Všechno je jednou poprvé - i zaspání

Večer jsem si nachystala krabičku s jídlem, připravila láhve na nápoje... Budík na šest hodin. Otevírám oči. Sluníčko z bílé zahrady mi asi poslalo paprsek do oka. Napadlo mě:

- To asi nebude šest hodin.

Dívám se na budík. Kdybych tak věděla, kolik ukazuje. Tak řekněme osm pět, osm deset. Nevím. Dnes jsem měla jet vlakem do Zábřehu. V posledních letech se ráda vozím vlakem. Prý nedodržuji vládní nařízení! Možná proto jsem zaspala. Neužila bych si jízdu. A vládní nařízení není zákon. To ví i KHS. Soudruzi a soudružky, zavažte si své... Asi myšlenka na náhubek způsobila, že jsem dospala svých šest hodin. Rychle jsem šla hledat následující vlak... Ne, ne, nemám prý jezdit. 

- Ireno, Ireno! Ty příšero! 

- Nenadávej si!

Draha Hraničková

Hlavně, že se Ti dobře spalo.

Moje maminka říkávala: koleje jsou nataženy pořád.

Blanka Faltynkova

Iri ,dnes na tebe sedí tato bāsnicka:

Ještě jsem nespala,už mām vstávat

a mé teplé postýlce sbohem dāvat ! ! !

Když se v mé postýlce krāsně dříme....

Jak se tak spolu rozloučíme ?????

Oči by chtěly spāt,

nožky zebou....

Já si ty peřinky vezmu s sebou!!!!!

Alena Mádlová

Irenko, význam je jasný, vždycky se tam nahoře postarají, odeberou nebo posunou jam je třeba, je fajn i zvolnit, andílkové Te mají hodně rádi ...víš jak se to říká "řekni Bohu o svých plánech s dala si mu fakticky výzvu"...zasměje se a ukáže Ti, jaký on má s Tebou plán

To s těmi kolejemi - svatá pravda. A to s tím záměrem - taky.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-30_Nikam%2C_tvorit_budes/

Uvinula jsem vrkoč, věnec. Zobchodovala konec měsíce. Program se našel... Tak někdy příště.

Volám klientce. Tak dvakrát do roka nárazově udělala zásobu. Ozývá se mužský smutný hlas.

- Prosím, je tam Irenka? Nebo jsem si spletla číslo?

- Nespletla. Irenka tu už není.

Tuším...

- Vůbec?

- 25.7. jí praskla žilka v hlavě.

- Byla kočko?

- Byla. Už jí poslali výzvu na druhou dávku. Tak to není asi po.

Mám jiný názor. Jak soucítím s pozůstalým manželem. Irenka byla veselá. Rázná. Milovala vnoučata, manžela. V sedmdesáti - docela brzy odešla... Pracovala na zahradě. Otřes maličko překryl ten ranní ze zaspání.

Volám mladé klientce. Měla narozeniny.

- Chystala jsem se koupit...

Povídáme si. Dozvídám se, že se rozešla s Láďou... To je už asi tři čtyři roky, co přišli s poukazem na ples. On myslím jezdil pracovat do Rakouska... Neptám se na podrobnosti. Rekonstruovali spolu byt. Ona teď bydlí sama. Honí peníze. 

- Opatrujte se a vytrvejte, pokud vás někdo do něčeho nutí.

- Vytrvám. A nedám se. Nikdo mě nedonutí.

Mladá, a nečekaná odpověď.

Odpoledne volám mladíkovi. Taky mu ještě není třicet.

- Přeji vám krásnou adventní dobu. A vydržte, nedejte se, pokud jste už nepodlehl.

- Nepodlehl. A nedám se.

Dva mladí!! Většinou mladí podléhají. Překvapena.

Cítím tlak. Obrovský tlak. Strašení. Nezákonnost. Tolik okolo mě přijalo experiment na lidech za normál. Tlačí do nás všech. Násilím. Když to nejde sliby, uplácením, tak terorem. TAK VÁM HEZKY DĚKUJEME, VOLIČI KOALICE!! Co jste čekali? Nepamatujete se, kdo nás začal tahat do dluhů? Nevadí, že koalice ze zákona NESMÍ TVOŘIT POSLANECKÝ KLUB? 

