Vzpomínám

Tehdy byl pátek. Nic jsem nevěděla. Už jsem žila pár měsíců s Petrouškem. Byla jsem šťastná. Dnes je ten den. 17. listopad.
Tak svátek, jo? Spíš panychida. Smuteční slavnost, tryzna nebo pietní akce za události okolo Jana Opletala a jeho smrti, poprav studentů a zavření vysokých škol na tři roky, tedy na šest let. Opletal měl léčit lidi. Umřel.
Probouzím se relativně brzy. Hodně hodin jsem spala, protože jsem se i včera snažila odejít snít včas. Povedlo se mi to.
Protahuji se. Jdu si nalít horkou vodičku na probuzení orgánů. Kočky v klidu. Povalují se jak nasycení tygři. Aha. Petroušek už asi krmil.To by jinak dorážely a žadonily.
Jdu si do postele pustit Vajíčkovy zprávy. Usínám. Zajímavé. Mohu spát za peníze. Lusknutím prstu spím.
Pravda, pravda. Tohle už není můj listopad.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-ano-to-je-17-11-2026/1730825739
Můj 17. listopad je vzpomínka na dobu, kdy jsem ještě nežila. Čest památce našich mučených a padlých předků. Kupodivu byl vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva v Londýně.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-17-11-1939/1730897070
FB: Karel Oktábec před 9 hod
úterý 17. listopad 2026 v 11:13
Před 85 lety, 17. listopadu 1941, byl v Londýně vyhlášen Mezinárodní den studentstva, někdy též Světový den studentstva. Tento jediný den mezinárodního významu, který má český původ, připomíná tragické události, k nimž došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava.
Vše zapříčinilo potlačení tiché demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky, během níž došlo ke zranění studenta lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jana Opletala. Tuto demonstraci z velké části organizovali právě studenti, kteří již 27. října vylepovali letáky s pozvánkou k účasti na tomto shromáždění, a u pomníků mnoha významných osobností naší historie kladli kytice s trikolórou. Demonstraci odehrávající se 28. října 1939 na Václavském náměstí německá okupační moc potlačila s použitím nejen pořádkové policie, ale i jednotek SS.
Další střety mezi demonstranty, k nimž se připojilo i velké množství mimopražských obyvatel, a německými bezpečnostními oddíly podporovanými v mnoha případech německým obyvatelstvem Prahy a německými studenty, se odehrály v Žitné, Melantrichově a Mezibranské ulici, ale i na Karlově náměstí, stejně jako na mnoha dalších místech, a to mnohdy i za střelby do demonstrantů. Právě v Mezibranské ulici došlo k zabití pekařského dělníka Václava Sedláčka a v Žitné ulici k postřelení Jana Opletala. Ten byl následně převezen na kliniku prof. Arnolda Jiráska, kde byl i operován. Dne 11. listopadu zemřel na následky střelné rány v břišní dutině.
Po smrti Jana Opletala se mezi orgány protektorátní správy a studentskou organizací rozhořel spor o způsob uctění památky zemřelého. Zatímco protektorátní orgány prosazovaly odvoz ostatků na Moravu, odkud pocházel (Lhota u Nákla, okr. Olomouc), studentská organizace prosazovala veřejný průvod městem, končící na nádraží. Slavnostní pohřeb, který se konal 15. listopadu 1939 na Albertově, se odehrál za hrobového ticha a asistence české policie. I tak při ukládání rakve do vozu zazněla národní hymna. Rakev byla poté převezena na nádraží a odeslána na Moravu.
Přes veškeré zastrašování ze strany německých okupantů se následná demonstrace, které se zúčastnily tisíce lidí, změnila v protest proti okupaci. Nejvíce střetů mezi demonstranty a pořádkovými silami se odehrálo v oblasti Karlova náměstí. Je třeba dodat, že pozdější svědectví vedou k domněnce, že srážky byly záměrně vyvolány ze strany gestapa, aby mohlo být následně brutálně zakročeno. Cílem bylo zastrašit český národ, a tak zabránit dalším protestům proti okupaci.
