Vznáším se, letím
Mám tolik co poslouchat, doposlouchat a doposlouchávat. Pro jedno nestíhám druhé. Před týdnem na TV Šalingrad - povídání s Darjou z Itálie. Chodicí apotéka... Co všechno ví! Mám od ní nahráno v Zapperu sto šedesát čtyři frekvencí. Dnes si poznamenám... Darja ukazuje obrázek parazitů, k tomu frekvence. 900 kHz je svrab. 530-906 kHz má narozený člověk. Frekvence 159 a 140 kHz najdu v seznamu v Zapperu jako regeneraci - tibetské mísy. Jsou to frekvence k srovnání energetických bodů. Poslouchám, občas si zapíšu číslo frekvence. Bude půlnoc…
Na spaní vhodné 936 kHz. Atd, atd. Na YT si ladím Garjajevovy frekvence. Zakladatel lingvisticko-vlnové genetiky. Zadáš na netu jeho jméno… Prý šarlatán? Jasně. Proto byl mlčen.
Světová zdravotnická organizace právě v interním dokumentu, který nebyl nikdy zveřejněn, klasifikovala elektromagnetické frekvence jako "terapeutický prostředek 1. třídy". Dokument datován 14. března 2026. Není "alternativní". Není "doplňkový". Není "ve výzkumu". Terapeutický prostředek 1. třídy. Stejná klasifikace jako chirurgický zákrok a farmakologický zákrok. Rovnocenný status. Plné uznání. Dokument má 67 stran. Interní reference: WHO/HIS/SDS/2026.4. Byl distribuován ministerstvům zdravotnictví 14 členských států 22. března. Žádné z nich jej nezveřejnilo. Žádné z nich neuspořádalo tiskovou konferenci. Žádné z nich neaktualizovalo své národní zdravotní pokyny. Úředník z ministerstva zdravotnictví Estonska, země s 1,3 miliony obyvatel, která zdánlivě nemá co ztratit, nahrál dokument 9. dubna na portál transparentnosti veřejného zdraví. Dokument byl do 4 hodin odstraněn. Wayback Machine jej však archivoval v 11:47 UTC. ⟁ V článku se uvádí následující: Elektromagnetické frekvence mezi 0,1 Hz a 1000 Hz, aplikované ve specifických amplitudách a trváních, produkují měřitelné terapeutické výsledky v: — Regeneraci kostí (pulzní pole 7,5 Hz, 78% zrychlení ve srovnání s kontrolní skupinou) — Snížení chronické bolesti (10 Hz, 64% snížení skóre VAS) — Hojení ran (15 Hz, o 41 % rychlejší epitelizace) — Remisi deprese (alfa stimulace 10 Hz, 52% míra remise vs. 23 % u SSRI) — Vyřešení nespavosti (delta stimulace 3 Hz, 71% vyřešení do 21 dnů) — Snížení zánětu (30 Hz, 38% pokles C-reaktivního proteinu za 14 dnů) Šest stavů. Šest frekvenčních rozsahů. Všechny vykazovaly lepší výsledky než farmakologické intervence v kontrolovaných studiích citovaných v dokumentu. ⟁ WHO si je této skutečnosti vědoma nejméně od roku 2019. Dokument cituje 340 recenzovaných studií, 12 metaanalýz a 7 randomizovaných kontrolovaných studií financovaných členskými státy WHO. Důkazy nebyly nikdy zpochybněny. Klasifikace byla zpožděna o 7 let. Proč? Na straně 51 je část s názvem "Hodnocení ekonomických dopadů". Odhaduje se, že široké přijetí terapií založených na frekvenci by snížilo roční příjmy farmaceutického průmyslu pro šest uvedených onemocnění přibližně o 418 miliard dolarů. 418 miliard dolarů. Žádný překlep. Vypočítané číslo. Toto číslo zabránilo zveřejnění tohoto dokumentu po dobu 7 let. Pouze u deprese: 28 miliard dolarů ročního prodeje SSRI. Signál 10 Hz ze zařízení za 200 dolarů dosahuje vyšší míry remise. Výpočty nejsou složité. Mlčení není náhodné. ⟁ Klasifikace je nyní oficiální v rámci interní správy WHO. Nelze ji zrušit. Nelze jej snížit bez hlasování Valného shromáždění. 14 členských států, které jej obdržely, je nyní podle článku 44 Mezinárodních zdravotnických předpisů ze zákona povinno "vyvinout a zavést" léčebné protokoly založené na nových klasifikacích WHO do 24 měsíců. 24 měsíců. Březen 2028. To je lhůta. Estonsko jej však již zveřejnilo. Archiv existuje. 67 stran je čitelných. Frekvence jsou uvedeny. Protokoly jsou popsány. Důkazy jsou citovány. Není třeba čekat, až vám vaše vláda řekne, co WHO již interně přiznala. Frekvence léčí. Teď je to klasifikováno. Ne jako konspirační teorie. Jako lék. 340 studií. 67 stran. Klasifikace, která všechno mění. Dali to 14 vládám a žádné z nich neřekli, aby to řekla vám. Klasifikovali to jako lék a udrželi to v tajnosti.
