Víkend končí

Nedělenka. Končíme. Zas je víkend za námi.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-08-21_Prsi

Slastný zvuk. Otevírám oči. Prší! No konečně. A jak jemně. Takový ten zahradní deštík. Tak se zahrada dostatečně napije. Děkujeme.

Spím dál.

- Jsi už vzhůru?

To je otázka! :-)  Ať řeknu ano nebo ne, vždycky už budu vzhůru. Chce, abych otevřela oči. 

- Ten koláč, ten se ti povedl.

Podciperák. Z internetu. Hm, povedl. A chlebíček taky. Doufám. Ten načnu až dnes.

- Dobré ráno!

- Jdu do kotelny.

To ráda slyším. Jen ať jde. A já si ještě přihodím veršíček.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-08-21_Mnamky/U

Už musím vstát z mrákot. Okurkový salát. Majolku. Brambory na páru. Dnes obědváme doma. Venku mokro. Petroušek posbíral švestky. Výjimečně. Jinak je z trávy sbírám a třídím já. Shniláky do kýble. Pěkné - zpracovat. Knedlíky, slíváky; povidel mám dost, švestek taky. Asi upeču letos zas povidla.

- Peťuš, pojedu za mamkou.

- To bych mohl jet s tebou.

Ó, to mi udělal radost. Jedeme.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-08-21_Na_kaficko_k_rodicum_-/

Hned v místech u zdi věnce, kytky, srdce s pentlemi v trávě. Jen tak, halabala. Na zdi visí tři desky. Jedna patří hoteliérovi Martinu Veselému. Když umřel, vezli ho na lafetě děla na hřbitov. V jeho hotelu se formani stavovali ne kvůli výjimečnému pivu, ale kvůli půlkruhu v desce stolu, který tam měl vyříznut právě majitel hotelu Veselý pan Martin.  V jeho hotelu se za pár let po jeho smrti narodil manželům Němcovým 1838 prvorozený syn Hynek. Zemřel na rychlou TBC asi v šestnácti letech.

Jdeme ke hrobu. doprovází nás černobílá kočenka. Nemám dnes nic, co bych jí nabídla. 

Růže ve vedrech trpěly. Rychle vyměnit za nové. Přinesla jsem malý bramboříček. Rozsvítit světla. Vyměňuji si myšlenky s mamkou. Všechno ví. :-) I to, že mi chybí. Tatínek - co by asi říkal na Petrouška? Shodli by se, Jasně, souzněli by. Jako se měli rádi mamka s Péťou.

Hrob ometen, zkrášlen, rozsvícen. 

- Máš nejkrásnější výzdobu hrobu. 

Ó, lichotník. Ale dělá mi to dobře. Loni jsem ještě byla střívko. Letos už jsem to docela zvládla.

- Mami, viď? Zas přijdu. Nebojte.

Zas míjíme tu spoušť v trávě. 

- Peťuš, komu mohou patřit tady ty věnce, kytky. Je to, jako kdyby to tu někdo poházel.

Zkoumáme stuhy. Není nám to jasné.

- Při Brutalu prý měli cikáni pohřeb.

Jméno na stuze. Ano. Ale kde je rakev? Urna? Kde je hrob? Nejde mi to do hlavy. Divné.

Dnes je 21.8.2022. Nikdo letos - myslím si - neotravoval s nějakou okupací. Od roku 2018, kdy otravovali šíleně, jsem si hodně načetla. Okupace a intervence není to samé. Dnes jsem si poslechla, kolik z dvanácti rozhodovacích hlasů, bylo Ukrajinců. A jak hlasovali. Ze sedmi Ukrajinců sedm. :-) Nejvíc armád bylo z Polska a z Ukrajiny. Z Ukrajiny!!! Tak co? Jak říká Lupo Anetta - budete zlí na Bulhara? Nebo na Poláka? Nebo na Němce z okolí Drážďan? Ti všichni nás přišli zachránit - to myslím vážně.  Okupovali nás nebo intervenovali na pozvání? Každopádně dnes už vím, že nám umožnili žít ještě dvacet let v hojnosti, v klidu, v MÍRu. Bez hypoték. Bez kapitalismu. S lékařskou péčí, s fungujícím školstvím, soudy... Se soběstačností ve všem. S jistotou práce, bydlení. Nevážili jsme si. Nechali jsme se sežrat, srolovat, sešrotovat, převálcovat, vykrást, vybrakovat, prý zprivatizovat.

