Vyrovnávání energií. Rovnodennost. Podzim

Tak jsme to přežili. Sice neříkej hop, dokud nepřeskočíš, ale temnota odchází. Pomyslné nové dveře jsou dokořán. 22. září 2025 v 20:19 přesně.

Včera zatmění Slunce. Venku tropy. Dnes první podzimní den. Venku fučí, ochladilo se. Rovnodennost. A teď už hupky šupky ke slunovratu. Maličko si budeme moci konečně dáchnout.

Petroušek má dnes volno. Měl v plánu stříhat stromy. Popadla nás lenošivá. Každého po svém. Já se vyvaluji dlouho, než vylezu. On si jde po svých. Zahrada počká.

Chtěla jsem dnes upéci štrúdl, domýt terasu, vyžehlit koš prádla. Mám zaklínadlo: Maňana. Co můžeš udělat dnes, můžeš udělat i zítra. 

Jedu na nákup. Mám velkou spotřebu kahánků. Mají ve výrazné slevě. Den co den se u nás svítí. V červeném srdíčku zavěšeném na konci chodby. V lucernách. Pod kopálem. Včera i dnes jsem přihodila  k bílým slzám pryskiřice kopálu orlářku drahocennou. Nádherná vůně se line domem. Víc než tyčinky používám vykuřovadla. Na orlářce čtu, že je to velice vzácné dřevo. Jedno z najdražších vykuřovadel a rostlinných materiálů vůbec. Kvalitní kusy mnohonásobně převyšují cenu zlata. Každý z kousků v pytlíčku může vonět jinak. Mám ráda parfémy s dřevitou vůní, která mi připomíná podzim. Miluji damascénskou růži. Orlářka voní od subtilně dřevitého aroma s ovocnými a květinovými tóny až po dotek vanilky, kakaa, ambry, pižma. Je to vznešená vůně. Nedávám jí moc. Nemám ji ráda samotnou. Míchám ji s pravým kopálem. Kvalitu mám zajištěnu od pana Rymera.

Zadávám do AI dotaz pro všechna pojmenování. Mám pytlíček z Malajsie:

Orlářka drahocenná (Aquilaria malaccensis) a její příbuzné druhy mají spoustu názvů, protože jsou známé a ceněné v různých kulturách. Tady je přehled:

🔹 Český název

• Orlářka drahocenná

🔹 Latinský název

• Aquilaria malaccensis (synonymum: Aquilaria agallocha)

🔹 Anglické názvy

• Agarwood
• Aloeswood
• Eaglewood
• Oud (nejběžnější, zejména v parfumerii)

🔹 Arabské názvy

• 'Ūd (عود) – znamená prostě "dřevo"
• Bakhoor – když se používá k vykuřování

🔹 Indické názvy

• Agar nebo Aguru (v sanskrtu: अगुरु)

🔹 Další tradiční názvy

• Gaharu (Indonésie, Malajsie)
• Jinko (Japonsko, kde se používá v čajových obřadech a při vykuřování)
• Chen Xiang (沉香, Čína – doslova "ponořená vůně")

👉 Celkem tedy můžeš říct, že ta "orlářka drahocenná" je známá po celém světě jako oud, agarwood, eaglewood, gaharu, jinko nebo chen xiang.

Nejvzácnější druhy agarového dřeva nebo oleje z orlářky drahocenné mohou stát i víc než 1 000 000 Kč za kilogram. Jen pár kapek oleje z oudu v parfému zvedne jeho cenu do závratných výšin – proto se mu říká "tekuté zlato". Zajímavé je, že obyčejné zdravé dřevo voní jen málo. Teprve když strom napadne houba, začne produkovat tmavou pryskyřici, která nasytí jeho vlákna a promění je v nádherně aromatické "agarové dřevo".