Lidé se v pořadu ptají. Uvědomuji si, že všechno užívám. Chůze na boso. Detoxikace. Somavedic – důležitá součást našeho domu k harmonizaci vztahů, prostředí, člověka. Pyramidky. Šungit. Ten už nepoužívám, ale dřív jsem nabíjela džbány vody šungitem. Používáme filtraci vody. Orgonitové pyramidy. Nyní náš dům čistí a ladí velké orgonity.
Darja je pro mě darem z nebes. Kdykoli potřebuji poradit, hned se ozve.
- Darjo, Péťa má rýmu.
Dej mu – vypíše frekvence.
Neznamená to, že občas nejsme nemocní. Nemoc je silná a rychlá. Netrápí nás měsíc.
Při poslechu si uvědomuji, že občas na promenádě daruji energii stromu. Stáhnu čirou z vesmíru do svého srdce. Pošlu nohama do země. Odevzdám mu. Jenže on mi lije na oplátku energii přes ruce. Koloběh. Můžeš se smát. Klidně. Je mi to fuk. Cítím naladění. Tečka.
U Darji se dozvídám, že flavonoidy jsou ve zralém ovoci. Flavonoidy, dříve známé jako vitamín P - silné antioxidanty rostlinného původu. Chrání buňky před volnými radikály, posilují imunitu, zpevňují cévní stěny a působí protizánětlivě.
Každý se může starat o zdraví svého těla. Vyběhnout si do přírody. Dotknout se nohama povrchu zemského. Nekupovat průmyslově zpracované potraviny. Dobíjet se všemi možnými technikami… Jasně, jsme unaveni všichni. Stačí zdvihnout hlavu k nebi. Jenže pomocí potravy a pohybu se chráníme resetu bílé rasy.
Ráno mi chodí k ložnici béknout Mourek. Drzoun
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-29-klasika-neokoukatelna
Vstávám. Jdu si vypít hrneček horké vody s kurkumou a pepřem. Beru si do postele Zapper. Mám na výběr z frekvencí. Žádná ti neuškodí. Usínám. Kocour chce už snídani.
- Už jdu, Mourku. Drzoune.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-29-pampeliskovy-elixir-a-poupata-bezu
Dnes bych měla vymačkat pampeliškový elixír. Uvidím, jak mi zbyde čas. Zálibně si prohlížím své bublající sklenice s bezem, se zeleninou…
Na psychiku dobře působí pohled na mláďata. Jsem přesvědčena, že i pohled na láskyplné mulisování kočenek. Mulisy, mulisy.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-29-zdravi-radost-frekvence-prirody
Do zahrady pro smrkové výhonky. Beru pár kytiček do koktejlu. Nakrmený Mourek si hoví v mém lehátku.
Dopo jsem se paprala ve skleníku se zaléváním vlažnou vodou. V konvích byla teploučká. Vyrostly mi nové rostlinky z loňských okurek. Šup, zasadila jsem je do slepičích skořápek a koňského hnoje. Uvidím. Na obrovských sazenicích už dozrávají rajčata. Dělám jim pomyšlení.
Volá Linda. Dnes bude mít svůj den. Před dvěma lety si pořídila včelstva. Až skončí z prací v Pze, chystá se na chov slepic, krávy, včel… Taková obyčejná soběstačnost. S včelami jí radami pomáhá starý včelař. Bereme od nich mléko; narodila se tu jejich kočičce v králíkárně naše Žofka her von králíkárnen. Těším se na odvíčkovaný medový vosk.
Poledne. Petroušek volá.
- Teprve poběžím. Měla jsem tu práci.
- Ty pojedeš k Lindě. Pak postavíme ten nový bazén. Musí na to být dva.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-29-tam-a-zase-zpatky
Až po obědě uháním přes kopec do šancí na promenády na svou kondiční rychlou chůzi. Dlaždiči zase dláždí další kousek cesty. Marné. Rozjezdí to těžkotonážní auta. Ještěže tu je někdo, kdo nechce být IT, manažerem nebo bankéřem. Dlaždiči. Pracují rychle, poctivě. Dík za ně. Zrovna tak jako za popeláře. Napadá mě – dnes už není cestář. Řemesla mizí. Ale včelař tu bude stále. Vlastně – no, oni umějí frekvenčně škodit. U Darji jsem se dozvěděla to, co mi říká Lucka W. To dělávali i za kovidu. V noci zvýší smrtelné frekvence…
Rázuji po promenádách. Stromy člověka kryjí. Chrání. Proto se jich tolik kácí. Jo, to oni vysadí nové. Ale koruny starých padají k zemi. Támhle je Sněženka, dnes se jí přiblížím na dosah. Má hora hor. Vzpomínám na Drahušku. Ta měla taky svou horu. Praděd. Posílaly jsme si vzájemně. Já jí tu její, ona mně tu mou. Taky mi posílala Kuks. Třetího dubna na Velký pátek naše komunikace utichla. Včera jsem zahlédla někde moravskou kapličku. Dnes jsem si vzpomněla na tu její. Často jí fotívala. Když už to nemůžu vydržet, jdu jí namluvit zprávu. Mám její parte stále otevřené na počítači. Drahuška byla krásná. A měla mě ráda. Jedna taková se tu taky vtírala. Zrádkyně. Drahuška byla člověčí kněžna. Nikdy nezradila. Namluvím zprávu. A hele. Srdíčko. To její milující manžel… Zůstal tu sám, bez své milované. Napsal mi o té kapličce, jak ji měla ráda…
Přibíhám k domovu. Petrouškovo auto před domem.
