Vtipný den :-)

Ráno. Protahuji se. Hup, v posteli Zrzka. Rarach. Dobře ví, že nesmí. Tak si zkouší.

- Jedeéééš!

- Prosím?

Připomíná mi dialog v Lidlu u pokladny před měsícem. Prodavač na mě něco huhlal.

- Prosím?

- Huhlihuli.

- Co říkáte?

- Huhuhuhlu.

- Já vám nerozumím!

Až nějaká babizna přede mnou pokazila mou hru.

- Že si máte nasadit roušku!

A bylo po srandě. Beru polštářek a bincnu ho před Zrzku. Vidím jen její kmitající nožičky. Ona ví! Ví a zkouší.

Skyp s maminkou. Ty zuby má nějaké divné. Vítá mě sociální ze třetího patra. Taky milá. Hodí se. ubezpečuje mě, že už stíhají, že už se pomaloučku dostávají zas do normálních kolejí. Hlavně - maminka denně chodí na vysokém chodítku. Kolik ujde? Tak padesát metrů. A řekne si na záchod. Dvě nejdůležitější věci plus stolování příborem nebo aspoň lžící. Mám radost. Výborné sdělení. Hned mám pozdvihnutou náladu. Dnes jsem si za sebe zvolila vánoční pozadí. Netušila jsem, že nebudu moc ukazovat Vánoce. Tak je aspoň pouštím. Koledy. Až po ukončení naskočila ta, co jsem ji chtěla mamince pustit:

Panna na oslu jede, osel má uši šedé. Tak vtipný text.

Emi H7 Emi G D G

1. Panna na oslu jede, panna na oslu jede,

Ami H7 Emi Ami Emi H7 Emi

osel má uši šedé, osel má uši šedé.

2. [: Dříve, než hvězda vyjde, :]

[: hodinka její přijde. :]

3. [: Josef se třese zimou, :]

[: kdepak je na noc přijmou? :]

4. [: Za okny tma je jatá, :]

[: hospodář zamkl vrata. :]

5. [: Čtyři psi vedle plotu :]

[: štěkají špatnou notu. :]

6. [: Pastýřům zvonce zvoní, :]

[: na seně seno voní. :]

7. [: Hospodář usnul v křesle, :]

[: do noci svítí jesle. :]

https://www.youtube.com/watch?v=b9WJSkD_AKU

nebo

https://www.youtube.com/watch?v=OuEWIZU1LSo

- Mami, a včera jsi hovořila s Ivou, viď? Vidělas Beníčka.

- Ne, vaše sestra to včera zrušila.

- Cože?! No to snad né. Měli jste mi volat. Hned bych byla připravená. Je to půlhodinka.

Achjo, to není dobré sdělení. Tlumím se.

- Paní Konečná, až dotelefonujete, půjdeme chodit. 

Ó! Skvělé!

Poledne. Petroušek volá. Jeho hodina. 

- Že ty jedeš na oběd?

- Právě pojedu. Myslíš, že bychom mohli jet koupit stromeček?

- To by šlo.

- Tak buď připravená po poledni. Nemám čas. Musím dělat.

Dnes má volno. Nemusí spěchat. Pro jistotu se jdu natáhnout do legín, přehazuji šálku.

- Zrzečko!

- Ňaf, ňaf, vrr - jsem tady.

Přibíhá jak pejsíček. Vbíhá do tepla. Už ji ani nemusím brát do náručí.

Vzkaz pro tu kjavajznu s tím vychlastaným anonymním hlasem, pro ten lidský podřadný přihlouplý póvl: Ne ťutík! Ťutínek je tu. - Jedeme koupit stromeček. Na bráně lanko. Oťapujeme, nemám přikrytou identitu. Fučí.

- Třeba šel na záchod.

- Peťuš, pojeď do M.

- Máš pravdu! Tady si nás nezaslouží.

Vystupujeme u M. Jů, tady mají jiné ceny, příznivější. Nádherné jedličky, smrky pichláky. Obsluha nás srdečně vítá. Péťa přátelský se všemi lidmi světa se s ním radostně zdraví. Pozoruji, jestli se znají. Péťa odbíhá zaplatit do obchodu. Pán je brigádník. Ptám se. Aha, pečuje o postižené.

- To já vím, před dvěma lety jste prodávali stromky támhle z té strany, to jsem vám vzdávala hold. A tady ty piliny...

- Ty vám dám, ale nemám krabici.

- Počkejte, běžím za manželem. Ó, děkuji Vesmíre! Tady mimo bazénů prodávají i nezbytné nepotřebnosti.

- Peťuš, prosím tě, potřebuji krabici na hobliny.

Nechci vstupovat s nezakrytou identitou, ale už jsme u regálu. Narychlo vybírám. A vína! 560,-! Klubová cena 120,- A tady chardonay 85,- klubová.

