Vševěd z nalovu ve svátečkovém dni

Zážitkový den. Do budíku hodina. Jakoby mě někdo vzbudil.
Vstávej!
No tak vstávám. Mám v plánu nejprve vyčistit poslední okno a dveře, pak naskočit do vlaku… Mám toho hodně. Ze všeho nejdřív přípitek medovou vodičkou světu. Zahájit den.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16-rano-v-zahrade
Do zahrady na pampelišky. Kořen jemně dvacet minut vařit. Namalovat se. Kočky už dostaly.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16-snidane
Snídaně. Teď čtrnáct dnů pampeliška. Už se těším na kopřivu. S Lindou a Luckou ladíme itinerář víkendové návštěvy Lucky, Míšy a jejich Domči. Upřesňujeme. A motáme se v dnech. Linda se směje cestou do Phy, jak to motáme. Měníme. Jakž takž máme kostru.
Rychlík v 9.40. Jedu.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16-do-o2-a-zpatky
Vrátit modém do O2. Když Tě lákají – pošlou až do domu. Zaparkovat. Utíkat koupit lístek. Oběhnout nádražní budovu. Právě přijíždí vlak. Na minutu. Za třináct minut už mířím do Auparku. O2 hned u vchodu. Otevřené. Jeden hoch něco řeší u stolku. Nějaká slečna – pracuje tady? S někým hovoří přes sluchátko u ntb. Další slečna vzadu vyřizuje černovlasého mladíka. Mám v plánu odjet domů v 10.35 hod. Stísněný prostor. Pět minut. Nějaký hoch si nese do zázemí kafe, nákup. Deset minut. Patnáct minut.
- Hej! Bude mi sedmdesát. Omdlím!
- Posaďte se. Tady máte vodu.
Očekávala jsem, že řekne – dejte mi tu krabici. Berany berany duc – potvrzení a sbohem.
- Rozdělejte mi to, prosím.
Piju jak houba. Voda mi přišla nesmírně vhod. Poprvé piju z láhve s neoddělitelným víčkem. Kdybys ty, káčo, Nerudová věděla, že víčko logicky točím do boku… Ten tvůj trapný návod pro blbé.
Konečně jsem na řadě. Mám krátký čas do odjezdu.
- Tak my od vás ten modém vykoupíme.
- Ale já jsem si ho nekoupila.
- To nevadí, my ho vykoupíme zpátky…
- Nerozumím.
- Vy jste s námi uzavřela smlouvu…
Na vyzkoušení na čtrnáct dnů zdarma. A dnes mi přišla faktura asi na sto osmdesát korun. Přitom v pátek vyprší čtrnáct dnů. Nic platit nebudu…
Jsem ÚB. Nerozumím.
- A máte internet?
- Ano.
- Vy máte internet?
- Ano.
Máte? Aha. Tak to já jsem myslel, abyste nevolala…
- Mám stornováno?
- Napíšu vám dobropis…
- Víte, že venku svítí slunce a kvetou pampelišky?
- Ano. To já vím.
- A na vycházku.
- To já cvičím.
- V posilovně.
- Ano.
- Ale venku. V přírodě. Mně tu něco tlačí do uší. Nedá se tu dýchat. Vy jste zavřen celý den. Pak si nerozumíme. Takovéhle klučíky jsem tu učila na G.
- To já mám AI, podívejte.
- Já vím, můj učeň mi ji taky nainstaloval.
- Zadám napiš pět vět o jaru. Vidíte? A mám je. A nemusím se snažit.
- No. A zakrní vám mozek.
- Ne, mám čas na další věci. Já jsem digitalizovan.
Kluk je sympatický, ale už odsud utíkám.
Kupuji lístek. Sedám. Jedeme. Tak to bylo přesné. Ráno na vteřinu a domů zase. Cestou sleduji krajinu. Aha, támhle jsem předevčírem jela… A tady… A támhle…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16-tohle-je-doma
U nádraží mě čeká můj kůň. Jsem moc a moc ráda, že už neučím v Hradci. Zešílela bych. Člověk stroj. On mi řekl, že je rád, že je digitalizován…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16-kuchtim
Odpoledne přijde Honzík. Udělám mu dort. Já i on dnes slavíme. Na patnáctou přijde paní. Ireno, hoď sebou!
Jdu si nasbírat pár vršků kopřiv. Dotvářím kopřivový balzám. Petroušek volá.
- Kdepak jsi? Auto tu je, ale ty ne.
Jdu s košíkem ze zahrady. Jejka! Přivezl mi kytici k svátku.