- Peťuš, vytřela jsem. Děkuji za koberce.
Ometá je na bidle. Vlastně na našem bouchadle.
Jedu. Na konci města u nájezdu na kruhový objezd do Krkonoš zácpa. WAZE ukazuje červenou čáru z dálnice. I já stojím na červené čáře ke kruhové křižovatce. To jsem ještě nezažila. Od našeho města přes vesnici u křižovatky.
Tak. Jedu. Odbočit do divočiny. Žádám čtyři archanděly o volný průjezd. Dostala jsem ho. Jak ten Ježíšek vždycky na Štědrý večer. Už asi tři roky mu dávají volný průlet nad naší kotlinkou.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-29-prvni-staceni
Parkuji u Milky a Zdendy.
- Linda ještě stáčí.
Vstupuji do garáže. Tady to voní jako u dědy ve včelíně. Omamná vůně včel, medu… Linda rovná vytočené rámečky do bedny.
- A co ty včely v úle? Nebudou se divit?
- Ty tam zůstaly.
- A říkají – ješiši, vykradli nás!
Řehtáme se. Mám s sebou sklenici na medový vosk. Nabírám odvíčkovací vidličkou do sklenice. Hemuji, aby se mi tam vešlo co nejvíc. A máchám ho v medu na pekáči, kde odvíčkovaný vosk odpočívá. Vedle v místnosti Milka nalévá z obrovské konve Lindinu první snůšku do připravených sklenic.
Včely jsou práce. Radost při stáčení. Z jednoho včelstva osmnáct sklenic. Výborné! Bravo! Potlesk. Gratuluji! A Zdendovi děkujeme za výchovu nové včelařské krve.
Milka mi nese sklenici s mlékem. Ukládám ji do kufru vedle další skleněné drahocennosti. Medového vosku. Byl tu prve jejich známý zubař. Vosk na zuby není dobrý. Však si je večer pořádně parádně kartáčuji. 😂❤️🩷😂🐓
Jedu s Lindou k ní. Mají tu stavět větrná monstra. Dávám svůj podpis na petici proti. Když si představím, jak letím po promče a očima hledám lesík u rybníků, javor s korunou ve tvaru srdce a stál by tam takový nehorázný obr, prý to stahuje pohledy člověka… Ne. Nic takového!
Žádám archanděle o volnou cestu. Světe div se. Zase jsem měla cestu volnou. Až na konci dvě auta, ale tam už jsme se vyhnuli.
- Petroušku, chvilku si odpočinu.
- Ten bazén.
- Neboj.
Volá kamarádka. Staví se. OK. Není mi dáno. Chvilku povídáme.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-29-vecer
Jdu Petrouškovi pomoci. To by opravdu sám nedal. Takový bazén jsme ještě neměli. Vždycky se urovnalo dno. Nafouklo. Hotovo. U stavění bazénu se směju Petrouškovu hudrání.
- Peťuš, konstrukci necháme přes zimu…
- Určitě.
- To bychom už nedali dokupy.
Čte v návodu:
- Pokud se teplota vzduchu bude blížit k pěti stupňům, bazén ukliďte.
Chceš-li pobavit Pána Boha, svěř se mu se svými plány.
Tak to se budeme těšit.
Bazén ukut, postaven, vykonstruován, stvořen.
Jdu zalévat. Napustíme ho až zítra.
- Pojď si chvíli sednout.
Sedíme v teplém podvečeru. Povídáme si. Líčím svůj den. Jak ráda vybíhám do přírody. Dívat se do krajiny. A taky to, že mi archandělé umožnili projet divočinou bez jediného protijedoucího auta.
- Peťuš, já se tak těším do polí. Na pohled na obzor. Na krajinu svého dětství… I na nová místa, která objevuji.
Mourek se nechál nalákat. Vyskočil si těžkopádně do křesla. Vturánu se tu zjevila Žofka. Začala ho kousat do ocasu. Hrát si s ním. Musel seskočit. Nedalo se nic dělat. A místo, aby jí ukázal svou sílu, umyl ji. A ona jeho. Pak si vyskočila do křesla na jeho místo ona. Aby věděl, kdo je tady pánem.
Na telegram denně: https://www.poctenickozesrdce.eu
Dobrou noc!