Zahrada nám přerůstá

Ani mi nepřišlo na mysl, že je 11.9. Učila jsem tehdy nově na gymnáziu. Odjela jsem si po vyučování na kosmetiku. Když jsem se vrátila, měla jsem na telefonu zprávu, ať se podívám, teď nevím, jestli na TV nebo na net. Ale ten byl tehdy ještě v plenkách. Asi na TV. Jela jsem domů. Oči mně slzely z hypoalergenní kozí kosmetiky. Stavila jsem se v zelenině a někde ve výloze jsem viděla kouřící velké domy. Nerozuměla jsem. Až dnes, když jsem zaslechla v meinstreamu, že je výročí teroristického útoku, ucedila jsem:

- Ty jsi blbá, viď?

Vyšetřeno. Dokonce se účastnil český vědec, který dokázal, že domy byly odbouchnuty… Už jsou legálně videa průletu domem bez letadla. Cože? Že to nejde? Ale já to viděla. Žádné letadlo tam nebylo.

Tohle mi šlo myslí až večer, když nějaká redaktorská míca pronesla informaci o útoku na Dvojčata.

Ráno vstávám v předstihu. Potřebuji upéct chleba, umýt vlasy. Vlastně nejdřív potvrdit si v lunárním kalendáři, že dnes je vhodný den. Někdy tam stojí – nemyjte si vlasy.

Petroušek se tu otočil na svačinku. Má dovolenou, ale pořád někde šurdí.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-11-nez-prijde-prvni-klient

Á, zvonek. Klient je tu. Čekala jsem, že bude mít lepší výsledky. Prý těžce pracuje, potřebuje víc jídla. A tak to není. Je to o výživě těla, svaloviny. Zasytit se. 

- Ze  čtyřiceti květákůmám tři. Chybí molybden. 

- Jasně, v přírodě ubylo nevím – okolo pětadevadesáti procent vitamínů a minerálů. Když čtu v reklamě – jezte kiwi, je bohaté na céčko, říkám si – svět chce být klamán. U Herbalife nám říkají, že bychom museli sníst kolečko kiwi. Taky přírodní vitamíny jsou tak drahé, že se na jejích zpracování potřebuje děsně moc byliny. Ne jako dřív. Víc, je v ní jen zbyteček deklarovaných vitamínů. To bylo dřív. Ty časy jsou pryč. 

Chlebíček chladne. Povedl se. Na tři čtvrti na jednu jedu na zubní prevenci. Vezmu to přes vesnici starší dcery. Něco jí vezu. Dnes slaví svátek Denisa. A to ona si to zařídila, aby byl slavný den! Nikdy na něj nikdo nezapomene.

Není doma. Vyjela si provětrat hlavu, nabít energii. Večer se dívám na krásné fotky starobylého města Toruně. Zachovalé.Němci ho nezničili. Na rozdíl od zlikvidované Varšavy. Překrásné město. Koperníkovo rodiště. A dozvídám se, že hned vedle jeho rodného domu muzeum perníku. Koperník a perník. :-)

Od Denisky mířím na zubní prevenci. Chce se mi napsat na svou soukromou kliniku. Jenže ona mi nepatří. :-) Metonymie.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-11-prevence

Dnes žádná anestezie. Jen mi mírně obrušuje dvojku, zdá se mi jazykem hrubá. Hotovo. Spokojenost. 

- Co to je?

- Leštítka, brousítka.

- Vypadají krásně. Jako korálky.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-11-svaty-vaclav

Jedu. Vracím se zpátky k Denisce. Tentokrát si zastavuji a fotím sv. Václava. Už jsem zapomněla, že ho tady mají. Stojí v krásném operovávaném zeleném prostředí. Bravo! Mají tu na druhém konci kapličku. Má rodokmen. U ní bylo místo, kde se v případě nebezpečí zapalovala vatra. Dávali si takhle z kopce na kopec vědět. Až k nám do pevnosti.

Balíček je sice v igelitové tašce, ale dala jsem ho dobře? Nepromokne? Bože! Roztrhl se mi nárameček růžových korálků. Sbírám je. Jen jedno oddělovací kolečko s růžovými kamínky a takového toho masivního andělíčka jako přívěsek, ne, to jsem nenašla. Jde kolem krásná paní s holčičkou a se psem. Našla mi jeden korálek za brankou. Ale andílka nevidíme.

Domů. Obědvám venku. Petroušek seče trávu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-11na-zahrade

- Peťuš, co kdybychom dnes nejeli na kola. Máme tu hodně práce na zahradě.

Souhlasí s tím, že bychom stejně zmokli. Nevěřím. Vždyť svítí slunce. Dáváme si stoleček a křesílka na sluníčko. Mlsáme jahody a borůvky. Už mě se zakrýváním slunce štvou. Není to příjemné. Navíc na obloze jsou duchny plné chemie.

- Upadlo ti krmítko. Prasklo lano.

Tlustý provaz se přetrhl. Divné.

- Jé, Peťuš, vždyť to lano je vrostlé do stromu. To nemyslíš vážně, že ne? Ty jsi to navázal? To ne. To lano je třeba z větve vyndat.

Pokoušíme se, ale lano je tak vrostlé, že ho musíme jen z obou stran odříznout.