Chci se probudit do normální doby. Jak jsme skuhrali na podělaný socialismus! Měli jsme fungující školství, zdravotnictví, průmysl, zemědělství, soběstačnost. Lidé byli k sobě hodní. Slušní. Arogance nebyla. Nenutili mě do strany. Výhrada - byli jsme tu v kleci. Chci do té socialistické klece. Chci dobrovolně do klece. Tam jsem byla v bezpečí před dravci. Byla jsem tupá. Nachytala jsem se na barevné obaly s pochybným obsahem. Chci naše ČSN. Kam se naše státní normy poděly?

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-30_Role_se_vymenily%2C_Mourek_doma%2C_Zrzecka_venku/

A dost! Neskuhrej! Raduj se! Za okny bílo. Zrzečka vyklidila místo Mourkovi. Nahlas chrapčí v houpacím křesle. Rád by si vyskočil na gauč. Nechci ho tam učit. Zastihla jsem ho ve svém ušáku. Trhl sebou.

- Mourinku, pojď do houpacího... Mám k tobě výtku! Zrzečka už nemůže mít své rautové mističky s vodou, mlíčkem, granulkami a kapsičkou. Kdy se už dožereš? Máš všeho dost. 

Mourin ztloustl i na hlavě. Mohutné tváře. Už si umí naznačit, že chce ven. Za chvilku sedí za oknem. To zas chápu já. Dovnitř. Dnes jsem přišla na blátivé čmouhy po staré černé Kittyně. :-) Už by mohla vědět, že jsem na skla citlivá. Ten její vztyčený mikešovský postoj na zadních se šavličkou ocásku.

- Hej, pusťte mě dovnitř! Jsem tu!

Sklo jsem už jednou umyla. Jednou, dvakrát...

Petroušek je tu. 

- Ahoj turisto! Prosím tě, proč jsi nešla dřív spát?

- Peťuš, já jsem šla. Ale vůbec nevím, jak jsem zamáčkla budík. 

 Honzík přišel. A Ondřejové dnes slaví. Krásné jméno. A Kateřina taky. Popřejeme jim o víkendu. Ve starých časech Ondřejem končil pracovní rok. Chasa dostávala výplatu. Mohla měnit službu u sedláka. Začínal čas zklidnění. Zklidněme se. Vytrvejme. Nepodlehněme. Jen to zkoušejí. Dýchejme!! Zhluboka.

Výhružka zaměstnavatele:

- A budu na tom trvat!!
Protiústavní, nezákonná! Jak to tomu mocnému nemocnému zabodanci sdělit? Třeba mu dřív osud ukáže!

https://www.youtube.com/watch?v=UTBAeU3rgdc

Nic už nikdy nebude podobné staré realitě. Nová země bude jiná. Vzestup je pro nás něco nemyslitelného a neuvěřitelného. Pracovníci světla však mají jasno. Mají dostatek informací, aby si dali dohromady všechny potřebné dílky skládačky, které jsou pro vzestup potřebné.

Nové časy už klepou na dveře. Přinášejí novou naději. Čas bude utíkat rychleji. Fyzickýma očima jsme to neviděli, ale na této dlouhé cestě až sem jsme cítili všechnu tu lež. Všechno bylo uděláno, abychom se vzdali. My jsme ale mnohem silnější, než si myslíme!

Vzdávají se jen slabí! My se díky náročným okolnostem stáváme mnohem silnějšími. Čím těžší je soupeř, tím příjemnější je výhra. Nenechme se zmást chaosem. Soustřeďme se na svou misi, aniž bychom si dělali starosti s posláním někoho jiného. Jsme nesmírně podporovaní, mnohem více, než si prý dokážeme představit. Daleko více, než si umíme přestavit!! Vždy důvěřujme své vnitřní pravdě. Představujme si budoucnost, kterou chceme žít. Tato představa nám usnadní náš přechod přes současné těžké dny. Vytvořením reality, kterou chceme prožívat, si utvoříme silnou ochranu před všemi negativními vlivy. Život v nové realitě je mimo jiné na vysoké úrovni našeho vědomí. Pokud vyzařujeme pozitivní pocity, naše jemnohmotná těla vibrují podle frekvence těchto emocí. Tyto pocity pak pozitivním způsobem ovlivňují nás samotné a prostředí kolem nás. Díky tomu je pak člověk velice prospěšný pro své okolí. Držme si své vysoké vibrace a pozitivní pocity.

Zklidněme mysl. Uvědomme si ochranu mocných sil. Požádejme o pomoc. Ani zákon nemůže porušit integritu člověka. To dělal Mengele. Myslím, že se to místo jmenovalo Osvětim.

Dobrou noc!