Vibrujete málo? Netěší vás svět? Pusťte si Claymore

To bylo dnes boží! Půlnoc. Právě odbila. Vibruji. Vznáším se. Ne, ne. Žádný alkohol. Jen Setkání v trávě. Petroušek moc nemiluje tyhle happeningy. A to já jo. Nějak nás je třeba sladit. No. Copak v životě. Tam jsme oheň a voda. Jing a jang. Odlišní a přitom oba srdcaři. Jenže každý jinak. Zrovna prve noční cestou domů mi líčil jeden dnešní rozhovor.
- Peťuš, já se od tebe hodně učím. Máme oba prořízlou pusu. Jenže TY! jsi diplomat. A pokud ne, TOBĚ to projde. Pozoruji to při tom mém učení. Ty pokud nepoužiješ diplomacii a řekneš něco holovatě napřímo, nic se nestane. To já si nemohu dovolit. MNĚ to neprojde.
Jen se usmál do tmy. Nebylo to pošimráním ega, jen tím mým dětinským postřehem. Ne dětinským, přímo dětským. Jemu to projde, mně odsoudí.
Týden jsem ho chystala na dnešní návštěvu kulturního podniku v trávě. Použila jsem ne diplomacii, ale rafinovanost. Tu ženskou. Hodila jsem udičku.
- Jé, Petroušku, v sobotu je Setkání v trávě!
- Hm.
Použil taky rafinovanost. Tu mužskou. Nereagoval. To nevadí. Mám dost času. Další den.
- Petroušku? Jak má být podle toho tvého radaru v sobotu? Má být to Setkání v trávě, víš?
Tam už jsem hodila háček. Měla jsem pořád dost času.
Schylovalo se k víkendu.
- Peťuš? Zítra budu od rána sázet. A budu se těšit na večer.
- Já budu stříhat tu vrbu a zlatý déšť.
- Jé, tak to já ti budu držet žebřík.
- Jo? Jako tehdy, jak jsem z něj sjel a ty ses mohla potrhat smíchy?
- Ne, Peťuš, já ti ho budu držet poctivě a pevně. Na mě se můžeš spolehnout.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-08-ranko
Dnes ráno. Dospávám noc. Okem mžiknu do zahrady. Že on natírá chaloupku? Mhouřím oči. No jo. Už není dřevěná. Už je žlutá. Trošku víc žlutá, než bývávala. Ta stará barva byla spíš okrová. Trošku tmavě okrová. Spím dál. Než se proberu, má chatičku celou!! celičkou natřenou. Sekáč!
- Žofi! Žofi! Žofinko, kde jsi? Nááá!
- Dobré ráno! Nikde tady není. Vůbec se neukázala.
- Peťuš, to jsem vylekaná. To by byla už třetí kočka.
Vběhla dovnitř, vůbec nevím, z kterého směru. Chovám ji. Domlouvám, aby byla opatrná. Krájím maso. Nesu k miskám. Už vědí, protože důrazně označím – Mourek!! A Žofinka! Každý ví, kde je jeho mistička.
Jdu vytřít. Jak jsem si chránila oční víčka, polevila jsem v úklidu. Najednou se tu v rozích usadili neviditelní pavouci. Tak, kluci, dnes je váš den! Tady je naše. Vy jste se sem vetřeli. Tady nebudete. Nazdar!
- Ještě asi čtvrt hodinky a mám to dotřené. Mám žízeň.
Chystám mu do půllitříčku vodu s aloí a citronem. Nesu ven karafu se stejným mokem. A kafíčko. A hezky vypadající svačinku ve sklenici na vysoké nožce Tvaroh s jahodami.
- Pojedu pro jahody.
Zatím čumím do FB. To je strašný vysavač času. Je zpátky.
- Jsou to poslední jahody.
- Poslední?
Vytírám rohy. Obracím mramorový stojan na kytky. Á, pavoučí školka.
- Půjdeme na tu bršlici? Ukážeš mi, co chceš.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-08-zahrada
Jdeme ven. Čistíme prostor u stání. Sbírám šišky. Hotovo. Zahrada kvete.
Ohřívám Petrouškovi porci polévky. Udržuji ho, aby neměl hlad. Chystám brambory na páru. Na pánev cibulku, kořením krůtí prsa. Myslím na kamarádku. Jak jsem jí slíbila včera tři odkazy Davida Willcocka. Zajímavé informace.