Jsem šťastná.
- Přeju ti všechno nejlepší! Kytku ode mě a zajíčka od Hany.
Květinářka mi vetkla do kytice hnědého zajíčka. :-)
Pošťák dovezl balíček. Od strejčínka, bratra Petrouškova tatínka…
Na čtyři hodiny znovu zahřívám kopřivový olejový lektvar. Dort hotov. Ještě domýt okno v ložnici. A dveře v obýváku. Přemýšlím nad dr. Vševědem, co je asi jeho slabé místo. V čem se nevyzná. Večer se ho zeptám v knihovně.
Mám hodinku na zajetí k ovocnářům pro jablka a k Ivě. Jedu.
Po obchvatu jedu ostražitě. Támhle, tam je to místo, jak ti z Hruštiček říkali, že přebíhají lidé kvůli zkrácení cesty. A děti!! Jeď obezřetně!!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16-k-ovocnarum-k-sestre
Zajíždím k ovocnářům. Ješiši. Semafor. Frézují cestu. Ireno – jeď.
Vybírám jablka. Ptám se:
- Stříkáte šestkrát?
- Nevím.
- Ale vždycky to říkáte. Šestkrát.
Nějaký zemědělec říká:
- Patnáctkrát.
- Cože?
- Na západě stříkají třicetkrát.
Dobré. Tak takové mňamky nesu domů. Odbočuji k Ivě. Má návštěvu. To jsem moc ráda. Pejsek mě vítá jak blázen. Radostí ryčí. U Ivy rychle dárečky Beníkovi. Něco Ivě.
- Já dnes jdu na dr. Vševěda.
- Aha, on byl dnes v knihovně v Novém Městě.
- Jo takhle! Tak to má objížďku tady u nás.
Přijíždím. Paní je tu. Měřím. Má moc hezké výsledky. Tak to je super, když švindluje. Občas vynechá, přesto tuky ubyly, narostla svalovinka…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16-honzik
Honzík je tu. Nesu mu dort. Mazanec. Obložený chleba…
- Petroušku, Míša by si s tebou rád zítra zahrál ping pong. Počkej, zavolám mu.
Z telefonu zní libá moravština Míšova hlasu.
- Peťuš, že bych si dala víno? Odvezeš mě do knihovny?
- Odvezu. V kolik?
- Je to od pěti. Ne, je to od půl.
- Máš to od půl.
Raději jdu zavolat. Potvrzují mi, že od půl šesté. Tak to musíme v pět deset. Tam bude lidí!
A bylo.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16-vysehradsky-hrbitov
Potkvávám dr. Martinka na chodbě. Fotíme se. Říkám mu, že jsem ho až do podzima loňského roku neznala. Byl tu s Olšanskými hřbitovy…
Jiří Martínek (* 9. dubna 1976 Praha) je český historik, geograf, kartograf, vysokoškolský pedagog, fotograf, popularizátor věd a od roku 2021 také expert (tzv. lovec) v soutěžním pořadu Na lovu.
Doktor Vševěd. Nádherně přehledně vypráví o daleko menším hřbitově než při minulé návštěvě. Má přehled, kdo kde leží. Na kterém hřbitově. Ptám se, v jakém oboru je nejistý.
- V přírodních vědách a v posledních dvaceti letech kultury.
Prý miloval hřbitovy odjakživa.
Z publika dozvukujeme.
- A tak jsem když byly děti malé volil vycházku na čerstvý vzduch na hřbitov.
- Prošel jste si náš hřbitov?
- Na vaše doporučení ano. A kupodivu, našel jsem tu náhrobek akademického sochaře Preclíka. A taky děkana, který mi zamezil studovat dějepis a archivnictví kvůli nesplnění určitých bodů. Vystudoval jsem zeměpis...
To myslel teatrologa Černého.
Běžím domů rozkvetlým městem. Jdu ještě s dvěma ženami. Chodíváme pravidelně. Povídáme si. To byl krásný den. Škaredá středa. Sazometná.
Ráda se vzdělávám. Páč nechci umřít blbá. Dnes překrásný poučný den!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-16nmir
Máme to v našem městě hezké. Sázejí tu stromy. Svážejí bio odpad. Máme divadlo. Přednášky v knihovně, muzeu, pevnosti. Ale mladí se digitalizují… Jediný malý kázek. Koční nám naši potomci... Lidé stroje.
No, zhruba vše. Usínám. Pestrý sváteček. A těch práníček! Na WhatsApp, Messingeru, Tg, FB... Jé! Děkuji všem
Dobrou noc!