- Péťo, vznáší se tu okřídlená věta! Ta tvá! S.. na to! Jeď koupit lano.

- A kde ho seženu?

Radím mu, kam má jet. Za pět minut je zpátky s dlouhatánským jutovým tlustým provazem.

- Perfektní. Pověsíme ho na volno na vrbu. Počkej? Moment. Až budu v zimě sypat slunečnici, abych do krmítka viděla.

Sazenice růží pod vrbou nejdou. Vyženou vždycky větev s květem. Jsou slabé. Vrbu Petroušek oštulcoval už před měsícem. Prosvětlil. 

- Peťuš, já to neumím. 

- Já taky ne. 

Celé je ostřihujeme. Zkracujeme. Kypřím kolem nich půdu rytím. Sestřihuji floxy. Zarývám koňský hnůj. Asi to na zimu není dobře. Ale na jaro ano.

Pod lískou nacházím oříšek. Beru kámen. Červivý. Tahle líska má letos hodně děravých. To ta vzadu dává letos slaďoučké. Stříhám pod ní zapomenuté pivoňky. Meduňku – bože, ta je všude. A nebezpečný břečťan. Stále ho odněkud odtrhávám, rvu, stříhám. To je mor v zahradě. Proroste ji celou.

- Jedu na ping pong.

- Pak zkontroluješ, jestli je vše uklizeno. A tvá zimní bunda je na šňůře.

Včera jsme totiž neuklidili podsedáky. Ráno jsem je našla v kuchyni na horké dlažbě sušit.

Chvíli pracuji. Nevšimla jsem si, že se sešeřilo. Najednou jako když někdo zatáhne za splachovadlo. Rychle zavírám popelnici na bio odpad. Beru tablet, mobil, kočky, frrr domů.

Večer. Kočky. Koktejl. Kupujeme k mamce do domečku pletivový plot. Poškodila ho spadlá třešeň při červnovém orkánu. 

- Peťuš, udělám si výběr na Heurece. Potřebuji výšku, délku, a takové ty ráčny, dráty, na to tě přivolám.

Na Heurece dělám výběrové řízení. Poslouchám u toho Wilsonku. Volám Petrouška, aby mě zkontroloval a poradil. Hotovo. Platím.

Xaver slzí, prý sledoval poslední schůzi sněmovny. Poloprázdná. Schillerová poděkovala uklizečkám. MPA – Pekarová nedostala ani kytku. Ani Domča Fery jí nedonesl. Má prý dovolenou. Eskorta ho nepřivezla. A prý pomník pro Pekarku. A pěkně na Václaváku. Ten kůň už je vohranej. A budeme se scházet ne pod vocasem, ale u Pekarové prde.e. Pan Holec by ji dal na Jižák. Xaver trvá na Staromáku nebo Václaváku.

- Ale tam už je Hus. 

Vedou řeči. Řehotám se. 

- Xavere, já bych Husa vyhodil. A ten velkej podstavec bych tam nechal. Je na čase s touhle husitskou historií skončit.

- A uznat, že tahle země měla lepší lidi než Hus.

Řehotám se.

https://www.youtube.com/watch?v=f21npLJOnRw

Naskočil mi Incorrect pana Kubáska. Moc ho neposlouchám. Dnes ráno jsem vložila pod video s podříznutou ukrajinskou modelkou větičku: Ta manekýnka z Ukrajiny měla na zdi plakát Black lives Matter. Přišla o život zbytečně. Někdo mi tam vložil tu fotečku podříznuté blondýnky v pokoji s plakátem. Nápis červeně zakroužkován. Včera jsem zaslechla něco o vraždě amerického influencera. Pan Kubásek z dovolené ve Španělsku smutně a vyděšeně přináší info, kdo byl Charlie Kirk. Neznala jsem ho. Taky jsem z toho vedle. Jak se tu střílí na nepohodlné. Už ne jen na prezidenty. Charlie Kirk – ach.

https://www.youtube.com/watch?v=FUv7cWRiK1w

Ve volných chvílích jsem vyslechla skvělé informace o třetím objektu, který pluje k nám. 3iAtlas

18 508 zhlédnutí Premiéra: 10. 9. 2025

Jana Tomajkova a Nositelia Svetla 💫 *Pikošky 🌌 3i Atlas – Kozmické posolstvo ľudstvu? Diskusia so špičkovými hosťami o tom, čo znamená príchod záhadného telesa a aký dopad môže mať na vedu, vlády aj naše vedomie. 🔑 Hlavné body: ● 3i Atlas ako "kozmický posol" a jeho prepojenie s proroctvami ● Utajené krízy a konflikt medzi verejnou a "tajnú" vládou ● Možná časová os odhalenia (2025 – 2027) ● Luciferické vs. satanické sily – rozdiel v ich agende ● Potenciál nového galaktického veku pre ľudstvo ✨ "Ako sa na to pozrieme, tak sa to stane. Strach nás zotročí, láska nás oslobodí." Zdroje: • August 31, 2025 - Contact or Collision, 3I... https://www.washingtonpost.com/documents/f86dd56a-de7f-4943-af4a-84819111b727.pdf

Vypínám se. 

Dobrou noc!