Mám takový dýmník. Na jeho pevnou kovovou podstavu jsem si koupila bezvadnou čtyřnožku. Tu obalím alobalem. Nasypu, co potřebuji. Pod ní zapálím kahánek. Už to voní. Mám i uhlíky. Na ně se používá kadidlo. Různé druhy pryskyřice. Vykuřovadla mají svá kouzla a fce. Mohou pomáhat lidem při emocionální nestabilitě. Uklidňuje. Ztišuje. Vyrovnává. Nastoluje dobrou náladu. Prodlužuje spánek. Vlastně ji nepotřebuji. Všechno mám. Pro mě je v první řadě důležitá její omamná vůně.

Tak tedy kupuji ve slevě balíčky kahánků. U pultu pro kočky kuřecí krky. Je tu milá důchodkyně. Prý je ráda, když ji zavolají. Dozvukujeme si.

- Máte tady teď bezva atmosféru. Byla tady taková pavlačová jekna.

- Ta je teď nemocná. Máme to tu fajn.

- A dokonce, jak nemám ráda národní hosty, tak tu máte dvě, a ty jsou nesmírně obchodní, milé.

Paní souhlasí. Nyní u pultu klid, mír, pohoda, ochota. Co nadělá jedna míca. Je to jako ve třídě. Vždycky je tam skvadra rolí. Měla jsem ráda, když někdo z nich chyběl. Poznáte, která role to byla?

Typické role žáků ve třídě

• Lídr / vůdce – má přirozenou autoritu, často určuje náladu ve třídě.
• Organizátor – ten, kdo rád plánuje a spojuje ostatní.
• Šprt / expert – velmi aktivní v učení, často vzorem, ale někdy i terčem.
• Klaun / šašek – baví ostatní, dělá legraci, odlehčuje atmosféru (někdy ale i narušuje výuku).
• Tichý pozorovatel – nenápadný, spíš sleduje, než aby se zapojoval.
• Oblíbenec / mazlíček učitele – snaží se být vzorný, má dobrý vztah s vyučujícími.
• Odmítač / rebel – staví se proti pravidlům, může zpochybňovat autoritu.
• Oběť / outsider – často stojí mimo kolektiv, může být šikanován.
• Mediátor / diplomat – smiřuje ostatní, udržuje ve třídě klid.

S paní se shodneme, že se nestýkáme vůbec s lidmi, kteří melou o nemocích, zobou kvanta léků, které jim likvidují těla… Dozvídám se, že jezdí plavat do bazénu. Za devadesát korun na dvě hodiny pro důchodce. I bublinky, sauna. A jezdí sama. Ne s důchodci. Milé povzbudivé setkání.

Cestou z obchodu mě zdraví pán v ostře oranžové mikyně. Hezky se usmívá.

- Já vás nezn… Už vím. Ford Kuga.

Potkali jsme se na konci zimy v květince.

- Jste dobrá.

- Hlavně jsem ráda, že jsem si vás zařadila.

Chvíli hovoříme jako staří přátelé. Pak už letím po svém. Utíkám do vedlejšího obchodu pro kytky. Vřesy. Mají tu ještě zamiokulkas. S parádní slevou. Beru ještě jeden. Pro mě velmi oblíbená rostlina. Nepotřebuje mou péči. I když… I když umím umořit svou láskou každou rostlinu. Maličko se zlepšuji. Ze zamiokulkasů, které jsem odpravila, vyrostly malé trojlístky. Ve vodě pouští kořeny. Až dnes mi došlo, že to jsou hlízky nových rostlinek. Před dvěma lety jsem experimentovala. Ne sama – podle návodu. Natrhala jsem lístečky. Zapíchla je do hlíny. Přiklopila sklenicí. Už nevím jak dlouho, ale po určeném čase jsem měla mnoho malých. Zamiokulkasů.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-22-u-radky-a-mijanka

A teď se vydám za Ráďou. Má okolo hlavy svatozář. Manželka našeho Mijanka. Mého synovečka, který od dob, kdy se představoval Manini Monini, později Mijanek, už ušel padesát šest let. Ani jsem si nevšimla, že je to tak velký chlap. Mijanka mijuji. A jeho ženu taky. Bydlí v hezkém bytě v hudebce. 

- Pojď, půjdeme nahoru, je tam Milan.

