Výroční

Kolik je to let, od doby, kdy jsem se probrala do slunečného dne 21.8.1968. Bylo mi právě čerstvých  dvanáct let. Maminka byla v práci. Přistavovala koupelnu. Pracoval u nás právě stařičký pan Verner. Zdil. Vchod do sklepa někdo důmyslně vymyslel miskrovnou. Luxusní plán. Díra v zemi. Sklep. Měli jsme přes ní položeny asi tři čtyři betonové pásy. Panely. Budoucí strop sklepa a podlaha koupelny, moderního splachovacího záchodu a malé kuchyňky. Důchodce pan Verner nám zedničil. Byl nesmírně šikovný, pracovitý, levný. Vybetonoval zásep. vystavěl z jámy nové zdi. Myslím, že ovládal i práci s dřevem. Už nevím. V ten den jsem se probudila. Vyšla jsem na zásep. Nad hlavou létala letadla. Helikoptéry. Ne v houfech. Ale sem tam. Nebála jsem se. Pan Verner říkal, že nás přepadli. A zas letadlo. U hřbitova se usalašili s tanky Poláci. Nebylo to hned v tom dni. Ve vojenském útvaru 1117 jim prý nechtěli dát vodu. Nevím, jestli je to pravda. Každopádně do roka dvou byli lidé prověřováni, trestáni. Vyhodili je z práce. Děti nemohly studovat. Měla bych si nechat svůj náhled. Jenže dějiny se točí. Mám možnost srovnávat. Jak se žilo tehdy, po intervenci a jak se žije dnes. Tehdy bohatá, nejbohatší a nejrozvinutější země mezi socialistickými. Dnes orvaná uštvaná vydrancovaná troska státu. Ani stát nejsme Firma. Firma firmy zlikvidovala; lidičky u korýtek plnili plán. Rvali ze své vlasti do svých štruzoků. Mlaskali. Policie nepomáhá. Armáda neexistuje. Jo, těch pár žoldáků, co naposledy dostalo na frak v Afghanistánu, dva roky to právě teď  je, tak to není armáda. To byla hanba! Dostali hezkou lekci. Školství, morálka, kultura v troskách. To, co předvedla tzv. vláda!! minulý týden v Pze, to hraničí se satanismem. Pardon – nepřirozené, zvrácené, a jestli si někdo chce vzít židli nebo lustr, do blázince s ním! Znak státnosti zhanoben vládními činiteli!!! Nikdo nepodá trestní oznámení. Státní vlajka zhanobena. Bylo tam tolik lidí. No. Tak to je ta naše slavná doba. A jak to bylo v tom roce 1968? Mamka na ně nadávala. Psala jsem tu, jak jsme se s Pepíčkem, Jitkou a Pavlem vydali na konec města, pod hřbitov k vojáčkovi se samopalem. To nebyli takoví ti dnešní roboti. Normálně. Měl zbraň. Na zádech. 

- Vojáčku, my chceme jít támhle na ty švestky.

Pustil nás. Poslední domek patřil dentistovi Lédlovi. Paní Lédlová nám cestou zpátky s plnými bundami  karlátek na břiše hrozila, že měla strach, aby nás nezastřelil.

