Všechno jednou končí, energie se ustalují, pole se čistí
Neděle. Ale to si uvědomuji po krátkém přemýšlení. Ano. Neděle. Nic nemusím. Den odjezdu festivalových hostí. Chjo. Zas se tu zastaví čas. Lebedím si. Po několika dnech brousím mozek na Mahjong vita, dokud se nedostanu do vedení. Petroušek volá.
- Peťuš, válím se.
- Klidně odpočívej.
Až vylezu, uvidím prázdnou ulici, opuštěné město. Nevím, proč to tak prožívám. Proč tady chci mít lidi. Nevím, nevím.
Čtu rozhovor s Tomášem Fialou. Kdysi byl jeho vydavatelem Shindy. Dnes dva mozky Brutalu.
https://www.youtube.com/watch?v=jKj30Qgwqy4
Poslouchám o složení publika: 30% fanoušků z Čech, 70% z ciziny. Vezme-li se to na Rakousko–Uhersko – 55-60% z Rakousko- Uherska a zbytek z celého světa. Lidi jsou ochotni letět kus světa, aby viděli kapely, které mohou uvidět i u nich. Ale tady je to ucelený výběr, navíc v kulisách pevnosti.
Letos poprvé dělají Brutal tábor, aby jeden rodič nemusel večer jít s dítětem spát. Tomáš Fiala říká, že mají vizi – dejte nám dítě, po festivalu si ho vyzvedněte. Napadá mě otázka - jaká je náplň tábora.
K pevnosti se chovají velice ohleduplně. Žádné hřebíky do zdi. Naopak – v únoru se sem sjede sedmdesát i víc brigádníků a pomáhají s budováním pevnosti, opravou, položením nových podlah… Každý rok se prostory Brutalu víc a víc a víc rozvíjejí, rozšiřují. Měla jsem možnost se tu toulat a procházet. Odpočinkové zóny, galerie, zábava, občerstvení, lavičky na valech... Najednou jsem byla u velkého činžáku na konci města u letiště.
Hudbu Brutalu poslouchám po celou dobu festivalu na zahradě. Nehovím jí. Mám jednu dvě kapely, které mě zaujmou tím, že nejsou tvrdé. Miluji harmonické líbivé melodie a kapely.
Letos před francouzskou bombou Gojirou vystupovali Gutalax. Té skupiny jsem si všimla před pár lety. Než se nachystali, pustili do publika asi dvě TOI a hudbu z Pobřežní hlídky. Vypadalo to tak něžně. Pak nastoupil jejich chrčivý ryk. I letos předpříprava – naházeli do moře lidí pod scénou mnoho nafukovacích TOI TOI, nafukovací delfínky, míče a balonky. Poslali i doopravdickou TOIku Video kouzelné. Virální. Na TOI si vylezl Polák a plul na TOI nad hlavami lidí. Kolem něj lítaly čáry z rozbalujících se rolí toaletního papíru. Rozkošné, vtipné, relaxační, uvolňující, lidi ho drželi při jeho plavbě oceánem rukou. Videa jsem sdílela. Myslím, že mnoho lidí nepřeje festivalu. Nedávám sem odkazy. Pod videm Gutalaxu vtipná větička viz níže – o jejich kotěcí hravosti. Gutalax nezpívají, jen hlavní zpěvák, mimochodem sympatický člověk, vydává hrdelní zvuky. Letos za nimi šla Gojira. Prý:
- Máme ještě deset minut, tak my vám zazpíváme ještě dvacet osm písniček.
Z FB:
Včerejší Gutalax
Ja nevím co někteří proti Brutalu a metlošům mají. Vždyť jsou hraví jako malá koťátka.
https://www.youtube.com/watch?v=9VGkf_N0zpk
Pročítám články, rozhovory. Vnímám od vedení města odpor k stánkům na ulici. A to se mi nelíbí. Zrušena příležitost, aby si obchodníčci přivydělali. Navíc denně čtu, jak je uvnitř areálu berou rádoby podnikatelé s jídlem na hůl. Nedovařené brambory smetou z rozjedeného talíře do kotle. Fujáci. Takhle si mohli návštěvníci vyběhnout ke stánkům, které lemovaly chodníky, ulice, cestu do areálu. I místní si tu mohli kupovat. Milovala jsem divoké stanování na travnatých plochách. Nerušili hudbou, hlasitou mluvou Aby se z toho někdo nepokvančil. Chápu lidi, kteří píší, že to není hudba. Že tam mlátí hlava nehlava do bubnu. Ne, není to hudba. Občas pronesu:
- Peťuš, v pekle mají poplach.
Někdy to je fakt dunění, mlácení do škopků, jako když celé peklo povstalo. Najdou se výjimky. Kdo chce, hledá a najde.