Hned následujícího dne se v Berlíně konala porada za účasti Adolfa Hitlera, jejímž výsledkem bylo rozhodnutí o uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, zatčení a poprava devíti vedoucích představitelů studentské organizace (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) a internace stovek studentů v koncentračních táborech.
Ještě v noci ze 16. na 17. listopadu došlo k rozsáhlému zatýkání českých studentů v Praze, v Brně a v Příbrami. Studenti zatčení gestapem a jednotkami SS v Praze byli dopraveni do ruzyňských kasáren, kde došlo i k popravě devíti představitelů studentských organizací. Celkem 1 200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1 200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.
Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci naší exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané "Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu":
"My, studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Svazu sovětských socialistických republik, Severní a Jižní Ameriky, Belgie, Československa, Číny, Francie, Holandska, Jugoslávie, Norska, Polska, Řecka a všech ostatních národů bojujících za svobodu světa, ve snaze vyjádřit hlubokou úctu popraveným československým studentům, kteří první v Evropě na podzim roku 1939 dali podnět k masovému odporu proti nacistickým okupantům, prohlašujeme 17. listopad za Mezinárodní den studentstva..."
Po 17. listopadu 1989 byl Mezinárodní den studentstva (podobně jako Mezinárodní den žen či První máj) označen za komunistický svátek a přejmenován na "Den boje za svobodu a demokracii". Roku 2000 byl 17. listopad pod tímto názvem prohlášen státním svátkem České republiky. V březnu 2016 navrhla Poslanecká sněmovna změnu názvu na "Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii", Senát však návrh zamítl. Teprve v prosinci 2018 byla schválena kompromisní podoba – "Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva". Tato změna vstoupila v platnost 1. dubna 2019...
(Nakouknete-li, uvidíte krásné hochy, medika Opletal, pekařského učně Sedláčka... Měli maminky...)
Foto: Vyhláška o uzavření českých vysokých škol, vydaná 17. listopadu 1939 říšským protektorem Konstantinem von Neurathem v reakci na studentské demonstrace proti německé okupaci
Poslouchám rozhovor s Igorem Chaunem na Rádiu To.
https://youtu.be/sS-_ncMnA7w?si=ILNUThL-KAlGGiPY
"Naskakujeme na uměle vytvořené ikony. Zastřihli mu vousy na Masaryka, zachraňuje lidi.. Kdo by tušil, že bude chtít zrušit veto pro malé členské státy, zrušit korunu, že vyveze do Německa opakovaně svatováclavské klenoty. Atd. Nebudu to říkat všechno. Protinárodní. Mimochodem, víte, že toho 28.října, když měl projev, tak z řečnického pultíku ve Vladislavském sále byla odstraněna původní výzdoba a nápis: Pravda vítězí? Víte to? Nejvíc se řešilo, kdo mu tleskal a kdo ne. On už nehovoří z pultíku… Třicet šest let prezidenti hovořili na začátku… To jsou drobnosti."
- To je magie.
- No, třeba by mu zatuhnul jazyk. Tak to museli sundat. :-)
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-probuzeni-do-statniho-ptaciho-svatku
Teď už ale, Ireno, vylez. Mrknu do zahrady. V altánkovém krmítku sedí malí ptáčci. Letošní. Možná ze druhé letní snůšky. Rozkošně se snaží. Na okrajích stříšky krmítka visí kapky. Prší. Děkujeme. Jen ať se zalije zahrada. Jé, stehlíčci. A hele! Strakapoudek. Petroušek vrčí, neb naše fasáda je vypolstrovaná polystyrenem. Bacha na strakapouda! Tenhle si v pařátkách nese na větev ořešáku zapadlý ořech. Letos jsme neměli, a co bylo, naklovali sojky a koukám i strakapoud. A rozkradly veverky. Budiž jim přáno! Strakapoud mi připomíná mou malou barevnou dětskou slepičku na klíček. Buší hlavou přesně tak. Jen ocásek nezdvihá jako ta slepička. Mlátí jen hlavou. Kosák taky přišel na pastvu. Maličkaté i velké sýkorky. Stehlíčci. Připomínají mi barvou peříček hranostajový háv francouzských králů.