Firmy nám zůstaly. Jejich značky taky. Pamatuji si, jak jsme na vysoké v předmětu ekonomika nebo v politické ekonomii, to už si nepamatuji, probírali, že do našich ČZetek nemáme kuličková ložiska. Tady pořád něco chybělo. Toaleťák, kakao, dámské vložky… A SSSR od nás ty motorky odkoupil a ložiska si vyrobil. Neexistovalo, že by nám potopili firmu. Vyráběli jsme – to všichni vědí – od špendlíku po lokomotivu. Z asi 3000 řemesel se u nás učilo 1800. To o něčem svědčí. Naši lidé si uměli úplně všechno zhotovit, postavit, vyrobit. Byli přemýšliví, každý měl nějaké vzdělání. Vyučení v oboru - dnes to vidím - byli pokladem státu. Lidi měli mozek propojen s motorikou. Dnes taky. Mozek žádný, ruce levé. Jedinou značku nám ukradli. LADA. No, ona je to slovanská bohyně. Jenže naše kvalitní šicí stroje tu značku nesly. A najednou auto Lada. Byl to normální žigulík. Nezasahovali nám do hospodaření. 50. léta, mučení, kradení našeho smolince, to už bylo pryč. Teď  byla doba obrodného procesu. Nic se neobrodí. Ne politické strany. Nutné začít odspodu. Vládnout si ve vesnici, městě. Odvolatelnost a hmotná zodpovědnost za rozhodnutí! 60. krásná leta. Když se dívám svrchu jako pozorovatel, cítím načichlost debilními hippies. Jo, tehdy nadšená z květovaných kalhot a ve stejném vzoru šatů. Krásné písničky Golden Kids... Dnes si uvědomuji, že i u nás byly záblesky vzdoru mladých. Hippies. Ó! Ne. To se mi nelíbí. Vzpoura proti společnosti, volná láska, drogy. Konečně to máme tady. To jim to dalo. Ale povedlo se. Taky jsem rebel, jenže se snažím rebelovat podle jejich zákonů. Ano, neplatí, nedodržují je, ale hraji jejich hru. Je to schizofrenie. Odmítám, ale používám jejich karty. Platím jejich falešnými penězi... 

Každý měl svého zubaře. Zdravotnictví bylo pro lidi. Zdarma. Mně ve FN zachránili život. Dnes? Pcha! Učebnice zdarma. Učily se sice občas bludy, ale podle jednotných osnov. Každý uměl číst a kvalitně úhledně hezky pravopisně dobře psát. Ctil se mateřský jazyk. Dnes se angličtina začne v každé škole v jiné třídě.  Jak má dítě ten promarněný rok po přestěhování dohnat? Irituje mě, že neznají poslední dějiny svého státu, ale anglicky umějí líp než česky. Fakt, to je teda něco! Hanba! Soudy – to nevím, asi se soudilo v politických záležitostech nespravedlivě. Ale občanské spory – tak, jak to má být. Zpíval o tom právník Jahelka. Dnes nevíš, jestli se domůžeš svého práva. Ireno – skáčeš z jednoho na druhé. Možná si dobu přikrášluješ a překrášluješ. Vždyť jsi byla ráda, že místo samoobsluhy tu najednou narostly samé tuzexy za koruny. I ta nejposlednější prodejna postavená v akci Z prodávala západní zboží v krásných obalech. Nachytala jsem se na to. Ble - dnes všude jen západní zboží. ČSN šly do háje. Rakušané sem jezdili v neděli na kafíčko. Dnes máme nejpodřadnější otraviny. Generalizuji. Zjednodušuji. Přestaň. Ježiš, každý to vidí jinak. Před týdnem ten pán, jak mi tvrdil, že nikdy jsme se neměli lépe. A ten zahradník, jak je šťastný, že jsme v NATO. Stačí se začíst do diskuzí na FB. Co tam je propagátorů te naší skvělé doby. 

Tak, a jak se hlasovalo, když dorazil zvací dopis. To jako do Moskvy. Brežněvovy. Prý byly zvací dopisy dva. Jelcin prý přivezl Havlovi kopii. Psanou na stroji s překlepy. Jestli to cvakal mistr krejčík Vaska Bilaků, to byla postavička, není se co divit. Psací stroj asi uviděl poprvé v Pze. Když přišel ze Slovenska, divil se splachovacímu záchodu! Jsem se dočetla v jeho životopise. Koupila jsem si ho asi v roce 1990. Prý neuměl šít saka. NAPOUŠTĚT NA SAKA. Tak se stal hlavním rozhodovačem státu. Dnes jsem četla, jak nějaká Slovenka psala, že nechce diktaturu Phy. Jo? Husák Slovák Dubček Slovák. Bilak Slovák. Jaká diktatura Phy? Pod posledními řádky zvacího rusky psaného textu bylo dobře čitelných pět podpisů: Indra, Kolder, Kapek, Švestka a Biľak.