Tyhle:
David Willcock 1. část. Dvě vlny vzestupu paralelní život, odhalení technik ovládání, ohromné info
https://www.youtube.com/watch?v=aPR7eseARU0
David Willcock 2. část. Dvě vlny vzestupu a proroctví o předání nahromaděného bohatství lidem
https://www.youtube.com/watch?v=q6A8pBi9YoQ
David Willcock - 2. část. Osobní zpověď, bojovník Světla a jeho cesta, závoj iluze
https://www.youtube.com/watch?v=PKeMfILHjfw
A něco hezkého jí k tomu napíšu. Telefon. Já v hlavě o vlku, vlk za humny. Potřebuje jídlo. Čokoládové.
- Prosím tě, teď asi pět deset minut jsem na tebe myslela.
- To není možné. A vždycky se zastavíš, když tě potřebuji.
- Ta paní, jak to s ní mám stejné, tam mi to nefunguje. Ona v chemo pořád spí. Vnímám tam temno.
Za půl hodinky se stavuje. Prostírám venku. Zvu ji na oběd. Přišel jí vhod. Miluje jíst venku. Já to zbožňuji. Klábosíme. A teď zlatý hřeb večera. Ne – zlatý hřeb odpoledne. Nastává slavnostní chvíle. Budu držet žebřík. Držím pořádně. Petroušek zastřihává vrbu a zlatý déšť. Sbírám větve do vaku. Ještě za tújemi u plotu čistí prostor.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-08-dosazeno
Jdu konečně dosázet okurky a rajčata. Přesel mi půdu do kolečka. Ale málo. Nabírám si pod stromy. Něco ještě dosazuji do skleníku. Kochám se okurečky. Hm. Mám radost.
- Z tebe by měl můj táta radost.
- A mamka by ze mě měla radost. Ta by koukala.
Půjčila jsem si větičku své FB přítelkyně Drahušky. Připomíná mi mamku. Zná všechny naše rozhovory. To bych si přála, kdyby mamka přišla. Usmála by se. Divila by se. Pochválila by mě.
- Koníčku, z tebe už je zahradnice!
Koňské oslovení vzniklo tak: Pomáhala jsem jí balancovat žebřík. Vždycky koukla nahoru do koruny třešně. Řekla, že jdeme. Nadnášely jsme žebřík. Pravidelně mi ho čutla na nárt. Bolestivě jsem sykla.
- Dalas´ mi to na nohu!
- Nemáš ji tam strkat, koni!
Když mě chválila, nebyla jsem kůň, ale koníček. Někdy mě tak oslovuje Petroušek.
- Peťuš, vyrovnala jsem rajčata vedle sebe a okurky taky, zvlášť. Kytky už nestihnu. Jdu se umýt.
- Jdu ještě na kotelnu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-08-pred-odchodem-jeste-nasytit-kociny-i-sebe
Ať jde na kotelnu. Je mi to jedno. Nasytit kočenky. Sebe. Mixuji si koktejl s sebou. Sprcha. Zmasírovat víčka. Namalovat. Do uší si beru stylové náušnice. Třešně. Bože, ty jsou originální. Na krk si beru náhrdelník s třešněmi. No jo, ale kam si píchnu náušnice? V protisměru do těch originálních.
- Jsem tady.
- Peťuš, udělala jsem z babky ženskou.
- Sluší ti to.
Řekla jsem si o pochvalu. Zamykáme.
- Jé, počkej, ještě náramky.
- Jdu napřed. Ty mě zas poženeš.
Jen ať jde napřed. Doženu ho. Čeká na rohu ulice. Blížíme se k louce u školy. Letím!
- Peťuš, slyším Jdi za štěstím! Peťuš, kdo to asi zpívá?
- Prosím tě, pouštějí to z reproduktorů.
- Péťo! Pojď! To jsem teda zvědavá.
Petroušek celý den dřel na zahradě. Obětuje se. Jde se mnou.
Peťuš, a teď Lady Carneval! Peťuš, chci vědět, kdo to zpívá.
- Já už se taky nemůžu dočkat.
Ještě teď se řehoním. Suchá poznámka. Taková malá kratičká větička. Kdyby bylo po jeho, nikam by nešel. Už by se viděl ve své noře. A teď se žene na louku, aby zjistil, že to zpívá nějaký Vaněk, zpěvák z muzikálů. Osobně se znal s Karlem Gottem. To je co? Směju se. Péťa si jde koupit pivo. Přežije.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-06-08-setkani-v-trave
Přisedáme ke známým. Petroušek našel spřízněnou duši. Vzpomínají na staré časy. Muzikálový zpěvák skončil. Jeviště opanovává Bořek Slezáček, Jitka Asterová a pro mě neznámá Petra Peterová. Pražáci přijeli ukázat vesničanům skupinu ABBA.
No.
Jdu si vyfotit program večera. Prodírám se lidmi ke stromu s plakátkem.
- Paní učitelko!
- Simonko!