- Á, tady už to žije!
- Peťuš, představ si, že jsem se vzbudila v půl osmé! Devět hodin!
Petroušek už má za sebou ranní kávu u bratra.
- Já jsem se tady na tebe byl podívat.
- V kolik?
- Asi před půl osmou.
- Aha, tak to jsem se chystala k probuzení. Ale postřehla jsem, že jsi nakrmil kočky.
- A já zase jsem dával pozor, když jsem si chystal koktejl, abych se nedotknul nudlí na vále.
Směju se. Nudličky už pomalu uschly. Zaskočil mě otázkou, nad níž nikdy nepřemýšlím:
- A co bude k obědu?
Jeho velký zájem. Plné korýtko.
- No…
Zamyslela jsem se. Trošku mě tak dlouho před obědem překvapil. Pomáhá mi:
- Nemusíme mít maso.
- Já mám koupená krůtí prsa.
- Ne, můžeme mít ty placky.
- Ty zelné?
- No, ty mně chutnaly.
- Dám k nim maso.
- Ne. Je svátek. Tak si ho užij! Placky jsou rychle, ne?
- Tak to byl největší fór měsíce. To si jdu poznamenat. Řehtám se nahlas. Prý abych si užila svátek. Svátek? Ten plyšák?
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-kocici-statni-svatek
Kočky dnes drží státní svátek celý den. Mourek se vyvaluje na teplé dlažbě a chrápe u toho, až se třesou tabulky v oknech. Žofka lehce oddychuje, opravdu jen lehce; na gauči. Ona všechno vidí. I když spí.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-obeeeeed
- Petroušku, dám ti na zaplácnutí polévku ze včera. Uvařím novou.
Souhlasí. Vyrábím placky. Polévku. A než to zvládnu, zas tradičně pozdní oběd.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-keliska
Žofka si vyskočila na žehlicí prkno. Aby o něco nepřišla. Sova.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-kontrola-musi-byt
Šmejdí domem. Kam se hnu, tam je i ona. A kontroluje mě. :-)
V mezičase stíhám nahlížet do FB. Tady malé opáčko.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-vyzrano/1730826744
Miloš Plechatý AI obsah
před 2 dny sobota 14. listopad 2026 v 16:15
Neúplný seznam zkázy.
Který podnik máte v paměti vy?
Vyjmenovat úplně všechny tisíce podniků do jednoho by vydalo na několik knih, ale tady máte ucelený, strukturovaný seznam těch nejvýznamnějších českých (československých) značek a továren napříč všemi obory, které po roce 1989 zanikly, zkrachovaly, nebo je skoupili zahraniční vlastníci aby následně výrobu v Česku ukončili či přesunuli, protože by to ohrožovalo jejich vlastní trh.
Zaniklé, zničené nebo zahraničím skoupené a zavřené české podniky po roce 1989:
- OCELÁRNY, ŽELEZÁRNY, HUTĚ A DOLY:
Poldi Kladno (vytunelované světově proslulé ocelárny), Vítkovické železárny Ostrava (vyhaslé vysoké pece a zavřená ocelárna Evraz), Nová huť / Liberty Ostrava (zdevastovaná a vyvedená do úpadku zahraničními vlastníky), Válcovny trub Chomutov, Železárny Hrádek u Rokycan, Železárny Králův Dvůr, Železárny Veselí nad Moravou, Železárny a drátovny Bohumín, Kovohutě Příbram, Kovohutě Mníšek pod Brdy, Rudné a uranové doly (Příbram, Stráž pod Ralskem, Hamr na Jezeře, Zlaté Hory), OKD Ostrava a Mostecká uhelná společnost (vytunelované a rozprodané doly).
