly... Beru domů ručník z vánoční tašky k vyprání. Paní K. vztahuje ruce. Zaparkovaná přes stůl. Nechci jim to tu narušovat. Paní K. II se postavila... Jsem jak tetička z Číny. Jsem ráda, že mě poznávají, že mě vítají. Venku chladno. Nechám babičky v průchoďáku. Vezmu jen maminku. Jaruška se hezky usmívá. Tiše očekává něco na zub. Rychle na terasu. Utíkám pro deku. Při psaní si uvědomuji, jakou zkušeností jsem za posledních devět deset let prošla. Jo, mně se to nemůže stát. Bláhová lidská věta. Nebo zpupná?Všem se to může stát!
- Mami, dám ti nejdřív borůvky. Máš je s medem. Dnes jsou s jogurtem. A tady máš metýnku.
- Ale my budeme mít oběd.
Vábím ji.
- Mami, to neva, vždyť ho nemusíš jíst.
Mamka si trvá na svém. Nejedla by. Musím se smát. To je maminka. Nikdy jsme před obědem nesměly se sestrou mlsat nebo něco jíst. Nedej bože se napít. Kdykoli jsem něco nechtěla (segedínský guláš, čočku...), dala talířek nahoru na kredenc. Přiběhla jsem z venku, že mám chuť na chleba s... Ukázala nahoru na kredenc...
Odlívám borůvky. Chutnají. Rozloupnu dvě meruňky. Přišly vhod. Utíkám za paní Danou. Jsou tu jen tři pečovatelky. Květuška hlásí přestávku. Asi té čtvrté. Je mi to jedno. Že bych se stávala otrlou?
- Mohla bych dostat malinkatý talířek?
Dostávám fakt hezký květovaný podšálek. Prosím, jestli by dohlédla, aby po obědě dojedla metýnku a ovoce.
- To se vůbec nemusíte bát. Ona si to najde sama. :-) Musíte to dát hodně vysoko. To ona si to najde. :-)
Rozesmívám se tím hodně vysoko. Běžím zpět na terasu. Odnáším talířek s dobrotami do pokoje. Luštíme. Zas slyším: Nevím.
- Mami, neříkej nevím a přemýšlej. Zapoj mozek. Státní veterinární správa - začáteční písmena.
Přemýšlí.
- SVS.
- Vidíš! Jsi šikovná. Hloupý skřítek?
- Tupec.
- Jsem myslela troll. Ukaž? A je to troll.
Doluštěno. Paní Dana nese polévku. Už mám sbaleno. Mamka sní pár lžic. Nechce.
- Maminko, odvezu tě do jídelny na druhé, ano?
Její místečko u stolu je stále volné. Paní K II dostává příbor. Žádá o lžíci. Je to tak dva tři čtyři roky, co jsem žádala pro maminku příbor. Pak z toho zase sešlo... Jako ze všeho. My si to zapíšeme... Malá vedoucí, co mi zakázala oslovovat jí křestním - to je výsada pouze mých oblíbenců!!! - by toto vše měla vést v patrnosti. A připomínat. Ó jé, to mi zas ráno bude vřeštět své výhrůžky do ucha... :-)
- Petronilko, nakrájíte mamce soustečka?
Petronilka přitaká. Kuřecí řízek s bramborovou kaší, na jemno nakrájená kyselá okurka. Pokud je bramborová kaše z brambor, poctivě umíchaná, oběd se mi líbí. Pokud je to z chemického polotovaru, nevzala bych to do pusy. Doby práškové kaše nebo výrobků light jsou už dávno pryč... Loučím se. Sbíhám schody. Volám Petrouškovi.
- Peťuš, už můžeš!
Potkávám od loděnice autobus s vozíkem lodí. Za chvíli jedou další lodi. Včerejší závod na Labi vždy zatarasí stezku. Kousek se musí jet bahnem. Snad se jim den i závody povedly.
S Petrouškem jsme dohodnuti. Překopané město. Počkám u rozbouchaného přejezdu. Přiběhne k závorám z domů. Máme to tak dvě tři minutky. Nebudeme muset objíždět město. Blikám vpravo k závorám. Levým okem intuitivně sleduji auta zleva. Tady ustal před čtrnácti dny naprosto provoz. Levé oko zmerklo Petrouška. Měním blikač vlevo.
- Jsem utíkal.
- Peťuš, že ty si děláš legraci?
- Říkal jsem si: Péťo, utíkej! Ta jede jak drak, hoď sebou. Ať tam nečeká.
Chechtáme se. Vezu ho do loni objevené hospody. Majitel šikovný. Jídlo vynikají. Všichni sedí vevnitř u kamen. Dovolujeme si na terasu. Vzala jsem si s sebou deku. Tady jsem loni poprvé viděla jemné spršky ve vedrech. Před pár dny jsem sdílela loňský příspěvek s anglickým názvem. Hledám na netu: "Spršky v restauraci": Vyjelo: Restaurace U Zubra. Navštívili jste v srpnu 2018. - Ty vorle. To je děs!! No nic. Byli jsme tu víckrát. To máš, internete, nedostatek ve špízování!!! Přichází majitelova žena. Objednáváme. Mám s sebou thermojetics - prosím o dva velké hrnce s horkou vodou. Thermojetics - 26 čínských bylin; pomáhá štěpit tuky v cévách; odpaluje vnitřní i podpovrchové tuky; bystří mysl; obsahuje kofein ze zelené nepražené guarany; v bylinném zázraku má pět patentů dr. Ignarro - nositel Nobelovy ceny za lékařství - projekt zdravé srdce. Jeden z patentů: zkracuje dobu zahřátí z dvaceti na deset minut. A to je NESMÍRNĚ důležité. neb se z krevního řečiště bere cukr jen deset minut. Pak už spalujeme tuky...