Připomínám, z historických dokumentů je pravda, že Leonid Iljič Brežněv byl Ukrajinec a hlasoval pro. Zástupce Ruské federace, Ruska, hlasoval proti, zástupce Litvy se zdržel hlasování a ostatní podle národností, včetně těch, kteří byli okolo Leonida Brežněva, kteří byli také Ukrajinci byli pro. Tak kdo nás teda okupíroval? Kdo o nás rozhodl? 

Pro připomínku, Ruská federace není jediným následníkem Svazu sovětských socialistických republik. Těch bylo 15 a všech 15 má tento podíl. Plus NDR, Polsko, Bulharsko, Maďarsko. Jugoslávci si jeli po svém. Ti odmítli. 

Zjednodušený pohled z mé strany. A teď změna termínů. Už nepoužívám termín okupace. Okupace byla ze strany Německa.

Wikipedie:

Vojenská okupace je dočasná kontrola[1] nad cizím územím, které nepřísluší pod formální svrchovanost okupující mocnosti.[2][3] Takto ovládané území je okupované území nebo okupační zóna.

Eva Valentová

14 hod · PRAŽSKÉ JARO"Legenda - bohužel - s romantizující iluzi o Pražském jaru a jeho vlivu na evropskou politiku přetrvává dodnes. Akt instalace živých štítů v podobě pluku nic netušících Rusů, Ukrajinců, Poláků, Kazachů a Uzbeků není okupace. Okupace znamená vytvořit státní správu a řídit stát. Nést odpovědnost. Ovládat lidi. To se nikdy nestalo. Straničtí tajemníci nebyli Rusové, ale Češi a Slováci. Kádrováci byli Češi a Slováci. Policajti a estébáci byli Češi a Slováci. Generálové a podplukovníci byli Češi a Slováci.Ti nebožáci "internacionální pomoci" dvacet let nevystrcili čumáky z kasáren. Žili zde dvacet let obklopeni nenávistí."(Štěpán Kotrba)

V roce 1968 u nás se jednalo o internacionální pomoc pěti armád Varšavské smlouvy. Ještě před pár lety jsem měla jiný náhled. Dnes už vnímám s novými informacemi asi takhle:

https://www.svobodny-vysilac.cz/19771-2/

23.8.2018

Poslouchám pořad z 19.8. ANS na Svobodném vysílači. Moje oblíbená PhDr. Vítová. Milá, přísná, ani slovo vedle. Už druhý pořad, v němž slyším fakta o roce 68 od této paní. Otevírají se archivy. Fakta o roce 68 v dokumenty doložitelných faktech. Rozuměj – fakta z dokumentů z archivů. Jedna z prvních barevných revolucí, která se nezdařila.

Zaznamenám - zajímavé:

Jurij Galuško, historik, spisovatel, člen generálního štábu; 2015 zemřel v Rusku. Byl součástí událostí v roce 68 u nás. Přímý účastník intervence. Vydal knihu "Československo 68 – pohled sovětského důstojníka z minulosti do budoucnosti". Dokazuje a dokládá na faktech z nyní uvolňovaných dokumentů a faktů z ruských archivů, že to byla první nepovedená barevná revoluce za účasti CIA, disidentů a opozice. Všichni tehdy běhali na velvyslanectví USA a VB pro rady. Přesně jako dnes na Ukrajině. 21.8.68 vstoupila tanková kolona jedna a tři amerických divizí z území Německa do Československa – pod záminkou natočit dokument o událostech roku 68 v Československu. Americké velení poslalo kolonu, před kterou jela vozidla s kamerami, kameramany a filmovou technikou. Natáčeli historický dokument o "osudových událostech". Jeli bez zábran. Orgány bezpečnosti byly ochromeny kritikou z posluhování krvavému režimu tzv. svobodnými médii. Příslušníci bezpečnosti a pohraniční služby nechtěli chodit do služby, protože se báli o život svůj a svých blízkých. Příslušníci sovětské kolony americkou kolonu zastavili; řekli jim, že jsou obklíčeni. Doporučili jim, aby se vrátili, odkud přijeli. Aby nedošlo ke konfliktu, hráli velitel americké i ruské kolony, že věří výmluvám, že si spletli krajinu; protože česká krajina je stejná jako německá. Rusové doprovodili Američany až ke hranicím.