- Prosím Vás, jak se mám vyznat v těch cenách. Jsou tam tři. Naše je klubová?

- Ano. Dobrý den!

- Tak to já ještě utíkám si vybrat víno.

U pokladny sedí milá dávná klientka. Před dvěma třemi lety do ní někdo vrazil na kole. Zlomila si kliční kost.

- Jezdíte na kole nebo se bojíte?

- Jezdím, bojím a bojím se i v autě.

Petroušek nese krabici. Prý poprosil slečnu: Víte, my máme doma křečíčka...

Smích. Lhář jeden! Já vůbec nevím, co s těmi nádhernými voňavými hoblinami udělám.

- Peťuš, počkej! Tady mají hezké věci.

Beru hadrové andílky- takové tři maličkaté. Tři závěsy - srdce, hvězda, stromeček. Jů a džbán. Ten by se hodil na horký čaj, na džus, na mléko, na vodu, jako konývka k zalévání. Bílý se sněhulákem. Červeně olemovaný. 

- Je to plech nebo keramika?

- Keramika. 

Co jsme ušetřili na stromečku... Zastavujeme u profiinstalu.

- Když dovolíš, ještě se stavím pro nádržku. Zítra jdu vyměnit...

- A já se půjdu podívat do prodejny s tebou.

- Ne, ty seď! Nikam nechoď. Dívej se jen z auta. To by bylo zas drahé!

Mně to přichází velmi vtipné. Pořád se s ním směju. Koupí mi, cokoli může. Snáší mi modré z nebe. A má u toho ty své kecy. A já je už třicátý druhý rok přijímám jako duchovní potravu, jako humor; nikdy se s ním nenudím.

Vysazuje mě doma. Vynáší stromeček. - Pracuji. Odpoledne utíká. Hnětu chleba. Péťa je tu. Vede své řeči, které se mi nikdy neomrzí a stále se jim směju jako svěžím vtípkům. Dnes boduje. Vede tichý monolog:

- Péťo, musíš furt dělat. Máš náročnou manželku. Od rána děláš a máš h... 

Volá mě.

- Pojď sem! Tady jsem dostal čokoládu, skoro stoprocentní. Tu ti posílá XY. Tady čtyři propisky, ty bych si s dovolením nechal. Tady triko. Jako každý rok.

Na to si musím dát pozor. Dárkové ručníky a trika mi vždy zničí várku prádla.

Utíkám si zas po své práci. Z pracovny slyším:

- Děkují mi za můj nákup. Tak to jsem rád.

Řehot. Copak zas dodá. O tom, že do konce měsíce nemá na svačinu?

- Zaplatil jsem a teď jsem do konce měsíce bez peněz. S tebou je výhoda jezdit nakupovat. 

- Peťuůůůš, potřebuju otatínkovááát!

- To víš, že jo. Jsi šťastný člověk!

- Peťuš, ten FB. Já tam mám někdy k tisícovce čtenářů. Peťuš, mám asi šest set sledovatelů. Péťo, nesmím sdílet. Zakázali mi to. Vůbec nevím proč. Včera jsem hrozně rychle vkládala komenty při tiskovce. Objevovaly se mi červené rámečky. Nereagovala jsem.

- To nic není. Zavři to. Vypni.

Ukazuje mi, co si koupil na sebe. S obavami očekávám... Ale jo, jde to.

- Musel jsem udělat Tomášovi kšeft. Měl dva měsíce zavříno!

- Ukaž? Tak to ti zaplatím a mám pod stromeček.

- To je nic, proti tomu, jak jsem byl v M. kupovat stromeček! S tebou je to vždycky výhodné.

Konečně může sportovat.

- Večer půjdu na pinec! Víš? Teda - si myslím, jestli mě pustíš.

Tohle mi říká vždycky. Jestli prý dostane propustku.

Cítím nad sebou vznášet se NWO. Nejde mi přes mobil vložit fotky. Prý nejsem připojená k síti. Jsem. JSEM! Neznámá síla mě znemožňuje pohybovat se na internetu! Až večer se dočítám, že sluníčko dnes dělalo výpadky všem lidem. Ač nesmím sdílet, mohla jsem si vložit videa s maminkou. Ale než se objevilo, to byla doba. Několik hodin!

- Ty už máš zas kočku u sebe? To je jak miminko. Ty vyjdeš ven, zavoláš, přiběhne. Já vyjdu ven, hubu si můžu roztrhnout. Konečně přiběhne a když už ji mám u ruky, udělá frnk a je v p.

- Peťuš, vždyť je tu celý den se mnou.

- Já jsem stejně vypatlajnej. Říkám si: Až pojedu domů, stavím se pro naftu. Jedu domů, říkám si: Musím jít zkontrolovat moje holky domů. Já jsem přijel bez nafty. To bych se ráno divil. Když jsem blbej, tak léčebna čeká!