Majitel přišel na pokec. Shodujeme se, souzníme v názorech. Nemá FB. Ano, zloděj soukromí. Potvrzuji: Nejprve jsi opatrný, pak se tam svlíkneš donaha. Pán souhlasí. I já. Jen on je pravděpodobně přívrženec Milonového chlívku. Ptám se, kdo na místo Bureše. Jasně, nemáme právní stát. Jasně, kradli tu. On nejvíc. Ano, ano, ano. Ale bruselskou TV už mají pod palcem. Teď sem ještě nasunout díky rezatému nácíčkovi nějakého Amerikánce... Rozeštvat čtyřku. Slováci mají už smůlu. Majitel říká, že ještě v březnu kupoval pěkné plecko bez DPH asi za šedesát korun. Dnes za dvojnásobek. Příprava na hlad. Zdražilo F - jako fšecko! Z hospody vykoukne jeho krásná žena:
- Potřebovala bych asi dvě polínka.
- Psala jsem o vaší spršce - teď asi před čtrnácti dny. Že jsem to viděla u vás poprvé. Hned tam někdo hodil anglický název.
- Letos jsme to nainstalovali právě, jak jste tu byli v těch vedrech. Jestli jsme ji použili tři dny, tak to je moc. Pak už se počasí pokazilo...
Už nám nesou oběd. A dnes si dám vínečko. Pán jde naštípat polínka do kamen.
Natáhli jsme sem mladé rodiny s dětmi. Sedíme pod střechou. Krátká přeprška. Když se květiny konečně předvedly, zbujněly, končí léto, přichází jejich konec. Bohyně zmaru Kálí. Stojí před před bránou CERNu... Vše jednou končí...
- Peťuš, jdu si lehnout. Beru si ntb. Čtu pečlivě článek o Chazarech, sionistech. Mám v tom binec. Jo. Vysvětlení, jak to bylo vlastně v roce 56 v Maďarsku. Studenti věšeli... Aha, jako přes kopíráček... Náš 89., Majdan... No jo, nechali jsme se nachytat... Jak divoce jsem zvonila...
...jsou atributy skryté války mezi židy a Židy. Maďarská revoluce je učebnicovým příkladem, jak světový žid využil maďarské studenty a jejich naivitu k rozpoutání krvavé revoluce, kde studenti na kandelábrech věšeli pro změnu maďarské Židy v rolích funkcionářů maďarské vládnoucí strany. A celých 63 let poté novinářští diletanti z Aktualne.cz píší o věcech, kterým naprosto nerozumí a berou si do úst maršála, který přijel do Maďarska zastavit lynčování a mučení lidi na kandelábrech v ulicích Budapešti.
https://aeronet.cz/news/pravda-o-povstani-v-madarsku-v-roce-1956-tak-jak-jste-dosud-neslyseli-marsal-konev-potlacil-sionisticky-statni-prevrat-proti-zidum-veskerou-moc-behem-povstani-prevzali-sioniste-a-do-cela-dosadili/?fbclid=IwAR0VO_AahRYhyiBtNT0aoRRJqzH0JJr1oi9vthior10ML_LvqBsBY5OdknQ
Jj, už slyším, jak si tu čtenář mručí:
No jo, to máš z Aeronetu... No jo, mám to z Aeronetu. Česká prolhaná lžitelevize nebo Český rozhlas mi to nevysvětlí!!! Nežeru všechno z alternativy. Ono tam může být 99 procent pravdy a podsunuté jedno procentíčko lži. Kolikrát na to přijdu... Nevím kolikrát ne. Poslouchám ve střehu. Kriticky. To jen vzkázek pro jednu osůbku.
U čtení jsem se propadla do posilňujícího odpoledního spánku. Probrala jsem se snem. STrohý pokoj. Dvě lůžka. Na jednom leží maminčina nynější spolubydlící. Jen zírá. Má žvýkadla. Takové velké mimino. Ve snu zvoní telefon paní spolubydlící. Za sklem sedí u malé lampičky pečovatelka Dana. Ukazují jí na zvonící telefon. I ona mi posunkem ukazuje na telefon. Střih. Telefon mi nese do ložnice v reálu Petroušek. Volá Linda. .-)
- Mami, slíbila jsem, že budu doučovat jednu Adélku. Už jsem pomohla jejímu bratrovi. Dnes jsme dali s rodiči termín. Bratříček je nadšený. Přitom mně malé děti nic neříkají. Jeho sestřička to komentovala:
- No konečně!
Radostná zpráva. Takhle to má být.
- Peťuš, jdu na terasu louskat ořechy. Už budou nové.
Louskám, poslouchám přes okno jeho komentování florbalového zápasu jeho syna. Hrají první ligu. Nikdy nevím, když je to 8:2, kdo to dostal, kdo to dal, kdo vyhrál. Ale každopádně si Jaroměř dnes namazala v prvním zápase Prahu na chleba. Dolouskáno. Pokračování příště.
Normální šedivá ledová zamračená deštivá podzimní nedělenka. Pro mě - krásná, slunečná, neobvyklá, láskyplná, protože s maminkou, Petrouškem, Linduškou... Deni, kde jsi? Ozvi se! :-) Ať jsme komplet.
Dobrou noc!
P. S. A toto není z Aeronetu. Ale věřím, stále častěji o tom píšou, že Etruskové byli Slovani a tím pádem nás nesklepali v 6. století ze stromů :-) .-)
https://www.biosferaklub.info/22-septembra-slovansky-novy-rok/