Učenka. Mám pocit, že dokonce pak maturovala na nástavbovém studiu. Povídáme. Vzpomínáme. Ptám se, jestli maminka stále bydlí na samotě. Bydlí.
- Pamatujete, jak jste se při češtině vždycky ptala, jestli jsme se dívali na nějaký pořad o nějakém autorovi? Já jsem vždycky řekla – my ne. – Jo, vy jste ta z konce světa.
- No, Simonko, a dnes TV nesleduji. Je to pro mě zbytečnost. Bylas´ vpředu. Ale už jsem tě doběhla. Jsem tam, kde jsi byla tehdy.
Loučíme se. Je tu mnoho lidí. Ještě mě oslovuje znovu.
- Paní učitelko, tohle je ta moje dcera. Já jsem jí chtěla ukázat Irenku, která mě naučila pravopisu.
Říká jí:
- Vidíš? Tohle je ta moje paní učitelka Irenka. To je ta, o níž ti vyprávím. Ta mě naučila pravopis. Do té doby mi dávali čtyřky a pětky. Dnes píšu bez chyb.
Holčičky se ptám, jestli umí vyjmenovat slova s y po b. Vysype je jedna báseň.
- Tak to jsi teda hvězda. Dej mamce pusu. Ona tě driluje a ty se neztratíš. Maturant, to je ten, který už byl na té velké škole, víš? Tak ten neumí vyjmenovat slova, nezná pravopis, neumí násobilku. Mamce poděkuj.
Simonka se usmívá. Chvilku před tím jsme totiž hovořily, jak americká paní profesorka angličtiny na sčítání do deseti používá kalkulačku. Jde to k nám. Zákaz domácích cvičení – CVIČENÍ!!! Zákaz drilování. Ale na drilu je založena násobilka, slovní druhy, vyjmenovaná slova…
A teď! Je to tady. Claymore. Těším se. Dudy. Irská hudba. Dvě slečny doprovázejí charakteristickým tancem. Bombááá! Opouštím stůl. Tančím. Točím. Vibruji. Jedna krása za druhou. Jsou z Postoloprt. Jsou skvělí. Jsou výborní. Nejlepším! Už mi není zima. Krásná letní noc. Končí. Ne. Ještě jednu. Končí. Ne. Dav si je vyvolal. Nadšení. Lidi hoří! A co jich tu je. A děti se tu honí. Tančí. Skvělé energie. Tohle je pro zdraví!
- Vracím se ke stolu. Petroušek už má sbalen můj batůžek.
- Peťuš! Děkuji ti. To bylo luxusně vzrušující.
- Ty dudy.
- Všechny nástroje. Klávesista učí v hudebce. Ovládá housle. Jeho Montiho čardáš… Všichni byli skvělí! Profesionálové.
Teď si to tu pouštím. FB mi napsal:
- Vaše video se nenahraje.
Šmejd. Píšu:
- O co jde? Jdeme domů z koncertu. Radujeme se. vibrujeme. Tetelíme se štěstím. Je to trestné?
A nahrálo se to. Zatracená hloupá UI.
Poslouchám Xavera jedním uchem v deníčku. Pochvaluje si eobčanku. Že ji u voleb nebude muset hledat. Výjimečně souhlasí s paní Richterovou. Prý má všechno v mobilu. Hned nás poinformuje, jak to funguje.
- Tak přátelé, dojmy od voleb. největší šok. Já jsem teda vytáhl e-doklady. Mladá milá paní řekla: Ne, ne. U voleb to nefunguje. Občanku hezky do teplejch. Poučil jsem tu sympatickou paní, že strana a vláda povídala, dejte si to nainstalovat, když už jsme to všichni zaplatili, za ty prachy. No, to jsou ty IT zakázky. To musí být provize pro všechny kamarády. Bez toho to nejde Tak jsme to zamázli hezky všichni. Je to podobný, jako když ODS dělala tu akci IZIP. Ukradli 1,7 mld. Poslanci Ouzký a Cabrnoch. Nezbyla z toho ani propiska. Tak jsem zbaběle vytáhl občanku. Prý to bude platit až za pár měsíců.
Končím. Jejka. Tady nějaký herec známý má zas tu moderní dg. Zemřel náhle. No jo, chtěl pracovat. Musel točit seriál. Mimochodem - ten taky neznám.
Nečekaná rána pro filmový svět: Náhle zemřel herec Hruška, exceloval v seriálu Krejzovi (msn.com)
Skvělý den! Pracovali jsme v zahradě. Poradovaly jsme se
kamarádkou. Užili sluníčka, koček, zahrady. Třešínka na vrcholu dortu - Setkání v trávě.
Díííky!
Dobrou noc!