- LODĚNICE A PLAVBA:
České loděnice Praha-Libeň, Loděnice Mělník, Loděnice Valtířov, Loděnice Děčín-Křešice, Slovenské lodenice Komárno, Československá námořní plavba (rozprodáno 14 oceánských lodí), ČSPLO Děčín (Československá plavba labsko-oderská).
- STROJÍRENSTVÍ, AUTOMOBILKY A TĚŽKÝ PRŮMYSL:
Jawa Týnec nad Sázavou, ČZ Strakonice, LIAZ (Rýnovice, Mnichovo Hradiště, Mělník), Avia Praha-Letňany, Tatra Kopřivnice, ČKD Praha (Lokomotivka, Kompresory, Elektrotechnika, Zličín), Škoda Plzeň, Vagonka Studénka, Poldi Kladno, Vítkovické železárny Ostrava, Nová huť / Liberty Ostrava, Zetor Brno, TOS (Čelákovice, Hostivař, Kuřim, Hulín), Karosa Vysoké Mýto, Praga Praha, Velamos Sobotín, Favorit Rokycany.
- ZBROJOVKY A LETECTVÍ:
Zbrojovka Brno, Zbrojovka Vsetín (ZVI), Adamovské strojírny (Adast), Poličské strojírny, Zeveta Bojkovice, Vlárské strojírny Slavičín, Let Kunovice, Aero Vodochody, Motorlet / Walter Jinonice, Avia vrtule.
- POTRAVINÁŘSTVÍ, CUKROVARY A PIVOVARY:
Čokoládovna Diana Děčín, Orionka Praha-Vinohrady, Lipa Liberec, Maryša Rohozec, Sfinx Holešov, přes 40 zavřených cukrovarů (Mělník, Hrochův Týnec, Český Brod, Kopidlno, Modřany, Hrušovany nad Jevišovkou, Lovosice, Kostelec nad Labem...), přes 30 zavřených pivovarů (Zlatopramen Ústí nad Labem, Braník Praha, Kutná Hora, Louny, Znojmo, Jarošov, Vratislavice, Most, Cheb, Děčín...), Pražská mlékárna Troja, Mlékárna Benešov, desítky regionálních masokombinátů (Kladno, Písek, Studená, Příbram, Ústí nad Labem...), rozpad JZD a státních statků.
- MINERÁLNÍ VODY, PRAMENY A VODÁRNY (NÁRODNÍ BOHATSTVÍ V CIZÍCH RUKOU):
Mattoni (Karlovy Vary – Kyselka, v rukou italské rodiny Pasquale), Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda, Hanácká kyselka (zavřená stáčírna v Horní Moštěnici), Aquila, Korunní, Ondrášovka, Šaratica, Zaječická hořká, Bílinská kyselka, Rudolfův pramen, Vincentka, Ida (zavřená stáčírna v Bělovsi u Náchoda), Vratislavická kyselka, Klášterní, prameny v Teplicích a Františkových Lázních, plus většina českých vodáren a kanalizací (ovládnutých francouzskými, španělskými a německými koncerny jako Veolia, Suez či Aqualia).
- ELEKTROTECHNIKA, OPTIKA A SPOTŘEBNÍ ZBOŽÍ:
Tesla (Pardubice, Rožnov pod Radhoštěm, Strašnice, Holešovice, Vrchlabí, Liberec, Lanškroun, Kolín...), ETA Hlinsko, Meopta Přerov, Kovozávody Semily, Igra Praha, Merkur Police nad Metují, Koh-i-noor, Gama České Budějovice, Chronotechna Šternberk (Prim).
- TEXTIL, ODĚVY A OBUV:
Svit Zlín (bývalý Baťa), OP Prostějov, Textilana Liberec, Perla Ústí nad Orlicí, Tepna Náchod, Hedva Moravská Třebová, Jitex Písek, Modeta Jihlava, Loana Rožnov pod Radhoštěm, Tonak Nový Jičín, Snaha Jihlava, Botas Skuteč, Kras Brno, Šumavan Vimperk.