V knize Vasila Biĺaka se dokazuje, že střelci byli najatí. Naši lidé pokojní. Diskutovali. Vysvětlovali. V italské TV promluvili Gruzínci; byli najatí, aby stříleli. (Jako na Ukrajině. Nota bene zrovna, když končila Olympiáda v Soči. Skvělé načasování!) Náš meinstream celý srpen nesnesitelně hloupě, lživě informoval o roce 68. PhDr. Vítová nikdy neřekne slovo navíc. Jen fakta, fakta, fakta.

Další účastník diskuse:

John Orwell: Kdo vládne nad minulostí, ten řídí budoucnost. Kdo vládne současnosti, ten vládne i minulosti. - A dodatek? Přepisování historie národa vede nevyhnutelně ke změně jeho budoucnosti. Každá změna vlády je vždy doprovázena přepisem historie. A vládci si neuvědomují, jak jsou zneužiti. Ani dnes nemáme úplně jasno v tom, co se všechno událo v zákulisí. Verzí je hodně. Do deseti let to budou vědět všichni. Ruští důstojníci teprve promlouvají. Věci byly připravené. Po padesáti letech to teprve leze na povrch...

Novinář Syrůček píše o americké novinářce, vyslané z listu W. Post, aby informovala o událostech v ČSSR. Ale že si chce ještě odskočit vykoupat se k moři do Jugoslávie!!! K nám přijela 3. července 1968!!! (Napadá mě, že z ciziny sem volali svým blízkým a známým z emigrace v LEDNU 89: Jak se těšíte na revoluci?)

Ještě jedna změna terminologie. Dnes jsem poslouchala, že stát musí mít své hranice zaregistrovány, ohlášeny u OSN. A musí je mít uznány sousedními státy. A to Ukrajina nemá a nikdy neměla!!!  Takže ne válka!! Tedy Rusko provádí speciální vojenskou operaci. A víme proč. 

Konec, dost, k dnešnímu dni.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-21-snidame

Kočenky čekaly. Vzorně. Žofka se učí kopírováním Mourka. Chvíli je pouštím ven. Dnes bych měla najuchat k Erice včas. Začíná po třech týdnech dovolené. Skoro - téměř se mi to povedlo. Asi deset minut zpoždění. A to způsobily zastávky na cestě. Opravy silnice – trojí čekání ve frontě. Ty vorle!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-21-u-eri-a-pejsku

Výročí dnešního dne mi je už úplně jedno. Jela jsem na desátou k Eri. Musím se smát.

- Nevím, jestli jsem ti to říkala. Musela jsem zas zdražit. Zboží se zdražilo.

- Jasně, vždyť ti pořád říkám, abys zdražila. Prosím tě, nikdo si toho nevšimne.

- Jo, to by ses divila.

- Prosím tě. Já ani nevím, kolik platím. Ostříhání 240?

Erika se začala řehtat.

- Už dávno ne. 460 a teď o dvacet víc.

Upřímně se divím.

- Jo? A za barvení 450? :-) To asi bude víc, viď :-) 

- 680,-

- Vytiskni ceník na vrata, do provozovny a jen vyměňuj papír.

- Nevadí ti Abey? 

- Vůbec ne. Je příjemné, jak se mi tulí k noze.

Hotovo. Domů! Parno k zalknutí. Přes fronty na cestě rychlý nákup.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-21-rozkvas-na-bagetky

Kočičandy mají hlad. I já. Po obědě šup k bazénu. Nakrátko odbíhám zadělat na bagetky. Ráno jsem si oživila kvásek.