Lupo Anetta z Vidlákova - výčet jak kdo hlasoval, kolik armád...

https://www.youtube.com/watch?v=QU0budPKygs&t=330s

Poslechněte si, jak to bylo. Nechci se už zmiňovat. Věřím, že dochází k čištění na planetě. Nenechejme se zastrašit. Houpací koně klidně ať si pustí TV a bojí se havárie v Záporoží. :-) Nebojím se. Technologie se mění. Vyrábí se nové vybavení, nové satelity... Dobře to dopadne.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-08-21_Srazka_cela_s_pestrenkou_-_jsem_myslela_se_srsankem/

Doma. Petroušek se srazil v zahradě čelem se sršáněm. Z FB jsem se dozvěděla, že je to pestřenka. Nese mi ji ukázat za křídlo.

- Peťuš, sršáň je lidem přátelský, nezabíjej ho.

Pokládá ho na dlažbu. Sedíme. Povídáme. Nožem ho trošku nadlehčuji. Konečně se pohnul. Protahuje se. Sahá si na hlavu, jestli ji má celou. To byla srážka! Odpočívá. Zas ho pokouším špičkou nože. Leze.

- Dej pozor, ať tě nepíchne.

Už je probuzený. Beru ho na nůž a přenáším na keř. Ať se občerství kapkami vody.

- Peťuš, kafe?

- S tím tvým koláčem.

Metýnka mu chutná. Prý je buchtový - to mi řekl hned na začátku. Byli jsme oba - na sladké. Teď už nemusíme mlsat. Ze všeho ubírám cukr. Sladím málo, medem, datlovým sirupem. Naše chuti se změnily výživou Herbalife. Ale metýnku si dáme. Rádi.

Ťuťajs jde na fotbal. Mám volno. Jdu se mrknout do ložnice. Pouštím rumbu. Utírám prach. Stírám parapet. Před čtrnácti dny jsem tu malovala. Hotovo. Rumbo, vytři koupelnu. Sedám si ven k louskání oříšků. Poslouchám

https://www.youtube.com/watch?v=X58ze0oztkM

O jménech. O slovanských jménech. O plnění údělu. Karmických závazků. O frekvenčním zpomalení myšlení a jeho materializaci. O jalovém transformačním procesu. Stále se učím. A ráda. Svět javi, navi... Slovanské nebe. Propojenost s duchem. O napojení ducha na společné vědomí předků. Předurčením k plnění úkolů je jméno. První je od rodičů. A druhé po zasvěcení a přijetí víry předků. Ve jméně je zapsán náš úděl - je zapsán zároveň i v našich jemnohmotných tělech. Čím vyspělejší jsou jednotlivé osoby, tím mají svobodnější vůli a větší zodpovědnost za svá rozhodnutí. Temnou stranou jsme záměrně a cíleně ostříháváni od vědomí, aby se z nás stali tupí a ustrašení otroci, slepě vykonávající práci a cizí vůli. Naše jména nás předurčují ke splnění přijatého úkolu a programují nás pro tuto dopředu přijatou úlohu. Proto zůstalo tak málo slovanských jmen v kalendáři. Není nám dovoleno je používat. Zavedeno plno cizích jmen. Celá řada dětí je z neznalosti rodičů na celý život poznamenána tím, že nesou nejen cizí jména z kalendáře, ale i po zdegenerovaných hercích seriálů a matrixových filmů. Sami se ničíme svou nevědomostí. Lidi, studujte, čtěte, poslouchejte, vyhledávejte. Hlavně nechrápejte! Budíček!  Probouzejme se. Volme vhodné jméno pro své děti. Důležité, jestli jim dáme cizí jméno a tím snížíme jejich životní úděl nebo vybereme české slovanské jméno, kterým pomůžeme ke spojení s předky a splnění jeho životního údělu. Uvědomme si, že kvalitu a délku života máme ve svých rukou. Žijme tak, aby byl co nejkrásnější, prožitý v lásce a radosti. Chovejme se tak, abychom byli spokojeni sami se sebou, až se na konci ohlédneme. Rozpomeňme se, plňme svá životní poslání.

https://www.youtube.com/watch?v=6pc6pD2zVMc

Louskám, jdou mi myšlenky. Být prospěšný lidem, být laskavý. Umět říct, co se mi nelíbí. Nelpět na přijetí lidmi. Chceš - nechceš mě? Jdu svou cestou. Žít jak nejlépe to umím.

Poslouchám Povídání ze zahrady. O světě.

https://www.youtube.com/watch?v=-zH-IjstxdY

Vtipné: Deep state na podzim prodá kravku a na jaře už nezaseje.

Odstřihují se chapadla jedno po druhém. Senzační - rozkrývání tajen. Tajna - ruské slovo. Nelidé mezi námi. Já je nepoznám. Kdo kolem mě je nelida?

Je čas. Šipka do postele. :-)

Dobrou noc!