- SKLO, PORCELÁN A BIŽUTERIE:
Sklo Union Teplice, Crystalex Nový Bor, Sklárny Bohemia Poděbrady, Sklárny Světlá nad Sázavou, Sklárny Harrachov, Sklárny Kavalier Sázava, Karlovarský porcelán (Stará Role, Loket, Dalovice, Březová, Klášterec nad Ohří), Jablonex Jablonec nad Nisou.
- CHEMIE, PAPÍRNY, DŘEVO A STAVEBNICTVÍ:
Setuza Ústí nad Labem (Schichtovy závody), Spolchemie Ústí nad Labem, Chemopetrol Litvínov, Synthesia Pardubice, Barum Otrokovice, Rubena Náchod, Sepap Štětí, Jihočeské papírny Větřní, Olšanské papírny, Solo Sušice, UP závody Bučovice a Rousínov, Jitona Soběslav, Cementárny a vápenky (Mokrá, Čížkovice, Králův Dvůr, Prachovice, Hranice), Keramické závody Rakovník (Rako), Horní Bříza, Chlumčany, Pozemní stavby, Vodní stavby, OKD Ostrava.
- FARMACIE A KOSMETIKA:
Léčiva Praha (Zentiva), Galena Opava, Astrid Praha, Alpa Brno.
- SPORTOVNÍ POTŘEBY A HUDEBNÍ NÁSTROJE:
Artis Horažďovice, Sporten Nové Město na Moravě, Gala Prostějov, Delicia Hořovice, Cremona Luby, Amati Kraslice, Petrof Hradec Králové.
- Cementárny a vápenky
(Mokrá, Čížkovice, Králův Dvůr, Prachovice, Hranice): Všechny klíčové české cementárny skoupily západní koncerny (Heidelberg Materials, Holcim, Cemex, Buzzi Unicem). Řadu menších provozů zavřely a dnes ovládají celý český stavební trh.
- Keramické závody
(Rakovník – Rako, Horní Bříza, Chlumčany): Tradiční výrobce obkladů a dlažeb skoupil rakouský koncern Lasselsberger, který část závodů v ČR zavřel (např. v Rakovníku) a výrobu optimalizoval.
- Velké stavební podniky
(Vodní stavby, Pozemní stavby, Metrostav, Dopravní stavby): Většina krajských podniků Pozemních staveb zkrachovala, nebo je skoupily západní stavební giganty (Skanska, Strabag, Eurovia / Vinci), které dnes v Česku staví většinu velkých státních zakázek.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-syrove-polstarky
Zkusím upéct sýrové pečivo.
- Co ty tady kutíš? Ještě nejsou Vánoce.
- To není cukroví.
První plech dobrý. Ale druhý vykrajuji z vyššího těsta. Zítra bude mít Petroušek do práce s jablíčkem, ananasem a sklenicí jablečného kompotu s meruňkami a jahodami. A termosku čaje s thermojeticsem.
Prohlížím lidové výtvory na FB. Dnešní den vzpomínám na studenty a jejich rodiny v roce 1939. Ti hodní Němci, kteří nás opět vedou, všichni víme kam, jsou zas už za naším krkem. Kdy my budeme svobodní! Francouzský ekonom Piktetty – opakuji stále – nás označil před lety za krmelec Evropy. Energie, telefony, voda, zboží, pohonné hmoty… Nejdražší na světě. V Evropě určitě. A ještě si děláme do vlastního hnízda na Letné. Hanba nám! Nepoučitelní.
Lidová tvořivost na FB https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-11-17-statni-svatek-v-lidove-tvorivosti-na-fb
Hlavně že máme teploučko. Kočky se vrátily z deštivého večera. Žofinka prve kvičela jak prase, když jí Mourek dal najevo, že už chce mít klid.
Dobrou noc!