Začínáme druhý měsíc od maminčina úrazu

14.06.2021

Rozkošná reklama. Sladké "ďábelsky čisté! Huš, huš!" Jak to někde zaslechnu, je mi zle. Proč tam není "andělsky"? Systém pracuje i v detailech... Chytá lidi, děti... Nenápadně.

Že by dnes začalo konečně teplé počasí? Vstávám bez budíku. Mám pomalejší a pomalejší rozjezdy. Na telefon se nemusím strojit, malovat...

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-06-14_Kocky/

Začínám po desáté hodině. Nevím jak, ale čas mi plyne pod rukama. Poledne - telefon Petroušek.

- Půjčíš mi auto?

Má své v servisu. 

- Jasně! Půjčím. 

Koupil mi ho. Není lakomý on, nejsem lakomá já. :-) Do půl třetí musím být doma.

Po obědě jedu pro jahody. Sháním vrbičku a túječku. Ve Světí okrajově. Tam ne. U Hrabíků neberou telefon. OK. Taky dobře. Mají je v nabídce. U Šnáblů malé vrbky nemají. V Tesco bych se zdržela vysvětlováním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. (Jen tak mimochodem. NSS bude odmítat opakované návrhy na rušení mimořádných opatření. Tedy - roušky, respirátory NEPLATÍ!!! Žádné, že poslední rozhodnutí se týkalo dubna. Ne, ne! - Platí to jednou a dost!!!)

https://www.ceska-justice.cz/2021/06/nejvyssi-spravni-soud-bude-odmitat-opakovane-navrhy-na-ruseni-mimoradnych-opatreni/

Chleba upeču po návratu. Jedu. Zajímavé. V Šumperku mají polské jahody za 59,- Kč. Ve Stratově samosběr - kolik? Zapomněla jsem. Hledám - Staré Ždánice 65,- Kč. U nás 69,- u obou stánků. Minulý týden měl ten u Lidlu 65,- Kč.

- Mami, loni ta třešňovo- jahodová, ta byla!

- Tak si to o víkendu zopákneme. Třešně dozrávají! 

Na jednom stromě velké. Na druhém drobné. Ale slaďoulinké. Sluníčko je do víkendu dozraje. Aranko, Blanko... Čtenářky z Jaroměře - zvu Vás. Přijďte si natrhat. Zdálo se, že jich bude málo. Ale ne.  

U stánku není maturant z biskupského. Slečna. Taky studentka. Ten kluk měl poněkud vypláchnutou hlavu ze školy a meinstreamu. Slečna v ní má mozek. Super. Na kovid se neumírá. To je to jejich "s kovidem". Pochopila jsem. To není o testu. To je o přispění zlé chřipky k selhání organismu prolezlého léky, nemocemi, neduhy. Slečna měla kovid. Kupodivu taky v prosinci. To byl nějaký spad. Kde se tady vzalo tolik nemocných na přelomu roku. Ztratila smysly. Už je to pět měsíců, stále nemá čich jako dřív. Prý cítí cibuli. Tu vůni nesnáší.

- A když zapíchnete nos do jahod?

- To cítím. Ale pořád tam mám tu cibuli.

Vydělává si na Chorvatsko.

- Rodiče nás autem ještě nepustí. Je nám teprve devatenáct. Pojedeme vlakem.

- To je super. To si užijete. Sice jsem nejela od září do HK vlakem, to bych musela pořád pít nebo konzumovat, ale jízdu vlakem jsem si oblíbila.

- No, nemusíte se o nic starat. Cesta tam a zpátky stojí 1400 Kč. Užijeme si to. 

- To je zadarmo. K moři byste za benzín utratila víc.

S holkou je bezva pokec. Ještě jdu nakouknout do Kauflandu. Po včerejší vystříhané tújce hledám náhradu. Péťa původně slíbil, že si na keř sedne. Ale ráno odjel do práce. Tak snad nějaký květináč. Tújku někde zatím založíme.

Povzbuzuji pokladní:

- Od července už vám spadnou roušky, ne? A testy.

- Já už mám první dávku.

Ty vorle! Nic neříkám. Kvůli tady té válce si nezhuntuji imunitu, tělo, buňky... Pokladní jsou ve většině lapené. Aby se jim nešťourali v nose... Majitelé světa to mají dobře vymyšleno. Nachytali hodně lidí. Co naděláme... Nemyslet.

Chvíli žvandám s šéfkou a slečnou prodavačkou. Domů. Jé, mám deset minut zpoždění.

- Peťuš, kde jsi? Už jsem tu.

- Už jsem čtvrt hodiny jinde. Jel jsem na kole. Za chvíli jsem doma.

Očekávám ještě jeho vtipný dodatek:

- A pak tě zmydlím.

Nedočkala jsem se.

Mourek čeká na něco dobrého. Zrzka taky. Dávám jim mlsky. Zrzečku držím v náručí.

- Moure, Moure! Kde jsi?

Drzoun vyběhnul z domu.

- Moure! Cos´tam dělal?

- Nic. Byl jsem se mrknout, jaké by u vás bylo bydlení.

- Moure, ty víš, že nesmíš.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-06-14_Jidlo/

Den plyne... Chleba mám upečený. Křen namletý. Dezert do skupiny natočený. Klientka. Za chvíli začne výživový kurz. Půl osmé.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-06-14_Zahrada/

Ještě stihnu vykopat suchou vrbičku. Vedle magnolie vyrývám zelenou vrbku. Přesazuji ji na místo suché. Ta by z kořenů ještě vyrašila. Pozdě. Vyrvána. Na místo vykopané jdu vsadit splétanou vrbu. Za dva měsíce jsme pro ni nenašli místo. Bude vysoká. Aby nestínila. Zalít. Prolít. Kontroluji rajčata, papriky, cukety, okurky.

Mami, zírám. Jsem se stala zahradníkem. Péťa říká, že by ze mě měl jeho táta - doopravdický zahradník - radost.

Rovnám si diář. Zítra paní přeobjednána na středu. Místo ní jiná paní.

Hlava mi dnes bimbá. Jdu spát.

A vy taky.

Dobrou noc!