Petroušek je tu. Mácháme se. Vyvalujeme se ve vodě. Povídáme. Smějeme se. Popíjím chlazený sekt. To já ráda. Bubliny.  Nezdravé!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-21-upadek-vzdelani

Procházím FB. Neměla bych se vyvyšovat. Kdo se povyšuje, bývá ponížen. Tedy třeba dělá do plín a cintá nesmysly. Přesto mám pocit, že mnoho lidí slintá blboviny i když ještě nedělá do plín. Mozek jim vypadl. Nečtou. Nestudují. Nedoplňují, Nevyhledávají. Neposlouchají.

Teď jsem doposlouchala – do půl jedné – dvouhodinové pokračování o cestě do Montauk. O super vojácích MK Ultra. 12.8.1943 filadelfský experiment. Mám ráda objevovat nové věci, nová fakta, dělat si nové obrázky o skutečnostech. Nezdřevěnět v roce 48, 68, 89. Je nutno jít stále dál!

https://www.youtube.com/watch?v=m2oE9XVvpj8&t=380s

https://www.youtube.com/watch?v=-dvAe36lSx4

Dnes jako včera vedro, parno, modrá čistá osvěžující vodička. Žofka se motá okolo mě. Občas mě vzbudí tlapkami, jak po mně přeběhne. Nesmí na stůl.

- Nepouštěj ji na stůl. To by nám chodila po lince.

- Peťuš, na kuchyňský snad už ví. Tam se nesmí. Na linku smí jen nakukovat ze stoličky. Hlavně zatím vždycky spadne. Ona ještě neví, že sklo, deska linky nejsou strom.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-21-u-bazenu

V okamžiku nám předvedla, že skočit na starý povoskovaný ubrus zahradního stolu je pro ní už brnkačka. Že se o něj nesmí zachytit. Musí vyskočit a hupsnout nahoru.

Napadá mě taková čertovská myšlenka. Jedné krásné noci Kitty konečně dosáhne svého cíle. Odpéruje se tak, že se uchytí na parapetu v prvním patře. A zabuší dovnitř:

- Jsem tady, vy šmejdi! Koukejte mě pustit dovnitř! Tak a máte to!

- Peťuš, vyhoď ji, když se jí to tak pěkně povedlo. To by byla smutná. Tak na tenhle šeredný smí. Výjimečně. :-) 

- Ona to nebude rozlišovat.

- Já jí to naučím. V pracovně smí. Na tenhle zahradní smí. Na tamten druhý nesmí. Na konferenční nesmí. Na kuchyňský nesmí. Na linku nesmí. U mě v pracovně smí.

- Tak to se budu těšit.

To je jeho větička, kterou jsem mu nechala ztvárnit na jedno ze šuplat v jeho pracovně. :-)  Budeme se těšit.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-21-ne-pavek-a-havel-urvalek-a-horakova

Skandální opovážlivost. PePa  s tričkem Havla. Ne. Jsou lidé tak debilní? Fakt? Asi bude pravda to od supervojáka, že pod velkými městy jsou zařízení na nízkofrekvenční vlnění. Ne, to ne. Krmí lidi jedy. Šišinky jim kalcifikují wifinami. To není možné, aby mu to sežrali. Věznitel a vězeň. Slyšela jsem příměr, že prý to je jako kdyby židi za války táhli do Berlína a oslavovali Hitlera. Nevkusné. Neříká se tomu chucpe? 

Něco ze životopisu agenta Pávka:

Pavel Kopřiva

Citát pro dnešní den

"Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu, právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší. Posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou obhajobu našich přátel mne v názoru pouze utvrdil."

– Petr Pavel (agent Pávek, komunistický rozvědčík a současný prezident ČR), vlastnoruční životopis, 1987

Lidová tvořivost:

Pavel Šik

8 hod ·

"Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu, na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace.

Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší."

"Další velký vliv na mé pozdější názory měl podzim 1989. Tehdy mi srozumitelně k věku vysvětlil můj velící důstojník, že je všechno jinak a je nutné uzavřít nová přátelství.

Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší."

"Další velký vliv na mé pozdější názory měl podzim 2019. Tehdy mi srozumitelně k věku vysvětlili Petr Kolář, František Vrabel a Radek Hodkovský, že mě udělají prezidentem.

Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší."