Ráda. Přišla jsem se trošku poradit. Maličko požalovat. Máme se rádi. Myslím, že moc rádi. Ješiši, já tam ztvrdla dvě hodiny. Super. Už je třeba se zdvihnout. Zdržovala jsem dost dlouho. Nesu si pozdrav z vinobraní.

Doma si narychlo melu ovesné vločky, lněné semínko, vajíčko, formuli jedna, protein, prdp, trošku mléka a vody. Smažím si lívance. S borůvkovou marmeládou. A malinový míša navrch. A lžička šlehačky. A na vrcholu pyramidy jahoda. Syté. Vynikající. Protein dělá divy .

- Hm, ty to máš hezké.

- Ohřeju ti zbyteček knedlíků ze včera. Taky to máš hezké.

Ochutnal jeden lívaneček.

- Peťuš, nechceš zítra do práce?

Souhlasí. Vyřízeno.

 Mijanek mi odlil burčák. Liju do kalíšku.

- Peťuš, já už dnes nic neudělám. Napila jsem se burčáku. Jsem mrtvá.

- Nic nedělej.

Odpočívám. Na chvilku usínám. Hola, práce volá. Koš žehlení! To dnes dám, i kdyby čert na kobyle jezdil. Denně za mnou chci vidět kus práce. Aspoň maličko. 

- Podrž mi ten rumpich.

- Prosím? Co to je?

- Ty nevíš, co je to rumpich?

Jeden z Petrouškových neologismů. Baví mě jimi celý život. Básník Vladimír Holan, Werichův spolunájemník na Kampě,  se také vyznačoval novotvary. Např. slůvko odřiles. Jeden z měsíců. Který? No? Listopad. U Holana jsou nová slova rozluštitelná. U Petrouška jsou to nesmysly. K smíchu.

- Ne, nevím.

- Ty jsi tak nezdělaná, když nevíš, co je slovo rumpich.

Řehotám se a chechtám celý život. Víc jak půlku života s ním.

Volá Iva. Jestli bych s ní nejela na houby.

- Peťůůůš? Rostou houby?

- Nerostou.

- Ivo, až porostou, vezmeme tě s sebou.

- Jenže teď bylo teplo. Až bude zima, to už neporostou.

Má pravdu. Ale Petroušek má v lese rád tak akorát mě. Já s Ivou bych se ztratila.

Nesu si žehlení. Dnes ten koš zdolám. Tečka. Poslouchám u toho TV Šalingrad. Dopoledne jsem si znovu poslechla poslední díl Žítkovských bohyní. Nádherná četba.

Jdeme od zítřka do tmy k slunovratu. Svůj zářijový dvojlist s poznámkami ke třem datům už mohu odložit. Vše se stalo. Dokonce dnes říkám Lindě:

- Lindo, ty jsi do nového světa přešla sakum prdum. Rozbil se ti kičnrobot, nový telefon stihnul odejít, zítra máš nový ntb. Vzala jsi to teda jedním vrzem a poctivě.

Na tom dvojlistu si opakuji:

Transformace je vždycky bolestivá. Řiďme se signály, jestli jdeme správně. Pokud dostáváme přes prsty, tak srovnej směr. Dvaadvacátého rovnodennost. Vyrovnávání energií světlého roku s tmavým rokem. Pak tmavého roku se světlým rokem… Energie si krásně sedne. Vše bude v pořádku. Vše krásně na nebi vyšlo. Vesmír s námi stále promlouvá. Furt mluví. J Energie budou znatelně doznívat ještě v říjnu. Prý si schrupneme do Dušiček a chystat se na zimu a Slunovrat.

Pěkně jsme ten den zvládli. Co? Zvládli? Já ano. Mám radost, že pociťuji klid; nevadí mi už, když někdo jedná proti pravidlům slušnosti vůči mně. Včera se odkopal. Spadla maska. Je třeba udělat pápá. Je to jeho energie. A raduji se, že už mě nenapadá hodnocení jednání. Jdi a žij si. Beze mě. S láskou tě propouštím. Papapá!

Dobrou noc!