Na pěti pódiích vystoupilo přes 140 skupin a interpretů a dorazilo kolem 21 tisíc lidí.
Pro drtivou většinu z nich byla jedním z hlavních taháků francouzská Gojira. Na Brutalu hrála poprvé v roce 2006 na přelomovém ročníku, který se ještě konal ve Svojšicích, a její honorář tehdy vyšel na 800 euro.
Teď stojí více než stonásobně víc a odpovídala tomu i podívaná, kterou formace kolem bratrů Duplantierů ve čtvrtek večer předvedla. Bohatá produkce včetně pyrotechnických efektů se od ní už tak nějak očekávala, stejně jako technická preciznost a emocionální hloubka písní.
Setlist mimochodem obsahoval také skladbu Mea culpa (Ah! Ça ira!), jejíž část kapela odehrála loni v rámci zahájení olympiády v Paříži a díky tomu razantně zvýšila svoji celosvětovou popularitu.
Létající toitoika
Jakkoliv byla Gojira jedním z největších jmen na letošním line-upu, možná ještě větší dav přilákala pár hodin předtím jiná skupina. A na festivalu, kde asi 70 procent návštěvníků tvoří cizinci, takový zájem a zvědavost vzbudila česká formace. Jihočeští grindcoroví Gutalax zažívají nejlepší léta v kariéře. Hrají na světových metalových festivalech, nabírají věrnou armádu příznivců a jejich koncert vždy připomíná jednu velkou party.
V kotli řádili lidé v roztodivných převlecích, nad hlavami létalo všechno možné včetně záchodových štětek a vánočního stromku ozdobeného toaletním papírem, další role toaleťáku házeli do publika lidé z hradeb pevnosti na boční straně a zpěvák Maty mezi songy (stačí uvést názvy jako Assmeralda, Shitbusters či Robocock) trousil vtípky jako "Přátelé, my ještě nejsme Gojira, my tak jen vypadáme" nebo "Zbývá nám deset minut, takže vám ještě zahrajeme osmadvacet písniček".
Nechyběla ani dnes už ikonická (prázdná) toitoika putující nad hlavami rozdováděných fanoušků, která měla premiéru právě na Brutal Assaultu před šesti lety. Tentokrát se na ni navíc vyšplhal jeden polský fanda, který se pak dlouhou dobu nechal unášet davem a pařil ze všech sil. Fotky a videa s ním se v dalších hodinách a dnech staly v metalové komunitě virálními a sbíraly tisíce lajků. Jak vtipně poznamenal jeden komentář, koncerty Gutalax by mělo Česko nechat zapsat na světový seznam památek a kulturního dědictví UNESCO.
Jak hudbě Gutalax nerozumím, ale ráda se podívám, poslechnu. :-)
Včera mě udivilo japonské dívčí uskupení. A líbily se mi, Japonečky.
https://www.facebook.com/reel/1610946256532866
https://AQOI4kKP7qpn1AZhJLQfzhr8WTEMzOrquwnZEdfcZL2I0oUUZ52Al5Xf29yqwJh9A0clF77POOF28ifT23F7OuXS.mp4
Matěj Vysloužil
Děvčata z Hanabie. from JP byla pro mě velkým překvapením. Na první pohled slečny v sukýnkách, malé, drobné postavy s jejich kawaii/cute stylem. No a pak ti dají také řachy a growl za který by se nestyděla žádná metalcore kapela.
Arigato!
P.S.: Hanabie. > Babymetal!
No teda, holčičky v sukýnkách a jak rozparádily davy!
Denně jsem chodila do dvou skupin BA na denní rešerše. Krásné fotky jak z koncertů, tak zátiší našeho města.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-10-vsechno-jednou-konci
Brutal Assault:
Co lepšího v sobotu odpoledne dělat, než si poslechnout japonskou metalcore dívčí kapelu Hanabie? Dámy i přes technické problémy doručily parádní vystoupení a postaraly se o velmi rozmanitý zážitek. Následovala německá metalcorová raketa HALF ME, po které hlavní stage převzala americká grindcorová legenda Brujeria.
Vstávám. Jdu naklepat pro Petrouška pár krůtích řízečků. Zeleninový salát. Linda se ohlásila. Veze nám mléko od horské krávy.
U vaření poslouchám soud s ing. Kratochvílem. Vůbec tam nezaznělo, aby povstali, že přichází soud. Soudkyně vyzývá, aby ten, kdo se cítí viným, se ozval. Nebude pak už mít právo na odvolání. Bacha, hrozí až osm let. Obhájce soudkyni oznamuje, že je v zápisu člověk, který tam vůbec, ale vůbec minule nebyl. Soudkyně se diví. Začínají mě pálit plíce. Ale strašně. Péťa je tu. Vysvětluji mu, co poslouchám. Připomíná mi to proces s čarodějnicemi. Soudkyně bere dnešních pět minut zpět. Odročuje další soud na říjnový termín po volbách. Proč? Člověk, který se přihlásil za viného, není nikomu znám. Vůbec o něm nikdy neslyšeli…
Jdeme obědvat.