"Další velký vliv ..

Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší."

Miroslava Redková

.. prostě chlapec do každého počasí...

Silvie Kulendíková

Někde se člověk nejdříve stane šaškem a poté prezidentem, u nás naopak.

Na bláznivé názory si zvykám. Kompenzuji je normálními prožitky. Takový normální krásný pohodový nerušený den jsem prožila.

Dobrou noc!

P. S. Doporučuji

Irena Hrobská

23. srpen 2018 ·

Sdíleno s: Vaši přátelé

Od uživatele Rita Štanderová.

22. srpen 2018 20:28

Emília Blážová

včera v 18:21

"Okupace" 1968 Československa ..nebo-li "Převrat s lidskou tváří"........pro všechny, kteří si nechávají vylévat mozek. Tady máte pravdivou informaci podle skutečnosti. Protože tomu tehdy nerozuměl ani jeden člen vlády, protože dostávali dezinformace ze všech řízených míst . Takže se vůbec nedivme, že povolali na pomoc vojska Varšavské smlouvy....!!!

Vladimír Bělous, profesor Akademie vojenských věd, generálmajor ve výslužbě:

USA v letech 1960-1970 shromáždily v Evropě silnou skupinu taktických jaderných zbraní, které měly asi 7000 bojových hlavic. Jenom armáda Německa (Bundeswehr) čítala okolo 500 tisíc lidí. Od samého počátku byl Bundeswehr plně integrován do vojenské struktury NATO a byl podřízen společnému velení aliance. V SSSR byl Bundeswehr nazýván "armádou pomsty", protože se na jeho vytvoření aktivně podíleli bývalí Hitlerovi generálové. Například v roce 1957 v něm sloužilo více než 10 tisíc důstojníků, 44 generálů a admirálů, kteří bojovali v nacistických jednotkách.

Již v červenci 1968 byly evropské síly NATO uvedeny do stavu částečné bojové pohotovosti. Zvláštní obrněné jednotky americké armády se přesunuly na hranice Československa v Bavorsku. Na výcvikovém polygonu Grafenwöhr v NSR stály tanky NATO v kolonách připravené k okamžitému zásahu. Stovky ocelových hřbetů bylo vidět z československé strany pouhým okem.

V noci z 20. na 21. srpna dal generál Parker z velitelství NATO příkaz k zavěšení atomových bomb do letadel. Velitelé leteckých jednotek obdrželi příkazy v zapečetěných obálkách, které měly být otevřeny na speciální signál. Označovaly cíle pro bombardování v socialistických státech.

Příprava povstání

Generálporučík sovětské armády ve výslužbě Alfred Gaponěnko, v těch letech velitel pluku, vzpomíná: "Byl jsem pověřen udeřit svým plukem z boku na vojska NATO, která se pod rouškou cvičení "Černý lev" soustředila na německém území a byla připravena k invazi do Československa. Byly stanoveny hranice rozvinutí pluku, který měl operovat v sestavě 120. motostřelecké divize jako rezervní pojistka vrchního velitele Sovětského svazu. Do oblasti možných bojových operací měly být jednotky přesunuty přes území Polska."

V hlavním štábu NATO byla zřízena speciální skupina, která zahrnovala operační komanda. Jejich úkolem byl "československý problém". Od července 1968 začal v Regensburgu (Řeznu) působit "štáb úderné skupiny", do něhož bylo přiděleno více než 300 důstojníků výzvědných služeb NATO a politických poradců. Hlavní ústředí NATO dostávalo třikrát denně zprávy o situaci v Československu shromážděné "štábem úderné skupiny". Jak bylo později upřesněno, pohybovalo se tou dobou v Československu více než 200 specialistů z armády NATO a více než 300 lidí ze špionážních center. CIA a Pentagon věřily, že tolik "specialistů" bude schopno zabezpečit řízenou činnost pro 75 000 "povstalců".

Podle amerického ministerstva zahraničí čítal v létě 1968 počet amerických občanů v Československu asi 1500 lidí. Ke dni 21. srpna 1968 se jejich počet zvýšil na 3000. Podle amerického tisku šlo většinou o agenty CIA.