- Peťuš, mijuju těěěé!

- Hlavně, když máme přístup na léčení! Tak já jedu ještě pro naftu! Jak já jsem na to mohl zapomenout? Můžu. Hlavně, abych byl u mucinky. :-)

Jeho samomluva mně nenechává klidnou bránici.

- Tajdle mi dal Bohouš, to uživíš, viď?

Podává mi placatici rumu.

- To míval rád Milan, dej mu pánbu věčnou slávu! Dej to sem.

Dnes byl hodně zapomnětlivý. Dnes je výdej na Scuku. Nákup od farmářů. Zapsal si to do kalendáře.  Jel na stadion. 

- Dobrý večer, tady je Scuk. máte tady... 

- Jé, zapomněl. A mohl by přijít ještě do osmi hodin?

Naše paní výdejní mladá, hodná. Má malé děti. Přeposílám SMS na stadion. Nechci rušit tréning po dvou měsících. 

Po sedmnácté má přijít klientka pro tašku jídla. Letuji bylinky do skořápek. Vytvářím přání ekostromeček. Volá další. S tou jsem dohodnutá taky po sedmnácté. Staví se na čaj. Jenže mobil mě upozorňuje na etický seminář.

- Irenko, mohu se opozdit?

- Můžeš, mně začne v půl šesté školení, tak když se opozdíš, budu ráda.

Připojuji se. Nepíšu. Pořizuji PrtSc. Vkládám do wordu. Nesmíte. Nesmíte. Samé zákazy. Produktová tvrzení. Seznamuji se už poněkolikáté se slovem požadovaný produkotvý disclaimer. Holka, copak nemáme český "ekvivalent"!? :-) Protějšek?! Rovnocenné slovo? Hlavně, že se nadává na rusismy, a germanismy. Řeč je zaplavena plevelem anglikanismů!!

Bezva. Vhodnější by bylo - Toto tvrdit smíte, tomuhle se vyhněte. Máme asi rok dva novou nemožnou etickou. Letuška. Volám našemu prezidentovi. Stěžuji si.

- Ireno, já jsem tam vůbec nebyl. Nenechej se vyvést z míry.

Upozorňuji i na to, že jsme v našich zeměpisných šířkách a že jsem si ukládala samé exotické tváře. I na tom se prý pracuje. Tak ať zrychlí! Popouzí mě to!! Jsem na to alergická. Loni mě FB zablokoval za fotečky na dětském zboží v Lidlu. A co lidí se do mě pustilo! Hájili černé snědé kudrnáče. Od té doby dávají  malé blonďaté a hnědovlasé andílky.

Už je tu klientka.

- Upekla jsem bagety.

Zdobím je navrch křenem. Pochvaluje si. Hovořím o našem novém KOLAGEN SKIN BUSTERu.

- Já jsem si všimla, že jsi jiná.

Výsledky jsou prý až po měsíci. Beru to teprve čtvrtý týden. Tam má být prý asi sedm procent. Po dvou měsících jsem procento zapomněla a po třech měsících čtyřicet devět procent. Chceš ho vyzkoušet? Řekni si manželovi. Má dárek pro tebe. A přijď si rovnou pro další na teď. Máš dva měsíce vyřízené. Třetí měsíc je za dlouho. :-)

- Vždyť víš, že on o tom neví.

- Ale tohle je na klouby, pleť, šlachy, nehty, vlasy...

Vyzkouší. Vypráví, jak je manžel rouškový. Ona vůbec ne. Napomíná ji. Hned si vybavuji ženy tady z FB. Manželé zarouškovaní.

- On si chce nechat píchnout...

- Smrt do těla. Tak mu to ještě rozmluv.

- S ním nehnu.

- Dobrý večer! Slyším známý hlas! Jedu rovnou ze staďáku. My nemáme Scuk. 

- Máme, viď? Stavil ses tam, že?

- Ani jsem nešel do sprch. Zítra... 

- To určitě. Kde máš tašku?

Blíží se naše večerní mimořádné setkání s kolegy. Člen prezidentského týmu nás seznamuje s jednadvacetidenní výzvou. Super. Cvičení, jídelníčky, vzdělávací sekce, každý si sám změří svou analýzu stavby těla, ještě může vyhrát tři tisíce, patnáct set nebo tisíc. Počítač vyhodnocuje procentuální změny. Unikátní. To je bomba. Taky se přihlásím. Za dvě stovky to je zadarmo. Pro klienty i pro zájemce z ulice.

- A myslíte, že zhubnu!

- Zhubneš určitě. Ta první výzva byla skvělá. Ale tahle je o level víc!

Tak jo, přihlásím se. Končíme, končíme! Půl jedné. Kdo mi dnes nasdílí počteníčko?

Dobrou noc!