- Petroušku, mně jde hlavou, jak mě pořád tahali na komise. Jednou ty dvě můry Silvuš a Miluš zas svolaly ROH a KSČ komis. Prý jsem v literatuře neměla říkat, že babička B. N. byla nesnášenlivá. Zachránila mě Hausmanová:
- Kolegyně použila asi informace z Vlašínovy monografie.
- Jindy mě ty dvě komoušky zas předvolaly na komisi, že prý nosím, pamatuješ, jak jsem měla tu dlouhou červenou sukni, měli jsme z toho závěs, ta látka byla krásná. Nahoře jsem nosila lacl s kanýrky na kšandách. Dole taky kanýrek. Dala jsem si to ušít podle nějakého časopisu. Byla jsem jak proutek. Slušelo mi to. Ony byly tlusté, kozy jim lezly z výstřihů. Obvinily mě, že si na mě někdo stěžoval, že pod laclem nic nenosím. Péťo, já nosila k téhle sukni halenku z česaného silonu. To byla nespravedlnost!! Dostala jsem ji někdy v osmé deváté třídě pod stromeček.
Jednou před Velikonocemi jsem měla dostat zálohu čtyři sta korun. Chtěla jsem holčičkám koupit koledu, Velikonoce. Na pásce jsem měla jen dvě stovky. Péťo, matka samoživitelka. Jen polovinu zálohy. Šla jsem se těch dvou čub zeptat, proč mi na okrese napočítali jen polovinu. Prý ať se zeptám na ONV. Šla jsem tam zavolat. A hned na kobereček, že jsem volala ze školního telefonu. A z jakého asi?
- Tam měly zavolat ty dvě. Do účtárny. Nebreč. To už je dávno pryč. To už přebolelo. .
- Peťuš, v tomhle týdnu bulím pořád. Slzy za tyhle nespravedlnosti. A že jich bylo! Vybalují se nové a nové.
Péťa převádí hovor. Stolujeme na sluníčku.
Nedělní odpoledne lahodí mému srdci. Nejsem sama. Linda je tu. Měřím ji. Páne jo. Půl roku na sobě makala. Šest kilo dole. Výsledky oproti loňskému březnu naprosto ideální. Bezva.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-10-hrala-jsem-si
Balíme dárky pro Zuzku. Linda mi posbírala blůmy. Snědla porcičku rajčatové rýže. Uháněla do hor.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-10-odpoledne-na-zahrade
Procházím zahradu. Zalévám kytky. Linda už dojela domů. Vyměňujeme si odkazy na Brutal. Mrzí mě, že lidé kritizují. Jedna paní se diví názvu Gutalax.
Guttalax je projímadlo (laxativum), které se používá k léčbě zácpy. Působí tak, že stimuluje střevní peristaltiku a změkčuje stolici, což usnadňuje vyprázdnění.
- Jedu na fotbal.
- Jeď, jeď. Já zatím zavařím blůmy. V zimě jsou dobré do jablečného kompotu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-10-az-se-zima-zepta
U práce poslouchám Willsonku. Řehtám se nahlas. Chandra, splín, chmury odletěly.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-10-zofincino-dobrodruzstvi
Žofie se ocitla na střeše. Myslím, že hraje divadlo. Nešťastně mraucá. Kouká z okapu. Asi přišla z třešně. Vedu ji na druhý konec na stání. Je opatrná. Petroušek si bere židličku. Stahuje ji dolů. Přidal jí na zadek. Chovám ji.
- No, ještě ji lituj. Před týdnem jsem ji sundával ze žebříku ze stromu. Ať si to nezvyká!
- Pravda, pravda.
Hosté z festivalu ucpali německé dráhy. :-) Já si tu píšu, a někteří ještě letí. Japonsko, Kolumbie, Austrálie…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-08-10-fungujici/1686300125
Zřejmě jediná FUNKČNÍ telefonní budka v ČR. Hodíš 2 Kč a telefonuješ, kolik minut chceš. Najdete ji u vlakového nádraží v Třešti. Drobné vám rádi vymění naproti v Tesla muzeu.
Večeeer. Koktejl. To byl rekapitulační den. zklidňující. Doufám, že všechny slzy vyčištěny, vyplakány, vyplaveny. Energie se ukotvují. Tak zas zítra.
Dobrou noc!