Převrat s lidskou tváří

Pouze v první polovině roku 1968 překročilo československé hranice více než 368 tisíc turistů z Německa. Tak masivní příliv "milovníků cestování" ze sousední země neměl obdoby.

V západním Německu a Rakousku byly zřízeny střediska pro přípravu výbušnin, pro činnost ilegálních rozhlasových stanic, cvičili se tam špióni a sabotéři, shromažďovaly zbraně a střelivo. V Československu se budovaly skryté muniční sklady. Země byla zaplavena zbraněmi. Od konce srpna spojenecké síly vyvážely nákladními automobily z Československa výbušniny, samopaly, pušky, pistole, kulomety, patrony k nim, granátomety a dokonce i lehká děla.

A již 22. srpna velitel 2. západoněmeckého armádního sboru generálporučík Tilo nařídil vytvoření zvláštního velitelství pro koordinaci "psychologické války" proti Československu podle pokynů generálního inspektora Bundeswehru. Jeho oficiálním úkolem bylo "udržovat technickou komunikaci" s Československem. Ve skutečnosti šlo o centrum "informační války". Činnost velitelství vedl plukovník I. Trench, přední západoněmecký odborník na "psychologickou" diverzi. Zkušenosti s ideologickými akcemi získal během kontrarevolučního povstání v Maďarsku. Téměř všem členům štábu se pod krytím "novinářů" podařilo navštívit Československo, aby si ověřili nadcházející "psychologické operace". Tehdy těsně po srpnu 1968 se v ČSSR šířily dezinformace a pomluvy desítkami podzemních rozhlasových stanic, tiskovými médii i televizí

P. S. 2

Prasárnička

https://medium.seznam.cz/clanek/jaroslav-kral-konec-gerontokracie-proc-omezit-volebni-pravo-senioru-17374?fbclid=IwAR0L1X28Fz9PXseP5OB0mErKGDTnnCCUmIwtexH02q4VQbtgmfzLwX6x-IM

Anabella JoshuatreeTV ŠALINGRAD - Skupina

11 hod ·

TO JE SÍLA, SDÍLEJTE, PROSÍM!!

LIDI,KONEČNĚ SE PROBUĎTE, TOHLE NEDĚLALI ANI KOMUNISTÉ, CO DĚLAJÍ TYHLE"NOVINÁŘSKÉ A POSKOKÁŘSKÉ ELITY"!!!

Konec gerontokracie: Proč omezit volební právo seniorů?

JAROSLAV KRAL,SEZNAM MÉDIUM!

Žijeme v demokratickém světě, takže vlastně každou chvíli můžeme podpořit názorové směry, které s námi souzní. Volíme své favority do veřejných funkcí, je ale volba spravedlivá nebo ne?

Procentuální generační zastoupení v populaci

V současnosti bývají nejsilnější skupinou navštěvující volební místnosti senioři, kteří tvoří více než třetinu všech hlasů. Už jen po této prvotní větě vám jistě docvakne, kam vítr vane a jak je to s tou spravedlivostí voleb. Přirovnejme si to k jakékoliv jiné "soutěži", protože přesně tím vlastně volby jsou, třeba k týmové štafetě, kterou všichni jistě pamatujeme minimálně ze základní školy. To je jakoby členové jiných týmů při štafetě ufuněně sprintovali na kilometr, zatímco tým seniorů si každý na pohodu zaběhne ani ne polovinu a plni síly si přijdou přebrat zlatou medaili. Nebo čokoládovou, když zůstaneme na té základní škole. Zkrátka je to naprosto nerovný boj.

Na absurditě této situaci přidává, že často tato věková skupina rozhoduje o věcech, které se jich již vůbec nebudou týkat a kterým ani nerozumí, protože doba letí dopředu raketovým tempem. A to vůbec nemluvím o špatném přístupu k informacím a velkému sklonu podlehnout dezinformaci, třeba například, když jim přijde do schránky osobní dopis od pana Babiše nebo pravicových populistů.